Změny v zákoně o daních z příjmů fyzických i právnických osob

3.1.1 Změny v zákoně o daních z příjmů fyzických i právnických osob

RNDr. Ivan Brychta

Změny související se zákonem o evidenci tržeb

V souvislosti se zákonem č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb (na základě sněmovního tisku č. 513), účinným od 1. 12. 2016, dochází i k úpravě zákona o daních z příjmů. Zákon č. 113/2016 Sb. (dle sněmovního tisku č. 514), kterým byly doprovodné změny realizovány, přináší dvě novinky pro ZDP, obě účinné od 1. 12. 2016:

• Součástí zákona o evidenci tržeb je i ustanovení o tzv. účtenkové loterii o věcné nebo peněžní ceny, kterou může pořádat MF a které se budeme moci zúčastnit zasláním účtenky. Pokud by taková akce byla realizována, pak bude výhra pro příjemce osvobozena od daně z příjmů (pro fyzickou osobu podle § 4 odst. 1 písm. f) ZDP, pro právnickou osobu podle § 19 odst. 1 písm. zg) ZDP).

• Pro fyzickou osobu, která bude muset tržby podle nového zákona evidovat, byla schválena nová sleva na dani, kterou blíže specifikuje nový § 35bc ZDP. Její výše je 5 000 Kč, ale tato sleva na dani může činit nejvýše částku ve výši kladného rozdílu mezi 15 % dílčího základu daně ze samostatné činnosti a základní slevy na poplatníka, a lze ji uplatnit pouze ve zdaňovacím období, ve kterém poplatník poprvé zaevidoval tržbu, kterou musí podle zákona o evidenci tržeb povinně evidovat. Výpočtem lze ověřit, že na plnou výši slevy by fyzická osoba dosáhla v případě, kdy by v roce, kdy začne tržby evidovat, měla dílčí základ alespoň 200 000 Kč.

Zákon o prokazování původu majetku

Zákonem č. 321/2016 Sb. (viz sněmovní tisk č. 504) byly do ZDP doplněny s účinností od 1. 12. 2016 nové §§ 38x až 38ze ZDP, které řeší problematiku tzv. prokazování původu majetku. Tuto novou možnost boje proti daňové kriminalitě shrňme stručně v několika bodech charakterizujících postup správce daně a reakci daňového subjektu:

• Poplatník by měl prokázat vznik a původ příjmů a dalších skutečností souvisejících s nárůstem jeho jmění, spotřebou nebo jiným vydáním, pokud k tomu bude vyzván správcem daně. Podmínky, za kterých ho správce daně vyzve, jsou dvě:

  • - správce daně musí mít důvodné pochybnosti, zda příjmy poplatníka oznámené nebo tvrzené správci daně odpovídají nárůstu jeho jmění, spotřebě nebo jinému vydání, a nejsou mu známy skutečnosti, které by toto ozřejmovaly, a
  • - správce daně dojde po „předběžném posouzení” k závěru, že rozdíl mezi příjmy a nárůstem jmění, spotřebou či jiným vydáním poplatníka přesahuje 7 000 000 Kč.

V takovém případě správce daně určí období pro posouzení příjmů a stanoví poplatníkovi lhůtu alespoň 30 dní k vyjádření a předložení důkazních prostředků.

• Trochu úsměvné je ustanovení § 38y ZDP, podle něhož se poplatník z povinnosti prokázat skutečnosti k příjmům vyváže, pokud prokáže, že nastaly v období, u kterého již uplynula lhůta pro stanovení daně.

• Došlo-li k prokázání, pak správce toto poplatníkovi vhodným způsobem oznámí.

• Nedošlo-li k prokázání skutečností požadovaných správcem, obsahuje zákon možnost stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem – v podstatě z odhadu výše příjmů, kterých by poplatník musel dosáhnout, aby to odpovídalo nárůstu jeho jmění, spotřebě nebo jinému vydání. Navíc při takovém stanovení daně bude hrozit 50%, příp. i 100% penále!

Poznámka: Předpokladem pro aplikaci je předběžné posouzení, že daň takto stanovená přesáhne 2 000 000 Kč. V případě nenaplnění této podmínky by se použil tradiční způsob doměření podle pomůcek, který upravuje daňový řád.

• Pokud nedojde k prokázání skutečností požadovaných ve výzvě k prokázání majetku, může správce daně vyzvat poplatníka ještě k podání prohlášení o majetku. Tato výzva je svázána mj. s předběžným posouzením správce, že souhrnná hodnota majetku může přesáhnout 10 000 000 Kč. A pokud byste se po přečtení pousmáli tomu, že ZDP neobsahuje žádné ustanovení o sankcích za nepodání takového prohlášení, pak bohužel upozorňujeme na § 227 TZ (zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku), podle něhož je (a bylo i v minulosti) neučinění takového prohlášení (nebo uvedení nepravdivých a zkreslených údajů v takovém prohlášení) trestným činem, za který hrozí po novele odnětí svobody na 6 měsíců až 3 roky anebo peněžitá pokuta!

Podpora spoření na stáří od roku 2017

S účinností od 1. 1. 2017 dochází k podpoření spoření na stáří (např. prostřednictvím III. pilíře důchodové reformy), a to úpravou danou novelou ZDP zákonem č. 377/2015 Sb. (viz sněmovní tisk č. 494):

• u zaměstnance se navyšuje osvobození příspěvků hrazených zaměstnavatelem (v úhrnu spoření na penzi a soukromého životního pojištění) z částky 30 000 Kč/ročně na 50 000 Kč/ročně (viz § 6 odst. 9 písm. p) ZDP), a

• fyzická osoba, která si takto spoří sama, si bude moci uplatnit vyšší snížení základu daně (místo dosavadních 12 000 Kč bude možné snížit základ daně až o 24 000 Kč ročně):

• - jak pro spoření na penzi (§ 15 odst. 5 ZDP),
• - tak pro soukromé životní pojištění (§ 15 odst. 6 ZDP).

V případě penzijního připojištění se státním příspěvkem a doplňkového penzijního spoření jsme byli v minulosti zvyklí, že lze v úhrnu za rok uplatnit jen naspořené částky převyšující 12 000 Kč. Nově podobné omezení také existuje, ale váže se k měsíčním příspěvkům, kdy pro odpočet se započítají až platby nad 1 000 Kč (tj. nad částku, z níž náleží maximální státní příspěvek). Pro fyzické osoby, které si budou spořit každý měsíc pravidelné částky, se nic nezmění. Změnu zaznamenají ti, kteří budou mít tyto produkty jen po část roku nebo si budou posílat částky nepravidelně.

V tomto směru je také schválena zpětně pro rok 2017 změna v § 38l odst. 1 písm. h) ZDP (zákonem č. 170/2017 Sb.), a to tak, že potvrzení od penzijní společnosti bude muset obsahovat nikoliv celkovou zaplacenou částku, ale přímo úhrn části zaplacených měsíčních příspěvků, které v jednotlivých měsících přesáhly výši, ke které náleží maximální státní příspěvek, tj. bude obsahovat částku, o kterou lze snížit základ daně.

Vliv nového zákona o dani z hazardních her

V souvislosti s novými zákony č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, a č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her, byl ZDP novelizován zákonem č. 188/2016 Sb. (viz sněmovní tisk č. 580).

Tato novela, účinná od 1. 1. 2017, zpřesňuje zdanění (příp. osvobození výher) v návaznosti na nová pravidla, přičemž celková koncepce zdanění/nezdanění u výherce – fyzické osoby se v případě výher z reklamních soutěží a reklamních slosování a v případě výher z legálních her nemění:

• i nadále existuje „obecné” osvobození výher z reklamních soutěží nebo reklamního slosování, je-li výhra v hodnotě do 10 000 Kč (§ 4 odst. 1 písm. f) ZDP),

• i nadále budou výhry z reklamních soutěží a reklamních slosování, budou-li ostatními příjmy, podléhat srážkové dani (přesun z § 10 odst. 1 písm. h) ZDP do § 10 odst. 1 písm. ch) ZDP je čistě formální),

• i nadále existuje osvobození výher z „povolených” hazardních her (§ 10 odst. 3 písm. b) ZDP), tj. výher:

  • - z tomboly s herní jistinou do 100 000 Kč podle zákona upravujícího hazardní hry,
  • - z hazardní hry provozované na základě ohlášení podle zákona upravujícího hazardní hry, nebylo-li její provozování obecním úřadem zakázáno,
  • - z hazardní hry provozované na základě základního povolení podle zákona upravujícího hazardní hry, nebo
  • - z hazardní hry provozované na základě právních předpisů obdobných zákonu upravujícímu hazardní hry vydaných v JČS EU nebo státě tvořícím EHP.

Pokud však bude výhra jakožto ostatní příjem (§ 10 odst. 1 písm. h) ZDP) získána z nelegálních her, bude se jednat nově o zdaňovaný příjem na základě daňového přiznání (v úpravě do konce roku 2016 se jednalo o ostatní příjem podléhající srážkové dani, ale každému bylo jasné, že žádat srážkovou daň po provozovateli nelegální hry nebyl ten nejšťastnější nápad).

Rozšíření osvobození u vojáků a policistů

Od 1. 1. 2017 nabyla účinnosti také změna daná novelou č. 454/2016 Sb. (dle sněmovního tisku č. 866), která vrací vojákům z povolání a příslušníkům bezpečnostních sborů osvobození některých příspěvků, které jim bylo odebráno od roku 2012. Jde o osvobození výsluhových náležitostí a v případě vojáků z povolání i služebního příspěvku na bydlení. Osvobození nově upravuje § 4 odst. 1 písm. o) ZDP.

Změny v důsledku zvýšení průměrné mzdy

V důsledku zvýšení průměrné mzdy se v roce 2017 zvyšuje hranice pro aplikaci solidární daně, a to takto:

Změny v důsledku zvýšení minimální mzdy

Nařízením vlády č. 336/2016 Sb. byla s účinností od 1. 1. 2017 zvýšena minimální mzda z 9 900 Kč na 11 000 Kč za měsíc (vzrůstají i hodinové sazby, to ale nemá na daň z příjmů vliv). Změna se promítla do několika ustanovení zákona o daních z příjmů:

• limit pro osvobození příjmů z pravidelně vyplácených důchodů (podle § 4 odst. 1 písm. h) ZDP), který je stanoven podle 36násobku minimální mzdy, vzrostl z 356 400 Kč na 396 000 Kč,

• vyplácení daňového zvýhodnění na děti poskytovaného formou daňového bonusu je podmíněno:

  • - obecnou podmínkou pro výplatu (dle § 35c odst. 4 ZDP), kdy výše příjmu (podle §§ 6, 7, 8 a 9 ZDP) je alespoň ve výši 6násobku minimální mzdy k 1. 1., což znamená zvýšení hranice z 59 400 Kč na 66 000 Kč, a
  • - zvýšila se i hranice umožňující výplatu měsíčního bonusu u zaměstnance z 4 950 Kč na 5 500 Kč (§ 35d odst. 4 ZDP požaduje příjem alespoň ve výši poloviny minimální mzdy k 1. 1.).

Zákon č. 170/2017 Sb.

Zpoždění v projednávání balíčku daňových změn pro rok 2017 způsobilo, že většina ze změn bude použitelná až od zdaňovacího období započatého po 30. 6. 2017, neboť novela je účinná od 1. 7. 2017.

Čl. II bod 1 novely (přechodná ustanovení) říká, že pro daňové povinnosti u daní z příjmů:

• za zdaňovací období před 1. 7. 2017 a

• za zdaňovací období, které započalo před 1. 7. 2017,

jakož i práva a povinnosti s nimi související, se použije ZDP ve znění účinném do 30. 6. 2017.

Další body přechodných ustanovení (čl. II body 2 až 22 novely) pak upravují v některých případech postup odlišně, jsou tedy jakýmisi výjimkami. Co to znamená:

• pro fyzické osoby (kdy zdaňovací období je kalendářní rok):

  • - neřekne-li některá z výjimek něco speciálního pro rok 2017, tak se novinky použijí až v roce 2018,

• pro právnické osoby se zdaňovacím obdobím rovným kalendářnímu roku nebo se zdaňovacím obdobím jiným, ale které započalo do 30. 6. 2017:

  • - neřekne-li některá z výjimek něco speciálního pro rok 2017, tak se novinky použijí opět až v roce 2018,

• pro právnické osoby se zdaňovacím obdobím jiným než kalendářní rok, pokud započalo po 30. 6. 2017:

  • - změny se aplikují v plném rozsahu

• zaměstnavatelé ve vztahu ke svým zaměstnancům:

  • - pro zdanění či osvobození zaměstnanců budou postupovat podle předchozího pravidla pro fyzické osoby.

V dalším budeme přednostně zmiňovat novinky, které se aplikují již pro rok 2017, přičemž problematiku dělíme na pět částí:

• změny pouze pro fyzické osoby (ad 4)

• změny pouze pro právnické osoby (ad 5)

• změny v daňových a nedaňových nákladech a u finančního leasingu (ad 6)

• změny u majetku a jeho odpisování (ad 7)

• ostatní změny (ad 8).

Nepeněžní příjem z „trvajícího plnění po delší dobu”

Až od roku 2018 bude účinné rozšíření v § 3 odst. 3 ZDP u nepeněžního příjmu z opakujícího se plnění na dobu neurčitou nebo dobu života nebo delší než 5 let (které je oceňováno jako pětinásobek ročního plnění) o nepeněžní příjem z trvajícího plnění po takto dlouhou dobu.

Bohužel nejde jen o slovíčkaření, důvodová zpráva říká, že se má takto postihnout např. úrok z peněžitých zápůjček na 20 let, neboť prý majetkový prospěch z důvodu jejich neúročení vznikne prý hned na začátku. Už toto je hodně sporné, obzvláště při současných nízkých úrokových mírách, ještě více zarážející je fakt, že toto ustanovení postihne jen osoby s příjmy podle § 7 nebo § 10 ZDP. Pro případ zaměstnanecké zápůjčky by zůstalo „měsíční” danění (v doplněném § 6 odst. 9 písm. v) ZDP).

Daňové úlevy jen pro vlastní bytovou potřebu

Do několika dalších ustanovení řešících pro fyzické osoby daňové úlevy ve spojitosti s bytovou potřebou je od roku 2018 doplněno, že se musí jednat o vlastní bytovou potřebu. Novela tak učinila:

• v § 4 odst. 1 písm. a) ZDP pro osvobození při prodeji rodinného domu nebo jednotky, kdy není splněna podmínka dvouletého bydliště před prodejem a

• v § 4 odst. 1 písm. v) ZDP u osvobození přijatého odstupného v části použití odstupného pro uspokojení bytové potřeby rok před přijetím, kde to ještě nebylo.

Vypořádání spoluvlastnictví

V § 4 odst. 1 písm. b) ZDP u osvobození příjmů z prodeje nemovitých věcí po 5 letech držby se toto osvobození rozšiřuje od roku 2018 i na příjmy z vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem jinak než podle spoluvlastnických podílů.

Osvobození prodeje podílu v obchodní korporaci

Ze změn v § 4 ZDP bude zpětně od roku 2017 použitelná jen ta v § 4 odst. 1 písm. s) ZDP bodu 4, která způsobí, že osvobození příjmů z prodeje podílů v obchodní korporaci (po 5 letech držby) se bude moci aplikovat i na příjem odpovídající zvýšení nabývací ceny podílu peněžním plněním ve prospěch vlastního kapitálu obchodní korporace, pokud k němu došlo do 5 let od plnění. I nadále tak bude v tomto směru omezení pouze pro příjmy odpovídající zvýšení nabývací ceny nepeněžním plněním ve prospěch vlastního kapitálu.

S účinností od roku 2018 se bude stejně jako při osvobození prodejů nemovitých věcí zohledňovat do časového testu i doba vlastnictví zůstavitelem v případě zděděných podílů od přímého příbuzného a manžela. A obdobná úprava je doplněna také pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů po 3 letech držby, tedy do osvobození v § 4 odst. 1 písm. x) ZDP.

Osvobození prodeje cenných papírů

Změna § 4 odst. 1 písm. w) ZDP naopak zpřísní podmínky pro osvobozený prodej cenných papírů a podílů připadající na podílový list při jeho zrušení, je-li příjem v úhrnu do 100 000 Kč. Osvobození se od roku 2018 nebude týkat příjmů

• z kapitálového majetku a

• z příjmů z cenných papírů a podílů, které jsou nebo byly zahrnuty v obchodním majetku (zde je tří nebo pětiletá lhůta od ukončení samostatné činnosti).

Osvobození bezúplatných příjmů

Od roku 2018 se opět změní § 4a písm. j) ZDP, upravující podmínky osvobození u zdravotně handicapované osoby, která obdržela dar na vzdělávání, změnu kvalifikace apod.:

• v případě daru na vzdělávání bylo doplněno, že se nesmí jednat o souvislost se závislou činností (prý se takto obchází speciální podmínky osvobození zakotvené v § 6 odst. 9 písm. d) ZDP), a

• potvrzuje se, že nepoužité prostředky budou příjmem podle § 10 ZDP v posledním zdaňovacím období, ve kterém mohly být podmínky pro osvobození splněny.

Závislá činnost (§ 6 ZDP)

Všechny změny u závislé činnosti budou aplikovány od roku 2018. Jde o tyto změny:

• Ustanovení § 6 odst. 4 ZDP upravující zdanění vybraných příjmů srážkovou daní, bylo dosud použitelné jen u dohod o provedení práce do 10 000 Kč/měsíc). Nově se obdobně bude postupovat pro příjmy malého rozsahu, tj. příjmy v úhrnné výši nepřesahující u jednoho zaměstnavatele (plátce) částku 2 500 Kč/měsíc.

Jelikož se zřejmě bude ve většině případů jednat o příjmy podléhající pojistnému, srážková daň se spočte ze superhrubého základu.

Rozhodnout se pro uplatnění příjmů v rámci přiznání bude i nadále možné.

• V § 6 odst. 6 ZDP byla opravena chyba – ze vstupní ceny u původního vlastníka se bude dodanění zaměstnance při využívání vozidla pro služební i soukromé účely počítat nově i pro vozidlo pořízené na finanční leasing (toto mělo být v zákoně již od roku 2014, ale zapomnělo se na to).

• Benefit spočívající v možnosti hradit (ze zisku, FKSP, sociálního fondu, jako nedaňový výdaj) mj. použití zdravotnických zařízení (v § 6 odst. 9 písm. d) ZDP) bude rozšířen o:

  • - zboží nebo služby zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení a
  • - pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis.

Zejména v druhém případě ale bude problém, abychom ustáli nepeněžní charakter plnění, neboť lze očekávat, že recepis bude na zaměstnance.

• Do ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) a e) ZDP, tj. pro benefity typu

  • - možnost použití zdravotnických, vzdělávacích a dalších zařízení vč. příspěvku na dovolenou hrazené ze zisku, FKSP, sociálního fondu, jako nedaňové, a
  • - zvýhodnění jízdného u zaměstnanců zaměstnavatele provozujícího veřejnou dopravu lze poskytnout rodinným příslušníkům

se doplňuje, že v takovém případě jde o příjem zaměstnance (nikoliv rodinných příslušníků, kteří by benefit obdrželi).

• Pro osvobození (zdanění) majetkového prospěchu zaměstnance při bezúročné zápůjčce podle § 6 odst. 9 písm. v) ZDP, kdy je osvobozena jistina do 300 000 Kč, se doplňuje, že:

  • - majetkový prospěch z bezúročných zápůjček s výší jistin nad 300 000 Kč vypočtený za jednotlivé kalendářní měsíce se oceňuje podle § 6 odst. 3 ZDP a
  • - zahrnuje do základu daně alespoň jednou za zdaňovací období, a to nejpozději při zúčtování mzdy za měsíc prosinec.

  • Prohlášení zaměstnance pro svého zaměstnavatele (podle § 38k odst. 4 a 5 ZDP) bude přípustné i v jiných formách než papírové podobě, např. v elektronické podobě. Učiněno musí být ale prokazatelně (avšak ne nutně s elektronickým podpisem). Změny v prohlášení musí zaměstnanci ohlašovat nejpozději poslední den kalendářního měsíce, v němž změna nastala, anebo nově poslední den kalendářního měsíce, v němž bylo o změně rozhodnuto.

Samostatná činnost (§ 7 ZDP)

Novela přináší snížení procentních (paušálních) výdajů na polovinu (dosud možnost uplatnění oproti příjmům do 2 000 000 Kč, nově to bude oproti příjmům maximálně do 1 000 000 Kč). Výměnou za to budou fyzické osoby uplatňující procentní výdaje moci využít slevu na manželku a daňové zvýhodnění na vyživované děti i při použití procentních výdajů (dochází k odstranění § 35ca ZDP). Přechodné ustanovení pak říká, že v roce 2017 se fyzická osoba může sama rozhodnout, zda použije postup jako v roce 2016, nebo novelizované znění, které od roku 2018 již bude platit jako jediné.

Druhá změna pro podnikatele, která se bude aplikovat až od roku 2018, příliš povedená není. Zákonodárce se snažil vyřešit problém, jak má postupovat poplatník, který vede účetnictví a v přiznání uplatňuje výdaje procentem z příjmů.

Ačkoliv totiž z § 23 odst. 2 ZDP a § 21h ZDP vyplývá, že u poplatníka, který je účetní jednotkou, jsou příjmy jeho výnosy podle právních předpisů upravujících účetnictví, tvrdí se v pokynu GFŘ D-22, že takový podnikatel musí vycházet z příjmů, nikoliv ze svých výnosů. Novela (s cílem tento názor správce daně podpořit) doplnila do § 7 odst. 8 ZDP, že se „pro účely odstavce 7 příjmy rozumí příjmy podle tohoto zákona, které by poplatník měl, pokud by nebyl účetní jednotkou”. Problém je ale v tom, že § 7 odst. 7 ZDP, kterého se novinka týká, hovoří jen výdajové stránce, nikoliv o příjmové stránce.

Daň stanovená paušální částkou (§ 7a ZDP)

Od roku 2017 bude možné použít i změny v § 7a ZDP u daně stanovené paušální částkou. Novela říká, že požádat o stanovení daně paušální částkou bude nově možné i v případech:

• kdy zároveň s podnikáním je i příjem ze závislé činnosti, nebo

• kdy podnikatel provozuje podnikatelskou činnost i se zaměstnanci.

Vzhledem k tomu, že běžný termín pro podání žádosti (31. 1.) již dávno vypršel, obsahují přechodná ustanovení možnost podat žádost do 31. 5. 2017. Správce daně pak výjimečně rozhodne za rok 2017 do 15. 9. 2017 (standardní termín je do 15. 5.). Vzhledem k nabytí účinnosti novely (zákon č. 170/2017 Sb. je účinný od 1. 7. 2017) však nepředpokládáme, že by prodloužený termín někdo využil.

K novelizovanému znění doplňme, že první rozšíření (možnost mít i příjmy ze závislé činnosti) příliš nepomůže, neboť zákonodárci nenovelizovali § 7a odst. 5 ZDP, takže při příjmech ze závislé činnosti nad 15 000 Kč bude fyzická osoba povinně podávat přiznání (a tím se ztrácí výhoda daně stanovené paušální částkou). Možná tedy zabere druhá novinka (využití zaměstnanců); přesto ale obecně považujeme ustanovení § 7a ZDP za nesystémovou výjimku, která by měla být asi raději zrušena.

Příjmy z kapitálového majetku (§ 8 ZDP)

V ustanovení § 8 ZDP, upravujícím příjmy z kapitálového majetku, se zpětně pro 2017 bude aplikovat jediná změna: v ustanovení § 8 odst. 7 ZDP, řešícího výdaje v případě zdanění plnění ze soukromého životního pojištění, novela zohlednila u příjmu z odkupného fakt, že při předčasné výplatě je příspěvek zaměstnavatele zdaněn, a proto se do výdajů bude moci zahrnout, aby nedocházelo k opětovnému zdanění.

Další změnou, tentokráte účinnou až od roku 2018, je rozšíření příjmů v § 8 odst. 1 písm. a) ZDP o příjmy z podílového fondu, je-li v něm podíl představován cenným papírem.

Změny v souvislosti s rodinnou fundací

Nyní na chvíli „předběhneme” a zmíníme změnu u právnických osob, kdy v § 17a odst. 2 písm. f) ZDP dochází k zpřesnění definice rodinné fundace, kterou se kromě nadace bude rozumět i nadační fond, pokud podle jejich zakladatelského jednání slouží nebo svou činností směřují k podpoře osob blízkých zakladateli nebo nově i k podpoře samotnému zakladateli. Takové právnické osoby nejsou od roku 2014 veřejně prospěšnými poplatníky a nevztahují se na ně výhody daňově neziskových subjektů.

Nyní zákonodárci usoudili, že se na majetek odložený do rodinné fundace a na plnění z ní dá pohlížet obdobně jako na svěřenský fond, a proto od roku 2018 v tomto duchu doplnili:

• § 8 odst. 1 písm. i) ZDP, který bude nově vedle plnění ze zisku ze svěřenského fondu zahrnovat mezi příjmy z kapitálového majetku i plnění ze zisku z rodinné fundace (obojí se zdaní srážkovou daní), a

• § 10 odst. 3 písm. c) ZDP, který pro plnění z ostatního majetku ze svěřenského fondu a nově i z rodinné fundace obsahuje osvobození takto nabytých bezúplatných příjmů jak pro „blízké osoby”, tak pro osobu, která tam majetek vložila.

Ostatní příjmy - § 10 ZDP

Mezi ostatními příjmy nalezneme od roku 2018 ještě další dvě změny:

• formální změnou je doplnění do § 10 odst. 1 písm. b) ZDP, že se jedná o příjmy z úplatného převodu nemovité věci, cenného papíru a jiné věci, neboť bezúplatný příjem upravuje § 10 odst. 1 písm. n) ZDP, a

• u příjmů z úplatného převodu kmenového listu, který není v obchodním majetku poplatníka, bude výdajem nabývací cena tohoto kmenového listu (určená podle § 24 odst. 7 ZDP).

Daňového zvýhodnění na dítě

Opět dochází ke zvýšení sazeb daňového zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společné domácnosti, a to:

• v případě druhého dítěte z 17 004 Kč na 19 404 Kč ročně, a

• za každé třetí a další dítě z 20 604 Kč na 24 204 Kč ročně.

O vyšší částky nepřijdou ani zaměstnanci za měsíce leden až červen 2017, tedy před účinností novely, kdy jim zaměstnavatelé ještě museli aplikovat sazby původní. Zvýšené sazby lze v přiznání nebo prostřednictvím ročního zúčtování mezd získat za celý rok 2017 zpětně.

Osoby s dětmi ale již nepotěší další novinky, které se budou aplikovat až od roku 2018:

• V § 35c odst. 1 ZDP je doplněno, že v případě více dětí ve společně hospodařící domácnosti se již nebudou posuzovat všechny vyživované děti dohromady, ale samostatně vyživované děti každého z poplatníků. To např. u druha a družky, kteří mají jedno společné dítě a každý po jednom z prvního manželství, způsobí, že ačkoliv jsou v domácnosti tři děti, zvýhodnění bude možné čerpat jen v základní výši na jedno z dětí a ve výši na druhé dítě u zbylých dvou.

• Podle upraveného § 35c odst. 4 ZDP se pro dosažení nároku na daňový bonus bude dosažení šestinásobku minimální mzdy brát pouze z příjmů ze závislé činnosti a ze samostatné činnosti (příjmy z kapitálového majetku či z nájmu už se nezohlední).

Daňové přiznání podávané osobou spravující pozůstalost

Do § 38ga ZDP týkajícího se daňového tvrzení podávaného osobou spravující pozůstalost za zemřelou fyzickou osobu (za období od smrti do vyřešení dědictví) je od roku 2018 doplněno, že v takových tvrzeních bude nově možné uplatnit i slevy na zaměstnance (podle § 35 ZDP) odčitatelné položky na vědu a výzkum a na odborné vzdělávání (§§ 34 až 34h ZDP).

Základ daně

Do § 23 odst. 2 písm. b) ZDP bylo se zpětnou účinností za zdaňovací období započaté 2017 doplněno, že se základ daně se…