dnes je 13.5.2021

Input:

Zprostředkování zaměstnání krajskými pobočkami Úřadu práce

21.4.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.1.4.3
Zprostředkování zaměstnání krajskými pobočkami Úřadu práce

JUDr. Petr Bukovjan

Ustanovení související

  • Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

    • § 5 písm. c) – vymezení tzv. vážných důvodů mj. pro účely poskytování podpory v nezaměstnanosti

    • § 14 – definice zprostředkování zaměstnání

    • § 18 – základní ustanovení

    • § 19 až 21 – práva a povinnosti fyzických osob při zprostředkování zaměstnání krajskými pobočkami Úřadu práce

    • § 22 a 23 – zájemci o zaměstnání a jejich evidence

    • § 24 až 28 – uchazeči o zaměstnání a jejich zařazení do evidence na Úřadu práce

    • § 29 až 32 – ukončení vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a vyřazení z této evidence

    • § 33 – zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání

    • § 39 až 57 – podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci

  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

    • § 313 odst. 1 – povinnost zaměstnavatele vydat potvrzení o zaměstnání a náležitosti tohoto potvrzení

    • § 313 odst. 2 – povinnost zaměstnavatele vydat oddělené potvrzení o výši průměrného výdělku a o dalších skutečnostech rozhodných pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti

    • § 342 odst. 2 – vydání potvrzení o zaměstnání při smrti zaměstnavatele coby fyzické osoby

Jednou ze služeb, kterou poskytují krajské pobočky Úřadu práce v oblasti zaměstnanosti, je zprostředkování zaměstnání. Ve vztahu k těmto orgánům státní správy je tím možné rozumět jednak vyhledání zaměstnání pro fyzickou osobu, která se o práci uchází, a vyhledání zaměstnanců pro zaměstnavatele, který hledá nové pracovní síly, jednak poradenskou a informační činnost v oblasti pracovních příležitostí.

Jak stanoví § 19 odst. 1 ZZ, fyzická osoba si může zabezpečit zaměstnání prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce jako zájemce o zaměstnání nebo jako uchazeč o zaměstnání. Zájemcem o zaměstnání je fyzická osoba, která má zájem o zprostředkování zaměstnání a za tím účelem požádá o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání kteroukoliv krajskou pobočku Úřadu práce na území České republiky. Uchazečem o zaměstnání je pak fyzická osoba, která požádá o zprostředkování vhodného zaměstnání krajskou pobočku Úřadu práce, v jejímž správním obvodu má bydliště, a při splnění zákonem stanovených podmínek je zařazena do evidence uchazečů o zaměstnání.

Práva uchazeče o zaměstnání

Právem uchazeče o zaměstnání je nejen právo na zprostředkování vhodného zaměstnání, jehož parametry vymezuje § 20 ZZ, ale též právo na poskytování podpory v nezaměstnanosti, pokud splňuje podmínky uvedené v § 39 a násl. téhož zákona. Výše podpory v nezaměstnanosti (a stejně tak podpory při rekvalifikaci) se stanoví procentní sazbou z průměrného měsíčního čistého výdělku, který byl u uchazeče o zaměstnání zjištěn a naposledy používán pro pracovněprávní účely v jeho posledním ukončeném zaměstnání v rozhodném období podle pracovněprávních předpisů.

Procentní sazba podpory v nezaměstnanosti činí za první 2 měsíce podpůrčí doby 65 %, za další 2 měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku. Procentní sazba podpory při rekvalifikaci činí 60 % průměrného měsíčního čistého výdělku. Maximální výše této podpory činí 0,58násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o podporu v nezaměstnanosti.

Pokud uchazeč o zaměstnání nemůže bez svého zavinění osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku, pak se mu podpora v nezaměstnanosti stanoví za první 2 měsíce ve výši 0,15násobku, další 2 měsíce ve výši 0,12násobku a po zbývající podpůrčí dobu 0,11násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o tuto podporu.

Povinnosti zaměstnavatele

Při skončení pracovního poměru, pracovněprávního vztahu založeného dohodou o pracovní činnosti a ve dvou případech též pracovněprávního vztahu založeného dohodou o provedení práce (to pokud byl zaměstnanec z této dohody účasten nemocenského pojištění nebo pokud jsou z jeho odměny z takové dohody prováděny srážky) je dle § 313 ZP zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání (v praxi označováno též jako zápočtový list) a na základě jeho žádosti dále oddělené potvrzení, které musí obsahovat údaje o výši průměrného (měsíčního čistého) výdělku zaměstnance, o tom, zda pracovní poměr, dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti byly zaměstnavatelem rozvázány z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem nebo z důvodu porušení jiné povinnosti zaměstnance podle § 301a ZP zvlášť hrubým způsobem, a o dalších skutečnostech rozhodných pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti (např. o právu zaměstnance na zákonné odstupné a jeho vyplacení). Toto potvrzení slouží krajské pobočce Úřadu práce při rozhodování o právu uchazeče o zaměstnání na podporu v nezaměstnanosti a o její výši.

Důvod rozvázání pracovněprávního vztahu a podpora v nezaměstnanosti

Důležité je upozornit, že podpora v nezaměstnanosti nepřísluší uchazeči o zaměstnání, s nímž zaměstnavatel v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání rozvázal pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci („pracovní kázně”) zvlášť hrubým způsobem (výpovědí nebo okamžitým zrušením pracovního poměru) nebo z důvodu porušení povinnosti dodržovat režim dočasně práce neschopného zaměstnance dle § 301a ZP stejnou intenzitou [viz § 39 odst. 2 písm. a) a b) ZZ ]. Pokud by ale soud v případném pracovněprávním sporu podle ustanovení § 72 ZP následně rozhodl, že takové rozvázání pracovněprávního vztahu je neplatné, krajská pobočka Úřadu práce uchazeči o zaměstnání podporu v nezaměstnanosti dodatečně přizná a doplatí.

Vliv nikoliv na existenci, ale na výši podpory v nezaměstnanosti má též případ, kdy poslední zaměstnání před zařazením do evidence na Úřadu práce rozváže uchazeč o zaměstnání (zaměstnanec) sám bez vážného důvodu nebo dohodou se zaměstnavatelem bez vážného důvodu. V důsledku toho se mu podpora v nezaměstnanosti snižuje (k tomu dále viz Rozdíly ve srovnání s původní úpravou).

Nekolidující zaměstnání

Není vyloučeno, aby jedna a tatáž osoba byla současně uchazečem o zaměstnání na Úřadu práce a zaměstnancem v pracovněprávním vztahu. Jak vyplývá z § 25 odst. 3 ZZ, za určitých podmínek není výkon výdělečné činnosti uchazeče o zaměstnání na základě pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti (a tedy existence tohoto pracovněprávního vztahu) překážkou přijetí do evidence na Úřadu práce nebo jejího pokračování. Tou základní podmínkou je, že hrubý měsíční výdělek (resp. měsíční odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší) zaměstnance a uchazeče o zaměstnání v jedné osobě nepřesáhne polovinu minimální mzdy. V případě výkonu více činností se pro účely splnění uvedené podmínky měsíční výdělky (odměny) sčítají.

Uchazeč o zaměstnání má v souvislosti s nekolidujícím zaměstnáním oznamovací povinnost vůči Úřadu práce. Bez ohledu na výši měsíčního výdělku je povinen oznámit tomuto úřadu výkon nekolidující činnosti při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání nebo nejpozději v den nástupu k ní. Může tak učinit písemně, elektronicky nebo osobně. Ve lhůtě stanovené Úřadem práce pak musí dokládat výši měsíčního výdělku nebo odměny. Pokud bez vážných důvodů tuto povinnost uchazeč o zaměstnání nesplní, bude Úřadem práce z evidence vyřazen. Do evidence uchazečů o zaměstnání na Úřadu práce může být pak na základě nové písemné žádosti znovu zařazen nejdříve po uplynutí doby 3 měsíců ode dne vyřazení z této evidence.

Žádnou podobnou povinnost nemá vůči Úřadu práce zaměstnavatel.

Pokud uchazeč o zaměstnání vykonává nekolidující zaměstnání, nepřísluší mu po tuto dobu současně podpora v nezaměstnanosti. Zákon o zaměstnanosti totiž ve svém § 44 odst. 3 ZZ stanoví, že po dobu trvání takového pracovněprávního vztahu nenáleží uchazeči o zaměstnání podpora v nezaměstnanosti. Doba, po kterou uchazeč o zaměstnání vykonává nekolidující zaměstnání a z tohoto důvodu mu není vyplácena podpora v nezaměstnanosti, se ale nezapočítává do podpůrčí doby, její běh se v podstatě přerušuje. Po ukončení nekolidujícího zaměstnání tak může být uchazeči o zaměstnání nadále vyplácena podpora v nezaměstnanosti.

Výhodné je nekolidující zaměstnání zejména pro ty uchazeče o zaměstnání, kterým buď nevznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti, nebo jim již uplynula podpůrčí doba pro její poskytování. Pokud by tomu tak nebylo, může se uchazeči o zaměstnání stát, že si na základě nekolidujícího zaměstnání vydělá méně, než kolik činí podpora v nezaměstnanosti (pomineme-li prospěšnost pracovního návyku), resp. že si v některých měsících, kdy trvá pracovněprávní vztah, jako zaměstnanec nevydělá nic (především u dohody o pracovní činnosti), nedostane ani výdělek ze zaměstnání, ani podporu v nezaměstnanosti.

Rozdíly ve srovnání s původní úpravou

Od 1. 1. 2011

Zásadním způsobem se změnily podmínky poskytování podpory v nezaměstnanosti uchazeči o zaměstnání:

  • který vykonává tzv. nekolidující zaměstnání,

  • kterému z posledního zaměstnání před zařazením do evidence na Úřadu práce přísluší podle jiných právních předpisů odstupné, odbytné nebo odchodné a

  • který poslední zaměstnání před zařazením do evidence na Úřadu práce ukončil sám nebo dohodou, aniž by k tomu měl tzv. vážný důvod.

Dle nově vloženého § 44a ZZ platí, že uchazeči o zaměstnání, kterému přísluší podle jiných právních předpisů z posledního zaměstnání odstupné, odbytné nebo odchodné, se podpora v nezaměstnanosti poskytne až po uplynutí doby, která odpovídá (minimální) výši odstupného, odbytného nebo odchodného. Tato doba se určí podle příslušného násobku průměrného měsíčního výdělku nebo měsíčního služebního příjmu, kterým byla uchazeči o zaměstnání stanovena výše odstupného, odbytného nebo odchodného. V případě poskytnutí uvedených plnění tak je uchazeči o zaměstnání poskytování podpory jakoby „odloženo”, a to do okamžiku, než uplyne doba, za kterou podpora přísluší.

Pro zaměstnavatele má velký význam zmínka o odstupném poskytovaném dle § 67 ZP. Pozdější novelou bylo upřesněno, že do poskytování podpory v nezaměstnanosti se promítne jen odstupné v zákonné minimální výši, nikoliv též jeho případné navýšení zaměstnavatelem na základě vnitřního předpisu nebo smlouvy (individuální i kolektivní). I kdyby tedy zaměstnanec obdržel v souvislosti se skončením pracovního poměru např. z důvodu své nadbytečnosti třeba pětinásobek průměrného měsíčního výdělku, podpora v nezaměstnanosti by se mu v pozici uchazeče o zaměstnání začala poskytovat po uplynutí doby, která odpovídá zákonnému minimu, tedy trojnásobku tohoto výdělku.

Nepříliš povedenou novinkou je doplnění § 50 odst. 3 ZZ o tom, že pokud uchazeč o zaměstnání před zařazením do evidence na Úřadu práce bez vážného důvodu ukončil poslední zaměstnání sám nebo dohodou se zaměstnavatelem, činí procentní sazba jeho podpory v nezaměstnanosti 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku (jde o trvale sníženou procentní sazbu podpory v nezaměstnanosti). To neplatí, jestliže ukončil takto ve stejný den více zaměstnání a alespoň u jednoho z nich se tak stalo z vážných důvodů.

Vážné důvody definuje ZZ ve svém § 5 písm. c). Řadí mezi ně např. nezbytnou péči o dítě do 4 let věku, místo výkonu nebo povahu zaměstnání druhého manžela nebo registrovaného partnera, zdravotní důvody (podložené

Nahrávám...
Nahrávám...