Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Zvláštní režimy

12.7.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

19 Zvláštní režimy

Tento text je věnován zvláštním režimům, které upravují některé speciální oblasti ekonomické činnosti jiným způsobem, než je tomu u běžně uskutečňovaných plnění. Jedná se zejména o nejčastěji se v praxi vyskytující režim pro obchodníky s použitým zbožím, uměleckými díly, sběratelskými předměty a starožitnostmi a o režim pro cestovní službu. V zákoně o DPH je dále upraven zvláštní režim nevztahující se na velký počet plátců - zvláštní režim pro investiční zlato. Od roku 2015 je zaveden zvláštní režim jednoho správního místa pro poskytnutí telekomunikačních služeb, služeb rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytovaných služeb osobám nepovinným k dani s místem plnění na území Evropské unie.

Zvláštní režim jednoho správního místa pro poskytnutí telekomunikačních služeb, služeb rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytovaných služeb osobám nepovinným k dani s místem plnění na území Evropské unie (označován rovněž jako Mini One Stop Shop či MOSS)

Právní úprava

§ 10i ZDPH, § 110a až § 110zf, § 108 odst. 1 písm. g)ZDPH

Tento zvláštní režim mohou využít osoby, které poskytují telekomunikační služby, služby rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytované služby osobám nepovinným k dani s místem plnění na území Evropské unie. Vzhledem k tomu, že u těchto služeb je místo plnění určeno místem příjemce, mají poskytovatelé služeb možnost buďto se registrovat ve všech členských státech, kam služby poskytli anebo využít zjednodušení – zvláštní režim jednoho správního místa, kdy své povinnosti plní pouze v jednom členském státě, jehož finanční správa provádí výběr, evidenci a následně odvod vybrané daně do jednotlivých členských států dle odběratelů. Zvláštní režim jednoho správního místa je tedy dobrovolnou volbou poskytovatele těchto služeb.

Režim Evropské unie se v tuzemsku použije na všechny vybrané služby poskytnuté osobou, která používá tento režim, s výjimkou vybraných služeb poskytnutých s místem plnění v členském státě, ve kterém má sídlo nebo provozovnu.

V České republice je pro zvláštní režim jednoho správního místa místně příslušným správcem daně Finanční úřad pro Jihomoravský kraj. Veškerá komunikace probíhá elektronickou formou. Pro přiznání daně ve zvláštním režimu jednoho správního místa slouží speciální daňové přiznání, podává se elektronicky do 20 dnů po skončení zdaňovacího období, kterým je kalendářní čtvrtletí, a to i když není poskytnuto žádné plnění. Daň se přiznává i hradí v EUR.

Příklad

Plátce se sídlem v České republice, s provozovnou na Slovensku, který je rovněž registrován k dani z přidané hodnoty v Polsku, elektronicky poskytuje služby osobám nepovinným k dani s místem plnění v tuzemsku, na Slovensku, v Polsku, Německu a ve Francii. Plátce buďto zvolí cestu registrace ve všech zemích, kde je místo plnění u poskytnutých služeb anebo se zaregistruje ke zvláštnímu režimu jednoho správního místa v tuzemsku. Pokud zvolí možnost registrace ke zvláštnímu režimu jednoho správního místa, do přiznání v rámci zvláštního režimu podaného na Finanční úřad pro Jihomoravský kraj zahrne služby poskytnuté ze sídla v tuzemsku či provozovny na Slovensku s místem plnění v Německu, Francii a v Polsku. Služby poskytnuté z tuzemského sídla či provozovny na Slovensku s místem plnění v České republice přizná v rámci běžného přiznání k dani z přidané hodnoty podaného u jeho místně příslušného správce daně na řádku 1 přiznání a služby poskytnuté z tuzemského sídla či slovenské provozovny s místem plnění na Slovensku přizná v rámci běžného přiznání podaného na Slovensku. Veškeré služby poskytnuté s místem plnění mimo tuzemsko navíc uvede na řádku 26 běžného tuzemského přiznání.

Vzhledem k složitosti fungování režimu jednoho správního místa v tuzemsku se doporučuje tuto problematiku nastudovat v zákoně o DPH. Rovněž na internetových stránkách finanční správy a Evropské unie je k tomuto režimu zveřejněna spousta metodických materiálů včetně podrobných postupů, jak provést registraci a jak činit jednotlivá podání v tomto režimu.

Zvláštní režim pro cestovní službu

Právní úprava

§ 89 zákona o DPH

Zvláštní režim pro cestovní službu je povinen použít poskytovatel cestovní služby, který jedná se zákazníkem vlastním jménem, při poskytnutí cestovní služby zákazníkovi. Plátce poskytující cestovní službu tedy nemá jinou volbu než postupovat způsobem daným zákonem o DPH, pro který je charakteristické zejména to, že daň z přidané hodnoty je přiznávána pouze z přirážky, nikoli z celé úplaty.

Základní definice

Poskytnutí cestovní služby se považuje za poskytnutí jedné služby, přestože se k jejímu uskutečnění využije více služeb cestovního ruchu, popřípadě zboží. Za cestovní službu se považuje i poskytnutí jedné služby cestovního ruchu, a to ubytování nebo dopravy osob.

Povinnost či zákaz použití zvláštního režimu

Příklad

Tuzemský plátce, cestovní kancelář, nakoupí ubytovací službu v hotelu, službu přepravy osob, průvodcovskou službu a vlastním jménem prodává zájezd do Prahy. Cestovní kancelář je povinna použít zvláštní režim pro cestovní službu.

Příklad

uzemský plátce, cestovní agentura, prodává jménem a na účet výše uvedené cestovní kanceláře pobytové zájezdy do Prahy. Za poskytnuté služby zajištění této cestovní služby je jí vyplacena provize. Cestovní agentura není oprávněna použít zvláštní režim pro cestovní službu, odvede daň z přidané hodnoty ze získané částky provize.

Základ daně u cestovní služby

Sazba daně u cestovní služby

U cestovní služby se uplatní základní sazba daně.

Způsoby stanovení přirážky

Je-li přirážka záporné číslo, pak je základem daně nula.

Příklad

Tuzemský plátce, cestovní kancelář, kompletuje nakoupené služby cestovního ruchu – ubytování v Holandsku, stravování v Holandsku, přepravní služby a průvodcovské služby. Uspořádá takto poznávací zájezd do Holandska pro 40 osob. Úplata, kterou je plátce povinen uhradit za tyto nakoupené služby, činí celkem 450 000 Kč. Cena zájezdu pro jednu osobu činí 15 000 Kč. Zájezd je vyprodaný, cestovní kanceláři za poskytnutou cestovní službu náleží 600 000 Kč. Plátce se rozhodl stanovovat přirážku zvlášť dle jednotlivých zájezdů. Dnem uskutečnění zájezdu vzniká plátci povinnost přiznat daň z přirážky, která činí 150 000 Kč. Základ daně a daň spočítá tzv. shora – základ daně bude činit 123 960 Kč a daň 26 040 Kč. Přirážku uvede v přiznání na řádku 1 a zbytek hodnoty do prodejní ceny zájezdu, tedy 450 000 Kč plátce uvede na řádek 26 přiznání.

Místo plnění u cestovní služby

Příklad

Cestovní kancelář nabízí pobytové i poznávací zájezdy po České republice i v zahraničí. Vzhledem k tomu, že majitel cestovní kanceláře pochází z Itálie, zřídil si v Itálii provozovnu, která rovněž poskytuje cestovní služby návštěvníkům, kteří do daného letoviska přijedou na dovolenou. Zdanění v tuzemsku bude podléhat pouze přirážka z cestovních služeb poskytnutých z tuzemského sídla cestovní kanceláře. Zdanění cestovních služeb poskytnutých italskou provozovnou se bude řídit tamními právními předpisy. Služby poskytnuté provozovnou bude plátce v celé hodnotě vykazovat na řádku 26 přiznání.

Datum povinnosti přiznat daň

Příklad

Cestovní kancelář pořádá zájezd do Polska. V průběhu května a června obdrží od jednotlivých účastníků zálohy na zájezd. Zájezd se uskuteční od 25. července do 6. srpna. V červenci cestovní kancelář obdrží od jednotlivých účastníků doplatek do ceny zájezdu. Vzhledem k tomu, že povinnost přiznat daň z přirážky je až ke dni uskutečnění cestovní služby, úplaty obdržené přede dnem uskutečnění služby (zálohy) nebude cestovní kancelář ke dni přijetí zdaňovat ani je nebude uvádět v přiznání. Pokud se cestovní kancelář rozhodne přiznávat daň dle jednotlivých zájezdů, v přiznání bude zájezd vykázán ve zdaňovacím období srpen.

Kdy je cestovní služba osvobozena

Nakoupená letecká přeprava osob s místem určení do třetí země (se zpáteční přepravou, bez zpáteční přepravy nebo zpáteční přeprava) se považuje za službu cestovního ruchu poskytnutou ve třetí zemi.

Příklad

Cestovní kancelář pořádá pobytové zájezdy v Chorvatsku. Nakoupí služby cestovního ruchu – ubytování a stravování v Chorvatsku – a dále službu přepravy osob. Někteří klienti volí leteckou, jiní autobusovou přepravu. Pokud klienti volí leteckou přepravu, bude celá přirážka cestovní služby osvobozena od daně, neboť veškeré služby cestovního ruchu budou poskytnuty v Chorvatsku. V případě, že klienti zvolí autobusovou přepravu, plátce (cestovní kancelář) bude muset přirážku rozdělit. Část přirážky, která se bude týkat stravování, ubytování a poměrné části přepravy na území třetích zemí (dle ujetých km), bude osvobozena od daně a část přirážky odpovídající km ujetým na území Evropské unie bude podléhat dani v tuzemsku.

Kdy je osvobozena služba zajištění cestovní služby

Nakoupená letecká přeprava osob s místem určení do třetí země (se zpáteční přepravou, bez zpáteční přepravy nebo zpáteční přeprava) se považuje za službu cestovního ruchu poskytnutou ve třetí zemi.

Postupuje se obdobně jako v předchozím příkladě, předmětem osvobození či zdanění však není přirážka poskytovatele cestovní služby, ale provize osoby zajišťující cestovní služby jménem a na účet poskytovatele cestovní služby.

Vystavování daňových dokladů

Poskytovatel cestovní služby nesmí samostatně uvést na daňovém dokladu daň týkající se přirážky.

Na daňovém dokladu musí být uveden údaj „zvláštní režim – cestovní služba”.

Omezení nároku na odpočet daně

Poskytovatel cestovní služby nemá nárok na odpočet daně ani na vrácení daně v jiném členském státě u zboží a služeb cestovního ruchu nakoupených od plátců nebo osob registrovaných k dani v jiném členském státě, které poskytuje zákazníkovi jako součást cestovní služby. Toto omezení má opodstatnění, neboť poskytovatel cestovní služby daní pouze přirážku.

Příklad

Cestovní kancelář pořádá zájezd na muzikál do Prahy. Nakoupí vstupenky, ubytovací služby, stravovací služby a službu přepravy osob. U všech nakoupených služeb nemá nárok na odpočet daně. Nárok na odpočet daně však není omezen u režijních výdajů, jako je nájem kanceláře, energie, kancelářský materiál, vytištění katalogů apod.

Plátce, kterému byla poskytnuta cestovní služba, nemá nárok na odpočet daně z přirážky, kterou je povinen zaplatit v ceně za poskytnutou službu.

Příklad

Plátce A, výrobce zemědělské techniky, potřebuje zajistit ubytování a přepravu svých pěti zaměstnanců, kteří budou po dobu jednoho týdne zajišťovat proškolení zaměstnanců německého zákazníka. Přepravu a ubytování mu zajistí tuzemský plátce B. Vzhledem k tomu, že předmětem smluvního ujednání je cestovní služba, neboť plátce B přepravu i ubytování nakoupil jako služby cestovního ruchu, bude plátcem B při fakturaci ubytování a přepravy použit zvláštní režim pro cestovní službu. Plátce B zdaní pouze přirážku, přičemž daň z přirážky neuvede na vystaveném dokladu. Plátci A nevzniká nárok na odpočet daně odvedené plátcem B z přirážky u poskytnuté cestovní služby.

Kombinace poskytnutí cestovní služby a vlastní služby

Pokud poskytovatel cestovní služby poskytuje vlastní službu nebo zboží vytvořené vlastní činností, které nesmí zahrnout do cestovní služby, je povinen uplatňovat daň u těchto zdanitelných plnění. Použije příslušnou sazbu daně a daň se vypočítá z ceny určené podle právních předpisů upravujících oceňování majetku, která se považuje za peněžní částku včetně daně. Plátce je povinen vést samostatně evidenci plnění podle jednotlivých způsobů uplatňování daně.

Příklad

Plátce má v obchodním majetku 10 chatek u přehrady na jižní Moravě. Pobyt v chatkách nabízí ve svém katalogu včetně stravovacích služeb, které nakupuje od majitele blízké restaurace, v ceně pobytu je rovněž přepravní služba z nástupních míst v Čechách. Tato přepravní služba je rovněž zakoupena od jiného plátce. Chatky jsou vždy pronajímány v týdenních turnusech. Cena zájezdu je 7 000 Kč. Cena nakoupené autobusové přepravy činí 10 000 Kč. Cena nakoupených stravovací služeb na týden na jednu osobu činí 3 000 Kč. Hodnotu vlastního ubytování na 1 osobu plátce ocenil na 2 500 Kč na týden. Na daný týdenní pobyt přijelo 40 osob. Plátce k datu ukončení pobytu vykáže poskytnuté služby v daňovém přiznání. Celková úplata, která mu náleží za poskytnuté služby, činí 280 000 Kč. Cena vlastní služby (ubytování) činí 100 000 Kč. Celá částka 100 000 Kč podléhá dani, jelikož se nejedná o cestovní službu, ale službu vlastní. Daň plátce vypočte tzv. shora – základ daně je 86 960 a daň 13 040 Kč (řádek 2 přiznání – snížená sazba daně). Od celkové úplaty, která mu náleží za celkové poskytnuté služby (280 000 Kč), odečte hodnotu vlastních služeb (100 000 Kč), hodnotu nakoupeného stravování (120 000 Kč = 3 000 Kč x 40 osob) a hodnotu nakoupené přepravy (10 000 Kč). Rozdíl bude přirážka, která podléhá dani: 50 000 Kč (280 000 – 100 000 – 120 000 – 10 000). Daň z přirážky plátce propočte tzv. shora – základ daně 41 320 Kč, daň 8 680 Kč (řádek 1 přiznání – základní sazba daně). Plátce je oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně u přijatých plnění vztahujících se k vlastním ubytovacím službám, jako jsou energie, údržba, opravy, praní povlečení, vybavení chatek apod., a rovněž u režijních výdajů. Nárok na odpočet daně však nelze uplatnit u nakoupeného stravování a přepravy osob.

Opravy základu daně a výše daně u cestovních služeb

Rozdíl původního a opraveného základu daně se považuje za samostatné zdanitelné plnění a plátce je povinen provést opravu ke dni změny ceny nakoupené služby nebo zboží nebo celkové částky za poskytnutou cestovní službu. Pro výpočet se použije sazba daně platná ke dni uskutečnění původního zdanitelného plnění.

Příklad

Plátce, cestovní kancelář, přiznala daň z přirážky u pořádaného zájezdu do Vysokých Tater. Vzhledem k tomu, že v hotelu, kde plátce zajistil ubytování, byla z důvodu havárie po dobu jednoho dne zastavena dodávka plynu, a proto nefungovalo vytápění, pět klientů požádalo o snížení ceny zájezdu o 500 Kč. Cestovní kancelář vstoupila v jednání s majitelem hotelu, u něj se však nepodařilo slevu sjednat, neboť součástí smluvních ujednání bylo, že se nijak v ceně neprojeví nezaviněný zásah vyšší moci. Přesto se cestovní kancelář

 
 Napište nám
 Děkujeme, na Váš podnět budeme reagovat do 24 hodin v rámci pracovního týdne.
Input: