dnes je 28.4.2024

Input:

č. 4126/2021 Sb. NSS, Daň z příjmu: dohodovací řízení dle smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Spolkovou republikou Německo o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku

č. 4126/2021 Sb. NSS
Daň z příjmu: dohodovací řízení dle smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Spolkovou republikou Německo o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku
k čl. 25 Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Spolkovou republikou Německo o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku (č. 18/1984 Sb.)
k § 82 soudního řádu správního ve znění zákona č. 303/2011 Sb.
I. Příslušný úřad podle čl. 25 Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Spolkovou republikou Německo o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku (č. 18/1984 Sb.) může k námitce daňového subjektu sám zjednat nápravu, zahájit dohodovací řízení nebo námitku odmítnout. Správnost jeho postupu přezkoumá soud v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu (§ 82 s. ř. s.).
II. Pokud příslušný úřad při postupu podle čl. 25 Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Spolkovou republikou Německo o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku (č. 18/1984 Sb.) zahájí dohodovací řízení, může soud přezkoumat jeho postup při dohodovacím řízení teprve poté, co toto řízení skončí.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 12. 2020, čj. 5 Afs 468/2019-65)
Prejudikatura: č. 720/2005 Sb. NSS, č. 1160/2007 Sb. NSS, č. 1351/2007 Sb. NSS, č. 2206/2011 Sb. NSS, č. 3290/2015 Sb. NSS, č. 3843/2019 Sb. NSS.
Věc: J. J. proti Ministerstvu financí o dohodovacím řízení, o kasační stížnosti žalobce.

Kasační stížností se žalobce (stěžovatel) domáhal zrušení rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, čj. 10 A 162/2018-155, kterým byla ve výroku I. zamítnuta jeho žaloba na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením žalovaného (tzv. zásahová žaloba); výrokem II. městský soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Stěžovatel jako bipolita – občan České republiky i Spolkové republiky Německa (dále jen „Německo“) – podle čl. 25 odst. 1 Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Spolkovou republikou Německo o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku, publikované vyhláškou Ministerstva zahraničních věcí č. 18/1984 Sb. (dále jen „smlouva o zamezení dvojího zdanění“), požádal dne 11. 6. 2014 žalovaného o zahájení řešení svého případu cestou dohody. Německé správní orgány totiž dospěly k závěru, že stěžovatel měl daňový domicil dle smlouvy o zamezení dvojího zdanění v období od 1997 do 2008 v Německu a na základě toho mu vyměřily daně z dividend za toto období. Stěžovatel však tvrdil, že podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění měl mít daňový domicil v daném období v České republice.
Žalovaný zahájení řešení případu stěžovateli oznámil přípisem ze dne 17. 6. 2014.Dopisem ze dne 1. 6. 2018s označením „Mutual Agreement Procedure: Czech Republic – Germany, tax case: Mr. J. J.“ se žalovaný obrátil na německý Spolkový daňový úřad. Sdělil, že český správce daně stěžovateli vydal osvědčení o daňové rezidenci
Nahrávám...
Nahrávám...