Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1350

 Nahoru[Přeměna a spojení zástavy]

"Obecně platí, že zánikem zástavy zanikne i zástavní právo. Na základě požadavků z praxe NOZ stanovil z tohoto právního pravidla výjimky pro případ, kdy dojde k zániku zástavy jako samostatné věci, ale její substance zůstane zachována."¹

Přeměna zástavy – odst. 1 komentovaného ustanovení

Prvním případem, který NOZ řeší, je případ uvedený v odst. 1 komentovaného ustanovení, tedy případ, kdy dochází k přeměně zástavy v novou věc. K takové přeměně většinou bude docházet zpracováním. Důvodová zpráva k NOZ uvádí jako příklad takové přeměny zpracování sochy z kamenného bloku, který byl zastaven. K přeměně zástavy však nemusí dojít pouze činností člověka, ale může k ní dojít přirozenou nebo i legislativní cestou. Příkladem přeměny, která nastala legislativní cestou, byla změna akcií podle zákona č. 134/2013 Sb., o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností, kdy ze zákona došlo k automatické změně akcií na majitele na listinné akcie na jméno (jedná se o případ, který by ani nyní nespadal pod speciální ustanovení § 1349).

Pokud dojde k přeměně zástavy, nedochází k zániku zástavního práva ve smyslu § 1377 odst. 1 písm. a), ale zástavní právo nadále zatěžuje přeměněnou věc. Z tohoto pohledu je nejdůležitější, že zástavní právo si uchovává své původní pořadí.

Pokud dojde k přeměně věci na novou věc, pak bude zástavní právo zatěžovat tuto novou věc, aniž by bylo zástavní právo omezeno hodnotou původní věci; pokud tedy bude mít nová věc hodnotu vyšší, pak bude pohledávka zástavního věřitele zajištěna lépe. Naopak v případě snížení hodnoty může za podmínek uvedených v § 1353 požadovat zástavní věřitel přiměřené doplnění jistoty.

Spojení dvou věcí – odst. 2 komentovaného ustanovení

Další případ, který řeší odst. 2 komentovaného ustanovení, nastává při spojení dvou věcí, z nichž pouze jedna je zatížena zástavním právem. "Tato výjimka kryje případy zpracování nebo smísení zástavy, kdy vznikne nová věc, stejně tak případy, kdy se zástava stane součástí již existující věci."²

Pokud by docházelo ke spojení dvou zástav, je třeba řídit se speciálním ustanovením § 1352.

"Z hlediska další existence zástavního práva přitom není rozhodné, zda takovýmto spojením vznikne věc zcela nová anebo se zástava stane součástí existující věci (s níž se spojila)."³ Pokud se zástava spojí s jinou věcí, která není zatížena zástavním právem, bude zástavní právo nadále zatěžovat celou věc vzniklou spojením, a to do výše hodnoty zástavy v době spojení. Zástavní právo se tak "formálně elasticky rozšíří na celou věc, ale zároveň nezjedná zástavnímu věřiteli žádnou výhodou plynoucí ze spojení (materiálně je stále omezen na hodnotu své původně zastavené věci)".⁴ Zástavní právo si bude opět uchovávat své původní pořadí.