Zapomněl(a) jste své osobní heslo? Neznáte své přístupové údaje?
Získejte přístup k tomuto placenému dokumentu zdarma.
Informace najdete pod ukázkou textu.
JUDr. Jan Rosůlek
K odst. 1
Ustanovení je transpozicí článku 5 směrnice Rady 93/13/EHS o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Upravuje podmínky, jak mají vypadat sdělení podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli. Sdělení musí být:
Jak zdůrazňuje důvodová zpráva k občanskému zákoníku, jedná se o jiné požadavky, než jaké jsou kladeny na určitost a srozumitelnost projevu vůle.
Podnikatel je povinen informovat v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva. Informace tak mohou být poskytnuty v jiném jazyce než českém, pokud je v tomto cizím jazyce uzavírána i smlouva. Nejčastěji však bude tato povinnost plněna v českém jazyce.
Povinnost informovat spotřebitele vzniká podnikateli až v okamžiku, kdy jednání směřuje k uzavření smlouvy. Přesná lhůta, ve které mají být informace poskytnuty, není v zákoně stanovena, je uvedeno pouze, že má být poskytnuta v dostatečném předstihu. Bude tak záležet individuálně na každé situaci, co bude považováno za včasné informování a co nikoliv.
K odst. 2 a 3
V ustanovení uvedené informace, které mají být poskytnuty, jsou transpozicí článku 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU.
Znění komentovaného ustanovení může budit dojem, že veškeré uvedené informace je třeba poskytnout vždy, avšak uvedený závěr by nebyl správný. Pokud například není předmětem smlouvy digitální obsah, sdělovat o něm nezbytné údaje by bylo zbytečné a spotřebitel by byl zbytečně zahlcován pro něj nepotřebnými informacemi. Dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU mají být informace v zákoně uvedené pod písmeny d), g), h) a i) sdělovány pouze, pokud je to pro danou situaci relevantní.
Podnikatel musí spotřebiteli sdělit:
Jedná se o sdělení obchodní firmy a kontaktu na podnikatele. Tyto informace jsou zřejmé například i z veřejných rejstříků, spotřebitel je však má mít k dispozici, aniž by musel vyvíjet jakoukoliv aktivitu k jejich zjištění.
Označení musí být dostatečně konkrétní, aby šlo dané zboží/služba dostatečně identifikovat. Rozsah popisu vlastností musí být přiměřený průměrnému spotřebiteli. Zákonodárce proto stanoví, že postačí sdělit hlavní vlastnosti. Sdělit veškeré vlastnosti by nebylo ani reálně možné.
Dle článku 5 odst. 1 písm. c) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU je třeba uvést cenu včetně daní. Oproti tomu komentované ustanovení požaduje cenu uvést včetně všech daní. Jedná se tak o přísnější úpravu, než je obsažena ve směrnici.
Ustanovení odkazuje na daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění ve smyslu finančního práva. Do 1. 7. 2018 ustanovení hovořilo pouze o daních a poplatcích. Z důvodu sjednocování terminologie napříč právními odvětvími byl zákonem č. 111/2018 Sb. upraven do stávajícího znění.
Zboží/služba musí být označena cenou platnou v okamžiku nabídky. Nelze-li ji označit, musí být cena zpřístupněna na viditelném místě formou ceníků, vývěsky nebo jiným přiměřeným způsobem.1
Cena má být uvedena včetně všech daní, poplatků a jiných peněžitých plnění. V praxi to například znamená, že je-li k prodeji nabízeno zboží, musí být jeho cena inzerována i se započtením DPH.
d), e) způsob platby, způsob dodání nebo plnění a náklady na dodání
Způsobem platby může být například platba převodem na účet, platba v hotovosti, platba pomocí poštovní poukázky, platba prostřednictvím šeků, ... S různým způsobem platby mohou být spojeny také rozdílné náklady podnikatele. Dle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu je možné rovněž uvést, že při platbě kartou bude na rozdíl od platby v hotovosti účtován také poplatek z ceny.2
Dodání je možné například osobním vyzvednutím na kontaktním místě podnikatele, prostřednictvím dopravce, prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb nebo zpřístupněním digitálního obsahu. Podnikatel musí uvést cenu zvoleného způsobu dodání.
f) údaje o právech vznikajících z vadného plnění, jakož i o právech ze záruky a další podmínky pro uplatňování těchto práv
Plnění má být bez vad a s vlastnostmi vymíněnými nebo obvyklými. Není-li tomu tak, jedná se o vadné plnění. Vadné plnění je obecně upraveno v § 1914, speciální úprava práv z vadného plnění je poté obsažena i u jednotlivých smluvních typů (např. § 2161 v případě kupní smlouvy).
g) údaj o době trvání závazku a podmínky ukončení závazku, má-li být smlouva uzavřena na dobu neurčitou
Informační povinnost se týká jak smluv na dobu určitou, tak těch na dobu neurčitou. V případě automatické prolongace je nezbytné uvést také informace, za jakých podmínek k prolongaci dochází. V případě smluv na dobu neurčitou musí podnikatel informovat o podmínkách ukončení závazku. Zánik závazku je upraven v § 1908 a následujících.
h), i) údaje o funkčnosti digitálního obsahu, včetně technických ochranných opatření a údaje o součinnosti digitálního obsahu s hardwarem a softwarem, které jsou podnikateli známy nebo u nichž lze rozumně očekávat, že by mu mohly být známy
Pojem digitální obsah je definován v recitálu 19 Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU, dle kterého se digitálním obsahem "rozumí data, která jsou vyprodukována a dodána v digitální podobě, jako jsou např. počítačové programy, aplikace, hry, hudba, videa či texty, bez ohledu na to, zda jsou získána stahováním, metodou streamingu, z hmotného nosiče či jiným způsobem".
Informační povinnost podnikatel nemá v případě, že:
Navíc získáte ZDARMA každý týden e-mailem:
A to vše bez reklam.
Registrace proběhla úspěšně. Přihlašovací údaje jsme Vám zaslali na e-mail.
Omlouváme se, ale registraci se nepodařilo založit. Zkuste prosím odeslat formulář později.