Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1813

Definice zakázaných ujednání je obdobná jako v ObčZ, který namísto požadavku přiměřenosti pracoval s požadavkem dobré víry, jenž byl původně převzat coby doslovný překlad ze směrnice, nicméně v české právní terminologii měl odlišný význam a byl proto matoucí. Ustanovení NOZ koresponduje se směrnicí o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách, kde je uveden jejich příkladmý výčet. Požadavek přiměřenosti je naplněn, jedná-li podnikatel se spotřebitelem poctivě a bere v úvahu jeho oprávněné zájmy. Přitom je třeba ujednání hodnotit ve vztahu ke konkrétním okolnostem, aby nedošlo ke zneužívání ani ze strany podnikatele, ale ani ze strany spotřebitele. Jestliže je mezi právy a povinnostmi nerovnováha, je třeba zkoumat, zda je v neprospěch spotřebitele a jaký je její rozsah. Ustanovení představuje obecnou generální klauzuli.

 NahoruPříklad