Jednou z možností, jak optimalizovat daňovou povinnost poplatníka daně z příjmů fyzických osob, je v plné míře využít všech nezdanitelných částí základů daně (odpočtů), které umožňuje § 15 ZDP. Pokud základ daně poplatníka daně z příjmů fyzických osob neumožní za příslušné zdaňovací období uplatnit plnou výši odpočtů od základu daně dle § 15 ZDP, pak neuplatněný odpočet od základu daně v příslušném zdaňovacím období již nelze uplatnit v dalších zdaňovacích obdobích a výše neuplatněného odpočtu propadá.
V tomto a dalším příspěvku se blíže budeme zabývat vybranými nezdanitelnými částkami, které může uplatnit ke snížení základu daně jak fyzická osoba podávající daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, tak poplatník s příjmy ze závislé činnosti v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění. Na příkladech si vždy ukážeme řešení příslušného odpočtu v daňovém přiznání podávaném za rok 2021 a v rámci ročního zúčtování zaměstnavatelem za rok 2021.
VYMEZENÍ DAROVÁNÍ V OBČANSKÉM ZÁKONÍKU
Problematika darování je obsažena v ustanoveních § 2055 až § 2078 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen "NOZ"). Darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá. Při darování věci zapsané do veřejného seznamu vyžaduje smlouva písemnou formu. Písemnou formu vyžaduje smlouva také tehdy, nedojde-li k odevzdání věci zároveň s projevem vůle darovat a přijmout dar. V ustanovení § 2067 NOZ se uvádí, že darování osobě, která provozuje zařízení, kde se poskytují zdravotnické nebo sociální služby, anebo osobě, která takové zařízení spravuje nebo je v něm zaměstnána, je neplatné, stalo-li se v době, kdy dárce byl v péči takového zařízení nebo jinak přijímal jeho služby. Toto neplatí, je-li obdarovaný osobou dárci blízkou.
DAŇOVÉ ŘEŠENÍ VÝDAJŮ U DÁRCE
U dárce jsou podle znění § 25 odst. 1 písm. t) ZDP výdaje na bezúplatné plnění (dar) jeho nedaňovým výdajem (nákladem). Pokud byly již výdaje na pořízení následného daru nebo výdaje na následné bezúplatné poskytnutí služby u poplatníka uplatněny jako daňové výdaje (poplatník vede daňovou evidenci dle § 7b ZDP nebo vede účetnictví), je nutno o tuto hodnotu již jednou uplatněných daňových výdajů na pořízení těchto darů nebo služeb snížit daňové výdaje poplatníka ve zdaňovacím období, kdy dochází k poskytnutí tohoto bezúplatného plnění. Dle znění § 25 odst. 1 písm. o) ZDP není daňovým výdajem poplatníka zůstatková cena hmotného majetku vyřazeného v důsledku darování nebo bezúplatného převodu, ke kterému není poplatník povinen podle zvláštního právního předpisu.
Od poskytnutí daru je nutno odlišit sponzoring. Sponzorováním se podle § 1 odst. 4 zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, v platném znění, rozumí příspěvek poskytnutý s cílem podporovat výrobu nebo prodej zboží, poskytování služeb nebo jiné výkony sponzora. Sponzorem se rozumí právnická nebo fyzická osoba, která takový příspěvek k tomuto účelu poskytne. Zásadní rozdíl mezi bezúplatným plněním (darem) a sponzoringem spočívá v tom, že zatímco u bezúplatného plnění neočekává dárce žádná protiplnění od obdarovaného, pak u sponzoringu je očekávána určitá protislužba ve formě zajištění reklamy pro sponzora. Výdaje na sponzoring jsou obdobně jako výdaje na reklamu daňově uznatelným výdajem (nákladem) poskytovatele.
Za bezúplatné plnění (dar) se podle znění § 25 odst. 1 písm. t) ZDP nepovažuje poskytnutí reklamního nebo propagačního předmětu, který je opatřen jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto předmětu nebo názvem propagovaného zboží nebo služby, jehož hodnota bez DPH nepřesahuje částku 500 Kč a který není s výjimkou tichého vína předmětem spotřební daně. Na příjemce reklamního a propagačního předmětu (fyzická osoba) se vztahuje znění § 4a písm. g) ZDP. Zde se uvádí, že od daně z příjmů fyzických osob jsou osvobozeny příjmy plynoucí ve formě daru přijatého v souvislosti s činností, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, jako reklamního předmětu opatřeného jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto daru, jehož cena nepřesahuje částku 500 Kč.
PODMÍNKY PRO ODPOČET BEZÚPLATNÉHO PLNĚNÍ OD ZÁKLADU DANĚ
Poplatník daně z příjmů fyzických osob při uplatnění nezdanitelné části základu daně formou odpočtu bezúplatného plnění (daru) postupuje dle § 15 odst. 1 ZDP. V tomto ustanovení je vymezen pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob účel poskytnutého bezúplatného plnění (daru), které lze odečíst od základu daně.
Od základu daně z příjmů si poplatník daně z příjmů fyzických osob může odečíst hodnotu bezúplatného plnění:
1) poskytnutého obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území ČR, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zákona č. 117/2001, a to:
-
na vědu a vzdělávání, na výzkumné a vývojové účely, kulturu, školství,
-
na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže,
-
na ochranu zvířat a jejich zdraví,
-
na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní,
-
a politickým stranám, politickým hnutím, evropským politickým stranám nebo evropským politickým nadacím na jejich činnost;
2) poskytnutého fyzickým osobám s bydlištěm na území ČR, které jsou poskytovateli zdravotních služeb, dále které provozují školy a školská zařízení a rovněž které provozují zařízení pro péči o toulavá nebo opuštění zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů, a to na financování těchto zařízení;
3) poskytnutého fyzickým osobám s bydlištěm na území ČR, které jsou poživateli invalidního důchodu nebo byly poživateli invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu anebo jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby podle zákona o sociálních službách, a to:
-
na zdravotnické prostředky nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami,
-
na zvláštní pomůcky podle zákona upravujícího poskytování dávek osobám se zdravotním postižením nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu,
-
a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání.
Obdobně se postupuje u darů na financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. Ustanovení § 15 odst. 1 ZDP se použije i pro bezúplatné plnění poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území jiného členského státu EU, nebo státu tvořícího EHP, pokud příjemce bezúplatného plnění a účel bezúplatného plnění splňují podmínky stanovené zákonem o daních z příjmů.
Z hlediska výše bezúplatného plnění, které lze odečíst od základu daně z příjmů, platí, že úhrnná hodnota bezúplatných plnění ve zdaňovacím období:
• přesáhne 2 % ze základu daně,
• nebo činí alespoň 1 000 Kč,
• v úhrnu lze odečíst nejvýše 15 % ze základu daně, ale na základě zákona č. 39/2021 Sb. lze dočasně za zdaňovací období 2020 a 2021 v úhrnu odečíst od základu daně hodnotu bezúplatného plnění nejvýše 30 % základu daně,
přičemž se vychází ze základu daně nesníženého o ostatní nezdanitelné nebo odčitatelné položky.
Podmínku minimální hodnoty bezúplatných plnění alespoň 1 000 Kč pro uplatnění odpočtu ze základu daně z příjmů fyzických osob splňuje i poskytnutí několika bezúplatných plnění (darů), z nichž každý jednotlivě podmínku nesplňuje (např. tři dary ve výši jednotlivého daru 200 Kč, 600 Kč a 300 Kč).
Jako bezúplatné plnění na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve nebo jejích složek dárce, kterému nebyla poskytnuta finanční úhrada výdajů spojených s odběrem krve nebo jejích složek podle zákona upravujícího specifické zdravotní služby (s výjimkou úhrady prokázaných cestovních nákladů spojených s odběrem) oceňuje částkou 3 000 Kč, hodnota odběru orgánu od žijícího dárce se oceňuje částkou 20 000 Kč a hodnota jednoho odběru krvetvorných buněk (s výjimkou úhrady prokázaných cestovních náhrad spojených s odběrem), se oceňuje částkou 20 000 Kč.
V případě poskytnutí bezúplatného plnění formou darování hmotného majetku zařazeného do obchodního majetku poplatníka je hodnotou daru nejvýše daňová zůstatková cena předmětného hmotného majetku. Pokud byla hodnota bezúplatného plnění ve formě služby zahrnuta do daňových výdajů (nákladů), je nutno upravit daňové výdaje (náklady). Pokud podnikatel, který vede daňovou evidenci, poskytne bezúplatné plnění (nepeněžní dar) na účely vymezené v § 15 odst. 1 ZDP ve formě zásob dříve zakoupených z prostředků podnikatele a hodlá z titulu jejich darování uplatnit odpočet od základu daně, musí při darování těchto zásob o hodnotu darovaných zásob zvýšit základ daně ve zdaňovacím období, kdy zásoby daroval. Jedná se totiž o zásoby, které při jejich pořízení zahrnul do svých daňových výdajů.
Poskytnou-li bezúplatné plnění manželé ze společného jmění manželů, může odpočet uplatnit jeden z nich nebo oba poměrnou částí. Darovat lze i mezi manžely. Musí však jít o případ, kdy dar pochází z odděleného majetku, tedy pouze z majetku jednoho z manželů. Pokud je však dar jednoho manžela druhému poskytnut z prostředků patřících do společného jmění manželů,…
