Změny v ZDP k 1. 1. 2021

1.1.13.1

Změny v ZDP k 1. 1. 2021

Verlag Dashofer

Pokud není v jednotlivých případech řečeno jinak, vše, co popisujeme, se týká jak fyzických, tak právnických osob.

Zákonem č. 386/2020 Sb., účinným od 26. 9. 2020, byla zrušena daň z nabytí nemovitých věcí, resp. zákonné opatření č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, podle něhož byla tato daň stanovována. Související změny v ZDP jsou účinné od 1. 1. 2021 a týkají se omezení v souvislosti s bytovými potřebami fyzických osob.

Pouze formální změnou (bez daňových dopadů) je v této souvislosti přesun definice bytové potřeby z ustanovení § 15 odst. 3 ZDP do nového § 4b ZDP. Další dvě změny už jsou věcné:

• v ustanovení § 4 odst. 1 písm. b) ZDP, tedy pro osvobození příjmu z prodeje nebo z vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem [na které se nevztahuje osvobození z titulu dvouletého bydliště podle písmena a)], se prodlužuje doba vlastnictví nutná k osvobození ze současných 5 let na 10 let, podle přechodných ustanovení se ale toto dotkne až nemovitostí pořízených od roku 2021, a

• možnost snížit si základ daně o úrok na bytovou potřebu zůstala zachována, ale pro úvěry a hypotéky pořízené od roku 2021 se maximum odečtu na rodinu snížilo z 300 000 Kč na 150 000 Kč.

Další novela ZDP (č. 540/2020 Sb.), účinná od roku 2021, přináší fyzickým osobám s příjmy z podnikání tzv. paušální daň. Jde o zajímavou možnost, která by mohla spolu se souvisejícími úpravami v oblasti sociálního a zdravotního pojištění snížit administrativní zátěž menších podnikatelů. Podrobnosti uvádíme v části Paušální daň fyzických osob.

Poslední novela č. 609/2020 Sb., která je účinná od roku 2021, označovaná též jako daňový balíček 2021, provádí zejména změnu ve zdaňování fyzických osob (pásmové zdanění namísto superhrubého principu u zaměstnanců a solidární daně), možnost stravenkového paušálu. Rovněž přináší i pro právnické osoby významné změny v odpisování majetku. Více uvádíme v části Daňový balíček 2021.

Paušální daň fyzických osob

Paušální daň pro zdanění fyzických osob s příjmy podle § 7 ZDP (tedy ze samostatné činnosti) přináší s účinností od roku 2021 do ZDP zákon č. 540/2020 Sb., kterým se mění ZDP a některé další zákony v souvislosti s paušální daní.

Postup do konce roku 2020

Než začneme vysvětlovat princip paušální daně, připomeňme si, že to není první případ, kdy zákonodárci chtějí ulevit administrativní zátěži podnikajících fyzických osob. Od roku 2001 do konce roku 2020 existovala pro fyzické osoby možnost nechat si stanovit daň paušální částkou na základě pravidla v § 7a ZDP (platném do 31. 12. 2020). Připomeňme alespoň v krátkosti tuto možnost s tím, že podrobnější specifikaci včetně příkladů je možné nalézt v pokynu GFŘ D-33.

Možnost se týkala pouze podnikajících fyzických osob s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a), b) nebo c) ZDP, tedy byla jen pro podnikatele s příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, živnosti anebo z jiného podnikání, ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění. Podnikatelé museli plnit následující podmínky:

• roční výše těchto příjmů v bezprostředně předcházejících 3 rocích musela být do 5 000 000 Kč,

• jiné příjmy v daném roce nesměly převýšit 15 000 Kč (pokud by převýšily, muselo by se podávat přiznání),

• nesměli být společníkem společnosti bez právní osobnosti,

• nemohli účtovat v hospodářském roce a

• podnikali bez spolupracujících osob (výjimkou byla spolupráce s manželkou, pokud také požádala o stanovení daně paušální částkou).

Jejich postup byl následující:

• žádost musela být podána nejpozději do 31. 1. pro daný rok,

• projednání a stanovení daně paušální částkou správcem daně mělo proběhnout do 15. 5. (výši daně vypočetl správce daně z údajů v žádosti sám, uvažoval i odpočty a slevy na dani nebo daňové zvýhodnění, stanovená daň paušální částkou musela být nejméně 600 Kč/rok),

• pokud fyzická osoba souhlasila s takto stanovenou daní, uhradila do 15. 12. daň stanovenou paušální částkou.

Výhoda byla jen v tom, že fyzická osoba nemusela za daný rok podat přiznání k dani z příjmů. V oblasti sociálního a zdravotního pojištění měla standardní povinnosti vč. podávání přehledů.

Možná také právě pro to o daný daňový režim nebyl ze strany podnikatelů zájem (fyzických osob s takto stanovenou daní prý bylo tak maximálně v řádu desítek osob v celé ČR).

Předpoklady pro novou paušální daň od roku 2021

Nová paušální daň může být stanovena pouze fyzické osobě, která bude poplatníkem v tzv. paušálním režimu (specifikovaném v novém § 2a ZDP). Do paušálního režimu lze vstoupit včas učiněným oznámením správci daně, a pokud se nezmění dále uvedené podmínky, bude poplatník v paušálním režimu tak dlouho, pokud bude podnikatel a pokud sám svým rozhodnutím režim neukončí.

Zásadní podmínky pro vstup do paušálního režimu jsou ty, že poplatník k 1. dni rozhodného období:

• je OSVČ podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, a vztahují se na něho zákony upravující toto důchodové pojištění,

• je OSVČ podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, vztahují se na něho zákony upravující toto zdravotní pojištění a není vyňat z povinnosti platit toto pojištění z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině,

• není plátcem DPH a ani nemá povinnosti jako plátce se registrovat (identifikovanou osobou může být),

• není společníkem v. o. s. ani komplementářem k. s. a

• není dlužníkem, vůči němuž bylo zahájeno insolvenční řízení.

Rozhodným obdobím, k jehož začátku se plnění podmínek posuzuje, je příslušný kalendářní rok. Výjimkou by byl začínající podnikatel, kdy by se podmínky testovaly ke dni začátku jeho podnikání.

Dalšími podmínkami jsou následující:

• za minulý rok podnikatel neměl z podnikání zdaňované příjmy podle § 7 ZDP (kromě srážkové daně) nad 1 000 000 Kč, a

• k 1. 1. (příp. ke dni zahájení podnikání) nevykonává závislou činnost (s výjimkou té, kde je aplikována srážková daň).

Oznámení o vstupu do paušálního režimu

Oznámení o vstupu do paušálního režimu musí být podáno nejpozději do 10. 1. příslušného kalendářního roku, příp. u nových OSVČ do dne zahájení činnosti. V případě, kdy by chtěl poplatník vstoupit do tohoto režimu již pro rok 2021, je nutné oznámení podat do 11. ledna 2021 (protože 10. 1. je neděle a lhůta se přesouvá na následující pracovní den).

Tiskopisy pro oznámení jsou již publikovány, poplatník bude mít možnost učinit oznámení také přes speciální aplikaci správce daně (viz https://ouc.financnisprava.cz/osvcpp).

Vstup do paušálního režimu se musí oznamovat také příslušné správě sociálního zabezpečení a příslušné zdravotní pojišťovně podnikatele. Pokud ale podnikatel vyplní v oznámeních správci daně všechny potřebné údaje (identifikaci zdravotní pojišťovny nebo svůj variabilní symbol pro sociální pojištění), stačí oznámení podat správci daně a ten ze zákona bude muset do 5 dnů předat informace jak správě sociálního zabezpečení, tak příslušné zdravotní pojišťovně. V údajích pro správu sociálního zabezpečení bude mít podnikatel zároveň i možnost se přihlásit (dobrovolně) k účasti na nemocenském pojištění. Takovému oznámení se v zákoně říká společné oznámení (viz § 38ld ZDP).

Pro začínající podnikatele bude nejjednodušší možností učinit oznámení prostřednictvím příslušného živnostenského úřadu při registraci své živnosti nebo koncese.

Zdůrazněme, že promeškání termínu pro oznámení znamená, že poplatník už pro daný rok do paušálního režimu nevstoupí (lhůtu nelze navrátit v předešlý stav), to znamená, že případný vstup bude moci podnikatel učinit až příští rok, tj. do 10. 1. příštího roku.

Dále si je třeba uvědomit, že oznámení není žádost, to znamená, že pokud plníme podmínky, tak stačí podat včas oznámení, nemusí se čekat na žádné rozhodnutí správce daně.

Co se dále oznamuje

Forma oznámení se také použije pro vystoupení z paušálního režimu (§ 38lg ZDP), a to jak v situaci, kdy jde o dobrovolné vystoupení (v oznámení si podnikatel určí poslední rok paušálního režimu), anebo jde-li o nucené vystoupení (v roce, kdy přestane podnikatel splňovat podmínky uvedené v předchozím, příp. k měsíci, kdy přestane být OSVČ pro důchodové nebo zdravotní pojištění, příp. stane-li se nerezidentem).

Oznámení o vystoupení z paušálního režimu nemusí podat jen poplatník, ale může to učinit i správce daně, pokud zjistí, že nastala událost, která má za následek, že OSVČ přestane být poplatníkem v paušálním režimu.

Dalším je oznámení o nesplnění podmínek pro vstup do paušálního režimu (§ 38lf ZDP), které může učinit jak správce daně, tak OSVČ, pokud se zjistí důvody, pro které podmínky pro vstup nebyly splněny. Tyto důvody musí být v oznámení uvedeny. Lhůta pro podání je v případě podnikatele do 15 dnů ode dne, ve kterém tuto skutečnost zjistil.

Přechod do paušálního režimu

Při přechodu do paušálního režimu (a stejně tak při jeho ukončení) může být povinnost upravit výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji za předchozí období. Úprava (bude-li nutná) se bude provádět podle obdobných pravidel, která už z minulosti známe pro změnu ve vykazování způsobu výdajů (tedy např. při přechodu z daňové evidence na procentní výdaje), vč. toho, že dodatečná daňová přiznání (budou-li se v této souvislosti podávat) budou bez sankcí v případě podání do termínu pro podání přiznání za období, od kterého bude uplatňován jiný postup. V tomto směru bylo také změněno ustanovení § 23 odst. 8 ZDP, které tyto situace řeší.

Paušální daň

Paušální daň nebude automaticky vyměřena všem poplatníkům v paušálním režimu, ale pouze těm, kteří na konci daného roku, za který se bude stanovovat, budou plnit následující podmínky:

• měli pouze příjmy ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP) do 1 000 000 Kč (s výjimkou příjmů osvobozených, nezdaňovaných nebo zdaněných srážkovou daní),

• ostatní jejich příjmy byly příjmy osvobozené, nezdaňované nebo zdaněné srážkovou daní, anebo se jednalo o příjmy podle § 8, § 9 a § 10 ZDP, ale v celkové výši těchto příjmů do 15 000 Kč,

• nejsou plátcem DPH ani nemají registrační povinnost k DPH (toto se netýká registrace coby identifikované osoby), a

• nejsou společníkem v. o. s. ani komplementářem k. s.

Postup poplatníka v paušálním režimu

Z pohledu ZDP bude znamenat pro fyzickou osobu v paušálním režimu to, že nebude podávat daňové přiznání (až na výjimku zmíněnou v předchozím). V průběhu roku bude platit zálohy ve výši 100 Kč měsíčně, které budou splatné vždy do 20. dne daného kalendářního měsíce (pro případ nových podnikatelů a pro oznámení podaná do 11. 1. 2021 se splatnost zálohy za první měsíc posune na termín splatnosti pro následující měsíc). Z uvedeného také vyplývá, že paušální daň za každý rok bude pouze 1 200 Kč.

Ve vztahu k sociálnímu pojištění bude poplatník v paušálním režimu hradit v roce 2021 pojistné 2 976 Kč za měsíc, a to spolu se zálohou na daň správci daně. Tato částka je odvozena z minimální výše pojistného pro OSVČ, pro které je podnikatelská činnost jejich hlavní činností, s tím, že je zde nárůst o 15 %. Přehled OSVČ nebude podávat. Pokud by si OSVČ chtěla hradit vyšší pojistné (např. kvůli důchodu), tak může, ale platbu navíc bude muset řešit přímo s příslušnou správou sociálního zabezpečení.

Ve vztahu ke zdravotnímu pojištění bude poplatník v paušálním režimu hradit v roce 2021 pojistné 2 393 Kč za měsíc, a to spolu se zálohou na daň správci daně. Tato částka je rovna minimální výši pojistného pro OSVČ. Přehled na zdravotní pojištění se také nebude podávat.

Kdy je paušální režim výhodný?

Z uvedeného by se zdálo, že je paušální režim výhodný, protože pokud budou splněny podmínky i na konci roku, tak podnikatel uhradí v roce 2021 jen 12 x 5 469 Kč, což je 65 628 Kč, a bude tím mít pokrytu jak daň (1 200 Kč), tak i sociální pojištění (35 712 Kč) a zdravotní pojištění (28 716 Kč). Navíc nebude podávat ani daňové přiznání a ani přehledy.

Zdánlivá výhodnost ale nemusí platit pro všechny podnikatele, kteří plní podmínky pro vstup do paušálního režimu. Např. pokud je jejich podnikání v daném roce ztrátové, nebo jde-li o osobu, pro kterou neplatí minimální vyměřovací základ z pohledu sociálního pojištění. Paušální režim také brání uplatnění slev na dani a daňového zvýhodnění (to ale může zachránit druhý z manželů), nejde uplatnit ani položky snižující základ daně a nedá se ani použít rozdělování v rámci spolupráce osob (§ 13 ZDP). Je tedy třeba výhodnost propočítat individuálně a také nesmíme zapomenout na to, že výsledky se mohou rok od roku lišit (protože platby na sociální a zdravotní pojištění bude i v budoucnu ovlivňovat růst průměrné mzdy).

Daňový balíček 2021

Novela č. 910/2020 Sb., která bývá často v médiích označována jako daňový balíček 2021, přinesla změny významné, a navíc bude možné některé z nich aplikovat zpětně pro rok 2020.

Osvobozené příjmy fyzických osob

Je zcela změněno osvobození příjmů podle § 4 odst. 1 písm. za) ZDP, které doposud osvobozovalo úrokové příjmy daňových nerezidentů, které jim plynou z dluhopisů vydávaných v zahraničí poplatníky se sídlem v ČR nebo Českou republikou. Osvobození, které přináší novela, se týká také rezidentů, a osvobozeny budou výnosy z dluhopisů podle zákona upravujícího dluhopisy a příjem plynoucí z práva na splacení dluhopisů vydaných členským státem EU nebo státem tvořícím Evropský hospodářský prostor.

Další úprava zdanění dluhopisů

Zákonodárci se snažili udělat pořádek ve zdanění dluhopisů obecně, a to i dalšími úpravami v § 8 a § 10 ZDP, a to takto:

• Okruh zdaňovaných příjmů z kapitálového majetku uvedený v § 8 odst. 1 písm. a) ZDP se rozšířil o všechny výnosy z dluhopisů podle zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech. Zejména pak o výnos z dluhopisu, který je určený slosovatelnou prémií nebo prémií v závislosti na lhůtě splatnosti dluhopisu, neboť takový příjem byl dosud zdaňován v § 10 ZDP. Přesun do § 8 zároveň znamená i změnu ve způsobu zdanění, neboť příjmy podle § 8 odst. 1 písm. a) ZDP jsou zdaňovány srážkovou daní (což u takových příjmů podle § 10 ZDP nebylo).

• Výjimkou (příjmem nezdaněným srážkovou daní) zůstane výnos určený rozdílem mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu a jeho emisním kurzem. Ten bude nově uváděn v § 8 odst. 2 ZDP, kde nastává další změna oproti současnému stavu – příjmy podle § 8 odst. 2 ZDP budou nově zdaněny v obecném základu daně (změna prostřednictvím § 8 odst. 4 ZDP). Nové znění § 8 odst. 2 ZDP říká, že takto bude zdaněn výnos z dluhopisu určeného rozdílem mezi jmenovitou hodnotou a emisním kurzem. Odstavec je rozdělen na písmena a) a b), přičemž úprava v písm. a) se vztahuje na splacení dluhopisu emitentem (při splatnosti nebo prodeji, nikoliv v průběhu splácení) a podle písm. b) se obdobně postupuje u vkladního listu.

Náhradou za nevybírání srážkové daně u těchto příjmů, které by plynuly nerezidentům, má být 1% zajištění (z částky vyplacené při splatnosti) pomocí doplněného § 38e odst. 1 písm. a) ZDP.

U dluhopisů nesmíme zapomenout na přechodná ustanovení, podle kterých se na dluhopis, vkladní list vydaný jako cenný papír a cenný papír jemu na roveň postavený:

• s datem emise do 31. 12. 2020 použijí původní ustanovení, a

• s datem emise od 1. 1. 2021 se použijí nová ustanovení.

Stravenkový paušál

Zajímavou novinkou v oblasti zaměstnaneckých benefitů je tzv. stravenkový paušál neboli peněžní příspěvek zaměstnavatele zaměstnanci na stravování zabezpečované jinými subjekty. Pro zaměstnance se jedná o osvobozený příjem podle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP, ale jen do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. Jde o limit svázaný s ustanovením § 176 odst. 1 písm. a) ZP, podle kterého zaměstnanec mohl obdržet při takové cestě v roce 2020 částku maximálně 103 Kč a v roce 2021 to bude 108 Kč. Stravenkový paušál tak činí až 75,60 Kč za směnu.

Navíc zaměstnanec má osvobozeny i stávající formy stravování, a to:

• stravování…