4.3.5
§ 11 ZDN Sazba daně
Ing. Jan Koreček
Úplné znění
Ustanovení související k § 11 ZDN
Příklad
Obytný dům se nachází na území hlavního města Prahy, má dvě nadzemní podlaží, ale zastavěná plocha dalšího, tj. druhého nadzemního podlaží (100 m2) nepřesahuje 2/3 zastavěné plochy prvního nadzemního podlaží stavby, která je 200 m2. Dále budeme předpokládat, že v domě jsou nebytové prostory sloužící výlučně pro podnikání o výměře podlahové plochy 50 m2.
Výpočet:
ZDN u budovy obytného domu považuje za další nadzemní podlaží takové podlaží, jehož zastavěná plocha přesahuje dvě třetiny zastavěné plochy prvního nadzemního podlaží. V tomto případě by výměra zastavěné plochy druhého nadzemního podlaží musela být alespoň 134 m2. Jelikož je pouze 100 m2, považuje se za jednopodlažní - přízemní obytný dům.
Příklad
Poplatník zdědil zahrádkářskou chatu s podkrovím o výměře 50 m2, která není evidována v katastru nemovitostí a je užívána k rodinné rekreaci. Dále zdědil "zahradu" o výměře 300 m2. Daňové přiznání k dani z nemovitých věcí u příslušného finančního úřadu bude podávat poprvé, takže se bude jednat o "řádné" daňové přiznání. Podle ZDN se za každé další nadzemní podlaží považuje nadzemní podlaží, jehož zastavěná plocha přesahuje dvě třetiny zastavěné plochy přízemí. Vzhledem k tomu, že zastavěná plocha podkroví nepřesahuje dvě třetiny zastavěné plochy, zvýšení základní sazby ze staveb o 1,40 Kč za 1 m2 se neuplatní.
Výpočet daně z pozemků:
Výpočet daně ze staveb a jednotek:
Daň z nemovitých věcí činí celkem: 27 + 1 100 = 1 127 Kč.
Příklad
Manželé koupili pozemek evidovaný v katastru nemovitostí s druhem pozemku ostatní plocha a způsobem využití ostatní komunikace o výměře 50 m2, na kterém se nachází garáž neevidovaná v katastru nemovitostí (40 m2). V případě společného jmění manželů se podává jedno daňové přiznání k dani z nemovitých věcí a záleží na dohodě, který z manželů ho podá. Na první stránce daňového přiznání bude uveden jako poplatník pouze jeden z manželů.
Výpočet daně z pozemků:
Protože pozemek nacházející se pod zdanitelnou stavbou není předmětem daně ze staveb a jednotek. Od celkové výměry pozemku odečteme výměru zastavěné plochy zdanitelné stavby (garáže).
Výpočet daně ze staveb a jednotek:
Daň z nemovitých věcí celkem činí: 4 +580 = 582 Kč.
Příklad
Poplatník, fyzická osoba, není sám podnikatelem, vlastní čtyřpodlažní budovu, která původně byla obytným domem a po rekonstrukci se z ní stala administrativní budova s nebytovými prostory. Zastavěná plocha každého nadzemního podlaží přesahuje jednu třetinu zastavěné plochy, a proto za každé nadzemní podlaží se základní sazba daně za 1 m2 zastavěné plochy zvýší o 1,40 Kč. Prostory jsou pronajímány firmám s různým druhem podnikání, ale většina podlahové plochy budovy slouží k obchodní činnosti. Jedná se tedy o stavbu sloužící ostatním druhům podnikání.
Výpočet daně ze staveb a jednotek:
Splátky daně – uvede se rozdělená daň z nemovitých věcí na dvě splátky, a to na částky 3 552 Kč a 3 552 Kč.
Příklad
Budova, ke které má právo hospodaření organizační složka státu, má zastavěnou plochu 800 m2, 2 podlaží v podzemí a 8 nadzemních podlaží. Přízemí budovy je pronajato k obchodní činnosti. Ve třetím patře budovy je kuchyň s jídelnou a kantýnou pro zaměstnance.
Dvě podzemní podlaží jsou pro výpočet daně nezajímavá, protože předmětem daně ze staveb a jednotek jsou jen nadzemní části stavby. Protože v daném případě jedno nadzemní podlaží slouží k podnikání (na část podlaží využívanou jako kuchyň, jídelna a kantýna zákon pohlíží jako na prostory sloužící rozpočtové organizaci), je třeba zjistit poměr, v jakém bude stavba od daně osvobozena. Osvobodit od daně ze staveb a jednotek lze jen ta nadzemní podlaží nebo podlahovou plochu, která skutečně slouží rozpočtové organizaci.
Daň ze staveb a jednotek se zjistí jako rozdíl daně ze staveb a jednotek bez nároku na osvobození a daně ze staveb a jednotek odpovídající nároku na osvobození. Je to skutečná daň, kterou je…
