dnes je 9.5.2021

Input:

§ 23 ZDP Základ daně

16.4.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.1.3.6
§ 23 ZDP Základ daně

Ing.Miloš Hovorka

Úplné znění

Komentář

Komentář k § 23 ZDP obecně

Ustanovení o základu daně patří v zákoně k těm komplikovanějším. Nejdříve je jednoduchým způsobem stanoveno, co je základem daně a z čeho se pro zjištění základu daně vychází, poté však následuje řada poměrně složitých úprav základu daně.

Ustanovení související k § 23 odst. 1 ZDP

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)

    • - § 3 odst. 4 – Příjmy fyzických osob, které nejsou předmětem daně
    • - § 4 – Příjmy fyzických osob osvobozené od daně
    • - § 4a – Osvobození bezúplatných příjmů od daně u fyzických osob
    • - § 10 odst. 3 – Další příjmy fyzických osob osvobozené od daně
    • - § 18 odst. 2 – Příjmy, které nejsou předmětem daně u poplatníků daně z příjmů právnických osob
    • - § 18a – Příjmy, které nejsou předmětem daně u veřejně prospěšných poplatníků
    • - § 18b odst. 1 – Příjmy, které nejsou předmětem daně u veřejné obchodní společnosti
    • - § 19 – Příjmy, které jsou osvobozeny od daně u poplatníků daně z příjmů právnických osob
    • - § 19b – Osvobození bezúplatných příjmů od daně z příjmů právnických osob
    • - § 21h – Vztah k účetním předpisům
  • Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, příslušné navazující provádějící vyhlášky a České účetní standardy

Komentář

Komentář k § 23 odst. 1 ZDP

Základem daně je rozdíl, o který příjmy převyšují výdaje (náklady), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období. Z § 21h ZDP, který zde od zdaňovacího období započatého v roce 2015 vyjadřuje vztah ZDP k účetním předpisům, vyplývá, že u poplatníka, který je účetní jednotkou, jsou příjmy jeho výnosy podle právních předpisů upravujících účetnictví a výdaji jeho náklady podle právních předpisů upravujících účetnictví, s výjimkou poplatníků, kteří účtují v soustavě jednoduchého účetnictví. Jedná se o přesunutí a zpřesnění části dosavadní úpravy § 23 odst. 1 ZDP do § 21h ZDP, a to za účelem zvýšení právní jistoty a zamezení výkladových nejasností, k věcné změně nedochází. Dále je zde doplněna výjimka z tohoto pravidla pro účetní jednotky, které účtují v soustavě jednoduchého účetnictví, a tudíž jejich příjmy a výdaji nemohou být výnosy a náklady.

Vzniklý rozdíl se upraví podle tohoto zákona, tedy nejen podle následujících odstavců § 23 ZDP, ale i dalších ustanovení zákona.

Tak jako dosud platí, že příjmy, které nejsou předmětem daně a příjmy osvobozené od daně v tomto rozdílu zahrnuty nejsou (které to jsou, vyplývá z řady ustanovení zákona a některá z nich jsou od zdaňovacího období 2014 nová a to v souvislosti se zrušením daně dědické a darovací od roku 2014). Zatímco u fyzických osob se tyto příjmy vůbec do daňového přiznání neuvádějí, u některých poplatníků daně z příjmů právnických osob vedoucích účetnictví budou součástí výsledku hospodaření a prostřednictvím daňového přiznání z něj budou vylučovány.

Upozornění na možné chyby

Upozornění na možné chyby

Chyba v účtování o nákladech a výnosech již sama o sobě ovlivňuje prvotně základ daně u poplatníků, kteří jsou účetní jednotkou a neúčtují v soustavě jednoduchého účetnictví, protože u nich je základem daně rozdíl mezi výnosy a náklady podle účetních předpisů (může jít např. o nesprávné účtování o časovém rozlišení nákladů a výnosů, o nesprávné zahrnování některých výdajů souvisejících s pořízením majetku na vrub účtu nákladů místo na vrub účtu příslušného majetku apod.).

Ustanovení související k § 23 odst. 2 ZDP

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)

    • - Čl. II bod 18 přechodných ustanovení zákona č. 170/2017 Sb.
  • Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví (ZoÚ) a příslušné navazující provádějící vyhlášky a České účetní standardy

Komentář

Komentář k § 23 odst. 2 ZDP

Stanoví se zde 2 způsoby, jakými se vychází pro zjištění základu daně a to podle toho, jestli poplatník vede účetnictví nebo ne.

U poplatníků vedoucích účetnictví se vychází z výsledku hospodaření (účetní zisk nebo ztráta) a to bez vlivu Mezinárodních účetních standardů a bez vlivu účetní metody komponentního odpisování. K vyloučení těchto vlivů byly vydány pokyny Ministerstva financí a GFŘ.

Zákonem č. 170/2017 Sb. účinným od 1. července 2017 se v § 23 odst. 2 písm. b) ZDP doplňuje, že i u poplatníků, kteří vedou jednoduché účetnictví, se pro zjištění základu daně vychází z rozdílu mezi příjmy a výdaji (a nikoliv z výsledku hospodaření). Z čl. II bodu 18 přechodných ustanovení tohoto zákona vyplývá, že tato změna se použije již pro zdaňovací období započaté v roce 2017, tj. i pro to, které započalo dnem 1. ledna 2017, tj. i pro zdaňovací období, kterým je kalendářní rok 2017.

Upozornění na možné chyby

Upozornění na možné chyby

U poplatníků, kteří nevedou účetnictví, se pro zjištění základu daně vychází z rozdílu mezi příjmy a výdaji, což ale nelze brát doslovně. Z pokynů k daňovému přiznání k dani z příjmů fyzických osob se například poplatník s příjmy podle § 7 ZDP dozví, že bude tento rozdíl zjišťovat jako rozdíl mezi příjmy a výdaji, které za zdaňovací období ovlivňují základ daně, jednoduše řečeno jako rozdíl mezi zdanitelnými příjmy a výdaji uznanými za daňové podle zákona. Dále se bude tento rozdíl upravovat podle dalších ustanovení zákona.

Komentář

Komentář k § 23 odst. 3 písm. a) ZDP obecně

Podle tohoto ustanovení má platit, že se o zde uvedené částky v 19 bodech výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle odstavce 2 zvyšuje, což je logické pokud bude výsledem hospodaření zisk nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji bude kladný. Pokud bude výsledkem hospodaření ztráta nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji bude záporný, tak se logicky bude ztráta nebo tento záporný rozdíl o zde uvedené částky nikoliv zvyšovat, ale snižovat. V další části textu se bude pro účely zjednodušení a srozumitelnosti odstavce 3 písm. a) pro tyto obě situace uvádět, že „základ daně se zvyšuje”.

Ustanovení související k § 23 odst. 3 písm. a) ZDP bodu 1

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)

    • - § 23 odst. 6 – Nepeněžení příjem vlastníka (pronajímatele)
  • Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, příslušné navazující provádějící vyhlášky a České účetní standardy

Komentář

Komentář k § 23 odst. 3 písm. a) ZDP bodu 1

Základ daně se podle tohoto ustanovení zvyšuje o částky neoprávněně zkracující příjmy, což může být klasicky nejen nepřiznaný příjem, ale také i celá řada částek, které nebyly u poplatníka vedoucího účetnictví a neúčtujícího v soustavě jednoduchého účetnictví v rozporu s účetními předpisy zaúčtovány ve prospěch výnosů.

Například nebylo ve prospěch výnosů účtováno o dohadných položkách aktivních (například o pohledávce za pojišťovnou v důsledku pojistné událostí v případě, kdy ještě nebyla poskytnuta pojistná náhrada a pojišťovna nepotvrdila ke konci rozvahového dne konečnou výši náhrady), o nepeněžním příjmu vlastníka (pronajímatele) podle § 23 odst. 6 ZDP, o zúčtování výnosů příštích období do výnosů běžného období, o příjmu získaném směnou nebo účtováno bylo, avšak nesprávně v nižší výši.

Pokud účetnictví poplatníka je již uzavřeno a nelze již opravu účtování v něm provést musí poplatník tyto případy řešit mimoúčetně zahrnutím příslušných neúčtovaných částek do daňového přiznání za související zdaňovací období a zvýšit tak základ daně.

Upozornění na možné chyby

Upozornění na možné chyby

Opomnění povinnosti účtovat o nepeněžním příjmu vlastníka (pronajímatele) podle § 23 odst. 6 ZDP ve prospěch výnosů například při ukončení nájmu, kdy nájemce najaté prostory zrekonstruoval se souhlasem pronajímatele a za své nad rámec nájemného, daňově odpisoval jako technické zhodnocení a po ukončení nájmu zrekonstruované prostory neuvedl do původního stavu a zanechal pronajímateli a následné opomnění zvýšit o částku nepeněžního příjmu základ daně podle výše uvedeného bodu 1 při již uzavřeném účetnictví. Mít povinnosti vyplývající z § 23 odst. 6 ZDP podchyceny mimoúčetně – dokladovou inventarizací účtů se na ně nepřijde!

U poplatníků vedoucích účetnictví a neúčtujících v soustavě jednoduchého účetnictví a poskytujících služby, jejichž realizace trvá déle (např. projektová kancelář), byla v minulosti často (z nevědomosti) otázka účtování o rozpracované zakázce jako o nedokončené výrobě do výnosů opomíjena. Navíc po novele vyhlášky č. 500/2002 Sb., pro podnikatele účtující v soustavě podvojného účetnictví, se od účetního období započatého dnem 1. ledna 2016 nebo později o změně nedokončené výroby účtuje prostřednictvím nákladového a nikoliv již výnosového účtu jako tomu bylo před touto novelou, kde by při opomnění zaúčtování ve prospěch výnosů a již uzavřeném účetnictví, následoval postup podle výše uvedeného bodu 1. Chybu, kdy se o změně nedokončené výroby vůbec neúčtovalo, je třeba napravit mimoúčetně a to (podle mého názoru) prostřednictvím zahrnutí příslušných částek na řádek 62 přiznání k dani z příjmů právnických osob za příslušné zdaňovací období, kde budou zvyšovat základ daně. Zvýšit základ daně prostřednictvím řádku 20 v návaznosti na postup podle výše uvedeného bodu 1 tak, jako tomu bylo před novelou výše uvedené vyhlášky, již nelze, protože nejde o případ neoprávněně zkracujících příjmů (výnosů).

Ustanovení související § 23 odst. 3 písm. a) ZDP bodu 2

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)

    • - § 24 – Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů
    • - § 25 – Výdaje (náklady) neuznané za vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů
  • Pokyn Generálního finančního ředitelství D–22 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů – Ustanovení k § 24 a 25

Komentář

Komentář k § 23 odst. 3 písm. a) ZDP bodu 2

Jedná se o běžnou situaci, kdy u poplatníků vedoucích účetnictví a neúčtujících v soustavě jednoduchého účetnictví, výsledek hospodaření v sobě zahrnuje v účetních nákladech jak náklady, které se podle zákona jako daňové uznají, tak i náklady, které se neuznají a to podle § 25 ZDP (např. náklady na reprezentaci, manka a škody přesahující náhrady, náklady na nealkoholické nápoje poskytnuté nepovinně zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti, pouze účetně účinná tvorba opravných položek k neuhrazeným pohledávkám, daňově neuznaný odpis pohledávek) a § 24 ZDP (např. nepeněžní plnění ve formě příspěvků na stravování zaměstnanců zajišťované prostřednictvím jiných subjektů nad limit 55 % ceny jídla, do stanovené lhůty neodvedené zaměstnavatelské pojistné na sociální a zdravotní pojištění zaměstnanců), a proto se o tyto neuznané náklady musí základ daně zvýšit.

Upozornění na možné chyby

Upozornění na možné chyby

Pokud se průběžně neúčtuje odděleně o nákladech, které se neuznávají, bude je poplatník muset při sestavování daňového přiznání ze svého účetnictví složitě vyhledávat.

Ustanovení související k § 23 odst. 3 písm. a) ZDP bodu 3

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)

    • - § 17a – Veřejně prospěšný poplatník
    • - § 19b odst. 2 písm. b) – Osvobození bezúplatných příjmů veřejně prospěšného poplatníka
    • - § 19b odst. 3 – Osvobození bezúplatných příjmů veřejně prospěšného poplatníka
    • - § 24 odst. 5 – Uznání nájemného v případě prodeje najatého majetku nájemci
Komentář

Komentář k § 23 odst. 3 písm. a) ZDP bodu 3

Jedná se zde o dva druhy částek zvyšujících základ daně.

V prvním případě půjde například o situaci, kdy by spolek obdržel v jednom zdaňovacím období bezúplatný příjem ve formě daru, uplatnil u tohoto daru osvobození od daně z příjmů, avšak v následujícím zdaňovacím období by tento dar použil na účely jiné, než jsou účely vymezené jako podmínka pro osvobození. Potom by v tomto následujícím zdaňovacím období došlo k porušení podmínek pro osvobození tohoto bezúplatného příjmu (daru) od daně z příjmů a spolek by musel v daňovém přiznání za toto následující zdaňovací období o částku daru zvýšit základ daně.

Ve druhém případě půjde většinou například o situaci, kdy poplatník uplatňoval v předchozích zdaňovacích obdobích jako daňový výdaj nájemné u hmotného majetku na základě smlouvy o nájmu a v některém následujícím zdaňovacím období tento majetek odkoupí, a přitom nesplní pro uznání tohoto nájemného podmínku odkoupení za kupní cenu podle § 24 odst. 5 písm. a) ZDP. O nájemné, dříve uplatněné jako daňový výdaj, musí zvýšit základ daně v tomto následujícím zdaňovacím období.

Upozornění na možné chyby

Upozornění na možné chyby

Prodává-li se majetek, který byl předmětem nájmu nebo finančního leasingu, který byl předčasně ukončen, po jejich ukončení nájemci nebo uživateli, uznává se nájemné nebo úplata do výdajů (nákladů) pouze za podmínky, že kupní cena nebude nižší než ceny stanovené v § 24 odst. 5 ZDP. Toto není všeobecně známo a při porušení této podmínky, protože kupující se snažil dosáhnout co nejnižší cenu, a neznalosti tohoto ustanovení dojde k opomenutí zvýšení základu daně.

Ustanovení související k § 23 odst. 3 písm. a) ZDP bodu 4

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)

    • - § 23 odst. 3 písm. c) bod 1 – Snížení základu o nesprávně zvýšené příjmy
    • - § 23 odst. 3 písm. c) bod 2 – Snížení základu daně o nezaúčtované částky nákladů
Komentář

Komentář k § 23 odst. 3 písm. a) ZDP bodu 4

Pokud je ve zdaňovacím období v účetnictví provedena oprava nesprávností minulých let, která ovlivnila výsledek hospodaření nebo byla zaúčtována rozvahově a o tyto částky byl snížen za předchozí zdaňovací období základ daně podle písmene c) bodů 1 a 2, tak se musí o tyto částky ve zdaňovacím období opravy zvýšit základ daně.

Upozornění na možné chyby

Upozornění na možné chyby

Při opravě nesprávností minulých let může dojít ke snížení ke snížení základu daně podruhé, pokud poplatník zapomene, že mimoúčetně prostřednictvím daňového přiznání v minulosti již jednou základ daně snížil.

Komentář

Komentář k § 23 odst. 3 písm. a) ZDP bodu 5

Pokud je ze mzdy zaměstnance, která je zaúčtována na vrub účetních nákladů, sraženo zaměstnanci zde vymezené pojistné a nebylo ve zde stanoveném termínu odvedeno včas, jsou tyto částky (jako určitá forma sankce pro zaměstnavatele) částkami zvyšující základ daně.

Upozornění na možné chyby

Upozornění na možné chyby

Je třeba mít částky pojistného, na které se vztahuje toto ustanovení, podchyceny v účetnictví nebo další evidenci tak, aby se na ně při sestavování daňového přiznání nezapomnělo.

Nemělo by dojít k opomenutí toho, že částky pojistného, které má hradit zaměstnavatel, neodvedené v termínu podle § 24 odst. 2 písm. f) ZDP jsou nedaňovým nákladem a mají se objevit na řádku 40 daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob.

Ustanovení související k § 23 odst. 3 písm. a) ZDP bodu 6

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)

    • - § 23 odst. 3 písm. b) bod 1 – Snížení základu o rozdíl mezi zaúčtovanými a přijatými částkami smluvních sankcí
    • - § 23 odst. 3 písm. a) bod 2 – Zvýšení základu daně o částky, které nelze uznat za daňový výdaj (náklad)
Komentář

Komentář k § 23 odst. 3 písm. a) ZDP bodu 6

Jsou zde řešeny dva druhy situací souvisejících se smluvními sankcemi (pohledávkami) u věřitele vedoucího účetnictví, které byly v předcházejících zdaňovacích obdobích v daňovém přiznání položkou snižující základ daně podle písm. b) bodu 1, protože tehdy vznikl rozdíl, kdy tyto částky zaúčtované do výnosů, převyšovaly částky přijaté v těchto předcházejících zdaňovacích obdobích.

Následně se v dalších zdaňovacích obdobích příslušný základ daně zvyšuje v případě:

  • přijetí úhrad těchto částek (a i započtení pohledávek),

  • postoupení pohledávek nebo zaniknutím jiným způsobem než jejich uhrazením nebo splynutím práva s povinností u jedné osoby, pokud již nebyl o stejnou částku zvýšen základ daně podle bodu 2 (podle tohoto bodu by byl již základ daně zvýšen např. proto, že pohledávka zanikla prominutím, a odpis pohledávky na vrub nákladů by byl v tomto případě neuznán za daňový).

Upozornění na možné chyby

Upozornění na možné chyby

Je třeba mít částky pohledávek smluvních sankcí, které byly položkou snižující základ daně v předchozích zdaňovacích obdobích podchyceny v účetnictví nebo další evidenci tak, aby se na ně ve zdaňovacím období přijetí jejich úhrady, postoupení apod. při sestavování daňového přiznání za toto zdaňovací období nezapomnělo.

Ustanovení související k § 23 odst. 3 písm. a) ZDP bodu 7

  • Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů (ZoR)

Komentář

Komentář k § 23 odst. 3 písm. a) ZDP bodu 7

Ustanovení platí pro poplatníky s příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP vedoucí daňovou evidenci, poplatníky s příjmy z nájmu podle § 9 ZDP vedoucí evidenci podle § 9 ZDP a poplatníky vedoucí jednoduché účetnictví a stanovuje jim povinnost zvýšit rozdíl mezi příjmy a výdaji o částku rozpuštěné daňově účinné rezervy tvořené podle zákona o rezervách (podmínky tvorby rezervy i důvody jejího rozpuštění jsou stanoveny v něm).

Upozornění na možné chyby

Upozornění na možné chyby

Neznalost důvodů pro povinnost vytvořenou rezervu rozpustit sebou nese opomenutí splnění povinnosti zvýšit rozdíl mezi příjmy a výdaji podle tohoto bodu.

Ustanovení související k § 23 odst. 3 písm. a) ZDP bodu 8

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)

    • - § 20 odst. 7 – Podmínky pro snížení základu daně o 30 % u veřejně prospěšných poplatníků
Komentář

Komentář k § 23 odst. 3 písm. a) ZDP bodu 8

Z bodu 8 je zřejmé, že úprava výsledku hospodaření se týká části základu daně vypočtené z nevyčerpané úspory daňové povinnosti, kterou veřejně prospěšný poplatník získal při uplatnění odpočtu od základu daně podle § 20 odst. 7 ZDP.

Pokud například snížení základu daně v roce 2020 činilo 100 000 Kč, při sazbě daně ve výši 19 % činila úspora daňové povinnosti 19 000 Kč. Poplatník ve stanovené době – tj. v roce 2021 – použil pouze 15 000 Kč z této úspory a 4 000 Kč nepoužil. Předmětem zvýšení výsledku hospodaření za rok 2021 bude částka 21 050 Kč [(4 000/19 000) x 100 000)].

Ustanovení související k § 23 odst. 3 písm. a) ZDP bodu 9

  • Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví (ZoÚ) a příslušné navazující provádějící vyhlášky a České účetní standardy

Komentář

Komentář k § 23 odst. 3 písm. a) ZDP bodu 9

V důsledku přeměny splynutím osoby dlužníka a věřitele dochází k zániku vzájemných pohledávek u nástupnické obchodní korporace. Ustanovení reaguje na účetní vyloučení zde vymezeného kladného rozdílu mezi těmito pohledávkami, v zahajovací rozvaze ve prospěch vlastního kapitálu (např. podle vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, na příslušný účet účtové skupiny 41 – Základní kapitál a kapitálové fondy jako „Rozdíly z přeměn obchodních korporací”) a stanovuje povinnost u nástupnické obchodní korporace o tento rozdíl zvýšit základ daně. Na rozdíl nemá vliv ocenění reálnou hodnotou pro účely přeměny, snižuje se o daňově neúčinný odpis pohledávky do nákladů. Toto celé ustanovení se nevztahuje na pohledávky ze smluvních sankcí.

Ustanovení související k § 23 odst. 3 písm. a) ZDP bodu 10

  • Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví (ZoÚ) a příslušné navazující provádějící vyhlášky a České účetní standardy

  • Právní předpisy upravující oceňování majetku

Komentář

Komentář k § 23 odst. 3 písm. a) ZDP bodu 10

Kladný rozdíl mezi příslušným oceněním a účetní hodnotou je pro člena obchodní korporace výhodou, která zvyšuje základ daně.

Ustanovení související k § 23 odst. 3 písm. a) ZDP bodu 11 a 12

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)

    • - § 24 – Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů
    • - § 25 – Výdaje (náklady) neuznané za vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů
    • - Čl. II bod 4 přechodných ustanovení zákona č. 170/2017 Sb. – Platnost nových ustanovení tohoto zákona o finančním leasingu až na smlouvy o finančním leasingu, u kterých byl předmět finančního leasingu uživateli přenechán ve stavu způsobilém obvyklému užívání dnem 1. července 2017 a později
  • Pokyn Generálního finančního ředitelství D–22 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů – Ustanovení k § 24 a 25 ZDP

  • Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, příslušné navazující provádějící vyhlášky a České účetní standardy

Komentář

Komentář k § 23 odst. 3 písm. a) ZDP bodu 11 a 12

Zvyšování základu daně o určité závazky (v nové terminologii dluhy) se rozděluje do dvou bodů (11 a 12).

Rozdíl mezi oběma body je v tom, že

  • bod 11 se týká dluhu odpovídajícího pohledávce, od jejíž splatnosti uplynulo 30 měsíců (pro pohledávky splatné před 1. 1. 2015 platí lhůta 36 měsíců!) nebo se promlčela (dluh tedy trvá) a bod 12 se týká dluhu, který zanikl zde uvedenými způsoby (a tedy již netrvá),

  • bod 11 se může týkat, jak poplatníků vedoucích účetnictví, tak v úzce vymezených případech i těch, co účetnictví nevedou a bod 12 se může týkat pouze poplatníků vedoucích účetnictví,

  • v bodě 11 je značný rozsah dluhů, kterých se úprava základu daně podle toto bodu netýká (např. u poplatníků vedoucích účetnictví dluhů, které nebyly uplatněny jako daňový náklad), na rozdíl od bodu 12, který z úpravy základu daně vyjímá pouze dluhy, které jsou nedaňovým výdajem jen proto, že ZDP vyžaduje pro jejich uznání i zaplacení. Bod 12 by se tak vztahoval například i na ve zdaňovacím období  dodavatelem prominutý dluh za dodávku materiálu, která nebyla u odběratele v tomto zdaňovacím období pro její nekvalitu spotřebována, a tím nebyla zaúčtovaná v nákladech a uplatněna jako daňový náklad.

V praxi lze v souvislosti s těmito body přiměřeně využít určitou část materiálu Komory daňových poradců ČR a GFŘ ČR, která se věnuje např. tomu, pokud by došlo k postupnému uplatňování majetku v daňových výdajích. Potom by v návaznosti na to došlo i k postupné a nikoliv jednorázové úpravě základu daně [(„Aplikace ustanovení § 23 odst. 3 písm. a) ZDP bod 12 a § 23 odst. 3 písm. c) ZDP bod 6, ve znění zákona č. 261/2007 Sb. – „dodaňování polhůtných a promlčených závazků” (ze závěrů jednání KDP ČR a MF ČR č. 205/17.12.07)].

Zákonem č. 170/2017 Sb. účinným od 1. července 2017 se v bodě 11 slova „leasingu hmotného majetku” nahrazují slovem „leasingu”. Tato změna reaguje na změny ve vymezení finančního leasingu v § 21d ZDP daných tímto zákonem, ze kterých vyplývá, že předmětem finančního leasingu je pouze hmotný majetek, který lze odpisovat podle ZDP. Z tohoto důvodu se již nespecifikuje v ustanoveních ZDP dopadajících na finanční leasing, že jde o finanční leasing hmotného majetku. Nově se uvádí pouze „finanční leasing” bez dovětku, přičemž se jím rozumí finanční leasing naplňující vymezení v § 21d ZDP. Z čl. II bodu 4 přechodných ustanovení tohoto zákona vyplývá, že se tato změna použije na smlouvy o finančním leasingu, u kterých byl předmět finančního leasingu uživateli přenechán ve stavu způsobilém obvyklému užívání dnem 1. července 2017 a později.

Upozornění na možné chyby

Upozornění na možné chyby

Přehlédnutí, že úprava zvýšení základu daně o dluhy není soustředěna v jednom bodě, ale rozdělena do dvou a neuvědomění si, že pro pohledávky splatné před 1. 1. 2015 platí lhůta 36 měsíců a nikoliv 30 měsíců.

Pokud není evidence dluhů přizpůsobena těmto bodům, může poplatník opomenout zvýšit základ daně např. podle bodu 11, protože neměl řádně podchyceno, které dluhy se promlčely nebo u kterých dluhů od splatnosti uplynulo již 30 (36) měsíců.

I když se bod 12 může týkat pouze poplatníků vedoucích účetnictví, tak fyzické osoby nevedoucí účetnictví by neměly opomenout, že se u nich rozdíl mezi příjmy a výdaji v případě zaniklého dluhu zvyšuje podle § 5 odst. 10 písm. a) ZDP.

Z nepřesné formulace bodu 11 vyplývá, jako by fyzické osoby s příjmy podle § 7 ZDP nebo § 9 ZDP, které nevedou účetnictví a výdaje uplatňují v prokázané výši, byly při zvyšování základu daně o dluhy v horším postavení než poplatníci vedoucí účetnictví a musely například zvyšovat základ daně i o dluhy, z jejichž titulu nebyl uplatněn daňový výdaj, protože je nezaplatily. Ze závěrů jednání Koordinačního výboru Komory daňových poradců ČR a Generálního finančního ředitelství vyplývá souhlasné stanovisko Generálního finančního ředitelství s tím, že bod 11 a tím zvyšování základu daně o dluhy se u těchto osob vztahuje pouze na závazek (podle nové terminologie dluh) z titulu pořízení hmotného majetku, který byl daňově odpisován a nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, které bylo uplatněno v daňově uznatelných výdajích (podle nové terminologie úplaty u finančního leasingu hmotného majetku).

Ustanovení související k § 23 odst. 3 písm. a) ZDP bodu 13

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)

    • - Čl. II bod 1 přechodných ustanovení zákona č. 170/2017 Sb. – Platnost nových ustanovení tohoto zákona až pro zdaňovací období, které započalo dnem 1. července 2017 a později, není-li v dalších bodech přechodných ustanovení stanoveno jinak
  • Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví (ZoÚ) a příslušné navazující provádějící vyhlášky a České účetní standardy

Komentář

Komentář k § 23 odst. 3 písm. a) ZDP bodu 13

Podle tohoto nového ustanovení od zdaňovacího období 2014 platí, že pokud bude změna účetní metody (např. změna v ocenění zásob, kdy dojde ke změně kalkulačního vzorce týkající se zahrnovaných nákladů do ocenění zásob vlastní výroby) zaúčtována ve zdaňovacím období 2014 podle účetních předpisů tak, že zvýší vlastní kapitál (podle účetní vyhlášky č. 500/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů, platí, že položka „A.IV.3. Jiný výsledek hospodaření minulých let” obsahuje mimo jiné rozdíly ze změn účetních metod, a tudíž se rozdíly ze změn účetních metod neúčtují výsledkově nýbrž rozvahově), tak se základ daně ve zdaňovacím období 2014 zvýší o částku vzniklou v důsledku této změny účetní metody. Od zdaňovacího období započatého v roce 2015 se zde doplňuje, že musí jít o částku, která ovlivňuje výsledek hospodaření. Přitom z důvodové zprávy vlády k této změně vyplývá, že jde o částku, která ovlivňuje základ daně z příjmů, což není totéž a jde o nepřesné upřesnění tohoto ustanovení v zákoně. Jako příklad změny účetní metody, která nevede k daňovému dopadu, potom důvodová zpráva vlády uvádí začátek účtování o odložené dani a změnu metody tvorby účetních opravných položek.

Zákonem č. 170/2017 Sb. účinným od 1. července 2017 se pro zdaňovací období, které započalo dnem 1. července 2017 a později jedná v tomto bodě o logickou změnu napravující jeho chybné znění, jak je výše uvedeno.

Upozornění na možné chyby

Upozornění na možné chyby

Nerozlišování mezi částkami vzniklými v důsledku změny účetní metody na ty, které základ daně ovlivnily a na ty, které ho neovlivnily u poplatníků, u kterých zdaňovací období započalo přede dnem 1. července 2017 a kteří aplikují chybný text tohoto bodu ve znění ZDP do 30. 6. 2017

Ustanovení související k § 23 odst. 3 písm. a) ZDP bodu 14

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)

    • - § 18 odst. 2 – Příjmy, které nejsou předmětem daně u poplatníků daně z příjmů právnických osob
    • - § 18a – Příjmy, které nejsou předmětem daně u veřejně prospěšných poplatníků
    • - § 19 – Příjmy, které jsou osvobozeny od daně u poplatníků daně z příjmů právnických osob
    • - § 19b – Osvobození bezúplatných příjmů od daně z příjmů právnických osob
    • - § 23 odst. 3 písm. c) bod 8 – Snížení základu daně o hodnotu bezúplatného příjmu, o kterou byl zvýšen základ daně podle odstavce 3 písm. a) bodu 16 (bodu 14)
    • - Čl. II bod 1 přechodných ustanovení zákona č. 170/2017 Sb. – Platnost nových ustanovení tohoto zákona až pro zdaňovací období, které započalo dnem 1. července 2017 a později, není-li v dalších bodech přechodných ustanovení stanoveno jinak
  • Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, příslušné navazující provádějící vyhlášky a České účetní standardy

Komentář

Komentář k § 23 odst. 3 písm. a) ZDP bodu 14

Od roku 2014 je zrušen zákon o dani dědické a darovací a nabytí bezúplatných příjmů z nabytí dědictví a darů je předmětem daně z příjmů, přičemž bezúplatné příjmy z nabytí dědictví jsou od daně z příjmů osvobozeny a bezúplatné příjmy z nabytí darů pouze v některých případech.

Toto od zdaňovacího období 2014 nové ustanovení reaguje na nejednotný postup v českém účetnictví, které umožňuje některým účetním jednotkám účtovat o přijatém daru nikoliv výsledkovým způsobem, ale rozvahovým.

Podle tohoto ustanovení se bude zvyšovat základ daně v případě současného naplnění všech tří následujících podmínek, to znamená, že

  • půjde o bezúplatný příjem poplatníka (např. nabytí daru)

  • v souladu s účetními předpisy se o něm neúčtuje ve výnosech

  • nejedná se o jeden ze tří v tomto ustanovení uvedených druhů příjmů .

Upozornění na možné chyby

Upozornění na možné chyby

Pojem „bezúplatný příjem” není v ZDP definován, a proto není možné posuzovat všechny případy příjmu, u nichž není úhrada, jako bezúplatný příjem. K orientaci napomůže „Sdělení Generálního finančního ředitelství k vybraným problémům v oblasti zdaňování bezúplatných příjmů” a závěry z jednání Koordinačního výboru KDP ČR a GFŘ ČR „Některé případy daňových dopadů bezúplatných příjmů” (č.j. 452/22.04.15) – obojí publikované na internetových stránkách Finanční správy ČR. Ze strany GFŘ ČR je v závěrech tohoto jednání například odsouhlaseno, že

  • V případě zajištění závazku převodem práva s následnou výpůjčkou a dále při výpůjčce strojů, zařízení, šablon a forem pro zajištění smluvních dodávek, nejde o bezúplatný příjem, který by měl vést ke zvýšení základu daně u vypůjčitele.

  • V případě bezúročné zápůjčky společníka do obchodní korporace či družstevníka do družstva nejde u obchodní korporace o bezúplatný příjem, který by měl vést ke zvýšení základu daně na straně obchodní korporace či družstva.

Neuvědomění si, že souvisejícím ustanovením k tomuto bodu je ustanovení § 23 odst. 3 písm. c) ZDP bod 8 snižující základ daně (více k tomu v textu níže u tohoto ustanovení).

Ustanovení související k § 23 odst. 3 písm. a) ZDP bodu 15

  • Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví (ZoÚ) a příslušné navazující provádějící vyhlášky a České účetní standardy

Komentář

Komentář k § 23 odst. 3 písm. a) ZDP bodu 15

V případě účtování u dlužníka o výše uvedeném rozdílu ve prospěch výnosů by se podle tohoto bodu nepostupovalo, protože ke zvýšení základu daně dojde tímto účetním způsobem. V ostatních takto neúčtovaných případech by se podle tohoto bodu postupovalo. U fyzických osob je stejný text jako u bodu 15 uveden i v § 5 odst. 10 písm. d) ZDP, pro případ úpravy rozdílu mezi příjmy a výdaji.

Ustanovení související k § 23 odst. 3 písm. a) ZDP bodu 16

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)

    • - § 34 odst. 4 – Možnost odpočtu na podporu odborného vzdělávání od základu daně
    • - § 34f – Obecné ustanovení o odpočtu na podporu odborného vzdělávání
    • - § 34g – Odpočet na podporu pořízení majetku na odborné vzdělávání
    • - § 34h – Odpočet na podporu výdajů vynaložených na žáka nebo studenta
Komentář

Komentář k § 23 odst. 3 písm. a) ZDP bodu 16

Od zdaňovacího období 2014 existuje podle § 34 odst. 4 ZDP možnost odečíst si od základu daně odpočet na podporu odborného vzdělávání, přičemž podmínky pro jeho uplatnění jsou stanoveny v  § 34f až § 34h ZDP. Pokud dojde k porušení podmínek pro jeho uplatnění potom, co v předchozích zdaňovacích obdobích byl odpočet uplatněn, musí dojít ke zvýšení základu daně ve zdaňovacím období porušení těchto podmínek. Přitom se základ daně při porušení podmínek zvyšuje o dříve uplatněnou částku nebo její část.

To například znamená, že pokud by poplatník za zdaňovací období 2019 uplatnil odpočet ve výši 110 % vstupní ceny majetku pořízeného na odborné vzdělávání, protože určil, že bude používán pro odborné vzdělávání více než 50 % doby jeho provozu ve třech po sobě bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích, přičemž ve zdaňovacím období 2020 toto dodrženo bylo, avšak ve zdaňovacím období 2021 nikoliv (majetek nebyl používán pro odborné vzdělávání více než 50 % nýbrž jenom 40 % doby jeho provozu), tak došlo ve zdaňovacím období 2021 k porušení podmínek pro odpočet ve výši 110 % vstupní ceny majetku a nárok na odpočet je jenom ve výši 50 % vstupní ceny majetku. Základ daně za zdaňovací období 2021 nebude poplatník zvyšovat o celou částku dříve uplatněného odpočtu (tj. o 110 % vstupní ceny majetku) nýbrž pouze o její část (o rozdíl mezi 110 % a 50 % vstupní ceny majetku).

Dále podle tohoto ustanovení platí, že ve zdaňovacím období porušení podmínek se bude obdobně zvyšovat základ daně o dříve uplatněnou částku nebo její část jako odpočet na podporu výzkumu a vývoje.

Pokud například poplatník zahrnul do uplatněného odpočtu za zdaňovací období 2020 i úplatu u finančního leasingu hmotného movitého majetku, která souvisela s realizací projektu výzkumu a vývoje, a přitom následně ve zdaňovacím období 2021 dojde k porušení podmínek pro uznání této úplaty jako daňového výdaje, což je i porušením podmínek pro uplatnění odpočtu za zdaňovací období 2020, tak částka úplaty u finančního leasingu uplatněná jako odpočet zvyšuje základ daně zdaňovacího období 2021. Tedy stejného zdaňovacího období, jehož základ daně se bude zvyšovat i o úplatu u finančního leasingu uplatněnou ve zdaňovacím období 2020 jako daňový výdaj (dodatečné daňové přiznání za zdaňovací období 2020 se v obou těchto případech nepodává).

Ustanovení související k § 23 odst. 3 písm. a) ZDP bodu 17

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)

    • - § 23 odst. 7 – Úprava základu daně o rozdíl mezi cenami sjednanými mezi spojenými osobami a cenami, které by byly sjednány mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, a není-li tento rozdíl uspokojivě doložen
Komentář

Komentář k § 23 odst. 3 písm. a) ZDP bodu 17

Podle § 23 odst. 7 ZDP může například obchodní korporace A snížit základ daně za zdaňovací období o částku, o kterou správce daně při daňové kontrole zvýšil základ daně u obchodní korporace B, protože šlo o rozdíl mezi cenami sjednanými mezi spojenými osobami (obchodní korporace A a B) a cenami, které by byly sjednány mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, přičemž tento rozdíl nebyl uspokojivě doložen (tento rozdíl znamená, že u obchodní korporace B jsou o něj vyšší náklady a u obchodní korporace A výnosy).

Pokud by si obchodní korporace A podle § 23 odst. 7 ZDP o tento rozdíl základ daně skutečně snížila, tak ho zase musí podle ustanovení § 23 odst. 3 písm. a) ZDP bodu 17 zvýšit, protože tento rozdíl má ve výnosech, a bez tohoto zvýšení základu daně by (po jeho předchozím snížení) nebyl tento rozdíl součástí základu daně.

Pokud by si obchodní korporace A a B tento rozdíl ve vyšší ceně narovnaly tak, že cena bude o něj nižší, tak by se podle tohoto ustanovení nepostupovalo.

Ustanovení související k § 23 odst. 3 písm. a) ZDP bodu 18

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)

    • - § 23 odst. 3 písm. c) bod 10 – Snížení základu daně o částku vytvořené rezervy na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů podle zákona o rezervách
  • Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů

Komentář

Komentář k § 23 odst. 3 písm. a) ZDP bodu 18

Pokud došlo v předchozích zdaňovacích obdobích ke snížení základu daně podle § 23 odst. 3 písm. c) ZDP bodu 10 o částku vytvořené rezervy na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů podle zákona o rezervách a v některém následujícím zdaňovacím období dojde ke zrušení této rezervy, musí dojít ke zvýšení základu daně o částku této zrušené rezervy podle tohoto bodu 18.

Ustanovení související k § 23 odst. 3 písm. a) ZDP bodu 19

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)

    • - Bod 3 přechodných ustanovení zákona č. 364/2019 Sb.
  • Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů

    • - § 6 – Rezervy v pojišťovnictví
Komentář

Komentář k § 23 odst. 3 písm. a) ZDP bodu 19

Jde o ustanovení dané zákonem č. 364/2019 Sb., účinným od 1. ledna 2020, které reaguje na změnu § 6 ZoR, který nově vymezuje rezervy v pojišťovnictví jako technické rezervy podle zákona upravujícího pojišťovnictví, které jsou zcela nezávislé na právních předpisech upravujících účetnictví. Přírůstek a úbytek rezerv v pojišťovnictví je nově definován v § 6 odst. 5 a 6 ZoR a vždy se jimi rozumí změna stavu těchto rezerv za zdaňovací období, resp. období, za které se podává daňové přiznání. Smyslem těchto ustanovení je snižovat základ daně o vytvořené rezervy v pojišťovnictví a zvyšovat jej o rezervy rušené, přičemž je toho dosahováno tak, že se veškerá tvorba a rušení rezerv za zdaňovací období vyhodnotí na konci tohoto období porovnáním stavu rezerv v pojišťovnictví na začátku tohoto období a na jeho konci a o zjištěnou hodnotu se upraví základ daně. V případě, že se stav těchto rezerv sníží, zvyšuje se o úbytek těchto rezerv základ daně. Výše uvedeným zákonem je přijato přechodné ustanovení (bod 3) pro první dvě zdaňovací období započatá ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, tj. ode dne 1. ledna 2020.

Komentář

Komentář k § 23 odst. 3 písm. b) ZDP obecně

Podle tohoto ustanovení má platit, že se o zde uvedené částky v 6 bodech výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle odstavce 2 snižuje, což je logické pokud bude výsledem hospodaření zisk nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji bude kladný. Pokud bude výsledkem hospodaření ztráta nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji bude záporný, tak se logicky bude ztráta nebo tento záporný rozdíl o zde uvedené částky nikoliv snižovat, ale zvyšovat. V další části textu se bude pro účely zjednodušení a srozumitelnosti odstavce 3 písm. b) pro tyto obě situace uvádět, že „základ daně se snižuje” [a to vždy na rozdíl od písm. c) níže, kde je to možností].

Ustanovení související k § 23 odst. 3 písm. b) ZDP bodu 1

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)

    • - § 23 odst. 3 písm. a) bod 6 – Zvýšení základu daně o přijaté úhrady smluvních sankcí
  • Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví (ZoÚ) a příslušné navazující provádějící vyhlášky a České účetní standardy

Komentář

Komentář k § 23 odst. 3 písm. b) ZDP bodu 1

Základ daně se snižuje o rozdíl, o který smluvní sankce zúčtované ve prospěch výnosů podle účetních předpisů převyšují přijaté částky v tomto zdaňovacím období (zaniklé smluvní sankce v tomto zdaňovacím období do tohoto rozdílu nelze zahrnout).

Upozornění na možné chyby

Upozornění na možné chyby

Je třeba mít částky pohledávek smluvních sankcí, které jsou položkou snižující základ daně, podchyceny v účetnictví nebo další evidenci tak, aby se na ně ve zdaňovacím období přijetí jejich úhrady, postoupení apod. při sestavování daňového přiznání za toto zdaňovací období nezapomnělo, protože se o ně musí zvýšit základ daně podle § 23 odst. 3 písm. a) ZDP bodu 6.

Ustanovení související k § 23 odst. 3 písm. b) ZDP bodu 2

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)

    • - § 23 odst. 3 písm. a) bod 5 – Zvýšení základu daně o zaměstnancům sražené, ale do lhůty neodvedené pojistné
Komentář

Komentář k § 23 odst. 3 písm. b) ZDP bodu 2

Jde o zohlednění (a tím snížení základu daně) odvedení pojistného sraženého zaměstnancům po lhůtě stanovené v písm. a) bodě 5.

Upozornění na možné chyby

Upozornění na možné chyby

Je třeba mít částky neodvedeného pojistného, na které se vztahuje ustanovení písm. a) bodu 5 o zvyšování základu daně, podchyceny v účetnictví nebo další evidenci tak, aby se při sestavování daňového přiznání nezapomnělo, že byly následně odvedeny.

Ustanovení související k § 23 odst. 3 písm. b) ZDP bodu 3

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)

    • - § 24 odst. 2 písm. f) – Pojistné hrazené zaměstnavatelem
    • - § 24 odst. 2 písm. ch) – Daň z nemovitých věcí a daň z nabytí nemovitých věcí
    • - § 24 odst. 2 písm. zi) – Smluvní sankce a úroky ze zápůjček a úroky z úvěrů, když je věřitel fyzická osoba, která nevede účetnictví
    • - § 25 odst. 1 písm. w) – Neuznané úroky z úvěrových finančních nástrojů
Komentář

Komentář k § 23 odst. 3 písm. b) ZDP bodu 3

Jde o zohlednění a tím snížení základu daně v případě nákladů, které se uznávají, jen pokud byly zaplaceny, zaplacených v jiném zdaňovacím období, než ve kterém byly zaúčtovány na vrub nákladů.

Upozornění na možné chyby

Upozornění na možné chyby

Je třeba mít částky nákladů, kde podmínkou jejich uznání je i zaplacení, které jsou zaúčtovány na vrub nákladů, ale ve zdaňovacím období nebyly zaplaceny, podchyceny v účetnictví nebo další evidenci tak, aby se při sestavování daňového přiznání nezapomnělo, když budou v dalším zdaňovacím období zaplaceny.

Ustanovení související k § 23 odst. 3 písm. b) ZDP bodu 4 a 5

  • Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví (ZoÚ) a příslušné navazující provádějící vyhlášky a České účetní standardy

Komentář

Komentář k § 23 odst. 3 písm. b) ZDP bodu 4 a 5

V případě všech typů přeměn a dále v případě zvyšování základního kapitálu nedochází u společníka vedoucího účetnictví ke vzniku zdanitelného příjmu (výnosu), resp. ke snížení výdajů (nákladů).

Ustanovení související k § 23 odst. 3 písm. b) ZDP bodu 6

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)

    • - Čl. II bod 1 přechodných ustanovení zákona č. 170/2017 Sb. – Platnost nových ustanovení tohoto zákona až pro zdaňovací období, které započalo dnem 1. července 2017 a později, není-li v dalších bodech přechodných ustanovení stanoveno jinak
  • Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví (ZoÚ) a příslušné navazující provádějící vyhlášky a České účetní standardy

Komentář

Komentář k § 23 odst. 3 písm. b) ZDP bodu 6

Podle tohoto (od zdaňovacího období 2014 nového) ustanovení platí, že pokud bude změna účetní metody (např. změna v ocenění zásob, kdy dojde ke změně kalkulačního vzorce týkající se zahrnovaných nákladů do ocenění zásob vlastní výroby) zaúčtována ve zdaňovacím období 2014 podle účetních předpisů tak, že sníží vlastní kapitál (podle účetní vyhlášky č. 500/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů, platí, že položka „A.IV.3. Jiný výsledek hospodaření minulých let” obsahuje mimo jiné rozdíly ze změn účetních metod, a tudíž se rozdíly ze změn účetních metod neúčtují výsledkově nýbrž rozvahově), tak se základ daně ve zdaňovacím období 2014 sníží o částku vzniklou v důsledku této změny účetní metody. Od zdaňovacího období započatého v roce 2015 se zde doplňuje, že musí jít o částku, která ovlivňuje výsledek hospodaření. Přitom z důvodové zprávy vlády k této změně vyplývá, že jde o částku, která ovlivňuje základ daně z příjmů, což není totéž a jde o nepřesné upřesnění tohoto ustanovení v zákoně. Jako příklad změny účetní metody, která nevede k daňovému dopadu, potom důvodová zpráva vlády uvádí začátek účtování o odložené dani a změnu metody tvorby účetních opravných položek.

Zákonem č. 170/2017 Sb. účinným od 1. července 2017 se pro zdaňovací období, které započalo dnem 1. července 2017 a později jedná v tomto bodě o logickou změnu napravující jeho chybné znění, jak je výše uvedeno.

Upozornění na možné chyby

Upozornění na možné chyby

Nerozlišování mezi částkami vzniklými v důsledku změny účetní metody na ty, které základ daně ovlivnily a na ty, které ho neovlivnily u poplatníků, u kterých zdaňovací období započalo přede dnem 1. července 2017 a kteří aplikují chybný text tohoto bodu ve znění ZDP do 30. 6. 2017.

Komentář

Komentář k § 23 odst. 3 písm. c) ZDP obecně

Podle tohoto ustanovení má platit, že o zde uvedené částky v 11 bodech výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle odstavce 2 lze snížit, což je logické, pokud bude výsledem hospodaření zisk nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji bude kladný. Pokud bude výsledkem hospodaření ztráta nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji bude záporný, tak logicky ztrátu nebo tento záporný rozdíl o zde uvedené částky lze nikoliv snížit, ale zvýšit. V další části textu se bude pro účely zjednodušení a srozumitelnosti odstavce 3 písm. c) pro tyto obě situace uvádět, že „základ daně lze snížit” (na rozdíl od písm. b) výše to je možností a nikoliv povinností).

Ustanovení související k § 23 odst. 3 písm. c) ZDP bodu 1

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)

    • - § 23 odst. 3 písm. a) bod 4 – Zvýšení základu daně o opravy nesprávností v účetnictví
  • Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví (ZoÚ) a příslušné navazující provádějící vyhlášky a České účetní standardy

Komentář

Komentář k § 23 odst. 3 písm. c) ZDP bodu 1

Pokud je účetnictví poplatníka již uzavřeno a na účtech výnosů bylo účtováno o některých nesprávně vyšších částkách, lze tuto chybu napravit prostřednictvím snížení základu daně o tyto částky v souvisejícím daňovém přiznání. Může jít např. o nesprávné účtování přijaté zálohy na účet výnosů místo na účet závazků, o účtování částek, které patří do výnosů příštích období.

Upozornění na možné chyby

Upozornění na možné chyby

Při opravě těchto částek v účetnictví dalšího období je třeba neopomenout jejich souvislost s § 23 odst. 3 písm. a) ZDP bodem 4 a je třeba zvýšit základ daně v dalším zdaňovacím období, pokud by účetní oprava snižovala výnosy tohoto dalšího zdaňovacího období, aby nedošlo ke snížení základu daně podruhé.

Ustanovení související k § 23 odst. 3 písm. c) ZDP bodu 2

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)

    • - § 23 odst. 3 písm. a) bod 4 – Zvýšení základu daně o opravy nesprávností v účetnictví
  • Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví (ZoÚ) a příslušné navazující provádějící vyhlášky a České účetní standardy

Komentář

Komentář k § 23 odst. 3 písm. c) ZDP bodu 2

Pokud je účetnictví poplatníka již uzavřeno a na účtech nákladů nebylo účtováno o některých částkách, které jsou považovány za daňové náklady, lze tuto chybu napravit prostřednictvím snížení základu daně o tyto částky v souvisejícím daňovém přiznání. Může jít např. o opomenutí zaúčtování nebo z časových důvodů nezaúčtování částky za službu na vrub účetních nákladů, která patří do souvisejícího zdaňovacího období.

Upozornění na možné chyby

Upozornění na možné chyby

Při opravě těchto částek v účetnictví dalšího období je třeba neopomenout jejich souvislost s § 23 odst. 3 písm. a) ZDP bodem 4 a je třeba zvýšit základ daně v dalším zdaňovacím období, pokud by účetní oprava zvyšovala náklady tohoto dalšího zdaňovacího období, aby nedošlo ke snížení základu daně podruhé.

Ustanovení související k § 23 odst. 3 písm. c) ZDP bodu 3

  • Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů (ZoR)

  • Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví (ZoÚ) a příslušné navazující provádějící vyhlášky a České účetní standardy

Komentář

Komentář k § 23 odst. 3 písm. c) ZDP bodu 3

Pokud se rozpouštějí částky dříve tvořených rezerv a opravných položek, tak jsou zaúčtovány ve prospěch nákladů, čímž zvyšují základ daně. Pokud ale jejich tvorba nebyla uznána za daňový náklad podle zákona o rezervách, tak lze podle tohoto bodu základ daně o tyto rozpuštěné částky snížit.

Ustanovení související k § 23 odst. 3 písm. c) ZDP bodu 4

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)

    • - § 23 odst. 15 – Zahrnování oceňovacího rozdílu při koupi obchodního závodu do základu daně
  • Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví (ZoÚ) a příslušné navazující provádějící vyhlášky a České účetní standardy

Komentář

Komentář k § 23 odst. 3 písm. c) ZDP bodu 4

Oceňovací rozdíl vzniklý jinak než koupí majetku, může například vzniknout podle § 7 odst. 10 vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při nabytí obchodního závodu vkladem nebo přeměnou, a pokud by se odpisoval podle tohoto ustanovení ve prospěch výnosů, tak by zvyšoval prostřednictvím účetnictví základ daně. Podle tohoto bodu lze však o tento oceňovací rozdíl (prostřednictvím daňového přiznání) základ daně snížit. Podle § 502 NOZ (nového občanského zákoníku od roku 2014) platí, že obchodní závod je organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti. Má se za to, že závod tvoří vše, co zpravidla slouží k jeho provozu.

Upozornění na možné chyby

Upozornění na možné chyby

Neopomenout, že pokud by došlo k pořízení obchodního závodu koupí, tak oceňovací rozdíl při koupi obchodního závodu zahrnován do základu daně bude na základě § 23 odst. 15 ZDP, a pokud by byl záporný, tak by základ daně zvyšoval.

Ustanovení související k § 23 odst. 3 písm. c) ZDP bodu 5

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)

    • - § 23 odst. 15 – Zahrnování goodwillu při koupi obchodního závodu do základu daně
  • Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví (ZoÚ) a příslušné navazující provádějící vyhlášky a České účetní standardy

Komentář

Komentář k § 23 odst. 3 písm. c) ZDP bodu 5

Pokud by při nabytí obchodního závodu vkladem nebo přeměnou při zjišťování rozdílu mezi oceněním obchodního závodu a souhrnem složek (např. vkládaného majetku) majetku bylo použito jejich individuální přecenění a nikoliv původní účetní ocenění v účetnictví vkládající účetní jednotky, tak podle § 6 odst. 3 písm. c) vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vzniká i účetně „goodwill”, a pokud by tento rozdíl byl záporný, tak je o něm účtováno ve prospěch výnosů, čímž dochází prostřednictvím účetnictví ke zvýšení základu daně. Podle tohoto bodu lze však o tento záporný rozdíl (prostřednictvím daňového přiznání) základ daně snížit.

Upozornění na možné chyby

Upozornění na možné chyby

Neopomenout, že pokud by došlo k pořízení obchodního závodu koupí, tak goodwill zahrnován do základu daně bude na základě § 23 odst. 15 ZDP, a pokud by byl záporný, tak by základ daně zvyšoval.

Ustanovení související k § 23 odst. 3 písm. c) ZDP bodu 6

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)

    • - § 23 odst. 3 písm. a) bod 11 – Zvýšení základu daně o dluhy
Komentář

Komentář k § 23 odst. 3 písm. c) ZDP bodu 6

V případě, že byl v minulých zdaňovacích obdobích zvýšen základ daně podle § 23 odst. 3 písm. a) ZDP bodu 11 o hodnotu zde uvedeného dluhu (promlčeného nebo neuhrazeného alespoň 30 (36) měsíců od splatnosti), je následně podle tohoto bodu 6 zohledněno, pokud dluh zanikl zde uvedeným způsobem a o hodnotu tohoto dluhu tak lze snížit základ daně.

Upozornění na možné chyby

Upozornění na možné chyby

Nedostatečné evidování toho, že v předchozích zdaňovacích obdobích byl základ daně zvyšován o dluhy podle § 23 odst. 3 písm. a) ZDP bodu 11, což může při jejich následné úhradě způsobit, že se základ daně o ně v dalších zdaňovacích obdobích opomene snížit.

Ustanovení související k § 23 odst. 3 písm. c) ZDP bodu 7

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP), ve znění pozdějších předpisů

    • - § 29 odst. 2 – Co se rozumí zůstatkovou cenou
    • - § 10 odst. 3 – Osvobození bezúplatných příjmů (darů) u fyzických osob od daně
    • - § 19b – Osvobození bezúplatných příjmů (darů) od daně z příjmů právnických osob
  • Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví (ZoÚ) a příslušné navazující provádějící vyhlášky a České účetní standardy

Komentář

Komentář k § 23 odst. 3 písm. c) ZDP bodu 7

Podle tohoto ustanovení lze snížit základ daně o hodnotu odvolaného daru (lze ho podle § 2068 NOZ odvolat pro nouzi a podle § 2072 NOZ pro nevděk), který původně u příjemce daru nebyl osvobozen od daně z příjmů, a to:

  • u hmotného majetku nejvýše o zůstatkovou cenu,

  • u ostatního majetku o částku zachycenou v účetnictví při jeho vrácení, pokud ale o ní není účtováno v nákladech (výdajích).

Ustanovení související k § 23 odst. 3 písm. c) ZDP bodu 8

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)

    • - § 18 – Obecná ustanovení o předmětu daně
    • - § 18a – Zvláštní ustanovení o předmětu daně veřejně prospěšných poplatníků
    • - § 19 – Příjmy, které jsou osvobozeny od daně u poplatníků daně z příjmů právnických osob
    • - § 19b – Osvobození bezúplatných příjmů od daně z příjmů právnických osob
    • - § 23 odst. 3 písm. a) bod 14 – Zvýšení základu daně o hodnotu bezúplatného příjmu
  • Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví (ZoÚ) a příslušné navazující provádějící vyhlášky a České účetní standardy

Komentář

Komentář k § 23 odst. 3 písm. c) ZDP bodu 8

V případě, že o hodnotu bezúplatného příjmu (například daru) byl zvýšen základ daně podle § 23 odst. 3 písm. a) ZDP bodu 14, je následně podle tohoto bodu 8 zohledněno a základ daně lze o tuto hodnotu snížit, pokud tento bezúplatný příjem:

  • je využit k dosažení, zajištění a udržení příjmů, které jsou předmětem daně a nejsou od daně osvobozené a

  • jeho hodnota není výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

Upozornění na možné chyby

Upozornění na možné chyby

Pojem „bezúplatný příjem” není v ZDP definován, a proto není možné posuzovat všechny případy příjmu, u nichž není úhrada, jako bezúplatný příjem. K orientaci napomůže „Sdělení Generálního finančního ředitelství k vybraným problémům v oblasti zdaňování bezúplatných příjmů” a závěry z jednání Koordinačního výboru KDP ČR a GFŘ ČR „Některé případy daňových dopadů bezúplatných příjmů” (č.j. 452/22.04.15) – obojí publikované na internetových stránkách Finanční správy ČR. Ze strany GFŘ ČR je v závěrech tohoto jednání například odsouhlaseno, že

  • V případě zajištění závazku převodem práva s následnou výpůjčkou a dále při výpůjčce strojů, zařízení, šablon a forem pro zajištění smluvních dodávek, nejde o bezúplatný příjem, který by měl vést ke zvýšení základu daně u vypůjčitele.

  • V případě bezúročné zápůjčky společníka do obchodní korporace či družstevníka do družstva nejde u obchodní korporace o bezúplatný příjem, který by měl vést ke zvýšení základu daně na straně obchodní korporace či družstva.

V těchto závěrech je také odsouhlaseno a jsou zde uvedeny příklady toho, jak se základ daně sníží podle tohoto bodu 8 poté, co byl základ daně povinně zvýšen podle § 23 odst. 3 písm. a) ZDP bodu 14. Například pokud půjde o standardní prostou výpůjčku stroje (není zde souvislost se zajištěním závazku převodem práva s následnou výpůjčkou a ani nejde o výpůjčku pro zajištění smluvních dodávek) tak poté, co poplatník o hodnotu bezúplatného příjmu z titulu toho, že zdarma má stroj vypůjčen, základ daně zvýší podle § 23 odst. 3 písm. a) ZDP bodu 14 může ho následně podle tohoto bodu 8 o tuto hodnotu snížit, pokud jsou splněny v něm stanovené podmínky [(v tomto případě pokud je stroj výhradně využit k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů a hodnota tohoto bezúplatného příjmu nebyla zohledněna jako daňový výdaj (například prostřednictvím účtování v účetních nákladech)]. V případě bezúročné zápůjčky do s. r. o. od osoby, která není jejím společníkem o bezúplatný příjem u s. r. o. jde (nemusí platit úrok ze zápůjčky) a pokud není osvobozen od daně z příjmů podle § 19b odst. 1 písm. d) ZDP musí s. r. o. o hodnotu tohoto bezúplatného příjmu zvýšit základ daně podle § 23 odst. 3 písm. a) ZDP bodu 14 a zároveň může podle tohoto bodu 8 o stejnou hodnotu základ daně snížit, pokud poplatník doloží, že zápůjčkou získané peněžní prostředky byly v plné výši použity na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů (tedy příjmů, které jsou předmětem daně a nejsou od ní osvobozeny). Pokud budou použity pouze například z poloviny, lze snížit základ daně podle bodu 8 pouze o polovinu hodnoty bezúplatného příjmu.

Ustanovení související k § 23 odst. 3 písm. c) ZDP bodu 9

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)

    • - § 18 odst. 2 – Příjmy, které nejsou předmětem daně u poplatníků daně z příjmů právnických osob
    • - § 18a – Příjmy, které nejsou předmětem daně u veřejně prospěšných poplatníků
    • - § 19b – Osvobození bezúplatných příjmů od daně z příjmů právnických osob
    • - § 26 – Co se hmotným majetkem rozumí
    • - § 33 – Co se technickým zhodnocením rozumí
    • - Čl. II bod 19 přechodných ustanovení zákona č. 170/2017 Sb. – Platnost změny dané tímto zákonem v § 23 odst. 3 písm. c) ZDP bodě 9 již pro zdaňovací období započaté v roce 2017
  • Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví (ZoÚ) a příslušné navazující provádějící vyhlášky a České účetní standardy

Komentář

Komentář k § 23 odst. 3 písm. c) ZDP bodu 9

Podle změny v § 29 odst. 1 ZDP dané zákonem č. 170/2017 Sb. účinným od 1. července 2017, avšak podle čl. II bodu 19 přechodných ustanovení tohoto zákona platné již pro zdaňovací období započaté v roce 2017 platí, že se vstupní cena hmotného majetku snižuje o bezúplatný příjem ve formě účelového peněžitého daru na pořízení hmotného majetku nebo na jeho technické zhodnocení (nová formulace tohoto textu) a daňové odpisy tak budou uplatněny z takto snížené vstupní ceny, což snižuje daňové výdaje, a tím zvyšuje základ daně. Proto lze základ daně snížit o hodnotu tohoto bezúplatného příjmu, pokud poplatník zahrnul tento příjem do základu daně, protože bez tohoto snížení by předchozím zvýšení došlo ke zvýšení základu daně podruhé. V tomto bodě 9 jde o změnu danou zákonem č. 170/2017 Sb. účinným od 1. července 2017, avšak podle čl. II bodu 19 přechodných ustanovení tohoto zákona platnou již pro zdaňovací období započaté v roce 2017, tedy i pro to, které započalo 1. lednem 2017 a kterým je kalendářní rok 2017. Tato změna umožní i poplatníkům, kteří nevedou účetnictví a kteří obdrželi účelový peněžitý dar na pořízení hmotného majetku nebo na jeho technické zhodnocení, který je zdanitelným příjmem, aby si o tento příjem snížili základ daně, stejně jako tuto možnost mají v současné době poplatníci, kteří jsou účetní jednotkou (doposud bylo podmínkou pro snížení základu daně, že poplatník o výše uvedeném peněžitém daru účtoval podle účetních předpisů ve výnosech, což bylo nemožné splnit u poplatníků, kteří účetnictví nevedou).

Ustanovení související k § 23 odst. 3 písm. c) ZDP bodu 10

  • Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů

Komentář

Komentář k § 23 odst. 3 písm. c) ZDP bodu 10

Částka této rezervy je položkou, o kterou lze snížit základ daně a nikoliv položkou, kterou lze uplatnit jako daňový výdaj podle § 24 odst. 2 písm. i) ZDP, jako je tomu u jiných rezerv tvořených podle zákona o rezervách.

Ustanovení související k § 23 odst. 3 písm. c) ZDP bodu 11

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)

    • - Bod 3 přechodných ustanovení zákona č. 364/2019 Sb.
  • Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů

    • - § 6 – Rezervy v pojišťovnictví
Komentář

Komentář k § 23 odst. 3 písm. c) ZDP bodu 11

Jde o ustanovení dané zákonem č. 364/2019 Sb., účinným od 1. ledna 2020, které reaguje na změnu § 6 ZoR, který nově vymezuje rezervy v pojišťovnictví jako technické rezervy podle zákona upravujícího pojišťovnictví, které jsou zcela nezávislé na právních předpisech upravujících účetnictví. Přírůstek a úbytek rezerv v pojišťovnictví je nově definován v § 6 odst. 5 a 6 ZoR a vždy se jimi rozumí změna stavu těchto rezerv za zdaňovací období, resp. období, za které se podává daňové přiznání. Smyslem těchto ustanovení je snižovat základ daně o vytvořené rezervy v pojišťovnictví a zvyšovat jej o rezervy rušené, přičemž je toho dosahováno tak, že se veškerá tvorba a rušení rezerv za zdaňovací období vyhodnotí na konci tohoto období porovnáním stavu rezerv v pojišťovnictví na začátku tohoto období a na jeho konci a o zjištěnou hodnotu se upraví základ daně. V případě, že se stav těchto rezerv zvýší, snižuje se o přírůstek těchto rezerv základ daně. Výše uvedeným zákonem je přijato přechodné ustanovení (bod 3) pro první dvě zdaňovací období započatá ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, tj. ode dne 1. ledna 2020.

Ustanovení související k § 23 odst. 4 písm. a) ZDP

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)

    • - § 2 odst. 2 – Kdy je fyzická osoba daňový rezident České republiky
    • - § 17 odst. 3 – Kdy je poplatník daně z příjmů právnických osob daňový rezident České republiky
    • - § 22 odst. 2 – Stálá provozovna
    • - § 36 – Zvláštní sazba daně
Komentář

Komentář k § 23 odst. 4 písm. a) ZDP

Příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně podle § 36 ZDP (např. podíly na zisku z účasti na obchodní společnosti nebo v podílovém fondu, je-li podíl v nich představován cenným papírem nebo podíly na zisku z účasti na společnosti s ručením omezeným), se do základu daně daňových rezidentů České republiky a stálé provozovny nezahrnují proto, aby nezvyšovaly základ daně podruhé. Faktem ale, je, že pokud poplatník využije postup podle § 36 odst. 6 ZDP a § 36 odst. 7 ZDP, tak v tomto ustanovení vymezené příjmy do daňového přiznání a základu daně zahrnout může a z nich sraženou daň může započítat na celkovou daň.

Ustanovení související k § 23 odst. 4 písm. b) ZDP

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)

    • - § 16a – Sazba a výpočet daně pro samostatný základ daně
    • - § 20b – Samostatný základ daně
    • - § 21 odst. 4 – Sazba daně na samostatný základ daně podle § 20b
Komentář

Komentář k § 23 odst. 4 písm. b) ZDP

Příjmy, které jsou zdaňovány sazbou daně podle § 21 odst. 4 ZDP, jsou zdaňovány sazbou daně 15 %, která se vztahuje na samostatný základ daně podle § 20b ZDP (jde např. o od daně neosvobozené příjmy z podílů na zisku plynoucí daňovým rezidentům, kteří jsou poplatníci daně z příjmů právnických osob, ze zdrojů v zahraničí). Je proto třeba je ze základu daně vyloučit, protože budou zdaňovány v rámci samostatného základu daně (smyslem je, aby se na tyto příjmy vztahovala 15% sazba daně jako v případě, že plynou ze zdrojů v Česku, a ne 19% sazba daně, pokud by byly zahrnuty do obecného základu daně).

Zákonem č. 609/2020 Sb., účinným od 1. ledna 2021, lze do samostatného základu daně podle § 16a ZDP zahrnout vymezené příjmy fyzických osob ze zdrojů v zahraničí, které budou podrobeny sazbě daně ve výši 15 %. V takovém případě se nebudou zahrnovat do (celkového) základu daně, aby nedošlo k jejich zdanění podruhé (smyslem zahrnutí do samostatného základu daně podle § 16a ZDP je vyhnout se uplatnění sazby daně ve výši 23 % podle § 16 ZDP v případě nadlimitního základu daně).

Ustanovení související k § 23 odst. 4 písm. c) ZDP

  • Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví (ZoÚ) a příslušné navazující provádějící vyhlášky a České účetní standardy

Komentář

Komentář k § 23 odst. 4 písm. c) ZDP

Pokud bude při následném snížení základního kapitálu rozdíl, kdy pořizovací cena vlastních akcií je nižší než jejich jmenovitá hodnota, podle účetních předpisů účtován ve prospěch výnosů, tak se do základu daně tento rozdíl nezahrnuje a je třeba ho z něho vyloučit.

Ustanovení související k § 23 odst. 4 písm. d) ZDP

  • Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví (ZoÚ) a příslušné navazující provádějící vyhlášky a České účetní standardy

Komentář

Komentář k § 23 odst. 4 písm. d) ZDP

Za částky, které již byly u téhož poplatníka zdaněny podle zákona, se považují například částky zaúčtované ve prospěch výnosů v běžném zdaňovacím období, které měly být při respektování časové souvislosti zaúčtovány ve prospěch výnosů v předchozích zdaňovacích obdobích za podmínky, že o ně byl zvýšen poplatníkem nebo správcem daně základ daně za příslušné předchozí zdaňovací období.

Nebo může jít o částky zaúčtované ve prospěch výnosů a na vrub příslušných majetkových účtů, případně nákladů, pokud takovýmto účetním zápisem je provedena náprava chybně zaúčtovaných nákladů, které měly za následek úpravu daňové povinnosti (poplatníkem nebo správcem daně) předchozích zdaňovacích období.

Upozornění na možné chyby

Upozornění na možné chyby

Nedostatečné evidování toho, že v předchozích zdaňovacích obdobích byl základ daně zvyšován o výše uvedené částky, což může při jejich následném zaúčtování způsobit, že se základ daně o ně v dalších zdaňovacích obdobích opomene snížit.

Ustanovení související k § 23 odst. 4 písm. e) ZDP

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)

    • - § 24 – Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů
    • - § 24 odst. 2 písm. y) – Odpis pohledávek uznaný za daňový náklad
    • - § 24 odst. 2 písm. zc) – Podmínky, za kterých se z původně nedaňových
Nahrávám...
Nahrávám...