č. 3640/2017 Sb. NSS, Ochranné známky: nezbytná podmínka pro mezinárodní zápis ochranné známky
č. 3640/2017 Sb. NSS
Ochranné známky: nezbytná podmínka pro mezinárodní zápis ochranné známky
k § 47 odst. 1 zákona č. 441/2013 Sb., o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochranných známkách)
k čl. 1 odst. 2 a čl. 3 odst. 1 vyhlášky č. 65/1975 Sb., o Madridské dohodě o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních známek ze dne 14. dubna 1891, revidované v Bruselu dne 14. prosince 1900, ve Washingtonu dne 2. června 1911, v Haagu dne 6. listopadu 1925, v Londýně dne 2. června 1934, v Nice dne 15. června 1957 a ve Stockholmu dne 14. července 1967, ve znění vyhlášky č. 78/1985 Sb.
Zápis ochranné známky do národního rejstříku ochranných známek v zemi původu žadatele je nezbytnou podmínkou pro mezinárodní zápis téže ochranné známky do rejstříku u Mezinárodního úřadu duševního vlastnictví.
(Podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 3. 2016, čj. 9 A 77/2015-32)*)
Věc: JUDr. Zdeněk H. proti Úřadu průmyslového vlastnictví o zápis ochranné známky.
Úřad průmyslového vlastnictví zamítl dne 16. 12. 2010 žádost žalobce o mezinárodní zápis slovní ochranné známky „iadvokat“. Následně předseda Úřadu průmyslového vlastnictví zamítl rozklad žalobce a potvrdil rozhodnutí prvního stupně.
V odůvodnění žalovaný konstatoval, že Úřad průmyslového vlastnictví vyšel ze zjištění, že žalobcova přihláška národní slovní ochranné známky ve znění „iadvokat“ byla rozhodnutím předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 2. 12. 2010, které nabylo právní moci dne 8. 12. 2010, zamítnuta. Protože nedošlo k zápisu této ochranné známky do rejstříku ochranných známek České republiky, nelze ve smyslu článku 3.1 Madridské dohody o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních známek (č. 65/1975 Sb., ve znění vyhlášky č. 78/1985 Sb.; dále jen „Madridská dohoda“) uskutečnit ani její mezinárodní zápis, a podaná žádost je tudíž bezpředmětná. Proti rozhodnutí I. stupně podal žalobce rozklad, v němž jednak deklaroval svůj úmysl podat proti rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví o zamítnutí přihlášky národní slovní ochranné známky ve znění „iadvokat“ správní žalobu, a dále zopakoval svou argumentaci o rozlišovací způsobilosti označení „iadvokat“. Žalobce se v rozkladu též dovolával respektování zásady legitimního očekávání, a to s poukazem na zapsanou ochrannou známku č. 294933 ve znění „e-arbiter“.
Žalovaný poté v napadeném rozhodnutí uvedl, že Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 18. 12. 2014, čj. 8 A 31/2011-45, zamítl žalobu žalobce směřující proti rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 2. 12. 2010 o zamítnutí žalobcovy národní přihlášky slovní ochranné známky ve znění „iadvokat“. Ve smyslu článku 6 Madridské dohody je mezinárodní zápis ochranné známky, o jehož provedení žalobce žádal, vázán na národní zápis. Pokud k národnímu zápisu nedojde, není možné mezinárodní zápis provést žádost o mezinárodní zápis bez dalšího sleduje osud přihlášky národní ochranné známky. Pokud jde o věcné odůvodnění rozkladu, žalovaný konstatoval, že věcně se…
