dnes je 29.5.2025

Input:

§ 4 ZDN Osvobození od daně

28.4.2025, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 45 minut

4.2.3
§ 4 ZDN Osvobození od daně

Ing. Jan Koreček

Úplné znění

Ustanovení související

  • Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí (ZDN)

    • - § 1a – Druh pozemku a způsob využití nemovité věci
    • - § 3 – Poplatník daně z pozemků
    • - § 13a – Daňové přiznání

Komentář k § 4 odst. 1 ZDN

ZDN v tomto ustanovení osvobozuje od daně z pozemků velké množství pozemků za určitých podmínek. Osvobození pod jednotlivými písmeny jsou v dalších odstavcích ustanovení omezena vlastnictvím, rozsahem, druhem pozemku nebo charakterem stavby nebo jednotky, se kterou tvoří pozemek funkční celek. Osvobození od daně z pozemků se může vztahovat na celý pozemek nebo jen na jeho část. V případě, že je pozemek osvobozený pouze z části, tak se vždy uvádí do daňového přiznání, a to bez ohledu na skutečnost, zda se podle § 4 odst. 4 ZDN uplatňuje v daňovém přiznání. Osvobození podle § 4 odst. 1 písm. d) až h), j), k), m), p), r), u), w) a y) ZDN se vždy uvádějí v daňovém přiznání. Další osvobození, výše neuvedená se do daňového přiznání neuvádějí, pokud je pozemek osvobozený celý. Správce daně ale může u osvobození, které se neuvádí do daňového přiznání, požadovat prokázání jejich nároku.

Komentář k § 4 odst. 1 písm. a) ZDN

Pozemky ve vlastnictví České republiky jsou osvobozeny od daně z pozemků za předpokladu, že nejsou využívány k podnikání, pronajímány, propachtovány nebo není-li k nim zřízeno právo stavby (§ 1240 OZ). Pokud je pozemek osvobozený celý, tak se do daňového přiznání neuvádí.

Komentář k § 4 odst. 1 písm. b) ZDN

Podle zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů, je výnos daně z nemovitých věcí výhradně příjmem rozpočtu obcí. Osvobozeny od daně z pozemků jsou pouze pozemky ve vlastnictví té obce, na jejímž katastrálním území se nacházejí. Osvobození se neuplatňuje v daňovém přiznání, takže obci v těchto případech nevzniká povinnost daňové přiznání podávat. U pozemků nacházejících se mimo vlastní katastrální území obce vyžaduje ZDN podat daňové přiznání, a také za tyto pozemky zaplatit daň, neboť výnos daně z těchto pozemků je příjmem jiné obce, na jejímž území se pozemky nachází. Pozemky ve vlastnictví obce jsou osvobozeny od daně pouze v případě, že k nim není zřízeno právo stavby (§ 1240 OZ). V těchto případech je podle § 3 odst. 2 písm. e) ZDN poplatníkem daně stavebník, tedy jiná osoba než obec, a poroto není osvobozena.

Osvobození požívají také pozemky, k nimž bylo zřízeno právo stavby a stavebník je obec. V těchto případech je podle § 3 odst. 2 písm. e) ZDN poplatníkem daně stavebník, tedy obec, a proto i v tomto případě požívá osvobození. Obdobně jako je tomu u bodu 1 tohoto osvobození, není nutné osvobozené uplatnit v daňovém přiznání.

Komentář k § 4 odst. 1 písm. c) ZDN

Ustanovení upravuje osvobození pozemků užívaných diplomatickými zástupci pověřenými v České republice, konzuly z povolání a jinými osobami, které podle mezinárodního práva požívají diplomatických a konzulárních výsad a imunity, a to za předpokladu, že nejsou občany České republiky, a že je zaručena vzájemnost.

Komentář k § 4 odst. 1 písm. d) ZDN

Ustanovení bylo do konce roku 2013 uvedeno v ustanovení § 2 odst. 1 vyhlášky č. 12/1993 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, která byla k 1. lednu 2014 zrušena a ustanovení bylo inkorporováno přímo do zákona. Od daně z pozemků jsou osvobozeny pozemky tvořící jeden funkční celek se zdanitelnou stavbou veřejně přístupného památkového objektu prohlášeného za kulturní památku, který je ve vlastnictví České republiky, nebo přístupný z důvodů výchovně vzdělávacích na základě písemné smlouvy uzavřené mezi Ministerstvem kultury a vlastníkem. Kulturní památky upravuje zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Prohlášení za kulturní památku je v kompetenci ministerstvo kultury České republiky. Podmínkou pro osvobození podle § 4 odst. 1 písm. d) ZDN je tedy prohlášení zdanitelné stavby za kulturní památku a zároveň uzavření smlouvy mezi Ministerstvem kultury a vlastníkem. Informace, zda je zdanitelná stavba prohlášena za kulturní památku, lze dohledat v Památkovém katalogu, který je dostupný na tomto odkazu: https://pamatkovykatalog.cz/, nebo na Geoportálu památkové péče, který je dostupný na tomto odkazu: https://geoportal.npu.cz/web. Dále je třeba upozornit, že pozemkem tvořícím jeden funkční celek se zdanitelnou stavbou nebo zdanitelnou jednotkou se rozumí část pozemku nezbytně nutná k provozu a plnění funkce této zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky. Pozemky je možné osvobodit za podmínky, že nejsou využívány k podnikání, pronajímány nebo propachtovány.

Komentář k § 4 odst. 1 písm. e) ZDN

Osvobození se vztahuje na pozemky tvořící jeden funkční celek se zdanitelnou stavbou, která je budovou, nebo se zdanitelnou jednotkou sloužící k vykonávání náboženských obřadů registrovaných církví a registrovaných náboženských společností podle zákona upravujícího církve a náboženské společnosti, dále s budovou nebo jednotkou sloužící k výkonu duchovní správy těchto církví a náboženských společností. Pozemkem tvořícím jeden funkční celek s budovou nebo jednotkou se rozumí část pozemku nezbytně nutná k provozu a plnění funkce této budovy nebo jednotky. Postavení církví a náboženských společností je předmětem úpravy zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění pozdějších předpisů. Rejstřík registrovaných církví a náboženských společností je dostupný na tomto odkazu: https://www-cns.mkcr.cz/cns_internet/. Podmínkou pro nárok na osvobození je prokázání, že se jedná o registrovanou církev nebo náboženskou společnost podle shora uvedeného zákona, a jde o pozemek nebo část pozemku, který tvoří funkční celek se zdanitelnou stavbou, která je budovou, nebo se zdanitelnou jednotkou, která slouží k výkonu duchovní správy. Osvobozeny budou tedy např. neveřejné příjezdové cesty, zahrady a sady u far a klášterů, nebo jejich části, které jsou užívány v souvislosti komunitními akcemi atd. Pozemky je možné osvobodit za předpokladu, že nejsou využívány k podnikání, pronajímány nebo propachtovány.

Komentář k § 4 odst. 1 písm. f) ZDN

Toto ustanovení osvobozuje pozemky tvořící jeden funkční celek se zdanitelnou stavbou, která je budovou nebo zdanitelnou jednotkou za předpokladu, že jsou ve vlastnictví obecně prospěšných společností, spolků, odborových organizací, organizací zaměstnavatelů, mezinárodních odborových organizací a jejich pobočných organizací. Sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, se považují za spolky (§ 3045 OZ). Podmínkou osvobození je, aby pozemek nebyl využíván k podnikání, pronajímán nebo propachtován a tvořil funkční celek se zdanitelnou stavbou, která je budovou nebo zdanitelnou jednotkou ve vlastnictví shora uvedených subjektů, tj. aby pozemek nebo jeho část byl nezbytně nutný k provozu a plnění funkce dané budovy nebo jednotky.

Komentář k § 4 odst. 1 písm. g) ZDN

Osvobození se vztahuje na pozemek tvořící jeden funkční celek se zdanitelnou stavbou nebo zdanitelnou jednotkou sloužící:

  • škole nebo školskému zařízení zapsanému ve školském rejstříku. Školský rejstřík upravuje zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Školský rejstřík je veřejný seznam, který obsahuje rejstřík škol a školských zařízení a dále rejstřík školských právnických osob. Školský rejstřík je veřejný seznam, čímž se rozumí, že každý má právo nahlížet do údajů ve školském rejstříku a pořizovat si výpisy. Do školského rejstříku je možné nahlížet prostřednictvím internetových stránek http://rejskol.msmt.cz/.

  • poskytování péče o děti do 3 let věku na základě oprávnění provozovat živnostenské podnikání. Požadavky na provozování živnosti – péče o dítě do tří let věku jsou specifikována v příloze č. 5 – Seznam živností, jejichž výkon je podnikatel povinen zajistit pouze fyzickými osobami splňujícími odbornou způsobilost, a odborné způsobilosti pro výkon těchto činností podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Živností se rozumí soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených zákonem. Živnost může provozovat fyzická nebo právnická osoba, splní-li podmínky stanovené živnostenským zákonem. Živnost je nutné prokázat výpisem ze živnostenského rejstříku. Registr živnostenského podnikání je dostupný na tomto odkazu: http://www.rzp.cz/.

  • muzeu nebo galerii, které spravují sbírky zapsané do centrální evidence sbírek muzejní povahy vedené Ministerstvem kultury. Sbírky zapsané do centrální evidence sbírek upravuje zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Ministerstvo kultury vede centrální evidenci sbírek a do centrální evidence ministerstvo zapíše sbírky, jejichž vlastníkem je Česká republika nebo územní samosprávný celek. Muzeem se rozumí instituce, která získává a shromažďuje přírodniny a lidské výtvory pro vědecké a studijní účely, zkoumá prostředí, z něhož jsou přírodniny a lidské výtvory získávány, z vybraných přírodnin a lidských výtvorů vytváří sbírky, které trvale uchovává, eviduje a odborně zpracovává, umožňuje způsobem zaručujícím rovný přístup všem bez rozdílu jejich využívání a zpřístupňování poskytováním vybraných veřejných služeb, přičemž účelem těchto činností není zpravidla dosažení zisku. Centrální evidence sbírek muzejní povahy vedená Ministerstvem kultury je dostupná na tomto odkazu: http://ces.mkcr.cz/. Galerií se rozumí muzeum specializované na sbírky výtvarného umění (§ 4 zákona č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

  • knihovně vedené v evidenci knihoven. Podle zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), ve znění pozdějších předpisů vede Ministerstvo kultury evidenci knihoven. Knihovnou se rozumí zařízení, v němž jsou způsobem zaručujícím rovný přístup všem bez rozdílu poskytovány veřejné knihovnické a informační služby. Evidence a adresář knihoven evidovaných Ministerstvem kultury je dostupný na internetových stránkách:

https://mk.gov.cz/evidence-knihoven-adresar-knihoven-evidovanych-ministerstvem-kultury-a-souvisejici-informace-cs-341.

  • veřejnému archivu podle zákona upravujícího archivnictví a spisovou službu. Archivem se podle zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů rozumí zařízení, které slouží k ukládání archiválií a péči o ně. Archivy se člení na veřejné archivy a soukromé archivy. Veřejnými archivy jsou Národní archiv, Archiv bezpečnostních složek, státní oblastní archivy, specializované archivy, bezpečnostní archivy a archivy územních samosprávných celků.

  • zdravotnickému zařízení uvedenému v rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb nebo v rozhodnutí o registraci. Podle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů se zdravotnickým zařízením rozumí prostory určené pro poskytování zdravotních služeb. Poskytovatelem zdravotních služeb se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která má oprávnění k poskytování zdravotních služeb. O udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb rozhoduje krajský úřad, v jehož správním obvodu je zdravotnické zařízení, v němž budou zdravotní služby poskytovány. Dále Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo spravedlnosti, jde-li o zdravotní služby poskytované ve zdravotnických zařízeních zřízených těmito ministerstvy, nebo Ministerstvo vnitra, jde-li o zdravotní služby poskytované ve zdravotnických zařízeních zřízených tímto ministerstvem nebo ve zdravotnických zařízeních zřízených Úřadem pro zahraniční styky a informace nebo Bezpečnostní informační službou.

  • zařízení sociálních služeb. Sociální službou se podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů rozumí činnost nebo soubor činností zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení. Poskytovateli sociálních služeb jsou územní samosprávné celky a jimi zřizované právnické osoby, další právnické osoby, fyzické osoby a ministerstvo a jím zřízené organizační složky státu nebo státní příspěvkové organizace, které jsou právnickými osobami. Sociální služby zahrnují sociální poradenství, služby sociální péče a služby sociální prevence. Pro poskytování sociálních služeb se zřizují zařízení sociálních služeb, kterými jsou centra denních služeb, denní stacionáře, týdenní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, chráněné bydlení, azylové domy, domy na půl cesty, zařízení pro krizovou pomoc, nízkoprahová denní centra, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, noclehárny, terapeutické komunity, sociální poradny, sociálně terapeutické dílny, centra sociálně rehabilitačních služeb, pracoviště rané péče, intervenční centra a zařízení následné péče.

  • fundaci nebo ústavu k jimi vykonávané veřejně prospěšné činnosti. Podle OZ se pro právnické osoby fondového typu volí souhrnné označení "fundace". Jde o společné pojmenování nadací i nadačních fondů. Fundací se rozumí právnická osoba vytvořená majetkem vyčleněným k určitému účelu. Nadace se zakládá k trvalé službě společensky nebo hospodářsky užitečnému účelu (§ 306 OZ), přičemž Nadační fond se zakládá k účelu užitečnému společensky nebo hospodářsky (§ 394 OZ). Od zdaňovacího období roku 2014 se do osvobození od daně z pozemků zahrnuje ústav, kterým se může stát i doposud existující obecně prospěšná společnost, pokud změnila svojí formu na ústav. Ústavem se rozumí právnická osoba ustavená za účelem provozování činnosti užitečné společensky nebo hospodářsky s využitím své osobní a majetkové složky. Ústav provozuje činnost, jejíž výsledky jsou každému rovnocenně dostupné za podmínek předem stanovených. Podmínkou uplatnění osvobození je vykonávání veřejně prospěšné činnosti. Podle § 146 OZ je veřejně prospěšnou právnická osoba, jejímž posláním je přispívat v souladu se zakladatelským právním jednáním vlastní činností k dosahování obecného blaha, pokud na rozhodování právnické osoby mají podstatný vliv jen bezúhonné osoby, pokud nabyla majetek z poctivých zdrojů, a pokud hospodárně využívá své jmění k veřejně prospěšnému účelu. Vymezení poslání právnické osoby, směřující k dosahování obecného blaha, musí být obsaženo v zakladatelském právním jednání. Není rozhodné, zda je takové poslání vymezeno již při založení právnické osoby nebo zda bude účel právnické osoby takto upraven až následně po jejím vzniku. Realizace vymezeného poslání musí být zajišťována vlastní činností právnické osoby; není možné veřejně prospěšný účel realizovat zprostředkovaně jinými subjekty.

  • spolku zdravotně postižených občanů. Spolek zdravotně postižených občanů je právnická osoba založená podle OZ, která sdružuje osoby se zdravotním postižením nebo osoby, které se podílejí na ochraně jejich práv a zájmů. Hlavními cíli takového spolku bývá podpora a hájení práv zdravotně postižených osob, poskytování sociálních, právních a jiných služeb členům, organizace vzdělávacích, kulturních a sportovních aktivit, spolupráce se státní správou a samosprávou v oblasti sociálních služeb a integrace postižených občanů atd. Spolek může mít různé formy a zaměření, například podle druhu postižení (tělesné, zrakové, sluchové, mentální apod.) nebo specifických potřeb určité skupiny lidí.

  • zařízení služby péče o dítě v dětské skupině podle zákona upravujícího poskytování služby péče o dítě v dětské skupině. Zařízení služby péče o dítě v dětské skupině je upraveno zákonem č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

  • sociálnímu družstvu. Sociálním družstvem podle zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZOK") je družstvo, které soustavně vyvíjí obecně prospěšné činnosti směřující na podporu sociální soudržnosti za účelem pracovní a sociální integrace znevýhodněných osob do společnosti s přednostním uspokojováním místních potřeb a využíváním místních zdrojů podle místa sídla a působnosti sociálního družstva, zejména v oblasti vytváření pracovních příležitostí, sociálních služeb a zdravotní péče, vzdělávání, bydlení a trvale udržitelného rozvoje (§ 758 ZOK). Sociální družstvo nesmí změnit předmět své činnosti v rozporu s § 758 ZOK a nesmí se přeměnit na jiné než sociální družstvo (§ 760 ZOK). Navíc sociální družstvo nesmí emitovat dluhopisy, zajišťovat splnění povinností jiných osob, být neomezeně ručícím společníkem obchodní společnosti nebo se přímo či nepřímo podílet na podnikání jiných osob, ledaže s tím členská schůze sociálního družstva vysloví předchozí souhlas, být stranou smlouvy o tiché společnosti a jiných smluv, jimiž se zakládá právo na podílu na zisku družstva a převést, zastavit nebo propachtovat závod nebo pobočku nebo jejich část, pokud druhou smluvní stranou není jiné sociální družstvo (§ 765 ZOK).

Pozemky nemusí být ve vlastnictví shora uvedených institucí, postačí, že tvoří funkční celek se zdanitelnými stavbami a zdanitelnými jednotkami, které slouží předmětným subjektům.

Komentář k § 4 odst. 1 písm. h) ZDN

Podle daného ustanovení jsou od daně z pozemků osvobozeny pozemky tvořící jeden funkční celek se zdanitelnou stavbou nebo zdanitelnou jednotkou sloužící výlučně:

  1. provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW,
  2. provozu výroben elektřiny využívajících energii větru,
  3. provozu výroben elektřiny nebo tepla využívajících energie bioplynu, pokud je získaná energie dodávána do sítě nebo dalším spotřebitelům,
  4. pro zdroje využívající geotermální energie včetně tepelných čerpadel, které dodávají teplo spotřebitelům,
  5. pro čistírny odpadních vod,
  6. rozvodnému tepelnému zařízení podle energetického zákona,

Pro uplatnění nároku na osvobození podle § 4 odst. 1 písm. h) ZDN bodu 3 lze vycházet z Metodického pokynu k osvobození od daně z nemovitých věcí u staveb/jednotek využívaných pro výrobu elektřiny nebo tepla za využití energie bioplynu a u pozemků, které jsou s těmito stavbami/jednotkami ve funkčním celku č. j. 27664/24/7700-40121-107254, který je dostupný na tomto odkazu:

https://financnisprava.gov.cz/assets/cs/prilohy/d-seznam-dani/27664_24_MP_bioplynove_stanice.pdf.

Pro uplatnění nároku na osvobození podle § 4 odst. 1 písm. h) ZDN bodu 5 a 6 lze čerpat informace z Metodického pokynu k aplikaci osvobození podle § 4 odst. 1 písm. n) a podle § 9 odst. 1 písm. g) a i) ZDN č. j. 28309/24/7700-40121-013876, který je dostupný na tomto odkazu:

https://financnisprava.gov.cz/assets/cs/prilohy/28309_24_MP_k_aplikaci_osvobozen%c3%ad_dle_%c2%a74_a_%c2%a79_ZDNV.pdf.

Pozemkem tvořícím jeden funkční celek se zdanitelnou stavbou nebo zdanitelnou jednotkou se rozumí část pozemku nezbytně nutná k provozu a plnění funkce této zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky.

Komentář k § 4 odst. 1 písm. i) ZDN

Nárok na osvobození se u pozemku, na nichž jsou zřízena veřejná a neveřejná pohřebiště podle zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je nutné uplatnit v daňovém přiznání. Veřejné pohřebiště jsou upravena v § 17 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a neveřejná pohřebiště jsou upravena v § 3 téhož zákona. Pohřebiště se zapisuje do katastru nemovitostí jako způsob využití pozemku, a to na základě územního rozhodnutí stavebního úřadu. Vzhledem k tomu lze vycházet ze zápisu v katastru nemovitostí. Pokud na listu vlastnictví není u pozemku uveden způsob využití pohřebiště, je nutné pro prokázání nároku na osvobození předložit územní rozhodnutí stavebního úřadu o změně využití území nebo veřejnoprávní smlouvu o změně využití území nebo povolení záměru podle stavebního zákona, ze kterých by měla vyplývat existence veřejných či neveřejných pohřebišť.

Komentář k § 4 odst. 1 písm. j) ZDN

Zvláště chráněným územím se podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů jsou národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky podle § 14 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Pozemky na území zvláště chráněných území, které jsou na území národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky lze osvobodit od daně z pozemků nezávisle na tom, v jaké zóně se pozemek nachází.

V národních parcích lze osvobodit pouze pozemky zařazené do zóny přírodní a zóny přírodě blízké. Území národních parků se člení do čtyř zón ochrany přírody podle cílů ochrany a stavu ekosystémů, a to na zónu přírodní, zónu přírodě blízkou, zónu soustředěné péče o přírodu a zónu kulturní krajiny. Ministerstvo životního prostředí stanovuje vymezení zón u jednotlivých národních parků vyhláškou. U Národního parku České Švýcarsko jsou vymezené zóny vyhláškou č. 170/2019 Sb., o vymezení zón ochrany přírody Národního parku České Švýcarsko, Národního parku Podyjí vyhláškou č. 259/2019 Sb., o vymezení zón ochrany přírody Národního parku Podyjí, Národního parku Šumava vyhláškou č. 42/2020 Sb., o vymezení zón ochrany přírody Národního parku Šumava a Krkonošského národního parku vyhláškou č. 257/2020 Sb., o vymezení zón ochrany přírody Krkonošského národního parku.

U chráněných krajinných oblastí lze osvobodit pouze pozemky zařazené o jejich I. zóny.

Komentář § 4 odst. 1 písm. k) ZDN

Od daně z pozemků jsou osvobozeny, jako součástí opatření zaměřených na zachování biodiverzity zemědělské krajiny a boj proti nedostatku vody v ní, pozemky v rozsahu, v jakém se na nich nachází ochranné pásmo vodního zdroje I. stupně. Pásma hygienické ochrany vod (§ 30 zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon, ve znění pozdějších předpisů) jsou označována i v katastru nemovitostí, a proto zjišťování nároku na osvobození pozemků ochranného pásma vodního zdroje I. stupně je možné z katastru nemovitostí čerpat. Ochranná pásma se dělí na ochranná pásma I. stupně, která slouží k ochraně vodního zdroje v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení, a ochranná pásma II. stupně, která slouží k ochraně vodního zdroje v územích stanovených vodoprávním úřadem tak, aby nedocházelo k ohrožení jeho vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti.

Z obdobného důvodu jsou osvobozeny pozemky v rozsahu, v jakém se na nich nachází ekologicky významný prvek evidovaný v evidenci ekologicky významných prvků podle zákona upravujícího zemědělství. Ekologicky významné prvky jsou evidovány v LPIS, což je geografický informační systém (GIS), který je tvořen primárně evidencí využití zemědělské půdy. Veřejný registr půdy je dostupný na této internetové adrese: http://eagri.cz/public/app/lpisext/lpis/verejny2/plpis/.

Vybrané ekologicky významné prvky definuje Nařízení vlády č. 307/2014 Sb., o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, ve znění pozdějších předpisů následovně.

Krajinotvorným sadem se rozumí plocha rovnoměrně osázená ovocnými stromy ve tvaru polokmenu nebo vysokokmenu o minimální hustotě 50 životaschopných jedinců na 1 hektar, jejímž základním účelem není produkce ovoce, ale zachování krajinotvorné odrůdové rozmanitosti, kulturního dědictví, zemědělského rázu krajiny nebo prvků venkovského krajinného urbanizmu, a v meziřadí se nachází bylinný pokryv. Krajinotvorný sad je evidován v evidenci půdy jako díl půdního bloku s druhem zemědělské kultury jiná trvalá kultura.

Solitérní dřevinou se rozumí izolovaně rostoucí dřevina s průmětem koruny od 8 m2 vyskytující se v zemědělsky obhospodařované krajině mimo les. Za solitérní dřevinu se nepovažuje dřevinná vegetace, která je součástí meze, terasy nebo travnaté údolnice. Součástí solitérní dřeviny může být kamenný snos, kamenná zídka nebo drobná sakrální stavba.

Skalkou se rozumí povrchový přirozený výchoz hornin nebo nerostů s cílem ochrany geomorfologických a geologických jevů podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Skalka může mít charakter jednotlivých kamenů nebo větších skalních útvarů. Součástí skalky může být dřevinná nebo bylinná vegetace. Krajinný prvek skalka může být evidován na ploše půdního bloku podle § 3a odst. 3 a 4 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.

Skupinou dřevin se rozumí samostatný útvar neliniového typu, tvořený nejméně 2 kusy dřevinné vegetace s nejvyšší možnou výměrou 3 000 m2. Za skupinu dřevin se nepovažuje dřevinná vegetace, která je součástí meze, terasy nebo travnaté údolnice, a dřevinná vegetace, která plní funkci lesa podle § 3 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Terasou se rozumí souvislý svažitý útvar liniového typu tvořený terasovým stupněm, sloužící ke snižování nebezpečí vodní nebo větrné eroze, a zmenšující sklon části svahu dílu půdního bloku, zpravidla vymezující hranici dílu půdního bloku. Součástí terasy může být dřevinná vegetace, kamenný snos, kamenná zídka nebo drobná sakrální stavba.

Stromořadím se rozumí útvar liniového typu, tvořený nejméně 5 kusy dřevinné vegetace a zpravidla s pravidelně se opakujícími prvky. Za stromořadí se nepovažuje dřevinná vegetace, která je součástí meze, terasy nebo travnaté údolnice, a dřevinná vegetace, která plní funkci lesa podle § 3 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Travnatou údolnicí se rozumí členitý svažitý útvar, sloužící ke snižování nebezpečí vodní nebo větrné eroze, vymezující dráhu soustředěného odtoku vody z dílu půdního bloku, se zemědělskou kulturou orná půda. Součástí travnaté údolnice může být dřevinná vegetace.

Mezí se rozumí souvislý útvar liniového typu, sloužící zejména ke snižování nebezpečí vodní nebo větrné eroze, zpravidla vymezující hranici dílu půdního bloku. Součástí meze může být dřevinná vegetace, kamenná zídka nebo travnatá plocha. Jedná se o prvek s výrazným protierozním účinkem.

Příkopem se rozumí útvar liniového typu široký nejvýše 6 metrů, jehož hlavní funkcí je přerušení délky svahu zachycením vody s jejím odvedením nebo

Nahrávám...
Nahrávám...