č. 4405/2022 Sb. NSS, Řízení před soudem: přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
č. 4405/2022 Sb. NSS
Řízení před soudem: přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
Mezinárodní ochrana: strpění na území
k § 2 odst. 1 písm. b) a § 78b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu
Jestliže cizinec pozbyl postavení žadatele o udělení mezinárodní ochrany ve smyslu § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, nelze mu toto postavení obnovit, a to ani přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti. Jeho přiznání může vést pouze k tomu, že podle § 78b citovaného zákona Ministerstvo vnitra rozhodne na žádost cizince o jeho strpění na území na dobu nezbytně nutnou (tedy po dobu řízení o kasační stížnosti).
(Podle usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 9. 2022, čj. 8 Azs 183/2022-37)
Prejudikatura: č. 87/2004 Sb. NSS, č. 1072/2007 Sb. NSS a č. 3270/2015 Sb. NSS.
Věc: C. P. T. proti Ministerstvu vnitra o udělení mezinárodní ochrany, o kasační stížnosti žalobce.
Žalovaný rozhodnutím ze dne 24. 5. 2022 zastavil podle § 25 písm. i) zákona o azylu řízení o žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany, neboť ji ve smyslu § 10a odst. 1 písm. e) téhož zákona posoudil jako nepřípustnou. Rozhodnutí žalovaného napadl žalobce žalobou, kterou Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 27. 7. 2022, čj. 13 Az 21/2022-37, zamítl. Žalobce (stěžovatel) napadl tento rozsudek kasační stížností.
Stěžovatel společně s kasační stížností navrhl, aby jí Nejvyšší správní soud přiznal odkladný účinek. Na území ČR má prokazatelně silné a trvalé rodinné vazby, neboť jedna ze tří jeho dcer, které zde žijí, má dokonce české státní občanství (k návrhu stěžovatel připojil kopie oddacího listu, rodných listů dcer a osvědčení o státním občanství jedné z nich). Vzhledem k trestní minulosti má v případě nuceného vycestování minimální šanci na dosažení sloučení rodiny, navíc by přestal plnit podmínky probačního dohledu, který mu byl stanoven s ohledem na podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. Tím by mu hrozila povinnost výkonu zbytku trestu. Je i ve veřejném zájmu, aby stěžovatel splnil podmínky podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody a aby nedošlo k rozdělení rodiny.
K návrhu na přiznání odkladného účinku žalovaný uvedl, že se jednalo již o druhou azylovou žádost a stěžovatel v ní neuvedl žádné nové relevantní skutečnosti. Výkon rozhodnutí pro něj neznamená nenahraditelnou újmu, proto není přiznání odkladného účinku namístě. Výkon žalobou napadeného rozhodnutí ve svém důsledku nevede přímo k ukončení pobytu a nemožnosti stěžovatele vyčkat posouzení kasační stížnosti na území ČR, neboť o vyhoštění cizince se rozhoduje v jiném řízení. Bylo by namístě, aby si stěžovatel legalizoval pobyt pomocí institutů upravených v zákoně č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), namísto podávání opakované a účelové žádosti o přiznání mezinárodní ochrany. Pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti tak schází naplnění třetí podmínky, tedy že žadateli hrozí natolik závažná újma, kvůli níž musí veřejný zájem dočasně ustoupit zájmům stěžovatele.
Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti odkladný účinek.
Z odůvodnění:
[4] Nejvyšší…
