§ 9 ZDN Osvobození od daně

Komentář k § 9 ZDN

ZDN v tomto ustanovení osvobozuje od daně ze staveb a jednotek zdanitelné stavby, budovy nebo zdanitelné jednotky, a to při splnění určitých podmínek. Osvobození pod jednotlivými písmeny jsou v dalších odstavcích ustanovení omezena vlastnictvím, rozsahem, druhem pozemku nebo charakterem zdanitelné stavby, budovy nebo jednotky. Osvobození podle § 9 odst. 1 písm. d) až f), k), m) až r), u) a v) ZDN se vždy uvádějí v daňovém přiznání (§ 9 odst. 5 ZDN). Ostatní osvobození se do daňového přiznání neuvádějí, pokud je zdanitelná stavba nebo zdanitelná jednotka osvobozená celá. Správce daně ale přesto může požadovat prokázání jejich nároku.

Komentář k § 9 odst. 1 písm. a) ZDN

Zdanitelné stavby ve vlastnictví státu, s výjimkou budov obytných domů, a zdanitelné jednotky, které zahrnují nebytový prostor jiný než sklep nebo komoru, jsou od daně ze staveb osvobozeny za předpokladu, že nejsou užívány k podnikání, pronajímány nebo propachtovány. Budovy obytného domu a jednotky užívané pro bydlení jsou osvobozeny bez ohledu na skutečnost, zda jsou užívány k podnikání, pronajímány nebo propachtovány. Pokud jsou však zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky ve vlastnictví státu pronajaty obci, kraji nebo organizační složce státu nebo příspěvkové organizaci, jsou osvobozeny od daně z pozemků také za předpokladu, že nejsou využívány k podnikání.

U nemovitých věcí zcela osvobozených se nemusí podávat daňové přiznání k dani z nemovitých věcí. V případě, že se osvobození vztahuje pouze na část zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky, je nutné jej v daňovém přiznání uvést.

Komentář k § 9 odst. 1 písm. b) ZDN

Osvobozeny od daně ze staveb a jednotek jsou zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky ve vlastnictví té obce, na jejímž katastrálním území se nacházejí. U zdanitelných staveb a zdanitelných jednotek nacházejících se mimo vlastní katastrální území obce vyžaduje zákon podat daňové přiznání, a také za tyto zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky zaplatit daň, neboť výnos daně z těchto zdanitelných staveb nebo zdanitelných jednotek je příjmem jiné obce, na jejímž území se předmětné stavby nachází.

Komentář k § 9 odst. 1 písm. c) ZDN

Ustanovení upravuje osvobození zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky užívané diplomatickými zástupci pověřenými v České republice, konzuly z povolání a jinými osobami, které podle mezinárodního práva požívají diplomatických a konzulárních výsad a imunity, a to za předpokladu, že nejsou občany České republiky, a že je zaručena vzájemnost.

Komentář k § 9 odst. 1 písm. d) ZDN

Od daně ze staveb a jednotek jsou osvobozeny zdanitelné stavby veřejně přístupného památkového objektu prohlášeného za kulturní památku, které jsou ve vlastnictví České republiky, nebo přístupné z důvodů výchovně vzdělávacích na základě písemné smlouvy uzavřené mezi Ministerstvem kultury a vlastníkem. Ve smlouvě musí být uveden časový a prostorový rozsah zpřístupnění a stanoven jeho režim v souladu s památkovou hodnotou a dalšími způsoby využití objektu. Kulturní památky upravuje zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Prohlášení za kulturní památku je v kompetenci ministerstvo kultury České republiky. Podmínkou pro osvobození podle § 9 odst. 1 písm. d) ZDN je prohlášení zdanitelné stavby za kulturní památku a zároveň uzavření smlouvy mezi Ministerstvem kultury a vlastníkem. Informace, zda je zdanitelná stavba prohlášena za kulturní památku, lze dohledat v Památkovém katalogu, který je dostupný na tomto odkazu: https://pamatkovykatalog.cz/, nebo na Geoportálu památkové péče, který je dostupný na tomto odkazu: https://geoportal.npu.cz/web. Skutečnost, zda zdanitelné stavby veřejně přístupného památkového objektu prohlášeného za kulturní památku slouží k podnikání, jsou pronajaty nebo propachtovány, nemá na dané osvobození od daně ze staveb a jednotek vliv.

Komentář k § 9 odst. 1 písm. e) ZDN

Osvobození se vztahuje na zdanitelné stavby, které jsou budovou nebo zdanitelné jednotky ve vlastnictví registrovaných církví a registrovaných náboženských společností podle zákona upravujícího církve a náboženské společnosti sloužící k vykonávání náboženských obřadů a k výkonu duchovní správy těchto církví a náboženských společností. Postavení církví a náboženských společností je předmětem úpravy zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění pozdějších předpisů. Rejstřík registrovaných církví a náboženských společností je dostupný na tomto odkazu: https://www-cns.mkcr.cz/cns_internet/. Podmínkou pro nárok na osvobození je prokázání, že se jedná o registrovanou církev nebo náboženskou společnost podle shora uvedeného zákona a jde o budovu nebo jednotku, která slouží k vykonávání náboženských obřadů a k výkonu duchovní správy. U budovy nebo jednotky je třeba vždy posuzovat, zda k výkonu duchovní správy slouží celá budova nebo zdanitelná jednotka nebo zda jen pouze část. Například pokud bude v budově fary bydlet farář, tak část budovy bude ve s ohledem na § 9 odst. 2 ZDN od daně osvobozena podle § 9 odst. 1 písm. e) ZDN, a to v části farní kanceláře, učebny náboženství, farního archivu, skladu bohoslužebných potřeb, farní knihovny, společenské místnosti pro farní akce a pro konference duchovních apod. Část budovy, kde se nachází byt faráře, osvobozena nebude, protože neslouží k výkonu duchovní správy.

Budovy nebo zdanitelné jednotky, které jsou ve vlastnictví registrované církve nebo registrované náboženské společnosti, ale slouží k podnikání (např. zemědělské stavby, restaurace, administrativní budovy, prodejny) případně jsou pronajímány či propachtovány (např. nájemní byty a domy) nelze podle § 9 odst. 4 ZDN osvobodit.

Komentář k § 9 odst. 1 písm. f) ZDN

Toto ustanovení osvobozuje zdanitelné stavby, které jsou budovou nebo zdanitelné jednotky ve vlastnictví obecně prospěšných společností, spolků, odborových organizací, organizací zaměstnavatelů, mezinárodních odborových organizací a jejich pobočných organizací. Sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, se považují za spolky (§ 3045 NOZ). Podmínkou osvobození je, aby budova nebo jednotka nebyla využívána k podnikání, pronajímána nebo propachtována. Nárok na osvobození je nutné uplatnit v daňovém přiznání (§ 9 odst. 5 ZDN).

Komentář k § 9 odst. 1 písm. g) ZDN

Osvobození je podrobně upraveno Metodickým pokynem k aplikaci osvobození podle § 4 odst. 1 písm. n) ZDN a podle § 9 odst. 1 písm. g) a i) ZDN č. j. 28309/24/7700-40121-013876, který je dostupný na tomto odkazu:

https://financnisprava.gov.cz/assets/cs/prilohy/28309_24_MP_k_aplikaci_osvobozen%c3%ad_dle_%c2%a74_a_%c2%a79_ZDNV.pdf

Při aplikaci osvobození se vychází ze zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Pro osvobození zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky musí být daňovým subjektem prokázáno, že se ve zdanitelné stavbě nebo zdanitelné jednotce nachází technologie (případně je celá zdanitelná stavba či jednotka tvořena danou technologií), která je součástí přenosové, přepravní nebo distribuční soustavy nebo rozvodného tepelného zařízení podle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. V případě distribučních soustav v elektroenergetice nebo plynárenství ze zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů vyplývá, že musí být daná technologie provozována držitelem licence na distribuci elektřiny nebo licence na distribuci plynu, tzn. že vlastník zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky, ve které je umístěna daná technologie, je zároveň držitelem příslušné licence nebo má s držitelem licence uzavřenu příslušnou smlouvu, ze které by měl vyplývat rozsah užívání dané zdanitelné stavby či zdanitelné jednotky. Nárok na osvobození zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky se do daňového přiznání neuvádí, pokud je zdanitelná stavba nebo zdanitelná jednotka osvobozená celá. Pokud požívá osvobození pouze část zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky, je nutné je uvést v daňovém přiznání v souladu s § 9 odst. 2 a odst. 5 ZDN.

Komentář k § 9 odst. 1 písm. i) ZDN

Jedná se zejména o zdanitelné stavby podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Osvobození je podrobně upraveno Metodickým pokynem k aplikaci osvobození podle § 4 odst. 1 písm. n) ZDN a podle § 9 odst. 1 písm. g) a i) ZDN č. j. 28309/24/7700-40121-013876, který je dostupný na tomto odkazu:

https://financnisprava.gov.cz/assets/cs/prilohy/28309_24_MP_k_aplikaci_osvobozen%c3%ad_dle_%c2%a74_a_%c2%a79_ZDNV.pdf. Poplatník nemá povinnost nárok na osvobození od daně ze staveb a jednotek uplatnit v daňovém přiznání. Osvobození podléhá vždy celá zdanitelná stavba.

Komentář k § 9 odst. 1 písm. j) ZDN

Osvobození požívají zdanitelné stavby drah a na dráze, letecké, vodních cest a přístavů, pokud jsou v souladu s kolaudačním rozhodnutím nebo kolaudačním souhlasem speciálního stavebního úřadu užívány k veřejné dopravě. Stavbou dráhy se podle zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, rozumí stavba cesty určené k pohybu drážních vozidel a stavba, která rozšiřuje, doplňuje, mění nebo zabezpečuje dráhu bez ohledu, zda je v obvodu dráhy či nikoliv. Osvobození zdanitelných drah a na dráze je upraveno v Metodickém pokynu k aplikaci osvobození od daně z nemovitých věcí u pozemků, na nichž se nacházejí stavby drah a na dráze, sloužících veřejné dopravě, pozemků využívaných pro veřejnou dopravu podle § 4 odst. 1 písm. o) zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDN"), a u staveb drah a na dráze, užívaných k veřejné dopravě podle § 9 odst. 1 písm. j) ZDN – aktualizované znění č. j. 44995/24/7700-40121-050343, který dostupný na tomto odkazu:

https://financnisprava.gov.cz/assets/cs/prilohy/d-seznam-dani/44995_24_MP_k_aplikaci_osvoboz_od_dnv_dle-par4_a_par9.pdf

Letecké stavby upravuje v zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Letiště se podle okruhu uživatelů a charakteru letiště dělí na letiště civilní a vojenská a dále na veřejná a neveřejná. Stavbami veřejných letišť se rozumí letiště přijímající v mezích své technické a provozní způsobilosti všechna letadla. Letištěm je územně vymezená a vhodným způsobem upravená plocha včetně souboru leteckých staveb a zařízení letiště, trvale určená ke vzletům a přistávání letadel a k pohybům letadel s tím souvisejícím. Evidenci letišť a letištních pozemků lze vyhledat na internetové adrese http://www.caa.cz/letiste/evidenceletist.

Podle zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů je přístav tvořen vodní částí a pozemní částí přístavu, kde lze překládat zboží, umožnit bezpečný výstup a nástup osob mezi plavidlem a břehem, provádět opravy, vystrojování, zásobování a stání plavidel u nábřeží k těmto účelům upraveného. Veřejný přístav je oprávněn užívat každý provozovatel plavidla při splnění podmínek plavebního provozu v přístavu. Veřejné přístavy jsou uvedeny ve vyhlášce Ministerstva dopravy č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí, ve znění pozdějších předpisů. Do zdaňovacího období roku 2024 byla osvobozena vždy celá zdanitelná stavba (§ 9 odst. 2 a 4 ZDN). Od zdaňovacího období roku 2025 s účinností zákona č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů došlo k novelizaci § 9 odst. 4 ZDN, podle kterého zdanitelné stavby osvobozené podle § 9 odst. 1 písm. j) ZDN jsou osvobozeny od daně ze staveb a jednotek, nejsou-li užívány k podnikání v jiné oblasti než veřejná doprava nebo pronajímány anebo propachtovány za jiným účelem než k zajišťování veřejné dopravy. Osvobození tedy není možné uplatnit na ty části zdanitelné stavby, které nejsou užívané k veřejné dopravě, například na ty části zdanitelné stavby, které jsou užívány k podnikání v oboru prodeje knih, oblečení, potravin apod. Zbylé části zdanitelné stavby, které jsou užívány k podnikání v oblasti veřejné dopravy, jsou nadále osvobozeny. Nárok na osvobození zdanitelné stavby se do daňového přiznání neuvádí, pokud je zdanitelná stavba osvobozená celá. Pokud požívá osvobození pouze část zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky, je nutné je uvést v daňovém přiznání v souladu s § 9 odst. 2 a odst. 5 ZDN.

Komentář k § 9 odst. 1 písm. k) ZDN

Osvobození se vztahuje na zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky sloužící:

• školám nebo školským zařízením zapsaným ve školském rejstříku. Školský rejstřík upravuje zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Školský rejstřík je veřejný seznam, který obsahuje rejstřík škol a školských zařízení a dále rejstřík školských právnických osob. Školský rejstřík je veřejný seznam, čímž se rozumí, že každý má právo nahlížet do údajů ve školském rejstříku a pořizovat si výpisy. Do školského rejstříku je možné nahlížet prostřednictvím internetových stránek http://rejskol.msmt.cz/.

• poskytování péče o děti do 3 let věku na základě oprávnění provozovat živnostenské podnikání. Požadavky na provozování živnosti – péče o dítě do tří let věku jsou specifikována v příloze č. 5 – Seznam živností, jejichž výkon je podnikatel povinen zajistit pouze fyzickými osobami splňujícími odbornou způsobilost, a odborné způsobilosti pro výkon těchto činností, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Živností se rozumí soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. Živnost může provozovat fyzická nebo právnická osoba, splní-li podmínky stanovené živnostenským zákonem. Živnost je nutné prokázat výpisem ze živnostenského rejstříku. Registr živnostenského podnikání je dostupný na tomto odkazu: http://www.rzp.cz/.

• muzeím a galeriím, které spravují sbírky zapsané do centrální evidence sbírek muzejní povahy vedené Ministerstvem kultury. Sbírky zapsané do centrální evidence sbírek upravuje zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Ministerstvo kultury vede centrální evidenci sbírek a do centrální evidence ministerstvo zapíše sbírky, jejichž vlastníkem je Česká republika nebo územní samosprávný celek. Muzeem se rozumí instituce, která získává a shromažďuje přírodniny a lidské výtvory pro vědecké a studijní účely, zkoumá prostředí, z něhož jsou přírodniny a lidské výtvory získávány, z vybraných přírodnin a lidských výtvorů vytváří sbírky, které trvale uchovává, eviduje a odborně zpracovává, umožňuje způsobem zaručujícím rovný přístup všem bez rozdílu jejich využívání a zpřístupňování poskytováním vybraných veřejných služeb, přičemž účelem těchto činností není zpravidla dosažení zisku. Galerií se rozumí muzeum specializované na sbírky výtvarného umění (§ 4 zákona č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Centrální evidence sbírek muzejní povahy vedená Ministerstvem kultury je dostupná na tomto odkazu: http://ces.mkcr.cz/.

• knihovnám vedeným v evidenci knihoven. Podle zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), ve znění pozdějších předpisů vede Ministerstvo kultury evidenci knihoven. Knihovnou se rozumí zařízení, v němž jsou způsobem zaručujícím rovný přístup všem bez rozdílu poskytovány veřejné knihovnické a informační služby. Evidence a adresář knihoven evidovaných Ministerstvem kultury je dostupný na internetových stránkách:

https://mk.gov.cz/evidence-knihoven-adresar-knihoven-evidovanych-ministerstvem-kultury-a-souvisejici-informace-cs-341.

• veřejným archivům podle zákona upravujícího archivnictví a spisovou službu. Archivem se podle zákona č. 499/2004 Sb. o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů rozumí zařízení, které slouží k ukládání archiválií a péči o ně. Archivy se člení na veřejné archivy a soukromé archivy. Veřejnými archivy jsou Národní archiv, Archiv bezpečnostních složek, státní oblastní archivy, specializované archivy, bezpečnostní archivy a archivy územních samosprávných celků.

• zdravotnickým zařízením uvedeným v rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb nebo v rozhodnutí o registraci. Podle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů se zdravotnickým zařízením se rozumí prostory určené pro poskytování zdravotních služeb. Poskytovatelem zdravotních služeb se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která má oprávnění k poskytování zdravotních služeb. O udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb rozhoduje krajský úřad, v jehož správním obvodu je zdravotnické zařízení, v němž budou zdravotní služby poskytovány. Dále Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo spravedlnosti, jde-li o zdravotní služby poskytované ve zdravotnických zařízeních zřízených těmito ministerstvy, nebo Ministerstvo vnitra, jde-li o zdravotní služby poskytované ve zdravotnických zařízeních zřízených tímto ministerstvem nebo ve zdravotnických zařízeních zřízených Úřadem pro zahraniční styky a informace nebo Bezpečnostní informační službou.

• zařízením sociálních služeb. Sociální službou se podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů rozumí činnost nebo soubor činností podle tohoto zákona zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení. Poskytovateli sociálních služeb jsou územní samosprávné celky a jimi zřizované právnické osoby, další právnické osoby, fyzické osoby a ministerstvo a jím zřízené organizační složky státu nebo státní příspěvkové organizace, které jsou právnickými osobami. Sociální služby zahrnují sociální poradenství, služby sociální péče, služby sociální prevence. Pro poskytování sociálních služeb se zřizují zařízení sociálních služeb, kterými jsou centra denních služeb, denní stacionáře, týdenní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, chráněné bydlení, azylové domy, domy na půl cesty, zařízení pro krizovou pomoc, nízkoprahová denní centra, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, noclehárny, terapeutické komunity, sociální poradny, sociálně terapeutické dílny, centra sociálně rehabilitačních služeb, pracoviště rané péče, intervenční centra a zařízení následné péče.

• fundaci nebo ústavu k jimi vykonávané veřejně prospěšné činnosti. Podle OZ se pro právnické osoby fondového typu volí souhrnné označení "fundace". Jde o společné pojmenování nadací i nadačních fondů. Fundací se rozumí právnická osoba vytvořená majetkem vyčleněným k určitému účelu. Nadace se zakládá k trvalé službě společensky nebo hospodářsky užitečnému účelu (§ 306 OZ), přičemž Nadační fond se zakládá k…