č. 1323/2007 Sb. NSS, Služební poměr: odnětí osobního příplatku
č. 1323/2007 Sb. NSS
Služební poměr: odnětí osobního příplatku
Řízení před soudem: k pojmu rozhodnutí
k § 65 odst. 1 soudního řádu správního
k § 3 odst. 2 a § 12 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech (v textu též „zákon o platu“)
k § 7 odst. 3 nařízení vlády č. 330/2003 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě*)
Rozhodnutí služebního funkcionáře o odnětí osobního příplatku je rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s., a je tedy přezkoumatelné ve správním soudnictví.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 6. 2007, čj. 4 As 84/2006-62)
Prejudikatura: srov. Soudní judikatura ve věcech správních č. 95/1995, č. 415/2004 Sb. NSS, č. 588/2005 Sb. NSS, č. 739/2006 Sb. NSS, č. 950/2006 Sb. NSS, č. 1046/2007 Sb. NSS a nález č. 76/2001 Sb. ÚS (sp. zn. IV. ÚS 393/2000).
Věc: Ing. Eva O. proti Ministerstvu vnitra o osobní příplatek, o kasační stížnosti žalobkyně.
Rozhodnutím ze dne 21. 11. 2005 odňal zaměstnavatel (Hasičský záchranný sbor Ústeckého kraje) žalobkyni osobní příplatek ve výši 3 300 Kč. Podané odvolání žalovaný dne 2. 2. 2006 zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil.
Rozhodnutí žalovaného napadla žalobkyně žalobou u Městského soudu v Praze, který ji dne 16. 5. 2006 odmítl. Na poskytování osobního příplatku podle něj není právní nárok. Není tu tedy ani subjektivní právo, na kterém by žalobkyně mohla být zkrácena. V případě odnětí osobního příplatku se tudíž nejedná o úkon správního orgánu, jímž by se zakládala, měnila, rušila nebo závazně určovala práva nebo povinnosti. Takové úkony správního orgánu jsou podle § 70 písm. a) s. ř. s. ze soudního přezkumu vyloučeny.
Proti usnesení městského soudu podala žalobkyně (stěžovatelka) kasační stížnost. Soud podle ní chybně posoudil existenci výluky žalobou napadeného rozhodnutí ze soudního přezkumu, neboť odnětím osobního příplatku žalovaný nepochybně do subjektivního práva, stěžovatelky zasáhl.
Nejvyšší správní soud napadené usnesení Městského soudu v Praze zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Z odůvodnění:
(...) Pro posouzení důvodnosti nároku ve sporu o plat (jeho část) je rozhodující, zda byly naplněny předpoklady pro vznik nároku na plat, anebo zda tato hlediska zrcadlící právním předpisem stanovenou skutkovou
podstatu pro vznik platového nároku splněna nebyla. Z tohoto pohledu je především významné rozlišení, zda požadované plnění představuje platový nárok, který je zaměstnavatel povinen poskytnout, jestliže zaměstnanec splní stanovené předpoklady a podmínky (zda jde o tzv. nárokovou složku platu), nebo zda jde o takovou složku platu, na kterou vzniká nárok - bez ohledu na splnění dalších předpokladů a podmínek pro její poskytnutí - až na základě zvláštního rozhodnutí zaměstnavatele o jejím přiznání (zda se jedná o tzv. nenárokovou složku platu). Tato nenároková složka platu je tedy charakteristická tím, že bez rozhodnutí zaměstnavatele má tato složka platu povahu nároku pouze fakultativního. Tuto povahu však ztrácí v okamžiku, kdy zaměstnavatel rozhodne o přiznání tohoto nároku zaměstnanci. Po takovém rozhodnutí (kdy a zda je učiní, záleží jen na…
