č. 1551/2008 Sb. NSS, Mezinárodní ochrana: účinná ochrana v jiné části státu, jehož je cizinec občanem
č. 1551/2008 Sb. NSS
Mezinárodní ochrana: účinná ochrana v jiné části státu, jehož je cizinec občanem
k § 16 odst. 1 písm. i) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění zákonů č. 2/2002 Sb., č. 350/2005 Sb. a č. 136/2006 Sb.*)
I. Vnitřní ochranu (nyní § 2 odst. 8 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu) žadatele o udělení mezinárodní ochrany nelze spatřovat v jeho možnosti přesunout se do jiného státu, neboť v takovém případě se jedná o opuštění země původu, a nikoli o přesídlení a vyhledání bezpečného útočiště v rámci hranic země původu.
II. Při posuzování možnosti vnitřní ochrany je nezbytné zhodnotit především reálnost (faktickou i právní), přiměřenost, rozumnost a smysluplnost tohoto řešení. Je třeba se zabývat zejména její dostupností, celkovými poměry panujícími v zemi původu, osobními poměry žadatele (např. pohlaví, etnická příslušnost, rodinné vazby, zdravotní stav, věk a ekonomická situace), účinností vnitřní ochrany a postavením žadatele po jeho přesunu z hlediska respektování a zajištění základních lidských práv v místě vnitřní ochrany. Rovněž je třeba zvážit bezpečnost žadatele, a to jak při přesunu do cílové části země, tak po jeho přesídlení.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 1. 2008, čj. 4 Azs 99/2007-93)
Věc: Euphragie M. (Konžská demokratická republika) proti Ministerstvu vnitra o udělení azylu, o kasační stížnosti žalobkyně.
Rozhodnutím ze dne 29.11. 2006 rozhodl žalovaný tak, že mezinárodní ochrana podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona o azylu se žalobkyni neuděluje s odůvodněním, že na základě informací, které měl žalovaný k dispozici, a výpovědí žalobkyně nebylo prokázáno, že by žalobkyně z vlasti odešla pro obavu z pronásledování své osoby v souvislosti s uplatňováním politických práv a svobod ve smyslu § 12 písm. a) zákona o azylu, neboť žalobkyně ve svých výpovědích uvedla, že nebyla členkou žádné politické strany či jiné politické organizace, v tomto smyslu nevyvíjela ani žádné aktivity, a naopak uvedla, že se o politiku vůbec nezajímala. Žalovaný shledal nereálným tvrzení žalobkyně, že její manžel zahynul z důvodu svých politických aktivit,
stejně tak jako její další tvrzení, že jeho politické aktivity ohrožovaly také žalobkyni. S poukazem na informace o zemi původu neshledal žalovaný důvodnými ani obavy žalobkyně pramenící z její etnické příslušnosti, když mimo jiné konstatoval, že konflikt mezi etniky Lendu a Herna je úzce lokalizován a žalobkyně má možnost odejít na jiná bezpečná místa, ať už přímo ve městě Bunia, či jinam v zemi původu.
Proti rozhodnutí žalovaného podala žalobkyně žalobu u Krajského soudu v Brně. V žalobě především uvedla, že žalovaný při zjišťování skutkového stavu nepostupoval objektivně, použil jednostranné zprávy Ministerstva zahraničních věcí, vycházel ze zastaralých a nepřesných zpráv o zemi původu a nepoužil zprávu Human Rights Watch, ačkoliv na ni v odůvodnění odkázal. Poukázala na řadu zpráv, z nichž vyplývá značně nestabilní a nebezpečná situace v zemi původu žalobkyně (zabití devíti příslušníků mírových sil…
