č. 2826/2013 Sb. NSS, Pozemní komunikace: určení existence veřejně přístupné účelové komunikace
č. 2826/2013 Sb. NSS
Pozemní komunikace: určení existence veřejně přístupné účelové komunikace
k § 2 odst. 1, § 7 odst. 1 a § 19 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákonů č. 80/2006 Sb., č. 311/2006 Sb. a č. 347/2009 Sb.
I. V řízení o určení, zda je určitý pozemek (cesta) veřejně přístupnou účelovou komunikací, či nikoli (§ 7 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích), je třeba v prvé řadě zkoumat, existuje-li zde vůbec dopravní cesta ve smyslu § 2 odst. 1 citovaného zákona, která je užívána v režimu obecného užívání (§ 19 uvedeného zákona).
II. Obecné užívání účelové pozemní komunikace spočívá v možnosti blíže neurčeného okruhu osob tuto komunikaci bezplatně užívat, a to způsobem obvyklým a k účelům, ke kterým je tato komunikace určena. Nejde-li o cestu obecně užívanou, nemůže jít ani o pozemní komunikaci. Úprava užívání takové cesty proto musí být řešena nikoli prostřednictvím institutů veřejného práva (deklarace veřejně přístupné účelové komunikace), ale práva soukromého.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 5. 2012, čj. 1 As 32/2012-42)
Prejudikatura: č. 2012/2010 Sb. NSS a č. 2028/2010 Sb. NSS; nález Ústavního soudu č. 2/2008 Sb. ÚS (sp. zn. II. ÚS 268/06); č. 10017/1932 Boh. A a č. 10130/1932 Boh. A.
Věc: Dana J. proti Krajskému úřadu Libereckého kraje, za účasti a) Jany N. a b) Miloslava N., o určení existence veřejně přístupné účelové komunikace, o kasační stížnosti žalobkyně.
Žalobkyně, jakožto vlastnice rekreačního objektu v k. ú. Paseky nad Jizerou, podala dne 18. 8. 2008 Obecnímu úřadu Paseky nad Jizerou (dále jen „správní úřad I. stupně“) žádost o určení, zda se na pozemku v k. ú. Paseky nad Jizerou (dále jen „dotčený pozemek“), který je ve vlastnictví osob zúčastněných na řízení, nachází veřejně přístupná účelová komunikace, či nikoli. Žalobkyně na tom trvala, aby mohla realizovat přístup ke své nemovitosti přes dotčený pozemek.
Rozhodnutím ze dne 14. 9. 2010 správní úřad I. stupně deklaroval, že dotčený pozemek nemá charakter veřejně přístupné účelové komunikace dle § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 27. 10. 2010 zamítl a potvrdil rozhodnutí I. stupně.
Rozhodnutím ze dne 18. 1. 2012, čj. 59 A 93/2010-74, Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, žalobu proti rozhodnutí žalovaného zamítl, přičemž se ztotožnil se závěry žalovaného. Soud se zabýval předně tím, zda bylo nade vší pochybnost prokázáno užívání části zmíněné parcely jako cesty - spojnice k domu žalobkyně, od „nepaměti“. Při řešení této otázky vycházel krajský soud z podaných svědectví, která postihovala období od šedesátých let minulého století, avšak dle krajského soudu z nich nebylo možné učinit závěr o existenci či neexistenci veřejně přístupné účelové komunikace. Dle krajského soudu nebylo prokázáno, že by žalobci byl osobami zúčastněnými udělen generální souhlas cestu na dotčeném pozemku používat. Souhlasy byly v průběhu doby udělovány individuálně.
Žalobkyně nepopřela, že došlo k popisovaným souhlasům. Nesprávný byl dle krajského soudu též názor žalobkyně, že…
