č. 3448/2016 Sb. NSS, Pobyt cizinců: povolení k trvalému pobytu; podmínka nepřetržitého pobytu
č. 3448/2016 Sb. NSS
Pobyt cizinců: povolení k trvalému pobytu; podmínka nepřetržitého pobytu
k zákonu č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění do 16. 8. 2015 (v textu jen „zákon o pobytu cizinců“)
k článku 4 směrnice Rady 2003/109/ES o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty
Stanoví-li zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, pro přiznání postavení rezidenta podmínku získání trvalého pobytu, musí být i podmínky trvalého pobytu vykládány v souladu s požadavky směrnice Rady č. 2003/109/ES o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty. Splnění podmínky nepřetržitého pětiletého pobytu cizince na území České republiky se v důsledku nepřímého účinku článku 4 citované směrnice zkoumá ke dni podání žádosti o trvalý pobyt.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 6. 2016, čj. 9 Azs 95/2016-29)
Prejudikatura: rozsudky Soudního dvora ze dne 10. 4. 1984, Von Colson a Kamann v. Land Nordrhein-Westfalen (C-14/83, Recueil, s. 1891), ze dne 8. 10. 1987, Kolpinghuis Nijmegen (C-80/86, Recueil, s. 3969), ze dne 13. 11. 1990, Marleasing proti Comercial Internacional de Alimentación (C-106/89, Recueil, s. I-4135), ze dne 16. 12. 1993, Wagner Miret proti Fondo de garantía salarial (C-334/92, Recueil, s. I-6911), a ze dne 5. 10. 2004, Pfeiffer (C-397/01, Sb. rozh., s. I-8835).
Věc: Yaroslav V. proti Komisi pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců o povolení k trvalému pobytu, o kasační stížnosti žalované.
Rozhodnutím ze dne 25. 7. 2014 zamítlo ministerstvo vnitra žalobcovu žádost o povolení k trvalému pobytu pro nesplnění podmínky pětiletého nepřetržitého pobytu na území České republiky dle § 68 odst. 1 zákona o pobytu cizinců. Odvolání proti tomuto rozhodnutí žalovaná zamítla svým rozhodnutím ze dne 19. 11.2014.
Správní orgány vycházely z čl. 4 odst. 1 směrnice Rady 2003/109/ES, který stanoví, že „[č]lenské státy přiznávají právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta státním příslušníkům třetích zemí, kteří bezprostředně před podáním příslušné žádosti pobývají oprávněně a nepřetržitě na jejich území po dobu pěti let“. Akcentovaly, že § 68 odst. 1 citovaného zákona je nezbytné vykládat tak, že ono období pěti let nepřetržitého pobytu na území je nutné sledovat od doby, kdy byla podána žádost o přiznání trvalého pobytu. V žalobcově případě se tak stalo 10. 5. 2012, přičemž správní orgány nečinily sporným fakt, že žalobce pobývá na území České republiky od roku 2005.
Proti rozhodnutí žalované podal žalobce žalobu ke Krajskému soudu v Plzni. Krajský soud rozhodnutí žalované rozsudkem ze dne 10. 2. 2016, čj. 30 A 155/2014-52, zrušil a věc jí vrátil k dalšímu řízení.
Krajský soud uzavřel, že při zkoumání, od které doby a ve kterém období je nezbytné posuzovat naplnění podmínky pěti let nepřetržitého pobytu na území, se žalovaná dopustila nezákonného výkladu § 68 zákona o pobytu cizinců. Uvedené ustanovení je legislativně formulováno způsobem, který je jasný a z hlediska jazykového vcelku jednoznačný. Ona…
