č. 4406/2022 Sb. NSS, Řízení před soudem: přezkum rozhodnutí prezidenta republiky o udělení milosti
č. 4406/2022 Sb. NSS
Řízení před soudem: přezkum rozhodnutí prezidenta republiky o udělení milosti
k čl. 62 písm. g) Ústavy
k § 4 odst. 1 a § 65 odst. 1 soudního řádu správního
Rozhodnutí prezidenta republiky o udělení milosti [čl. 62 písm. g) Ústavy] není rozhodnutím přezkoumatelným ve správním soudnictví, neboť prezident republiky při udělení milosti nevystupuje jako správní orgán, ale jako orgán ústavní (§ 4 odst. 1 a § 65 odst. 1 s. ř. s).
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2022, čj. 10 As 211/2022-31)
Prejudikatura: č. 905/2006 Sb. NSS, č. 1717/2008 Sb. NSS, č. 3554/2017 Sb. NSS, č. 3790/2018 Sb. NSS a č. 4178/2021 Sb. NSS; nálezy Ústavního soudu č. 51/2015 Sb. ÚS (sp. zn. I. ÚS 1565/14) a č. 202/2017 Sb. ÚS (sp. zn. Pl. ÚS 12/17), usnesení Ústavního soudu č. 16/2000 Sb. ÚS (sp. zn. II. ÚS 137/2000) a č. 2/2013 Sb. ÚS (sp. zn. Pl. ÚS 4/13).
Věc: D. H. proti prezidentu republiky o udělení milosti, o kasační stížnosti žalobce.
Nejvyšší správní soud v této věci řešil otázku, zda je prezident republiky při udělování milosti [čl. 62 písm. g) Ústavy] správním orgánem, a zda je milost prezidenta přezkoumatelná ve správním soudnictví.
Prezident republiky dne 26. 3. 2022 udělil milost M. B., kterému bylo za zločin zjednání výhody při zadávání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě uloženo několik druhů trestů. Milost mu byla udělena až po odsouzení a měla účinek prominutí a zahlazení trestu (tzv. agraciace a rehabilitace).
Žalobce napadl udělenou milost žalobou proti rozhodnutí (§ 65 a násl. s. ř. s.). Městský soud v Praze se žalobou odmítl zabývat, protože žalobce zjevně nebyl oprávněn ji podat (§ 46 odst. 1 s. ř. s.). Udělení milosti nijak nezasáhlo do jeho veřejných subjektivních práv, a proto se nemohl úspěšně bránit žalobou. To, že je žalobce morálně pohoršen a nemůže již prezidenta chovat v úctě, nijak nezasahuje do jeho právní sféry. Městský soud dále odkázal na pravomoc nejvyššího státního zástupce, který může podat žalobu proti správnímu rozhodnutí, pokud k tomu má závažný právní důvod (§ 66 odst. 2 s. ř. s.).
Žalobce (stěžovatel) proti usnesení městského soudu ze dne 2. 6. 2022, čj. 10 A 47/2022-7, podal kasační stížnost. V ní vysvětlil, proč nedodržení prezidentova veřejného příslibu, že nebude využívat práva milosti, zasáhlo do stěžovatelova legitimního očekávání. Takové narušení legitimního očekávání představuje zásah do stěžovatelova veřejného subjektivního práva. Podmínky aktivní procesní legitimace je třeba vykládat nejen striktně tak, že správní rozhodnutí musí zakládat, měnit nebo rušit přímo stěžovatelova práva či povinnosti, ale i tehdy, když se jinak projeví v jeho právní sféře. Udělením milosti byla zároveň porušena zásada rovnosti zaručená Listinou základních práv a svobod. Prezident dříve tvrdil, že milost bude udělovat jen z humanitárních důvodů, k omilostněnému se ale zachoval jinak než k ostatním.
Žalovaný vysvětlil, proč udělení milosti vůbec nepodléhá přezkumu správních soudů.
Z odůvodnění:
[7] Nejvyšší správní soud níže reaguje nikoli jen na jednotlivé argumenty stěžovatele, ale představuje vlastní celistvou argumentaci, která je…
