dnes je 21.9.2021

Input:

Daňové zvýhodnění na dítě v roce 2021 a 2022

29.7.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2021.17.1
Daňové zvýhodnění na dítě v roce 2021 a 2022

Ing. Ivan Macháček

VYŠLO V ČÍSLE 17/2021

Daňové zvýhodnění na dítě patří k jedné z početných slev na dani u poplatníka daně z příjmů fyzických osob. Jeho správné uplatnění má však určitá pravidla a podmínky, stanovené v zákonu o daních z příjmů. To platí jak pro poplatníky s příjmy ze závislé činnosti, tak pro podnikatele nebo poplatníky s jakýmikoliv zdanitelnými příjmy.

V průběhu letošního roku proběhlo zdlouhavé projednávání novely zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, která zahrnuje i novelu ZDP obsahující navýšení daňového zvýhodnění na druhé, třetí a další dítě (sněmovní tisk č. 1116). Vzhledem k tomu, že navýšení této slevy na dítě bylo nejdříve schváleno Poslaneckou sněmovnou v ročních částkách, které nebyly dělitelné počtem měsíců kalendářního roku beze zbytku, došlo při projednání návrhu zákona v Senátu k úpravě těchto částek. Tyto změny pak byly schváleny při opakovaném jednání Poslaneckou sněmovnou. Současně dochází ke zrušení maximální částky měsíčního daňového bonusu v § 35d odst. 4 ZDP. Vše vyšlo v zákonu č. 285/2021 ve Sbírce zákonů ze dne 27. července 2021.

V následujícím textu si ukážeme na příkladech základní řešení uplatnění správné výše daňového zvýhodnění v roce 2021 a to v různých situacích poplatníka (OSVČ a zaměstnance).

Daňové zvýhodnění a jeho vývoj v ZDP

Daňovým zvýhodněním na dítě se zabývají tři ustanovení zákona o daních z příjmů:

  • § 35c – zde je obsažena obecná úprava daňového zvýhodnění,

  • § 35d – obsahuje řešení daňového zvýhodnění u poplatníka s příjmy ze závislé činnosti,

  • § 38l – obsahuje v odst. 3 až odst. 5 způsob prokazování nároku na daňové zvýhodnění u zaměstnavatele.

Poplatník daně z příjmů fyzických osob má nárok podle znění § 35c ZDP na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, pokud neuplatňuje slevu na dani z titulu investičních pobídek podle § 35a nebo § 35b ZDP.

V roce 2020 se jednalo o následující částky daňového zvýhodnění:

  • 15 204 Kč ročně na jedno vyživované dítě,

  • 19 404 Kč ročně na druhé dítě a

  • 24 204 Kč ročně na třetí a každé další dítě.

V § 35c odst. 7 ZDP se uvádí, že jedná-li se o dítě, kterému je přiznán nárok na průkaz ZTP/P, zvyšuje se na ně částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek, přičemž nárok na dvojnásobek částky daňového zvýhodnění se prokazuje buď průkazem ZTP/P, nebo rozhodnutím o přiznání průkazu ZTP/P.

U poplatníka s příjmy ze závislé činnosti, který učinil prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZDP, činilo v roce 2020 daňové zvýhodnění zohledněné při výpočtu měsíční zálohy na daň:

  • 1 267 Kč měsíčně na jedno vyživované dítě,

  • 1 617 Kč na druhé dítě a

  • 2 017 Kč na třetí a každé další dítě

anebo dvojnásobek výše uvedených částek měsíčně, pokud jde o dítě, kterému je přiznán nárok na průkaz ZTP/P.

Zákonem č. 285/2021 Sb. dochází v § 35c ZDP k následující úpravě výše daňového zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti:

  • 22 320 Kč ročně na druhé dítě a

  • 27 840 Kč ročně na třetí a každé další dítě,

přičemž daňové zvýhodnění na jedno vyživované dítě zůstává v dosavadní výši 15 204 Kč.

Podle znění článku IV bodu 1 přechodných ustanovení výše uvedeného zákona se ustanovení § 35c odst. 1 ZDP, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti zákona, použije již pro zdaňovací období roku 2021, ale při zúčtování mzdy a výpočtu zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za kalendářní měsíce roku 2021 se použije § 35c odst. 1 ZDP, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Jak tedy bude poplatník tyto změny v daňovém zvýhodnění v praxi realizovat? Vyšší roční částky daňového zvýhodnění na druhé, třetí a další dítě se použijí zpětně od 1.1.2021, a to následujícím způsobem:

  • U poplatníka, který podává daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, se navýšení částky na daňové zvýhodnění na druhé, resp. na třetí a další dítě promítne v plné výši v daňovém přiznání za rok 2021.

  • U poplatníka s příjmy ze závislé činnosti, který učinil prohlášení k dani, se navýšení částky na daňové zvýhodnění na druhé, resp. na třetí a další dítě promítne v plné výši až při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2021 (navýšení měsíčních částek nebude uplatňováno v rámci stanovení měsíční zálohy na daň ze závislé činnosti). Při zúčtování měsíční mzdy a stanovení měsíční zálohy na daň ze závislé činnosti se vyšší měsíční částky daňového zvýhodnění na druhé, resp. na třetí a další dítě použijí až od ledna 2022.

Vývoj výše daňového zvýhodnění na dítě v Kč za příslušný kalendářní rok

Počet dětí   Rok 2015   Rok 2016   Rok 2017   Rok 2018 až 2020   Rok 2021   Rok 2022  
první dítě   13 404   13 404   13 404   15 204   15 204   15 204  
druhé dítě   15 804   17 004   19 404   19 404   22 320   22 320  
třetí dítě a další dítě   17 004   20 604   24 204   24 204   27 840   27 840  

Vývoj výše daňového zvýhodnění na dítě při výpočtu měsíční zálohy na daň v Kč

Počet dětí   Rok 2015   Rok 20161)   Rok 20172)   Rok 2018 až 2020   Rok 2021   Rok 2022  
první dítě   1 117   1 117   1 117   1 267   1 267   1 267  
druhé dítě   1 317   1 417   1 617   1 617   1 617   1 860  
třetí dítě a další dítě   1 417   1 717   2 017   2 017   2 017   2 320  

Poznámka:

  1. Měsíční zvýšení daňového zvýhodnění na druhé, třetí a další dítě se v roce 2016 mohlo uplatnit až od 1.5.2016 s ohledem na znění bodu 6 přechodných ustanovení k zákonu č. 125/2016 Sb. (účinnost zákona byla stanovena od 1.5.2016).
  2. Měsíční zvýšení daňového zvýhodnění na druhé, třetí a další dítě se v roce 2017 mohlo uplatnit až od 1.7.2017 s ohledem na znění bodu 21 přechodných ustanovení k zákonu č. 170/2017 Sb. (účinnost zákona byla stanovena od 1.7.2017).

Vymezení vyživovaného dítěte

Odpověď na otázku, kdo se považuje za vyživované dítě pro účely uplatnění daňového zvýhodnění, nalezneme v § 35c odst. 6 ZDP. Za vyživované dítě poplatníka se považuje dítě vlastní, osvojenec, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě, které přestalo být u tohoto poplatníka z důvodu nabytí plné svéprávnosti nebo zletilosti v pěstounské péči, dítě druhého z manželů, vlastní vnuk nebo vnuk druhého z manželů, pokud jeho rodiče nemají dostatečné příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit, pokud je:

  1. nezletilým dítětem,
  2. zletilým dítětem až do dovršení věku 26 let, jestliže mu není přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a
    • soustavně se připravuje na budoucí povolání podle zákona o státní sociální podpoře,

    • nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz,

    • z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

Vymezení soustavné přípravy dítěte na budoucí povolání nalezneme v § 12 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Z tohoto ustanovení vyplývá, že za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje:

  1. studium na středních a vysokých školách v ČR (s výjimkou studia za trvání služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků z povolání a s výjimkou dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného studia na středních školách, je-li dítě v době takového studia výdělečně činné podle § 10 zákona nebo má-li v době takového studia nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci),
  2. teoretická a praktická příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost pro osoby se zdravotním postižením prováděná podle předpisů o zaměstnanosti;
  3. studium na středních nebo vysokých školách v cizině, pokud podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách v ČR;
  4. studium na zahraniční vysoké škole, uskutečňované na území ČR, pokud je podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro účely státní sociální podpory postaveno na roveň studia na vysokých školách v ČR;
  5. studium ve vysokoškolském studijním programu zahraniční vysoké školy, uskutečňovaném na území ČR tuzemskou právnickou osobou na základě její dohody s danou zahraniční vysokou školou, pokud je podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro účely státní sociální podpory postaveno na roveň studia na vysokých školách v ČR;
  6. studium v ČR, které je podle § 15 zákona svým rozsahem a obsahem postaveno na roveň studiu na školách uvedených v písmenu a) a uskutečňuje se v jednoletých kurzech cizích jazyků s denní výukou v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem a uskutečňovaných právnickými a fyzickými osobami pro osoby, které úspěšně vykonaly první maturitní zkoušku nebo absolutorium v konzervatoři v kalendářním roce, ve kterém zahajují toto studium;
  7. studium uskutečňované podle zahraničních středoškolských vzdělávacích programů vzdělávacími institucemi působícími v ČR;
  8. příprava k přijetí za člena řádu nebo obdobného společenství církve nebo náboženské společnosti registrované podle zákona o církvích a náboženských společnostech, která trvá nejméně 1 rok, nejvýše však po dobu 2 let;
  9. vzdělávání v diagnostických třídách diagnostických ústavů.

Studiem na vysokých školách se rozumí studium na vysokých školách v bakalářském, magisterském a doktorském studijním programu.

Zásady uplatnění daňového zvýhodnění

Je-li v jedné společně hospodařící domácnosti více vyživovaných dětí poplatníka, posuzují se pro účely tohoto ustanovení dohromady. Do součtu dětí pro účely daňového zvýhodnění u konkrétního poplatníka lze zahrnout pouze děti, které jsou jeho vyživovanými dětmi. Poplatník, který ve své společně hospodařící domácnosti vyživuje více než jedno dítě, se musí rozhodnout, na které dítě bude uplatňovat daňové zvýhodnění ve výši 15 204 Kč, na které ve výši stanovené 22 320 Kč a případně na které ve výši 27 840 Kč stanovené na třetí a každé další dítě (údaje platné od roku 2021).

Společně hospodařící domácností se podle znění § 21e odst. 4 ZDP rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Dočasný pobyt dítěte mimo společně hospodařící domácnost nemá vliv na uplatnění daňového zvýhodnění (dítě se může zdržovat po dobu studia na koleji, může být v ústavu ze zdravotních důvodů). Pro posouzení existence společně hospodařící domácnosti je rozhodující vždy skutečný stav.

Příklad

Příklad 1.

Podnikatel uplatňuje v roce 2021 daňové zvýhodnění na tři vyživované děti poplatníka žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti, z toho jedno dítě je držitelem průkazu ZTP/P.

Podnikatel si může sám určit, které z dětí bude prvním dítětem a které druhým a třetím dítětem pro účely daňového zvýhodnění. Výhodné pro něho bude určit, že dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P, bude třetím dítětem v pořadí. V tomto případě má poplatník v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2021 nárok na daňové zvýhodnění na tři děti ve výši 15 204 Kč + 22 320 Kč + 2 x 27 840 Kč = 93 204 Kč.

Daňové zvýhodnění na vyživované dítě může poplatník uplatnit ve formě:

  • slevy na dani

  • daňového bonusu nebo

  • slevy na dani a daňového bonusu

Slevu na dani vyplývající z daňového zvýhodnění na dítě může poplatník uplatnit až do výše daně vypočtené podle § 16 ZDP snížené o slevy na dani podle § 35 a 35ba ZDP. Je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění vyšší než daň vypočtená podle § 16 snížená o slevy na dani podle § 35 a 35ba, pak vzniklý rozdíl je daňovým bonusem. Poplatník může daňový bonus uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč. S účinností od 1.1.2021 je zákonem č. 609/2020 Sb. zrušen horní limit roční výše daňového bonusu, který do 31.12.2020 byl zákonem stanoven ve výši 60 300 Kč ročně.

Daňové zvýhodnění na vyživované dítě lze uplatnit i v případě, že poplatník uplatňuje k příjmům ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP) a k příjmům z nájmu (§ 9 ZDP) paušální výdaje.

Poplatník, který je povinen podat daňové přiznání podle § 38g ZDP, nebo který se tak rozhodl učinit, i když mu to zákon neukládá, uplatní daňový bonus v daňovém přiznání a současně v něm požádá místně příslušného správce daně o jeho vyplacení. Při výplatě daňového bonusu postupuje správce daně obdobně jako při vrácení přeplatku podle § 155 DŘ.

Příklad

Příklad 2.

Poplatník vyživuje čtyři děti žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti. Jeho daňová povinnost po uplatnění všech odpočtů od základu daně (příspěvky na doplňkové penzijní spoření, pojistné na soukromé životní pojištění, poskytnuté dary splňující podmínku pro odečet od základu daně dle § 15 odst. 1 ZDP) a po uplatnění všech slev na dani (sleva na poplatníka a sleva na manželku) je nulová jak v roce 2020, tak v roce 2021. Jaká výše daňového bonusu poplatníku přísluší v rámci podané daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob?

Řešení za rok 2020

Poplatník má nárok na daňové zvýhodnění na děti ve výši:

15 204 Kč (1. dítě) + 19 404 Kč (2. dítě) + 2 x 24 204 Kč (3. a 4. dítě) = 83 016 Kč.

Protože daňová povinnost poplatníka je nulová, mohl si uplatnit v rámci daňového přiznání na daň z příjmů fyzických osob za rok 2020 daňový bonus pouze ve výši stanovené horní hranice 60 300 Kč.

Řešení za rok 2021

Poplatník má nárok na daňové zvýhodnění na děti ve výši:

15 204 Kč (1. dítě) + 22 320 Kč (2. dítě) + 2 x 27 840 Kč (3. a 4. dítě) = 93 204 Kč.

Protože daňová povinnost poplatníka je nulová, může si uplatnit v rámci daňového přiznání na daň z příjmů fyzických osob za rok 2021 daňový bonus ve výši zákonem umožněné výše daňového zvýhodnění v plné výši 93 204 Kč.

Pozor!
Omezující podmínkou dle § 35c odst. 4 ZDP pro přiznání daňového bonusu je, že daňový bonus může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem podle § 6 nebo § 7 alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy (v roce 2021 se jedná o částku 15 200 Kč x 6 = 91 200 Kč).

Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené, příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně s výjimkou příjmů, u nichž se uplatní postup dle § 36 odst. 6 nebo 7 a příjmy, které jsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění. Pokud poplatník ve zdaňovacím období 2021 nedosáhne výše příjmů dle § 6 nebo § 7 minimálně 91 200 Kč (nemyslí se tím základ daně), nebude mít nárok na daňový bonus a v tomto případě může poplatník uplatnit pouze slevu na dani v rámci daňového zvýhodnění na děti.

Příklad

Příklad 3.

Občan má příjmy ze samostatné činnosti na základě živnostenského oprávnění zdaňované dle § 7 ZDP a dále příjmy z nájmu bytu

Nahrávám...
Nahrávám...