Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1640 - Šestá třída dědiců

K odst. 1

Šestá dědická třída je poslední skupinou zákonných dědiců dle NOZ. Šestá dědická třída připadá v úvahu v situaci, kdy nedědí žádná ze zůstavitelových prababiček ani žádný ze zůstavitelových pradědečků. V tomto případě zákon povolává k dědění děti dětí sourozenců zůstavitele a děti prarodičů zůstavitele. Za zdánlivě složitou formulací se skrývají zůstavitelovy praneteře a prasynovci (tj. potomci zůstavitelových neteří a synovců) a dále zůstavitelovy tety a strýcové. Tety a strýcové byly dle úpravy ObčZ zákonnými dědici ve čtvrté dědické skupině, ovšem pouze tehdy, nedědil-li žádný zůstavitelův prarodič. NOZ postavení tet a strýců zůstavitele coby zákonných dědiců oslabuje, neboť před ně v rámci zákonné posloupnosti umisťuje ještě zůstavitelovy prababičky a pradědečky v páté dědické třídě, a dále jim na roveň v rámci šesté dědické třídy staví zůstavitelovy praneteře a prasynovce. Všichni zákonní dědici šesté dědické třídy si pozůstalost dělí rovným dílem.

K odst. 2

Pokud některá teta či strýc zůstavitele nedědí, stávají se zákonným dědicem jejich děti, tj. zůstavitelovy sestřenice a bratranci spříznění se zůstavitelem prostřednictvím nedědícího tety či strýce (tj. nejedná se o všechny existující sestřenice a bratrance zůstavitele). Z dikce tohoto ustanovení (a z porovnání s dikcí ust. § 1635 odst. 2 NOZ, resp. § 1637 odst. 2 NOZ) lze usuzovat na to, že sestřenice a bratranci nenastupují na místo uvolněného podílu zůstavitelových tet a strýců, nýbrž že v případě absence dědění tet a strýců se bratranci a sestřenice stávají zákonným dědicem vedle praneteří a prasynovců, případně vedle jiných dědících…