dnes je 3.11.2025

Input:

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 228

1.12.2018, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 10 minut

1.2.3.2.2.8.1
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 228

Mgr. Pavla Krejčí

[Právní osobnost pobočného spolku a jeho název]

K odst. 1

Právní osobnost pobočného spolu

Spolek může zřídit organizační jednotku s vlastní právní subjektivitou – tzv. pobočný spolek (§ 219). Pobočné spolky jsou subjekty (vedlejší právnické osoby), jejichž právní osobnost se odvozuje od spolku hlavního. Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, tyto vedlejší právnické osoby nazýval "organizačními jednotkami".

"Vznik pobočného spolku je odvislý pouze od vůle spolku založit jej ve stanovách – přímo, či určením způsobu jeho založení, včetně určení orgánu rozhodujícím o založení, zrušení nebo přeměně pobočného spolku (§ 219 ObčZ)."1 Existence pobočného spolku je přímo odvislá od existence spolku hlavního, neboť zrušením hlavního spolku dochází ke zrušení i pobočného spolku (§ 230).

Typicky jsou zakládány pobočné spolky pro okresy nebo kraje nebo i města. Příkladem je "Junák – český skaut, středisko 02 Hořovice, z. s." nebo "Junák – český skaut, okres Praha 2, z. s."

Členství v pobočném spolku

Vzájemná vázanost pobočného a hlavního spolku vyplývá i z § 234, který se týká členství v pobočném spolku. Člen pobočného spolku se stává členem i spolku hlavního, pokud ovšem stanovy spolku neurčují něco jiného. Totéž platí rovněž o zániku členství. Pobočné spolky pak mohou být hlavním spolkem např. omezeny v tom, jaká osoba se může stát jejich členem – stanovy zde mohou stanovit, aby taková osoba vykazovala určité vlastnosti – např. omezení věkem (mládežnické pobočné spolky) nebo bydlištěm.

Vymezení práv a povinností pobočného spolku

"Jako subjekt se pobočný spolek ocitá v určité dvojroli. Na jedné straně je součástí spolku jako širšího celku, na straně druhé je svébytnou právnickou osobou. Aby v rámci tohoto postavení nedocházelo ke střetům, je jeho samostatnost výrazně omezena."2 Hlavní spolek totiž vymezuje právní osobnost pobočného spolku – pobočný spolek může mít práva a povinnosti a nabývat je pouze v rozsahu určeném stanovami hlavního spolku. Právní osobnost pobočného spolku tak může být oproti hlavnímu spolku značně omezena a její rozsah musí být zapsán ve spolkovém rejstříku, přičemž podle § 29 ZVR se do spolkového rejstříku zapisuje "rozsah jeho práv a povinností podle stanov hlavního spolku". Zákon neříká, jakým způsobem musí být rozsah práv a povinností pobočného spolku ve stanovách vymezen; "omezení tu představuje jedině skutečnost, že rozsah právní osobnosti pobočného spolku nemůže být z povahy věci větší než rozsah právní osobnosti hlavního spolku daný zákonem". 3

Vymezení práv a povinností pobočného spolku

Právní subjektivita (právní osobnost) pobočného spolku může být ve stanovách vymezena například výslovným pozitivním výčtem práv a povinností, které může pobočný spolek mít, nebo může být zvolen výčet negativní. Typicky pak jsou pobočné spolky omezovány v nakládání s nemovitostmi nebo v možnosti přijímat osoby do pracovního poměru. Pokud by pobočný spolek jednal nad rámec své právní osobnosti, pak by se jednalo o právní jednání absolutně neplatné (§ 581). V souladu s judikaturou (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2011, sp. zn. 29 Cdo 382/2010) je však třeba odlišit vnitřní omezení jednatelského oprávnění statutárního orgánu pobočného spolku, které není zjevné ze spolkového rejstříku. Překročení vnitřního jednatelského oprávnění nemá vliv na platnost právního jednání.

Založení pobočného spolku

Je plně na stanovách hlavního spolku, jakým způsobem bude založen pobočný spolek; stanovy tak mohou například určit, že to bude pouze z vůle statutárního orgánu hlavního spolku. Pobočný spolek může být založen i přímo stanovami spolku hlavního (§ 219). Koncepce však může být nastavena i tak, že pobočný spolek může být založen za podmínek uvedených ve stanovách hlavního spolku některými členy hlavního spolku. V takovém případě musejí stanovy hlavního spolku obsahovat způsob, jakým se pobočný spolek zakládá, a který orgán rozhoduje o jeho založení (§ 219).

Aplikace právních ustanovení o spolku

Na pobočný spolek se budou aplikovat právní ustanovení týkající se spolku – pobočný spolek tak například musí mít vlastní stanovy, které musí osahovat minimálně:

  1. název a sídlo pobočného spolku,
  2. práva a povinnosti členů vůči pobočnému spolku, popřípadě určení způsobu, jak jim budou práva a povinnosti vznikat,
  3. určení statutárního orgánu.

Hlavní spolek by pak měl ve svých stanovách určit, do jaké míry jsou stanovy hlavního spolku závazné pro pobočný spolek.

Pobočné odborové organizace

Komentované ustanovení se použije i na odborové organizace a organizace zaměstnavatelů (k tomu rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. 7 Cmo 5/2017), neboť komentované ustanovení neodporuje jejich povaze zástupců zaměstnanců a zaměstnavatelů podle mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána (§ 3025). I odborové organizace a organizace zaměstnavatelů tak mohou mít své pobočné organizace.

Zrušení pobočného spolku a jeho přeměna

Pokud byl pobočný spolek založen stanovami spolku hlavního, pak ke zrušení spolku by došlo změnou stanov hlavního spolku. Pokud stanovy hlavního spolku určovaly způsob založení pobočného spolku (např. rozhodnutím členů nebo jiného orgánu hlavního spolku), pak musejí stanovy hlavního spolku též určit orgán, který rozhoduje o zrušení pobočného spolku. Podobně tomu bude u přeměny pobočného spolku.

Organizační složky spolku

Od pobočných spolků je třeba odlišit různé oddíly, útvary, sekce, pracoviště spolku apod., které nejsou pobočným spolkem a nemají tudíž samostatnou právní subjektivitu. Jedná se o organizační složky spolku. Ty jsou velmi často organizovány na územním principu, a to zejména u početnějších spolků.

K odst. 2

Název pobočného spolu

Protože je pobočný spolek právnická osobou se samostatnou právní osobností, musí mít i svůj název (§ 132). Na název pobočného spolku se pak vztahují obecná pravidla týkající se názvu právnických osob. Název tak musí pobočný spolek takzvaně individualizovat, tj. zřetelně odlišit od jiných osob, tedy i od jiných pobočných spolků.

Název pobočného spolku musí obsahovat:

  1. Kmen názvu, který musí obsahovat příznačný prvek názvu hlavního spolku a vyjádřit jeho vlastnost pobočného spolku – spolkům však není právní úpravou nařízeno, "aby své složky takto in concreto označovaly (zvoleno může být např. i označení ‚sekce‚, ‚základní organizace‚, ‚místní organizace‚ apod.); z názvu pobočného spolku ale musí být nezbytně seznatelné, že se jedná o osobu se subjektivitou jen odvozenou. Distinktivní složka názvu spolku musí též obsahovat poukaz na sounáležitost spolku k spolku hlavnímu."4 Například pokud se bude hlavní spolek jmenovat "Magdalena, svaz českých kuchařek", pak příznačným prvkem pro použití v pobočném spolku může být buď celý název spolku nebo též pouze slovo "Magdalena" jako dostatečný příznačný prvek názvu hlavního spolku.
  2. Dodatek ve smyslu § 216 – tedy označení právní formy spolku; např. "spolek", "zapsaný spolek" nebo zkratku "z. s."

Při tvorbě názvu musejí být dodržena i další obecná pravidla, zejména pak

Nahrávám...
Nahrávám...