Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2374

 Nahoru [Dodatečná přiměřená odměna]

Toto ustanovení bylo novelizováno 5. 1. 2023 v rámci implementace směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 ze dne 17. dubna 2019 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu a o změně směrnic 96/9/ES a 2001/29/ES. Členské státy mají dle článku 20 uvedené směrnice zajistit, aby mohli autoři a výkonní umělci požadovat dodatečnou, vhodnou a spravedlivou odměnu od nabyvatele licence, pokud se ukáže, že původně sjednaná odměna je nepřiměřeně nízká ve srovnání s následnými příjmy vyplývajícími z užívání předmětných děl a výkonů. Směrnice tak chrání autory a výkonné umělce jako ekonomicky slabší stranu, s níž si nabyvatel licence sjedná odměnu podle svých podmínek, ovšem později na základě licence získá příjmy, v jejichž světle je výše původně sjednané odměny neúměrně nízká.

Podle původního znění § 2374 měli autoři právo na takovou přiměřenou dodatečnou odměnu pouze v případě, že licenční odměna nebyla stanovena jako výnosová. Toto omezení bylo nyní za účelem dosažení cílů ze směrnice zrušeno a právo na dodatečnou přiměřenou odměnu se vztahuje i na případy, kdy byla výnosová odměna nepoměrně nízká oproti příjmům z licence.

Použití ustanovení o právu na dodatečnou přiměřenou odměnu a související právo na informace je vyloučeno v případě počítačových programů (software).¹

K odstavci 1

Při sjednání licenční odměny za poskytnutí licence k autorskému dílu mají strany přihlédnout k řadě faktorů, které ovlivňují výši odměny. Zákon uvádí demonstrativní výčet těchto faktorů a řadí mezi ně:

• účel licence, tedy k jakému účelu má licence jejímu nabyvateli sloužit – může jít například o účel obchodní či hospodářský či naopak nekomerční účel, účel může být i dobročinný (cílem může být získání hospodářského prospěchu, ale za účelem jeho následného využití pro financování neziskových aktivit), případně další účely,

• způsob a okolnosti užití díla – zde je nutné zvážit, zda se licence uděluje jen pro některé způsoby užití díla, nebo pro všechny způsoby užití, a výše odměny by měla být vhodná pro daný typ užití. Okolnosti užití díla mohou být jakékoliv další okolnosti, které mohou mít dopad na stanovení výše odměny – např. vysílání nové filmové pohádky 24. prosince večer, rozšiřování nově ilustrovaného vydání známého románu v době před Vánoci apod.

• velikost tvůrčího příspěvku autora – tento faktor lze chápat jak kvantitativně (dle rozsahu autorského díla, např. počet stran literárního díla, počet obrazů, velikost software atd.), tak kvalitativně (tj. zda dílo přináší něco zcela nového a originálního, nebo zda je tvůrčí přínos určitým způsobem omezen – např. v případě souborného díla je jedinečnost omezena na způsob výběru nebo uspořádání obsahu, či u fotografií, které jsou pouze původní a nenaplňují definici autorského díla dle § 2 odst. 1 zákona č. 121/2000 Sb., autorský zákon).

• územní, časový a množstevní rozsah licence – výše odměny by se měla lišit podle toho, pro jaké území je licence udělena (bude tak rozdíl pro užívání pouze v ČR, nebo naopak v několika státech či po celém světě), dále na jakou dobu (je rozdíl mezi licencí udělenou na několik dní či měsíců, let nebo tzv. perpetuální licencí, která se uděluje na celou dobu trvání autorských majetkových práv), a množství (licence může být omezena např. určitým počtem rozmnoženin, které lze vytvořit nebo rozšířit, počtem uživatelů, kteří s rozmnoženinou mohou nakládat – typicky u grafických děl v elektronické podobě dostupných z veřejných internetových databází, apod.).

Zákon pak limituje možnost sjednat odměnu pevnou částkou pouze pro ty případy, kdy je to odůvodněné, a s ohledem na…