Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 251

 Nahoru[Právo účasti na členské schůzi; právo na informace]

S členstvím ve spolku jsou spojena některá práva, mezi něž patří:

1. právo účastnit se zasedání členské schůze,
2. dostat na zasedání členské schůze vysvětlení záležitostí spolku.

Obecně každému členovi spolku náleží právo účastnit se zasedání členské schůze spolku. Charakteristickým rysem práva účastnit se zasedání členské schůze je, že nemůže být vykonáváno ze strany člena individuálně, ale může být vykonáváno vždy pouze společně s ostatními členy spolku. Toto právo náleží každému členovi, a to i v případě, že stanovy spolku vymezují různé druhy členství ve spolku (§ 220). Toto právo nelze stanovami spolku podle našeho názoru zcela vyloučit, a to ani za použití pravidla uvedeného v § 247 odst. 3, neboť se jedná o nezadatelné právo každého člena spolku. Člen spolku se tohoto práva nemůže předem ani platně vzdát.

Právo účasti na zasedání členské schůze bude členovi spolku náležet i v případě, že s členstvím nebude podle stanov spojeno hlasovací právo na členské schůzi.

Osobní účast x zastoupení

Každý člen spolku, ať již jde o fyzickou či právnickou osobu, je oprávněn účastnit se zasedání schůze spolku osobně. O osobní účasti však můžeme hovořit pouze v souvislosti s fyzickou osobou, u níž mohou stanovy spolku připustit, že člena spolku může zastupovat jiná osoba při výkonu jeho práva účastnit se zasedání členské schůze. V případě, že takovou možnost stanovy nepřipouštějí, nemůže se člen spolku nechat při zasedání členské schůze zastoupit.

Člena spolku – právnickou osobu na zasedání členské schůze zastupuje její statutární orgán, pokud člen spolku – právnická osoba neurčí jiného zástupce (§ 232). Nejasnosti mohou nastat v situaci, kdy je členem spolku právnická osoba (například akciová společnost), kterou zastupuje vždy více osob společně (např. dva členové představenstva). V takovém případě je podle našeho názoru vyloučeno, aby byla umožněna společná účast na zasedání členské schůze všem těmto osobám, respektive aby byl umožněn společný výkon práv na zasedání členské schůze. Za každou právnickou osobu může jednat (hlasovat) vždy pouze jedna osoba. Právnická osoba – člen spolku může v takovém případě postupovat dvěma způsoby:

1. pokud má její statutární orgán charakter orgánu kolektivního (např. představenstvo družstva), může tento statutární orgán na svém zasedání pověřit jednoho ze svých členů, aby se zasedání účastnil, nebo
2. právnická osoba si zvolí svého zástupce, který ji bude na zasedání zastupovat. Tento postup je u člena spolku – právnické osoby umožněn podle § 232.

Právo člena spolku na informace

Člen spolku má právo dostat na zasedání členské schůze vysvětlení k činnosti spolku, pokud se toto vysvětlení vztahuje k předmětu zasedání členské schůze. Toto právo může každý člen spolku realizovat pouze přímo na zasedání členské schůze. Mimo zasedání členské schůze může být sice člen na svou žádost odpovědnými orgány spolku také informován, bude však záležet pouze na rozhodnutí tohoto orgánu, zda požadované informace členovi poskytnou. Případné odmítnutí poskytnutí informací mimo zasedání členské schůze je ze strany spolku zcela legitimní. Stanovy spolku však mohou právo člena spolku na informace rozšířit.

Člen spolku není na zasedání členské schůze oprávněn požadovat jakoukoliv informaci, ale pouze informaci, která se vztahuje k předmětu konkrétního zasedání členské schůze. Co je předmětem zasedání členské schůze, musí být zřejmé z pořadu zasedání uvedeného v pozvánce (§ 249). Pozvánka musí vždy obsahovat navrhované body pořadu zasedání (§ 249 odst. 1). Požadavek člena na poskytnutí vysvětlení nad rámec pořadu zasedání může být zcela legitimně odmítnut (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 4. 2009 sp. zn. 29 Cdo 2850/2008).

Šikanózní výkon práva

Požadavek člena na poskytnutí informací může být odmítnut také v případě, že se bude ze strany člena spolku jednat o zjevně šikanózní jednání – člen se bude výkonem svého práva na informace snažit zablokovat zasedání členské schůze, a to vznášením nesouvisejících nebo nesmyslných dotazů nebo bude jeho projev hrubě urážející. Stejně tak nemusí být členovi poskytnuta odpověď na dotaz, který se nebude týkat běžného provozu spolku, ale bude vyžadovat kvalifikované (např. právnické) posouzení (k tomu např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2001, sp. zn. 29 Odo 71/2001). Na druhou stranu pokud by se odborný dotaz člena vztahoval k posouzení předmětu pořadu zasedání, musí být spolek připraven odpovědět členovi i na odborný dotaz. S takovým požadavkem totiž musí spolek dopředu počítat, neboť členové musejí mít možnost při hlasování o pořadu zasedání rozhodnout se kvalifikovaným způsobem. S takovým dotazem nemůže být člen odkázán na pozdější dobu (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 3. 2012, sp. zn. 29 Odo 1592/2011).

Aby stanovy předešly šikanóznímu výkonu práva ze strany členů, mohou obsahovat pro poskytování informací určitá přiměřená pravidla (např. časový rámec).

Zákonné důvody pro odepření informace

Právo člena na poskytnutí vysvětlení není neomezené, jelikož komentované ustanovení omezuje právo člena na informace v případě, kdy:

• zákon uveřejnění požadované informace zakazuje (např. utajované informace podle zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti),

• její…