Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 252

 Nahoru[Usnášeníschopnost členské schůze]

Členská schůze je kolektivním orgánem spolku (§152 odst. 1), a proto rozhoduje o záležitostech ve sboru (§ 156 odst. 1). Definici pojmu "usnášeníschopnost členské schůze" NOZ neobsahuje. Obecně je možné usnášeníschopnost členské schůze definovat jako její způsobilost přijímat platná a účinná rozhodnutí s ohledem na potřebný počet hlasů přítomných členů na zasedání členské schůze.

Zákonná hranice usnášeníschopnosti

Hranice usnášeníschopnosti členské schůze se nebude řídit obecnými ustanoveními NOZ ve vztahu k právnickým osobám, které je uvedeno v § 156 odst. 1, ale jedná se o speciální ustanovení. Přes tuto skutečnost stanovuje komentované ustanovení hranici usnášeníschopnosti ve stejné výši jako obecná právní úprava. Členská schůze spolku je tedy usnášeníschopná, pokud je na ní přítomna většina členů spolku.

Stanovy spolku mohou určit, že je pro usnášeníschopnost členské schůze zapotřebí účast sice jiná, pravděpodobně se však musí jednat o účast vyšší. Komentované ustanovení totiž není s ohledem na § 247 odst. 3 ustanovením kogentním, přesto stanovy musejí respektovat obecnou úpravu právnických osob obsaženou v NOZ. Snížení hranice pod zákonem stanovenou mez proto není podle našeho názoru možné, neboť jej zákon výslovně neumožňuje. Na druhou stranu je však otázkou, zda takový výklad není přílišným zásahem do ústavně zaručené spolkové autonomie, která se projevuje minimalizací zásahu do vnitřních poměrů spolku, a zda by zákon neměl být vykládán spíše ve prospěch možnosti spolku upravit si své poměry svobodně.

Stanovami je také možné pro různé typy usnesení členské schůze určit různý počet přítomných členů spolku potřebných k naplnění hranice usnášeníschopnosti členské schůze. Tak je například možné pro hlasování o změně stanov vyžadovat stanovami účast členů vyšší než například pro hlasování o volbě člena statutárního orgánu.

Za "přítomné členy spolku" se pro dosažení hranice usnášeníschopnosti považují i členové, kteří se členské schůze účastní s využitím technických prostředků, tedy i například prostřednictvím korespondenčního hlasování, pokud stanovy takový způsob rozhodování členské schůze připouštějí (§ 158 odst. 2).

Členové, kteří nemohou vykonávat hlasovací právo

Naopak se při posuzování, zda bylo dosaženo potřebného kvora hlasů přítomných členů, nebude přihlížet k přítomným členům, s jejichž členstvím je není //není spojeno hlasovací právo, nýbrž pouze hlas poradní (odst. 2 komentovaného ustanovení). Vymezit různé druhy členství umožňuje § 220; druhy členství musejí být případně vymezeny ve stanovách a musejí být vymezeny práva a povinnosti spojené s jednotlivými druhy členství. Pokud by náhodou došlo k tomu, že budou chybně započteny do kvora přítomných členů i osoby, které mají jen hlas poradní, pak bude pro závěr o tom, že rozhodnutí valné hromady odporuje stanovám, rozhodné, zda okolnost, že se hlasování členské schůze účastnily osoby bez hlasovacího práva, měla vliv na výsledek hlasování (k tomu rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 967/2004 ze dne 30. 8. 2006). Soud totiž neplatnost usnesení členské schůze nevysloví, "jestliže došlo k porušení právních předpisů či stanov, jehož důsledkem je pouze nepodstatné porušení práv osob oprávněných domáhat se vyslovení této neplatnosti nebo jiných osob, anebo jestliže porušení nemělo závažné právní následky" (k tomu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 4100/2007 a sp. zn. 28 Cdo 2773/2008).

Výjimku pak tvoří hlasování, u nichž by došlo k omezení práv nebo rozšíření povinností spojených s členstvím bez hlasovacího práva. Pro takové rozhodnutí je nezbytné, aby s ním souhlasila nadpoloviční většina dotčených členů (§ 220 odst. 2). V takovém případě budou mít tito členové hlasovací právo, a budou hlasovat separátně.

Náhradní zasedání a dílčí členské schůze

Zvláštní pravidla pro posouzení usnášeníschopnosti členské schůze existují pro náhradní zasedání členské schůze podle § 257, které je usnášeníschopné za účasti libovolného počtu členů (blíže komentář k § 257). Zvláštní způsob výpočtu usnášeníschopnosti platí pro případ, kdy se zasedání členské schůze bude konat formou dílčích členských schůzí (k tomu blíže komentář k § 255 a § 257 odst. 3) nebo rozhoduje-li namísto členské schůze shromáždění delegátů (§ 256).

Průběžná kontrola usnášeníschopnosti

Existuje přímá linie mezi prezencí členů přítomných na členské schůzi a usnášeníschopností členské schůze. Usnášeníschopnost členské schůze se proto v návaznosti na prezenci musí zkoumat nejenom na začátku členské schůze, kdy kontrola usnášeníschopnosti je jedním z úvodních bodů programu členské schůze, ale také vždy v jejím průběhu před přijímáním každého usnesení členské schůze. Pokud během členské schůze přijde další člen nebo některý z členů odejde, měly by osoby zajišťující prezenci na členské schůzi informovat o této skutečnosti předsedajícího a ten by měl členskou schůzi informovat o aktuálním stavu usnášeníschopnosti před přijímáním každého usnesení na členské schůzi. Jestliže odchodem některého z členů pozbude členská schůze usnášeníschopnosti, tj. klesne-li počet přítomných členů pod limit určený zákonem nebo stanovami spolku, musí předsedající členskou schůzi přerušit. V takovém případě obvykle vyčká, zda se některý z členů ještě na členskou schůzi dodatečně nedostaví, aby znovu nabyla…