Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 29

 Nahoru[Změna pohlaví]

Změna pohlaví člověka podle § 29 nastává chirurgickým zákrokem za současného znemožnění reprodukční funkce a přeměny pohlavních orgánů. Platí, že dnem změny pohlaví je den uvedený v potvrzení vydaném poskytovatelem zdravotních služeb.

Osobní majetkové poměry ani osobní stav se tak nemění, změna pohlaví na ně nemá vliv. Nicméně manželství nebo registrované partnerství tímto zaniká. O povinnostech a právech muže a ženy, jejichž manželství zaniklo, ke společnému dítěti a o jejich majetkových povinnostech a právech v době po zániku manželství platí obdobně ustanovení o povinnostech a právech rozvedených manželů ke společnému dítěti a o jejich majetkových povinnostech a právech v době po rozvodu. Ohledně péče o společné dítě rozhodne soud, a to i bez návrhu.

Na rozdíl od předchozí právní úpravy je v § 29 upravena změna pohlaví, avšak již úvodem nutno říci, že tato úprava není zcela precizní a komplexní a nereflektuje v některých směrech úpravu jiných evropských zemí.

Občanský zákoník z roku 1964 změnu pohlaví vůbec neznal a nespojoval s ní žádné právní následky.

Zánik manželství a registrovaného partnerství

Jedná se však o velice důležitou statusovou otázku, která má zákonitě značné dopady na statusová práva osob v manželství i registrovaném partnerství. Manželství i registrované partnerství okamžikem změny pohlaví zanikají, a to ze zákona. Na majetkové poměry nemá změna pohlaví žádný vliv. Důsledky zániku manželství, případně registrovaného partnerství, jsou stejné jako při jiných formách zániku manželství, tedy shodné jako v případě smrti nebo rozvodu. Je třeba rozhodnout o společných nezletilých dětech, o vypořádání bydlení a společného jmění manželů.

Právní okamžik změny pohlaví

Zákon uvádí taktéž právní okamžik změny pohlaví, což je den uvedený v potvrzení vydaném poskytovatelem zdravotních služeb.

Pohlaví člověka je v právním řádu zásadním identifikačním faktorem, a to zejména v právu rodinném. Pohlaví člověka lze rozeznat podle vnějších tělesných znaků, které jsou dány již při narození dítěte. Změna pohlaví člověka (zákonodárce nepoužívá termín fyzická osoba) nastává chirurgickým zákrokem při současném znemožnění reprodukční funkce a přeměně pohlavních orgánů. Tento požadavek chirurgického zákroku není zvolen zcela zdaříle, jelikož představuje výraznou kontroverzi, neboť pro dosažení změny pohlaví se vyžaduje chirurgický zákrok, jehož účelem je současné splnění dvou podmínek: jednak znemožnění reprodukční funkce a jednak přeměna pohlavních orgánů. Ačkoliv by se dalo očekávat, že NOZ bude svým obsahem odpovídat současným standardům a požadavkům na ochranu lidských práv, stejně jako v ostatních evropských zemích, v otázce změny pohlaví je NOZ bohužel odlišný. Zákon stanovuje jako obligatorní chirurgický zákrok (první požadavek), bez kterého nelze z právního hlediska člověka posoudit jako osobu opačného pohlaví. Právní úpravy mnoha evropských zemí stejně jako judikatura Evropského soudu pro lidská práva naznačují v posledních letech značný posun v pohledu na problematiku změny pohlaví a transsexuality. Příkladem je rozhodnutí německého Spolkového ústavního soudu ze dne 11. 1. 2011 o neústavnosti podmínky provedení chirurgického zákroku. V odůvodnění je uvedeno, že u transsexuálů není rozhodující touha po fyzické změně a tedy touha po operaci, nýbrž stabilita transsexuální touhy. Uvádí se, že touha po operativní změně, která by jedince fyzicky připodobnila opačnému pohlaví, není spolehlivým diagnostickým indikátorem a že je nutno také zvážit samotnou operaci, která může přinést mnohá zdravotní rizika. Vědecké společenství dospělo v poslední době k poznání, že operace směřující ke změně pohlaví nejsou nezbytně doporučovány ani v případech velmi spolehlivé diagnózy transsexuality. Skutečnost, zda je z lékařského pohledu změna pohlaví podložená a lze ji doporučit, by měla být stanovena podle lékařské diagnózy, a to zcela individuálně u každého jedince. Je-li právními předpisy chirurgický zákrok stanoven jako nezbytný předpoklad pro změnu pohlaví, uvádí se, že je nutno tuto podmínku hodnotit jako nepřiměřenou, nezohledňující chráněná základní práva člověka. Touto problematikou se zabývaly taktéž rakouské soudy, například zásadní je rozhodnutí správního soudu Verwaltungsgerichtshof ze dne 3. 12. 2009, kde soud dospěl k závěru, že "odstranění primárních pohlavních znaků není nutnou podmínkou k přiblížení se vnějšímu vzhledu opačného pohlaví". Naopak, soud vyzdvihl zejména psychickou složku pocitu přináležitosti k opačnému pohlaví a jeho nezvratnost.

Podle našeho nového občanského zákoníku musí chirurgický zákrok vést tedy ke dvěma důsledkům, a sice znemožnění reprodukční funkce a k přeměně pohlavních orgánů, kdy se vyžaduje modelace pohlavních orgánů. Německé právo například tuto nutnost neuvádí.

Transsexualita je porucha sexuální identifikace, kdy jedinec cítí silnou a přetrvávající opačnou pohlavní identifikaci a značný diskomfort se svým anatomickým a genetickým pohlavím. Jedná se o tzv. poruchu pohlavní identity (gender identity disorder – GID). Stanovení této diagnózy stejně jako léčba by měly vycházet z celosvětově uznávaných standardů mezinarodní organizace Harry Benjamin International Gender Dysphoria Association. Organizace se zabývá transsexualitou, která stanovuje základní předpoklady pro změnu pohlaví, a to a) vyloučení jiných stavů (např. schizofrenie), b) vymezuje časová období pro jednotlivé kroky léčby, c) proces léčby, završené operací trvá několik let, zahrnuje psychologickou diagnostiku, psychoterapeutickou přípravu ke konverzi, hormonální terapii.

Problematickým se začíná jevit též druhý požadavek, a to znemožnění reprodukční funkce. Nový občanský zákoník stanovil tuto podmínku v souladu se ZSZS. Tento předpoklad se může jevit zcela legitimním, jelikož se jím zákonodárce snaží zabránit takovému stavu, kdy by muži mohli rodit děti a naopak ženy by byly schopné děti plodit. Tato úprava je však v rozporu s doporučením komisaře Rady Evropy pro lidská práva z roku 2009, čl. V bod 4, kde se výslovně uvádí doporučení členským státům, aby byly zrušeny sterilizace a další povinné lékařské zákroky jako nezbytné právní požadavky.

Nově přijatá právní úprava v NOZ vychází z respektování základních lidských práv, tedy práva na zachování lidské důstojnosti, podrobení nelidskému nebo ponižujícímu zacházení, práva na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života či právo na ochranu zdraví. Za zaměňující bývá považován zákaz volby pohlaví ve smyslu čl. 14 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně, nicméně toto se týká pouze použití postupu lékařsky asistované reprodukce, tedy volby pohlaví nenarozeného dítěte.

Podmínky provedení změny pohlaví

Zatímco NOZ se zabývá změnou pohlaví z pohledu osobního statusu člověka, ZSZS řeší otázky léčby pacienta a jednotlivých postupů, konkrétně § 21 až § 23 uvádějí, za jakých podmínek lze změnu pohlaví provést, a to pacientovi:

1. u něhož byla jednoznačně stanovena porucha sexuální identifikace,
2. u něhož byla jednoznačně prokázána schopnost žít trvale jako osoba opačného pohlaví (tzv. Real Life…