dnes je 29.3.2024

Input:

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2978

15.3.2023, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 11 minut

4.3.2.2.3
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2978

JUDr. Monika Schön, Ph.D.

[Klamavé označení zboží či služby]

Vymezení skutkové podstaty klamavého označení zboží nebo služby v ustanovení § 2978 vychází z ustanovení § 46 ObchZ. Zajímavostí pak je, že znění ustanovení § 2978 neodpovídá označení této zákonné skutkové podstaty ve výčtu v ustanovení § 2976 odst. 2 písm. b) (srov. výraz "označení" v. "označování", spojka "nebo" v. "a", "služba" v jednotném čísle v. "služby" v množném čísle). Jde zde zjevně o nedůslednost zákonodárce, z níž však – podle našeho názoru - není namístě dovozovat interpretační význam.

Shodně jako v případě klamavé reklamy, i u klamavého označení bylo předchozí ustanovení § 46 odst. 2 ObchZ přesunuto, a to do ustanovení § 2979 odst. 2, společně upravujícího klamavou reklamu a klamavé označení. Zcela vypuštěno pak bylo dřívější ustanovení § 46 odst. 5 ObchZ (katalogové nabídky, u nichž bylo vyžadováno připojení informace, že se jedná o nabídku na uzavření smlouvy). Z jakého důvodu takto zákonodárce postupoval, není zcela zřejmé (Důvodová zpráva1 se k tomu nijak nevyjadřuje), nicméně i přes aktuální absenci dané úpravy lze v tomto případě použít generální klauzuli v ustanovení § 2976 odst. 1.

Klamavé označení se blíží klamavé reklamě, pokud jde o způsobilost klamat. Proto se také ustanovení § 2979 vztahuje k oběma skutkovým podstatám. Jejich odlišnost spočívá v tom, že u klamavé reklamy se klame prostřednictvím reklamního prostředku, u klamavého označení klame samotný výrobek či jeho obal (přímo či nepřímo, srov. níže). Klamavé označení je blízké skutkové podstatě vyvolání nebezpečí záměny (ustanovení § 2981). Může také docházet k jejich souběhu.

Pojmové znaky klamavého označení (odst. 1)

Podle ustanovení § 2978 odst. 1 je klamavým označením:

a) označení, které je způsobilé v hospodářském styku

b) vyvolat mylnou domněnku,

c) že jím označené zboží či služba pocházejí z určité oblasti, místa nebo od určitého výrobce, nebo

d) vykazují zvláštní charakteristický znak nebo zvláštní jakost.

Zatímco znaky sub c) a d) se alternují, podmínky uvedené sub a) a b) musejí být splněny vždy [a k nim přistupuje ještě alternativně c) nebo d)].

K naplnění znaků skutkové podstaty klamavého označení opět postačuje způsobilost, tj. potencialita, vyvolat mylnou domněnku. Není vyžadováno dokonání [srov. znak sub a)]. K hospodářskému styku srov. komentář k ustanovení § 2976.

Označení, které je způsobilé klamat, může být nejenom nepravdivé (neodpovídající realitě) či zkreslující realitu, ale též pravdivé, pokud je předáno tak, že může u adresátů vyvolat mylnou představu o zboží či službě (např. označení výrobku ve francouzštině, což u běžného zákazníka evokuje dojem, že jde o výrobek z Francie).

Omyl může být spojen s původem zboží, pokud jde o lokalitu původu (oblast či místo; např. použití moravských motivů na lahvi vína evokujících, že jde o víno z Moravy, použití vlajky určitého státu na obalu zboží; k tomu srov. například rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 17. 4. 2007, sp. zn. 7 Cmo 261/2006, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod publ. č. 86/2008), výrobce (např. použití jednoho konkrétního odstínu barvy, který je charakteristický pro určitého výrobce, což evokuje, že jde právě o jeho výrobek,2 použití velmi specifické krabičky, která je rovněž typická pro určitého výrobce,3 tvaru lahve aj.; může jít též o klamání navozující dojem, že jde o výrobek zhotovený postiženými osobami, takže zákazník výrobek kupuje v představě, že tím přispívá na charitu apod.) či charakteristiku (typicky výrobky budící dojem přívlastku "bio", "fair trade", "vegan", "bez cukru" a podobně, ač ve skutečnosti takové vlastnosti nemají, vyobrazení ovce na sýru, evokující, že jde o sýr ovčí; zobrazení medaile na obalu výrobku, evokující, že daný výrobek získal nějaké ocenění; nicméně v případě medaile, u níž by bylo zcela zjevné, že se jedná o medaili vyfabulovanou, fantaskní, by bylo možno věc kvalifikovat i jako obvyklé reklamní přehánění).

Podle ustanovení § 2978 odst. 1 věta druhá a třetí je zcela irelevantní, zda údaj či znak, který je způsobilý klamat, je uveden přímo na zboží, nebo na jeho obale či kdekoli jinde (např. v letáku, katalogu, v obchodním sdělení). Může jít o klamání přímé (přímé uvedení nepravdivého údaje) i nepřímé (např. shora uvedené uvedení vlajky státu na obalu zboží), jakýmkoli prostředkem.

Jde-li o shora upozorňovaný rozdíl v označení skutkové podstaty v ustanovení § 2976 odst. 2 písm. b) a v ustanovení § 2978 (včetně vymezení definičních znaků v ustanovení § 2978 odst. 1), nutno zdůraznit, že k naplnění skutkové podstaty podle ustanovení § 2978 odst. 1 zcela postačuje jediné označení (tj. nikoli označování) zboží nebo (nikoli "a" v kumulativním smyslu) služby (tj. nikoli služeb).

Klamání ve vztahu k druhu a jakosti (odst. 2)

Zvláštním příkladem klamání je klamání ve vztahu k druhu a jakosti.

U některých výrobků se dlouhodobě vžilo určité druhové označení, vyjadřující spíše než konkrétní charakteristiku to, že jde o výrobek určitého druhu (např. "eidamský sýr"). U těchto výrobků si nikdo nenárokuje výhradnost takového označení právě pro své výrobky. Pokud však k takovému označení je připojen dodatek (např. "původní eidam"), může to budit dojem, že právě tento výrobek vybočuje z řady, jde o výrobek mimořádný atp., ačkoli to neodpovídá skutečnosti.

V ustanovení § 2978 odst. 2 je uveden demonstrativní výčet příkladů toho, jaké výrazy jsou způsobilé takovou klamnou představu navodit (přívlastky typu "pravý", "skutečný", "původní").

Vztah k předpisům průmyslového a duševního vlastnictví (odst. 3)

U nekalosoutěžního jednání často dochází k souběhu více skutkových podstat. Jedno jednání může současně naplňovat znaky více zákonných skutkových podstat nekalé soutěže (např. klamavá reklama a současně klamavé označení zboží nebo služby), současně jím mohou být porušeny veřejnoprávní předpisy – zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ale též předpisy směřující k ochraně průmyslového či jiného duševního vlastnictví (zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů, zákon č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení, zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, a mnohé další, srov, zejména související právní předpisy níže).

Podle ustanovení § 2978 odst. 3 se tak lze domáhat ochrany podle více shora uvedených předpisů současně.

Judikatura

Rozsudek ESD (nyní SDEU) ze dne 4. 4. 2000 ve věci C-465/98

Článek 2 odst. 1 písm. a) bod i) směrnice Rady 79/112/EHS o označování, úpravě a propagaci potravin nebrání používání označení "naturrein" pro jahodový džem, který obsahuje želatinační prostředek pectin a stopová množství olova, kadmia a dalších prvků.

U potravin si tzv. průměrný spotřebitel utvoří svou představu o obsahu výrobku podle "složení výrobku" uvedeného na obalu.

Nahrávám...
Nahrávám...