dnes je 28.3.2024

Input:

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2980

15.3.2023, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 16 minut

4.3.2.2.5
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2980

JUDr. Monika Schön, Ph.D.

[Srovnávací reklama]

Úprava v ustanovení § 2980 navazuje na ustanovení § 50a ObchZ a vychází zejména ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/114/ES ze dne 12. 12. 2006, o klamavé a srovnávací reklamě, od níž se členské státy nemohou odchýlit přijetím přísnější ani mírnější úpravy (jde o úplnou harmonizaci).

Srovnávací reklama je jednou ze zákonných skutkových podstat nekalé soutěže (srov. demonstrativní výčet v ustanovení § 2976 odst. 2) a jako taková je zásadně zakázána v duchu zásady nemo iudex in causa sua (srov. ustanovení § 2976 odst. 1). Ustanovení 2980 odst. 2 pak svým obsahem fakticky upravuje výjimku z tohoto zákazu, když stanoví podmínky, za nichž je srovnávací reklama přípustná. S tím do určité míry souvisí i vztah k ostatním skutkovým podstatám, kdy ustanovení § 2980 je třeba považovat za lex specialis ve vztahu k ostatním skutkovým podstatám nekalé soutěže. Přípustnost srovnávací reklamy je ustanovením § 2980 dána "pokud se srovnání týče" (srov. druhý odstavec), tzn. nelze z toho dovozovat její přípustnost v jiných souvislostech (např. z hlediska veřejnoprávní úpravy).

Definiční znaky srovnávací reklamy

Srovnávací reklamu (obecně) lze rozlišovat podle vztahu k soutěžiteli nebo jeho výrobku (služby) jako kritizující (reklama zdůrazňuje přednosti vlastního výrobku či služby v porovnání s výrobkem či službou konkurence), opěrnou (reklama profitující z výsledku, kterého dosáhli jiní; typicky u výrobků či služeb nově představených na trhu je provedeno jejich srovnání s dřívějšími a je zdůrazněna jejich "přidaná hodnota", jejich benefit, zpravidla nižší cena, případně stejná cena za výrobek či službu s přidanou hodnotou) a osobní (reklama, která poukazuje na některé vlastnosti soutěžitelů, například náboženské přesvědčení, rasový původ apod.). Zvláštními druhy srovnávací reklamy jsou vnitřní srovnávací reklama (soutěžitel provádí srovnání vlastních výrobků či služeb, typicky srovnává starší s novějším, kdy novější vychází ze srovnání příznivěji s ohledem na vlastnosti či cenu) a systémová srovnávací reklama (reklama, která srovnává výrobek či službu obecně s ekvivalenty na dosud dosažené úrovni, neidentifikuje konkrétní srovnávaný produkt, a to zejména z důvodu snahy o to, aby nebylo tímto způsobem poukázáno na výrobek či službu konkurence).1

Podle ustanovení § 2980 odst. 1 je srovnávací reklama taková, která přímo či nepřímo označuje jiného soutěžitele nebo jeho zboží či službu. Vzhledem k tomu, že má jít o srovnání s jiným soutěžitelem, případně jeho zbožím či službou, je zřejmé, že toto ustanovení upravuje pouze první tři shora uvedené příklady reklamy (tj. reklamu kritizující, opěrnou a osobní), nikoli však již reklamu vnitřní srovnávací a systémově srovnávací. Tento jiný soutěžitel bude ke srovnávanému ve vztahu konkurence (srov. níže).

Přímé označení indikuje označení jménem, názvem apod. bez dalšího. Nepřímé označení je takové, které sice neobsahuje konkrétní jméno (název) soutěžitele, avšak tohoto soutěžitele lze identifikovat z okolností či pomocí jiných, pro něj charakteristických znaků [použití charakteristické barvy, typického tvaru obalu výrobku, typického znaku soutěžitele; o nepřímé označení může jít též v případě označením soutěžitele prostřednictvím číselného označení jeho výrobků, srov. rozsudek ESD (nyní SDEU) ze dne 25. 10. 2001, sp. zn. C-112/99]. Pro posouzení nepřímého označení, resp. schopnosti identifikovat nepřímo označeného soutěžitele, se použije hledisko průměrného zákazníka (srov. komentář k ustanovení § 2976 a dále např. rozsudek ESD, nyní SDEU, ze dne 16. 7. 1998, sp. zn. C-210/96, rozsudek ESD, nyní SDEU, ze dne 22. 6. 1999 ve věci sp. zn. C-342/97, aj.).

Podmínky přípustnosti srovnávací reklamy

Srovnávací reklama je jako jedna ze skutkových podstat nekalé soutěže zásadně zakázána (srov. ustanovení § 2976 odst. 1). V ustanovení § 2976 odst. 2 jsou nicméně stanoveny podmínky, za nichž je srovnávací reklama přípustná. Tyto podmínky musí být splněny kumulativně [srov. spojku "a" mezi podmínkami uvedenými sub e) a f)] a jsou následující:

a) reklama není klamavá,

Klamavost je nutno posuzovat z pohledu osoby, na niž reklama cílí, a to z hlediska průměrného zákazníka (srov. shora). Z hlediska způsobilosti klamat není významné zavinění osoby, která srovnávací reklamu provedla (soutěžitel či osoba pomocná). O klamání nepůjde v případě tzv. obvyklého reklamního přehánění, kdy je z reklamy (průměrnému zákazníkovi) zřejmé, že jde o nadsázku.

b) srovnává jen zboží a službu uspokojující stejnou potřebu nebo určené ke stejnému účelu,

Tato podmínka směřuje k tomu, aby v rámci přípustné srovnávací reklamy byl srovnáván srovnatelný výrobek či služba (nelze korektně srovnávat s něčím, co reálně srovnatelné není; např. osobní automobil s luxusní výbavou nelze srovnávat s osobním automobilem v základní výbavě). Mezi srovnávanými soutěžiteli tedy bude dán vztah konkurence. Srovnávat lze zásadně pouze to, co je vzájemně zastupitelné. Takové srovnání je problematické v případě, kdy není porovnáván pouze jeden konkrétní výrobek, ale širší okruh výrobků (srovnání celého sortimentu, kdy judikatura dovodila přípustnost srovnání, jen jestliže jsou oba sortimenty tvořeny jednotlivými výrobky, které, je-li na ně nazíráno jako na dvojice, jednotlivě splňují požadavek srovnatelnosti; srov. rozsudek ESD ze dne 19. 9. 2006, sp. zn. C-356/04).

c) srovnává objektivně jednu nebo více podstatných, důležitých, ověřitelných a příznačných vlastností zboží nebo služeb včetně ceny,

U formulace této podmínky je značně problematický její překlad z předlohy (čl. 4 písm. c) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/114/ES ze dne 12. 12. 2006, o klamavé a srovnávací reklamě; k tomu srov. též novelizace ustanovení § 50a ObchZ). Požadavek na objektivitu srovnání směřuje k potlačení (vyloučení) klamání jako nekalé obchodní praktiky. Současně požadavek objektivity indikuje, že srovnávány budou objektivně měřitelné okolnosti (fakta), tzn. bude vyloučeno subjektivní hodnocení (lepší chuť, atraktivnější design apod.), které nelze objektivizovat. Srovnávanými okolnostmi musí být podstatné, důležité, ověřitelné (což rovněž odkazuje na požadavek možnosti objektivního přezkumu) a příznačné vlastnosti, včetně ceny (doslovný překlad shora uvedené směrnice by nicméně zněl "což může zahrnovat i cenu"; k tomu odkazujeme na požadavek eurokonformního výkladu, srov. například rozsudek ESD ze dne 13. 11. 1990, sp. zn. C-106-89, ve věci Marleasing SA). Není korektní srovnávat marginální vlastnosti a současně nevěnovat pozornost tomu, co je pro zákazníka skutečně významné. Podle judikatury SDEU není nutné ve srovnávací reklamě vyjmenovat všechny srovnávané výrobky a jejich ceny, neboť takový požadavek by mohl být jen obtížně proveditelný, avšak adresát musí být informován o tom, kde a jak se může se zbývajícími údaji seznámit (srov. rozsudek ESD ze dne 19. 9. 2006, sp. zn. C-356/04).

d) srovnává zboží s označením původu pouze se zbožím stejného označení,

Tato podmínka se vztahuje pouze ke zboží, nikoli však službám, a opět směřuje k tomu, aby bylo srovnáváno srovnatelné a nedošlo ke klamání adresáta, tzn. jde-li o zboží s určitým označením původu, může být srovnáváno pouze se zbožím s takovým označením, a naopak, nemá-li zboží takové označení, nelze jej srovnávat se zbožím, u něhož původ označen je (k tomu odlišně srov. rozsudek ESD ze dne 19. 4. 2007, sp. zn. C-381/05).

e) nezlehčuje soutěžitele, jeho postavení, jeho činnost nebo její výsledky nebo jejich označení ani z nich nekalým způsobem netěží, a

Tato podmínka souvisí se skutkovou podstatou zlehčování (ustanovení § 2984) a parazitování na pověsti (§ 2982). Zlehčování je zakázáno ve vztahu k osobě soutěžitele, jeho postavení a činnosti nebo jejím výsledkům či jejich označení. Zlehčováním je uvedení nebo rozšiřování nepravdivého údaje o poměrech, výkonech či výrobku jiného soutěžitele způsobilého přivodit újmu (srov. ustanovení § 2984 odst. 1). Může jít však být též uvedení a rozšiřování pravdivého údaje způsobilého přivodit újmu soutěžiteli (srov. ustanovení § 2984 odst. 2), což by, stricto sensu, mohlo fakticky vyloučit přípustnost srovnávací reklamy (srovnávací reklama z povahy věci cílí na prezentaci vlastních výrobků a služeb tak, aby vyzdvihla jejich přednosti v porovnání s konkurencí, a naopak výrobky či služby konkurence jsou vždy prezentovány méně příznivě, čímž dochází ke zlehčování konkurenta, jeho postavení atd.; pokud by podmínkou sub e) mělo být vyloučeno i uvádění jakýchkoli pravdivých údajů, které zlehčují konkurenta, jeho postavení atd., byla by fakticky srovnávací reklama vyloučena. Takový ovšem úmysl zákonodárce nepochybně nebyl (vyjma toho s ohledem na komunitární úpravu – směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2006/114/ES, která vyžaduje úplnou harmonizaci – takový úmysl ani být nemohl). V souladu s požadavky judikatury SDEU je třeba podmínky uvedené v ustanovení § 2980 odst. 2 vykládat z hlediska přípustnosti srovnávací reklamy co nejpříznivěji (srov. rozsudek ESD ze dne 25. 10. 2001, sp. zn. C-112/99, či rozsudek ze dne 19. 4. 2007, sp. zn. C-381/05) a celé ustanovení § 2980 odst. 2 je třeba vykládat eurokonformně (srov. rozsudek ESD ze dne 13. 11. 1990, sp. zn. C-106-89, ve věci Marleasing SA), přičemž shora uvedená směrnice srovnávací reklamu za určitých podmínek jednoznačně připouští a pokud jde o podmínku uvedenou v ustanovení § 2980 odst. 2 písm. e), formuluje ji směrnice takto: (srovnávací reklama je přípustná, pokud) "nemá za následek oslabení důvěryhodnosti nebo znevážení ochranné známky, obchodní firmy, jiného rozlišovacího znaku, zboží, služeb, činností nebo postavení soutěžitele" (srov. ustanovení čl. čl. 4 písm. d) směrnice). K těžení z postavení, činnosti atd. soutěžitele srov. komentář k ustanovení § 2984.

f) nenabízí zboží nebo službu jako napodobení či reprodukci zboží nebo služby označovaných ochrannou známkou soutěžitele nebo jeho názvem.

Poslední podmínka jednoznačně zakazuje nabízení napodobenin výrobku či služby, kdy u napodobeniny se očekává absence některých vlastností originálu, a zpravidla výrazně nižší cena. Nejde zde ani tak o nebezpečí záměny originálu s napodobeninou (průměrný zákazník je zpravidla schopný zjistit, že jde o napodobeninu, často napodobenina ani nezastírá, že se jedná o imitaci, nikoli originál), jako spíše parazitování na pověsti originálního výrobku či služby, případně free-riding. Touto problematikou se podrobně zabýval ESD v rozsudku ze dne 18. 6. 2009, sp. zn. C-487/07.

Splnění shora uvedených podmínek

Nahrávám...
Nahrávám...