Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 78

 Nahoru[Ochrana jména]

Zákon poskytuje výslovnou ochranu oběma hlavním atributům práva na jména – právu jméno užívat i právu na ochranu před neoprávněným užitím jména (a proti jiným neoprávněným zásahům).

V praxi dochází nejčastěji k neoprávněnému užití jména.

Jako neoprávněné užití jména nelze označit každé užití daného jména, ale jen takové, kdy lze z kontextu objektivně seznat, že se jedná o konkrétního nositele tohoto jména. Jako kritérium je v takových případech třeba použít rozum průměrného člověka ve smyslu § 4 odst. 1.

Neoprávněným užitím jména může být např. spojení jména konkrétní osoby s nějakou (negativní) zprávou či informací, pojmenování (záporné nebo směšné) literární či filmové postavy určitým jménem či – zřejmě nejčastější – neoprávněné užití jména veřejně známé osoby (herce, sportovce, politika) v reklamě, což podle konkrétních okolností může být i nekalou soutěží podle § 2976 a násl.

Nikdo se však nemůže úspěšně domáhat toho, aby jeho jméno přestala užívat osoba, která se jmenuje stejně.

Ten, kdo se cítí být dotčen nebo poškozen neoprávněným zásahem do svého práva na jméno, se může domáhat toho, aby bylo upuštěno od neoprávněných zásahů do jeho práva a aby byly odstraněny následky takového jednání.

Nejčastější formou odstranění následků protiprávního jednání je v případě osobnostních práv poskytnutí přiměřeného zadostiučinění, a to buď morálního (veřejná omluva) nebo peněžního jako náhrada nemajetkové újmy v penězích, méně často náhrada škody včetně ušlého zisku nebo vydání bezdůvodného obohacení.

Poskytnutí přiměřeného zadostiučinění upravuje § 2956 a násl. pod rubrikou Náhrada při újmě na přirozených právech člověka. Podle § 2956 zadostiučinění náleží za újmu na přirozeném právu člověka chráněném ustanovením části první NOZ. Jméno sice je upraveno v části první zákona, právo na jméno však není řazeno mezi práva přirozená. Srov. též skutečnost, že jméno není spolu s ostatními osobnostními právy upraveno v § 81 a násl. Na druhou stranu je právo na jméno vnímáno výlučně jako právo osobnostní a poskytnutí přiměřeného zadostiučinění se jeví jako nejvhodnější forma náhrady újmy vzniklé v důsledku neoprávněného zásahu. Rovněž důvodová zpráva k NOZ v souvislosti se jménem zmiňuje náhradu nemajetkové nebo majetkové újmy. Proto se domníváme, že i právo na jméno spadá pod § 2956.

Výše uvedených nároků se lze domáhat též soudní cestou, příslušný je okresní soud podle místa bydliště nebo sídla žalovaného.

Ochranu jménu reflektuje rovněž zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách. Podle § 7 odst. 1 písm. h) zákona č. 441/2003 Sb. se přihlašované označení nezapíše do rejstříku ochranných známek na základě námitek proti zápisu ochranné známky do rejstříku podaných fyzickou osobou, jejíž právo na jméno a na ochranu projevů osobní povahy mohou být dotčena přihlašovaným označením, popřípadě osobou oprávněnou uplatňovat tato práva na ochranu osobnosti; stejné osoby mohou z týchž důvodů podat návrh na prohlášení neplatnosti již zapsané ochranné známky (§ 32 odst. 3 zákona č. 441/2003 Sb.).

Osoby oprávněné domáhat se ochrany jména

Zákon výslovně stanoví, kdy se ochrany jména mohou domáhat i jiné osoby než osoba přímo dotčená neoprávněným zásahem.

Jedná se při tom v zásadě o dva případy:

1. Dotčená osoba není sama schopna bránit své jméno,…