Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 910

[Obecně k vyživovací povinnosti]

Dosavadní právní úprava

Dosavadní právní úprava výživného a vyživovací povinnosti byla obsažena v ustanovení § 85 a násl. ZoR. Od 1. ledna 2014 v souvislosti s nabytím účinností NOZ doznala právní úprava výživného systémové změny, jelikož stávající ZOR byl zrušen a celá právní úprava výživného byla nově vtělena do NOZ, což je důsledkem toho, že právo rodinné již nadále není upraveno ve zvláštním zákoně (jímž byl do 31. 12. 2013 ZoR), ale je kodifikováno v občanském zákoníku coby obecném soukromoprávním předpisu.

Nová systematika právní úpravy

Oproti dosavadní právní úpravě výživného nedošlo v NOZ k zásadním obsahovým změnám, ale došlo k novému systematickému zařazení problematiky vyživovací povinnosti. Kromě toho, jak uvedeno výše, že pramenem je nově NOZ, není výživné již komplexně upraveno v samostatné části zákona. V ZoR bylo výživné souhrnně upraveno v části třetí zákona, kde byla v jednotlivých hlavách obsažena zvláštní ustanovení ve věci jednotlivých druhů výživného a ta byla následována obecnými ustanoveními o výživném v závěrečné hlavě. NOZ naproti tomu reguluje vyživovací povinnost v části druhé Rodinné právo, a to v rámci hlavy II Příbuzenství a švagrovství, dílu 2 Poměry mezi rodiči a dítětem, oddílu 3 Rodiče a dítě, Pododdílu 4 Vyživovací povinnost. Domníváme se, že nová systematika není pro adresáty právních norem příliš praktická, neboť v rámci nejnižší systematické kategorie, a to pododdílu, jsou regulována ustanovení i velmi obecná, navíc úprava vyživovací povinnosti je "skryta“ v rámci oddílu Rodiče a dítě, přestože tato úprava zahrnuje mnohem širší příbuzenské (a v případě rozvedených manželů či neprovdané matky dokonce i nepříbuzenské) vztahy. Toto může mít podle našeho názoru ten důsledek, že jiné druhy výživného, než je v praxi nejběžnější výživné rodičů vůči dětem, budou ještě více upozaděny.

Úprava výživného v § 910 a násl. NOZ není komplexní, mimo předmětný pododdíl je ještě v ustanovení § 697 upraveno výživné mezi manžely (pro které se ustanovení § 910 a násl. NOZ uplatní subsidiárně) a dále v ustanovení § 760 a násl. se hovoří o výživném rozvedeného manžela (rovněž v tomto případě se § 910 a násl. NOZ uplatní subsidiárně).

Vyživovací povinnost

Termín "vyživovací povinnost“ není v NOZ definován. Je to však tradiční pojem, jehož výklad nečiní větších obtíží. Literatura i soudní judikatura tento pojem vykládají extenzivně, a to tak, že se nejedná pouze o poskytování plnění za účelem zajištění výživy oprávněné osoby v užším slova smyslu, ale že se jedná o celkové zabezpečování všech odůvodněných potřeb oprávněné osoby. Těmito potřebami se kromě samotné výživy, tedy nákladů na potraviny, rozumějí i náklady na ošacení, bydlení, přepravu, ale i rozvoj vzdělání a zájmů, prázdninový pobyt či kulturní vyžití. Stejně tak není nutné, aby vyživovací povinnost byla plnění v peněžité formě. Přestože pravidelné měsíční platby výživného jsou nejtypičtější formou plnění vyživovací povinnosti, může být výživné poskytováno také například ve formě poskytování bydlení, výkonu osobní péče, pečování o společnou domácnost, tvorby úspor pro oprávněnou osobu či hrazení pojistného ve prospěch oprávněné osoby.

K odst. 1

Vzájemná vyživovací povinnost mezi předky a potomky

Předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Předky a potomky se rozumějí příbuzní v řadě přímé. Vzájemnou vyživovací povinnost mezi příbuznými v řadě pobočné NOZ neupravuje. Ani ObčZ neznal vyživovací povinnost mezi příbuznými v řadě pobočné. To znamená, že například teta nemá vyživovací povinnost vůči svému synovci a ani sourozenci v důsledku toho…