Manželé
Prof. Ing. Alena Vančurová, Ph.D.
Vztahy mezi manželi se samozřejmě promítají i do ekonomické roviny, a proto v oblasti zdanění nalezneme mnoho odchylek, které platí pro manžele, a také řadu komplikací a nejasností.
Na druhé straně právě manželé mohou společným postupem v mnoha případech optimalizovat svoji daňovou povinnost.
Výklad zahájíme daní z příjmů fyzických osob a postupně se dostaneme i k jiným daním a také k pojistnému. Nejprve se však budeme věnovat základnímu institutu, který zasahuje do mnoha daňových pravidel u manželů, společnému jmění manželů („SJM”).
Nahoru Společné jmění manželů
Současná právní úprava novým občanským zákoníkem vytváří určitý prostor pro smluvní autonomii manželů. Umožňuje manželům dohodou upravit vzájemné právní vztahy odchylně od obecné úpravy NOZ, a to v rámci široké škály možností.
Nahoru Rozsah společného jmění manželů
V prvním plánu do společného jmění patří veškerý hmotný majetek, který byl nabyt některým z manželů nebo jimi oběma za trvání manželství. To platí bez ohledu na to, zda manželé sdílejí společně hospodařící domácnost. Dále je tvoří závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů a které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého manžela.
Do společného jmění manželů patří i věci, které slouží podle své povahy k výkonu povolání jen jednomu z manželů. K podnikání s majetkem ve společném jmění je však třeba souhlasu druhého z manželů, jen pokud využití majetku ve společném jmění přesahuje obvyklou míru.
Zisky z věcí ve výlučném (odděleném) vlastnictví jednoho z manželů nebo v podílovém spoluvlastnictví do společného jmění manželů také patří.
Nahoru Společným jměním není
Součástí společného jmění není majetek, který byl získán dědictvím, odkazem nebo darem jen jedním z manželů. Společným jměním dále není majetek náležející do výlučného vlastnictví jednoho z manželů a věci, které podle své povahy slouží k osobní potřebě jen jednomu z manželů.
Do SJM nepatří náhrada nemajetkové újmy na přirozených právech jednoho z manželů.
Stane-li se jeden z manželů během trvání manželství společníkem obchodní korporace, je tento podíl rovněž součástí společného jmění, pokud ho manžel nenabyl způsobem zakládajícím výlučné vlastnictví (dědictvím atd.).
Nahoru Změna rozsahu společného jmění
Společné jmění manželů lze smluvně upravit před uzavřením manželství nebo v jeho průběhu. Nelze však společné jmění zcela vyloučit, neboť do něho musí patřit alespoň obvyklé vybavení domácnosti. Na druhé straně společné jmění lze jak rozšířit, tak i zúžit.
Příjmy plynoucí z rozšíření nebo zúžení společného jmění manželů nejsou u žádného z manželů předmětem daně z příjmů. Ani příjmy z vypořádání SJM nejsou předmětem daně z příjmů FO.
V případě dědictví a darování je možné upravit smlouvou, aby manželé získali věc do podílového spoluvlastnictví.
V pochybnostech u darování jsou rozhodné konkrétní podmínky darovací smlouvy. Je-li předmětem smlouvy nemovitá věc, která již náleží do společného jmění manželů nebo do výlučného majetku jednoho z manželů, nabývá tato smlouva účinnosti vkladem do katastru nemovitostí.
Uzavřením smlouvy, jde-li o nemovitost, sice vznikají závazkové vztahy, nevzniká však ještě vlastnické ani jiné věcné právo; jeho vznik je vázán na vklad do katastru nemovitostí. Účinky vkladu (tedy i nabytí vlastnického práva k nemovitosti) vznikají již ke dni, kdy byl návrh na vklad nemovitosti doručen katastrálnímu úřadu.
To je vlastně odkládací podmínka, která je nesplnitelná, protože zatímco k věcně-právní účinnosti smlouvy (nabytí vlastnictví k nemovitosti) dochází již k datu podání návrhu na vklad do katastru, účinnost smlouvy a z ní plynoucí závazkové vztahy vznikají až dnem vkladu, tedy později.
Tuto právní nepřesnost lze chápat tak, že k nabytí výlučného práva k nemovitosti pro jednoho z manželů dochází až vkladem do katastru nemovitostí zároveň s nabytím účinnosti smlouvy. Na druhé straně je jasné, že případné smluvní podmínky musí být splněny nejpozději ke dni doručení návrhu na vklad.
Nahoru Výhrada k zániku manželství
Vznik společného jmění manželů lze smluvně vyhradit ke dni zániku manželství. Princip spočívá v tom, že majetek, který manželé nabyli za trvání manželství, do společného jmění nespadá (to platí pro veškerý majetek nabytý během manželství). Účinky smlouvy nastávají až ke dni zániku manželství.
To může být podstatné z hlediska bezúplatných příjmů z dědictví.
Nahoru Zánik a vypořádání SJM
Společné jmění manželů končí zánikem manželství. Po zániku společného jmění manželů dochází k jeho vypořádání. Prioritní formou vypořádání je samozřejmě dohoda manželů, zpravidla písemná.
Nedojde-li k vypořádání společného jmění dohodou, provede je na návrh některého z manželů soud, který vychází z rovnosti podílů obou manželů, přihlédne však i k řadě dalších okolností - např. k tomu, že každý z manželů je oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého vynaložil na společný majetek, dále k potřebám nezletilých dětí, k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu a jak se zasloužil o nabytí a udržení společných věcí.
Nedošlo-li do tří let od zániku společného jmění manželů k jeho vypořádání, platí, že:
-
hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá,
-
ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné,
-
ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné.
Ovlivněno právními vztahy mezi manželi může být zdanění všech základních druhů příjmů v rámci základu daně z příjmů fyzických osob.
Odlišnosti se týkají zejména vztahů souvisejících se samostatnou činností manželů a také příjmů plynoucích z majetku ve společném jmění (jde zejména o příjmy z nájmu – viz Nájem daň z příjmů FO a z prodeje majetku - viz Prodej majetku FO).
Jsou-li oba manželé zaměstnáni, pak je třeba, aby se dohodli, kdo z nich bude uplatňovat daňové zvýhodnění na děti při výpočtu záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti. Vybraný manžel musí svůj nárok doložit i potvrzením zaměstnavatele druhého z manželů, že on daňové zvýhodnění na děti neuplatňuje.
Pokud je zaměstnán jen jeden z manželů, je vhodné, aby právě on uplatňoval daňové zvýhodnění na děti. K tomu bude potřebovat doložit zaměstnavateli čestné prohlášení druhého z manželů, že on daňové zvýhodnění neuplatňuje. Tento postup je vhodný tam, kde druhý z manželů neplatí zálohy na daň z příjmů podle poslední známé daňové povinnosti. V opačném případě je hledání vhodné varianty složitější.
Vše je složitější, když alespoň jeden z manželů podniká nebo obecně provozuje samostatnou činnost. Komplikace plynoucí z využití majetku se mohou vyskytnout téměř u všech daní.
V rámci příjmů ze samostatné činnosti může společná činnost manželů nabývat několika forem. Zdánlivě nejjednodušší je případ, kdy oba manželé vykonávají samostatnou činnost a navzájem si účtují za svoje služby či zboží. V uvedeném případě musí mít oba z manželů živnostenské nebo jiné oprávnění k podnikání.
Protože jde o osoby spojené, je nutné, aby důsledně při takových vzájemných operacích dbali na to, že ceny, které používají, jsou ekonomicky odůvodněné a stanovené ve výši, kterou by mezi sebou použily nezávislé subjekty.
Jednotková cena, kterou účtuje jeden z manželů druhému, bude stejná, jakou účtuje podle své kalkulace za stejné služby a úkony ostatním odběratelům.
Tento poměrně jednoduchý způsob vzájemného zápočtu příjmů a výdajů se komplikuje v rámci společného jmění manželů. Nelze totiž převádět to, co je ve společném majetku, a tak je k tomuto režimu třeba, aby si manželé dopředu alespoň omezili společné jmění před tím, než např. jeden z manželů prodá věc druhému z nich. Na druhé straně částky výdělku (zisku) dosažené jedním z manželů se stávají součástí společného jmění manželů v okamžiku, kdy k nim manžel získá možnost nakládání.
Nahoru Výdaje spojené s majetkem ve společném jmění
Majetek ve společném jmění může manžel, který prokazuje výdaje v rámci samostatné činnosti, vložit do svého obchodního majetku a uplatňovat výdaje s ním spojené.
Nahoru Podnikání obou manželů
Možné je i to, že takový majetek pro svoji samostatnou činnost používají oba z manželů. Potom tento majetek může jen jeden z nich zahrnout do svého obchodního majetku. Avšak výdaje spojené s využíváním tohoto majetku, a to včetně odpisu, mohou v poměru, v jakém se podílejí na jeho využití, uplatňovat do daňových výdajů oba.
Manželé Kolářovi, kteří oba podnikají jako živnostníci, si pořídili v rámci svého společného jmění počítač, na kterém oba hodlají mimo jiné vést svoji daňovou evidenci. Pořizovací cena majetku byla 48 000 Kč. Dohodli se, že manžel tento počítač zahrne do svého obchodního majetku.
Zrychlený daňový odpis počítače manžel vypočetl na 16 000 Kč. Podle vedené evidence počítačového času je zřejmé, že manžel počítač využíval ze 40 % a manželka z 35 % pro svoje podnikání.
Zbytek počítačového času připadá na využití počítače pro rodinné účely. A tak tedy manžel ve svých daňových výdajích uplatní odpis počítače ve výši 40 % z 16 000 Kč, tj. 6 400 Kč, a manželka ve výši 35 % z částky 16 000 Kč, tj. 5 600 Kč.
Zůstatková cena počítače evidovaného v obchodním majetku manžela poklesne o 16 000 Kč, tj. na 32 000 Kč.
Majetek ve společném jmění u manželů, kteří oba podnikají, resp. vykonávají samostatnou činnost, může do obchodního majetku vložit kterýkoli z nich. Zdůrazňuje, že ne oba současně.
Je pochopitelně možné, aby třeba v následujícím zdaňovacím období manžel vyřadil majetek pořízený ze společného jmění manželů (např. počítač z předešlého příkladu) ze svého obchodního majetku.
Pak ho do něj může naopak zahrnout manželka. V tom případě bude manželka povinna pokračovat v odpisování započatém manželem a ve zdaňovacím období, ve kterém majetek ona zařadí do svého obchodního majetku, může uplatnit jen polovinu daňového odpisu za předpokladu, že majetek nezahrne do obchodního majetku už od 1. ledna zdaňovacího období.
Předpokládejme, že v následujícím roce už manželé počítač používají jen pro své podnikání. V následujícím zdaňovacím období, třeba k 31. březnu, manžel vyřadil počítač ze svého obchodního majetku a manželka se rozhodla, že ho dnem 30. června naopak do svého obchodního majetku zahrne.
V tom případě manžel vypočte roční odpis a uplatní poloviční výši. Pokud manželka vloží počítač do svého obchodního majetku, také uplatní poloviční odpisy. Samozřejmě oba ze základny, která odpovídá poměru užívání daného majetku.
Stále platí, že zůstatková cena počítače na konci tohoto zdaňovacího období poklesne o celou hodnotu vypočtených „ročních” daňových odpisů.
Jestliže po vyřazení z obchodního majetku budou manželé počítač prodávat, potom příjem z prodeje počítače se musí zdanit u toho z manželů, který ho měl vložen do obchodního majetku. Byl-li majetek postupně vložen do obchodního majetku obou z nich, pak u kteréhokoli manžela.
Zpravidla je výhodné, aby byl příjem z prodeje majetku zdaněn u toho z manželů, který dosáhne lepší daňové pozice.
Je-li movitá anebo nemovitá věc (s výjimkou bytu anebo rodinného domu, ve kterém má někdo z manželů trvalé bydliště) prodávána po více než pěti letech od vyřazení z obchodního majetku prvního z manželů, je lépe příjem z prodeje majetku považovat za příjem toho z manželů, který majetek vyřadil z obchodního majetku dříve, a tak využít osvobození od daně z příjmů fyzických osob.
To se ostatně vyplatí i ve většině dalších případů, protože u tohoto manžela bude evidována vyšší zůstatková cena, která je výdajem.
K dispozici mají manželé, jak jsme naznačili v úvodu, několik variant daňové optimalizace.
Nahoru Spolupracující osoba
Manželé mají ojedinělou možnost. Když jeden z nich podniká, resp. provozuje samostatnou činnost, může za vymezených podmínek druhého z manželů považovat za spolupracující osobu a rozdělovat na něj část příjmů a výdajů z této činnosti.
Další variantou pro rozdělení příjmů a výdajů dosažených společnou činností manželů je zavázat se smlouvou a sdružit se za společným účelem ve společnosti (dříve sdružení bez právní subjektivity). Taková společnost však připadá v úvahu u manželů jen tehdy, mají-li…
