Dohoda o odpovědnosti za schodek na hodnotách svěřených
zaměstnanci k vyúčtování
Čteme to teď všude - v kurzu je zlato. Peníze
mohou svoji hodnotu ztratit, zlato nikoliv. O zlato, i když za jiných
okolností, šlo i v následujícím případu. Zaměstnanec pracoval jako dělník na
úseku lití zlatých šperků. Svojí nedbalostí při zpracování zlata (odešel, aniž
by zlaté odlitky uschoval do trezoru) umožnil jeho odcizení, a
zaměstnavateli tak způsobil velkou škodu. Protože pojišťovna prohlásila
škodu jako nelikvidní, zaměstnavatel se domáhal její náhrady na zaměstnanci, a
to nikoliv z titulu obecné odpovědnosti (náhrada škody do výše 4,5 násobku
průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým zaměstnanec
způsobil škodu), ale odpovědnosti zpřísněné a založené dohodou o
odpovědnosti za schodek na hodnotách svěřených zaměstnanci k vyúčtování,
která mezi účastníky pracovního poměru byla uzavřena (náhrada škody v plné
výši).
Jádrem sporu se stala otázka, zda může být předmětem
dohody o odpovědnosti zaměstnance za schodek materiál, který mu
zaměstnavatel svěřil ke zpracování (v daném případě čisté zlato k lití
šperků). Na rozdíl od soudů nižších stupňů Nejvyšší soud přijal závěr, že
zlato, které žalovaný zaměstnanec převzal k výkonu sjednané práce (za
účelem lití zlatých šperků) a se kterým v rámci své osobní dispozice prováděl
určitý výrobní postup (přebíral zlato v určitém tvaru a struktuře, která se v
důsledku jím vykonávané práce tavením měnila), je nepochybně hodnotou,
kterou je zaměstnanec povinen následně po zpracování vyúčtovat, a proto je
způsobilým předmětem dohody o odpovědnosti, na jejímž základě zaměstnanec
přejímá zvýšenou odpovědnost. Okolnost, že při tomto technologickém postupu
docházelo také k určité výrobní ztrátě na zpracovávaném materiálu, kterou sice
zaměstnanec může ovlivnit pečlivostí při výrobním postupu, ale které také
nemůže…