Mysleli jste si, že... - Přehled judikatury trochu jinak

     Čteme to teď všude - v kurzu je zlato. Peníze mohou svoji hodnotu ztratit, zlato nikoliv. O zlato, i když za jiných okolností, šlo i v následujícím případu. Zaměstnanec pracoval jako dělník na úseku lití zlatých šperků. Svojí nedbalostí při zpracování zlata (odešel, aniž by zlaté odlitky uschoval do trezoru) umožnil jeho odcizení, a zaměstnavateli tak způsobil velkou škodu. Protože pojišťovna prohlásila škodu jako nelikvidní, zaměstnavatel se domáhal její náhrady na zaměstnanci, a to nikoliv z titulu obecné odpovědnosti (náhrada škody do výše 4,5 násobku průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým zaměstnanec způsobil škodu), ale odpovědnosti zpřísněné a založené dohodou o odpovědnosti za schodek na hodnotách svěřených zaměstnanci k vyúčtování, která mezi účastníky pracovního poměru byla uzavřena (náhrada škody v plné výši).

     Jádrem sporu se stala otázka, zda může být předmětem dohody o odpovědnosti zaměstnance za schodek materiál, který mu zaměstnavatel svěřil ke zpracování (v daném případě čisté zlato k lití šperků). Na rozdíl od soudů nižších stupňů Nejvyšší soud přijal závěr, že zlato, které žalovaný zaměstnanec převzal k výkonu sjednané práce (za účelem lití zlatých šperků) a se kterým v rámci své osobní dispozice prováděl určitý výrobní postup (přebíral zlato v určitém tvaru a struktuře, která se v důsledku jím vykonávané práce tavením měnila), je nepochybně hodnotou, kterou je zaměstnanec povinen následně po zpracování vyúčtovat, a proto je způsobilým předmětem dohody o odpovědnosti, na jejímž základě zaměstnanec přejímá zvýšenou odpovědnost. Okolnost, že při tomto technologickém postupu docházelo také k určité výrobní ztrátě na zpracovávaném materiálu, kterou sice zaměstnanec může ovlivnit pečlivostí při výrobním postupu, ale které také nemůže…