Neplátce a identifikovaná osoba
Mgr. Radmila Kulková, Ing. Jan Ambrož
V tomto textu navazujeme na obecný článek Plátce DPH, jehož část je též neplátcům věnována. Zde se výklad pojmu neplátce DPH týká konkrétněji daňových subjektů, které jsou osobou povinnou k dani (DPH), ale nejsou k této dani jako plátci registrovány.
Postupně se věnujeme základnímu výkladu ekonomická činnost a osobám povinným k dani („A”), identifikovaným osobám („B”), některým specifikům spojených s postavením neplátce DPH („C”).
Osoby povinné k dani jsou definovány zejména v § 5 ZDPH, související ustanovení k obsahu pojmu plátce a ekonomická činnosti naleznete v § 6 až 6f.
Základní ustanovení týkající se identifikovaných osob jsou uvedena v § 6g až 6l (tituly pro registraci těchto osob), § 97 a 97a (registrace) a § 107 a 107a (zrušení registrace).

Vzhledem k tomu, že řada dalších ustanovení zákona o DPH se také přímo aplikují na identifikované osoby, v části Práva a povinnosti těchto osob uvádíme další paragrafy ZDPH.
Pro neplátce DPH lze dovodit několik důležitých textů zákona o DPH, na které se odkazujeme v dalším výkladu.
Nahoru A. EKONOMICKÁ ČINNOST A OSOBY POVINNÉ K DANI
Jde o množinu subjektů, které podnikají, ale nebyly splněny podmínky pro jejich registraci k DPH jako plátců.
Nahoru Ekonomická činnost
Úmyslně jsme použili nesprávný pojem „podnikají”, protože tak je to vnímáno širokou veřejností – přesné je: vykonávají ekonomickou činnost ve smyslu ustanovení § 5 ZDPH.

Pan Nový je advokátem, je zřejmé, že „podniká” (i když nemá živnostenský list) – pro účely DPH vykonává ekonomickou činnost. Jeho manželka je v domácnosti, pravidelně publikuje v různých časopisech – a tak ji opět musíme zařadit do množiny osob vykonávajících ekonomickou činnost. Jejich syn vlastní několik bytů, které dlouhodobě pronajímá – opět u něj musíme hovořit o výkonu ekonomické činnosti.

Ani jedna ze tří výše uvedených osob skutečně nepotřebuje k výkonu ekonomické činnosti podle klasifikace zákona o DPH živnostenské oprávnění.
Nahoru Osoby povinné k dani
Zákon o DPH používá pojem osoba povinná k dani. Všechny osoby uvedené v příkladu shora jsou osobami povinnými k dani. Jestli mají i postavení plátce, záleží na naplnění dalších podmínek.
Nahoru Povinnosti osoby povinné k dani
Zákon nastavuje určité podmínky, kdy osoba povinná k dani má současně povinnost DPH uplatňovat. Z opačného pohledu vlastně říká i to, kdy, resp. do kdy, je od povinnosti uplatňovat DPH „osvobozena”, resp. nemusí se registrovat k dani z přidané hodnoty.

Kdo je plátcem a od kdy se jím stane, kdo může požádat o to, aby se plátcem stal, kdo, resp. v jakých případech se osoba stává tzv. identifikovanou osobou – ať už má nebo nemá sídlo v tuzemsku nebo ne, vyplývá z § 6 až 6i ZDPH. Z těchto ustanovení pak do značné míry vyplývá i to, kdo – která osoba povinná k dani – je „neplátcem” DPH.
Nahoru „Jiné” osoby povinné
V § 5 ZDPH se setkáme s dalšími subjekty, osobami povinnými, zejména veřejnoprávními subjekty, organizačními složkami státu atd.

Připomeňme si, že tyto subjekty, pokud vykonávají činnosti uvedené v příloze č. 1 zákona o DPH, jsou považovány za osoby povinné k dani.
Nahoru B. IDENTIFIKOVANÁ OSOBA
Identifikovanou osobu lze zjednodušeně charakterizovat jako „neplnohodnotného” plátce. Jde o osobu povinnou k dani, která má z důvodů stanovených přesně zákonem (viz § 6g až 6l ZDPH):

Identifikovaná osoba není plátcem, v oblasti daně z přidané hodnoty má jen určité povinnosti. Nemá naopak stejná práva (nároky), které má plátce. Zejména proto jsou identifikované osoby posuzovány spíše jako součást kategorie „neplátci” DPH.
Důvody pro registraci nalezneme v ustanoveních § 6g až 6l ZDPH. Identifikovanou osobou:
-
Je vždy osoba povinná k dani, která není plátcem, nebo právnická osoba nepovinná k ani, která pořizuje v tuzemsku zboží z jiného členského státu nad stanovený limit.
-
Stane se dále osobou povinnou k dani, která není plátcem, má sídlo nebo provozovnu v tuzemsku a pořídila v tuzemsku od neusazené osoby službu, zboží dodané s instalací či montáží anebo zboží dodané soustavami či sítěmi.
-
Je také povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku, která poskytla zdanitelnou službu s místem plnění v jiném členském státě, přičemž jde o službu podle základního pravidla, která není v členském státě poskytnutí služby osvobozena od daně. Opět zde samozřejmě platí, že identifikovanou se tato osoba stane pouze, pokud již v tuzemsku není plátcem DPH.
Nahoru Novela zákona o DPH
Od 1. 1. 2015 byly do ZDPH přidány další tři důvody, na základě kterých se osoba povinná k dani může stát identifikovanou osobou. Tentokrát – na rozdíl od doposud upravených případů – jde o dobrovolnou registraci za identifikovanou osobu (na žádost). Tuto žádost může podat osoba povinná k dani podle následujících pravidel.
1. Má sídlo nebo provozovnu v tuzemsku a bude poskytovat vybrané služby v rámci zvláštního režimu jednoho správního místa (tzv. mini one stop shopu).

Osoby poskytující tyto vybrané služby s místem plnění mimo tuzemsko potřebují totiž k registraci do zvláštního režimu jednoho správního místa registraci k DPH (DIČ) a zakotvením možnosti požádat o registraci „jen” za identifikovanou osobu je jim umožněno zachovat si v rámci obchodování v tuzemsku osvobození pro malé podniky (v případě, že nedosahují registrační limit pro registraci za plátce).
2. Bude v tuzemsku pořizovat zboží z jiného členského státu, které se v souladu se zákonem rozhodla zdaňovat, ačkoli jde o pořízení do limitu.
3. Má sídlo nebo provozovnu v tuzemsku a bude v tuzemsku od osoby neusazené v tuzemsku přijímat služby, nakupovat zboží s instalací nebo montáží, anebo nakupovat zboží soustavami nebo sítěmi – nebo pokud bude v jiném členském státě poskytovat neosvobozenou službu podle základního pravidla.

Všechny případy dobrovolné registrace za identifikovanou osobu se samozřejmě týkají osob povinných k dani pouze tehdy, nejsou-li již plátci DPH. Účelem připuštění dobrovolné registrace ve vymezených (zejména posledních dvou) případech je umožnit těmto osobám získat DIČ před tím, než by se stali osobami s registrační povinností (identifikovanými osobami) ze zákona. Tím se odstraní mnohé administrativní potíže, mnohdy vznikající až k tomuto dojde, avšak obchodník ještě nemá DIČ.
Nahoru „Zahraniční plnění a Identifikace”
U registrace došlo od roku 2013 k určitému posunu mezi registrací formou plátcovství a formou pouhé identifikace. Zjednodušeně řečeno: některé důvody, které doposud zakládaly plátcovství, jsou od 1. 1. 2013 důvodem pouze pro identifikaci.
Do konce roku 2012 šlo o důvod pro vznik plátcovství např. při pořízení zboží z jiného členského státu nebo přijetí služby z jiného členského státu.

Pan Nováček, živnostník, osoba povinná k dani, neplátce, pořídil nový automobil…