Podrozvahová evidence
Ing. Jaroslav Trávníček
Nahoru Podrozvahová evidence
Rozvahová evidence slouží k zachycení důležitých skutečností,
jejichž znalost je podstatná pro posouzení majetkoprávní situace účetní
jednotky (majetku a závazků a jiných aktiv a pasiv) a jejích ekonomických
zdrojů.

Tato evidence samozřejmě neobsahuje veškerý majetek a závazky
účetní jednotky, a ani veškeré skutečnosti - viz též Účetní výkazy.

V rámci podrozvahové evidence se například zachycuje především
využívání cizího majetku, ke kterému účetní jednotka nemá vlastnické právo či
právo hospodaření s majetkem státu, dále evidence práv, o nichž se v rámci
rozvahového účetnictví neúčtuje (např. hypotéky), či materiál, o kterém takto
rozhodly obecně platné právní předpisy (jeho pořízení, uchování, udržování a
sledování v rámci účetní jednotky).
Tyto důležité skutečnosti se sledují na podrozvahových účtech v
rámci účtových skupin 75 až 79. Úprava analytické evidence je
plně v kompetenci a pravomoci účetní jednotky. Ustanovení § 13 ZoÚč nařizuje účetním jednotkám zřídit knihu
podrozvahových účtů, na nichž se zachycují účetní zápisy, které se nezachycují
v následujících účetních knihách:
-
účetní deník,
-
hlavní účetní kniha.

Jde o postupy direktivního charakteru, k nimž je účetní jednotka
zavázána právními předpisy, nebo o rozhodnutí v kompetenci účetní jednotky, o
nichž může a musí rozhodnout v rámci svých vnitropodnikových předpisů
(směrnic).
Podrozvahová evidence není operativní evidencí, ale její
vedení je povinné, pokud má pro tuto účetní evidenci náplň. České účetní
standardy stanovují pro podrozvahovou evidenci povinnost souvztažného účetního
zachycení. Základní metodický přístup k vedení podrozvahové evidence odvozujeme
především z ČÚS č. 001.
Základním úkolem podrozvahové evidence je zachycení majetku a
závazků, o nichž se v rámci rozvahové evidence neúčtuje či účtovat nesmí. Nebo položek, o nichž účetní jednotka v rámci své kompetence
rozhodla, že nebudou účtovány v „běžné“ rozvaze. Kromě tohoto základního úkolu
však plní podrozvahová evidence i další, neméně důležité úlohy.
Význam podrozvahové evidence se v praxi podceňuje. Přitom není možné
sestavit účetní závěrku nebo daňové přiznání k dani z příjmů PO,
pokud nejsou k dispozici relevantní informace, jak také potvrzují některé níže
uvedené vzorové příklady.
Nahoru Sestavení účetní závěrky
Povinností účetní jednotky je sestavit účetní závěrku z položek v
účetnictví, které jsou zachyceny v účetních knihách účetní jednotky, kde každý
údaj uvedený v účetní závěrce musí mít adresnou návaznost a doložitelnost na
údaje v účetnictví.
Zákon o účetnictví v § 7 odst. 5 upravuje povinnost vybraných účetních
jednotek uvádět v příloze účetní závěrky mimo jiné informace o stavu účtů
vedených v knize podrozvahových účtů. Zatímco údaje uvedené v rozvaze se
generují z údajů rozvahové evidence, je sestavení přílohy v řadě položek vázáno
právě na podrozvahovou evidenci.

Jde například o údaje o majetku a závazcích, jež nejsou vedeny v
rozvahové evidenci, ale jejichž hodnota není nevýznamná pro vytvoření věrného a
poctivého obrazu. Můžeme si pro příklad uvést údaje o zástavních právech,
majetku, k němuž bylo převedeno vlastnické právo z titulu ručení, bianko
směnkách, závazcích. Typickou položkou jsou pohledávky nebo závazky u finančního leasingu. Dále se vyskytují informace
týkající se v účetnictví odepsaných pohledávek, které právně nezanikly aj.

Veškeré výše uvedené údaje musejí být doloženy a prokázány právě
podrozvahovou evidencí.
Nezastupitelnou roli má podrozvahová evidence v oblasti průkaznosti
účetnictví zabezpečované prostřednictvím procesu inventarizace. Pokud účetní
jednotka provede inventarizaci majetku a závazků v souladu s požadavky zákona o
účetnictví, pak existuje logicky významný rozdíl mezi stavem majetku a závazků
-zjištěným inventurou a stavem majetku a závazků zachyceným v účetnictví, jež
není inventarizačním rozdílem. A právě
tento typ rozdílů se dokládá podrozvahovou evidencí.

Jde zpravidla o dlouhodobý hmotný majetek, o kterém účetní jednotka rozhodla,
že se o něm v účetnictví neúčtuje jako o dlouhodobém majetku (drobný hmotný
majetek). Tento majetek však musí být fyzickou inventurou zjištěn. Vzhledem k
tomu, že není zachycen v rámci rozvahové evidence, vzniká rozdíl mezi stavem
zjištěným fyzickou inventurou a stavem zachyceným účetní evidencí.

Obdobným případem může být najatý majetek či majetek (materiál)
přijatý do úschovy. Pokud se tento typ majetku nachází fyzicky k datu konání inventur v teritoriu působnosti účetní jednotky, bude zahrnut do soupisu
zjištěného majetku, ale v rozvahové evidenci tento majetek pochopitelně
podchycen není. Proto nejde o klasický inventurní rozdíl, což účetní jednotka
dokládá podrozvahovou evidencí.
V rámci zásad pro zřízení účtů účtového rozvrhu musí účetní jednotka
zohlednit také členění pro daňové účely, tedy pro transformaci účetního
výsledku hospodaření před zdaněním na základ daně z příjmů PO, pro
potřeby daně z přidané hodnoty i jiných daní.
Jako názorný příklad uvádíme dále oblast odepsaných pohledávek.

Odepsaná pohledávka, pokud právně nezanikla, je vedena v
podrozvahové evidenci. Jestliže dlužník takovouto pohledávku uhradí, zachytí se
v účetnictví inkaso jako výnos souvztažně s příslušným účtem peněžních
prostředků. O daňové účinnosti pak rozhoduje informace z podrozvahová
evidence.

Jestliže poplatník prokáže, že pohledávka byla odepsána na vrub
nedaňových nákladů, nepodléhá inkaso pohledávky až do výše odepsané hodnoty
dani z příjmů.
Také v případě daně z přidané hodnoty mnohdy podrozvahová evidence
slouží jako důkazní prostředek pro obhájení příslušného daňového režimu. Jako
příklad může posloužit skutečnost, že v rámci podrozvahové evidence se
zachycují případy nabytí právních účinků reklamačních a jiných řízení pro opravu základu daně a výše DPH ještě před obdržením řádného opravného daňového dokladu.

Řada plátců daně využívá podrozvahovou evidenci pro účely
zachycení technického zhodnocení, pro účely DPH jako
samostatné položky dlouhodobého majetku, pro účely § 78 a navazujících paragrafů ZDPH, tj. úpravu a vyrovnání odpočtu DPH.
Podrozvahové účty zřizuje účetní jednotka v rámci účtových skupin 75 až 79, přičemž tyto účty jsou stanoveny směrnou účtovou
osnovou jako závazné v úrovni dvou míst (v úrovni účtových skupin) a jsou
nedílnou součástí závazného účtového rozvrhu.

V rámci skupinových účtů vymezených pro podrozvahovou evidenci má
právo účetní jednotka provést uspořádání jednotlivých účtů podle svých potřeb,
pokud bude při tomto vymezení respektovat požadavky obecně kladené účetními
předpisy na analytickou evidenci.
U podrozvahových účtů není účetními předpisy direktivně upraven
charakter vymezených účtových skupin ani jejich obsahová náplň. Podrozvahové
účty se fakticky nečlení na účty aktiv a pasiv, a ani tímto způsobem není
přistupováno k vymezeným účtovým skupinám podrozvahových účtů. Nicméně s
ohledem na zažité zvyklosti, kdy obecně je zůstatek strany MD účtu
vnímán jako aktivum a naopak zůstatek strany DAL účtu jako pasivum, lze
jen doporučit, aby byl takovýto přístup zvolen i v rámci podrozvahových účtů a
tyto účty v rámci příslušných účtových skupin důsledně členit na podrozvahové
účty majetkové a závazkové.
Přesto je nutné výše uvedené doporučení brát s určitou rezervou,
neboť řada v podrozvahové evidenci zachycovaných položek nemá podobu klasického
majetku či závazků.
Podrozvahové účty jsou principiálně jednostranné účty a při
respektování výše uvedeného přístupu k vymezení náplně příslušných účtových
skupin určených pro podrozvahovou evidenci se zvolí postup, kdy majetek a
majetková práva se zachycují na straně MD, zatímco skutečnosti
charakteru závazků na straně DAL příslušného podrozvahového účtu.
Vyřazení z podrozvahové evidence se zachycuje na opačné straně příslušného
podrozvahového účtu.

Výjimku z uvedené zásady představuje evidenční účet (zřizovaný většinou v…