Dotaz
Má zaměstnanec pracující na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti nárok na příspěvek na stravování? Konkrétně naše společnost poskytuje stravenkový paušál, který jsme dosud poskytovali pouze zaměstnancům v hlavním pracovním poměru. Jsme nyní povinni jej poskytovat i zaměstnancům na DPP/DPČ?
Jak je to ve vztahu k případným dalším benefitům, které firma poskytuje a které jsou součástí kolektivní smlouvy?
Právní předpisy
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 586/1992 Sb., zákon o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č 296/2022 Sb., o nákladech na stravování a jejich úhradě v organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 84/2005 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávnými celky
Odpověď
STRAVOVÁNÍ
Nárok na příspěvek na stravování zaměstnanci pracující na základě dohody o provedení práce nebo pracovní činnosti ze zákona nemají, ale nemají jej podle zákoníku práce ani zaměstnanci v pracovním poměru. Aby zaměstnanci měli právo na finanční příspěvek na stravování, je jedno v jaké formě (stravenky, stravenkový paušál), musí být toto právo dohodnuto v kolektivní smlouvě nebo zaměstnavatelem stanoveno ve vnitřním předpisu. Pokud tímto způsobem u zaměstnavatele upraveno není, právo na financování stravování zaměstnanci nemají. Poskytovat finanční příspěvek na stravování ve všech formách však může zaměstnavatel všem zaměstnancům bez ohledu na pracovněprávní vztah, ve kterém práci konají. Jak § 236 ZP, tak i bod 4 § 24 odst. 2 písm. j) ZDP totiž používají pojem zaměstnanci a těmi se myslí všichni zaměstnanci, kteří práci konají v některém ze základních pracovněprávních vztahů upravených zákoníkem práce, tj. nejenom zaměstnanci v pracovním poměru, ale i zaměstnanci, kteří práci konají v některém z právních vztahů založených dohodou o pracích konaných mimo pracovní poměr (dále jen "DPP" a "DPČ").
Stravování zaměstnanců upravuje § 236 ZP a ten se po poslední novele zákoníku práce provedené zákonem č. 281/2023 Sb., kterou asi máte na mysli, neměnil. Novelou se nic nezměnilo ani na tom, že část desátá zákoníku práce Péče o zaměstnance, do níž patří i § 236 ZP, se na zaměstnance konající práce na základě DPČ a DPP vztahovala i před novelou. Poslední novela zákoníku práce proto na níže uvedeném nic nezměnila. Právo (nárok) na zajištění stravování nebo jeho financování, je jedno jakou formou, totiž podle zákoníku práce nemá žádný zaměstnanec, tedy ani zaměstnanci v pracovním poměru. Zaměstnavatel nemá povinnost zajišťovat stravování ani je financovat, zákonem má uloženu pouze povinnost zaměstnancům stravování umožnit (viz § 236 ZP). Právo zaměstnancům na financování stravování vznikne pouze v tom případě, že je to dohodnuto v kolektivní smlouvě nebo stanoveno ve vnitřním předpisu. Jak plyne z textu § 236 odst. 2 ZP, zároveň mohou být v kolektivní smlouvě dohodnuty nebo ve vnitřním předpisu stanoveny další podmínky pro vznik práva na toto stravování a výše finančního příspěvku zaměstnavatele, jakož i bližší vymezení okruhu zaměstnanců, kterým se stravování poskytuje, organizace stravování, způsob jeho provádění a financování zaměstnavatelem. Právo zaměstnanců na poskytování nepeněžitých nebo peněžitých příspěvků (stravenkového…
