Práva a povinnosti akcionářů - platné od 1. ledna 2021

7.2 Práva a povinnosti akcionářů – platné od 1. ledna 2021

JUDr. Petra Kejvalová

Práva akcionářů jsou však upravena i na jiných místech ZOK, případně i v jiných zákonech či samotných textech stanov jednotlivých akciových společností.

Ve vztahu k akciové společnosti je akcionářem ten, kdo je zapsán v seznamu akcionářů.Akciová společnost je povinna vést seznam akcionářů, případně evidenci zaknihovaných cenných papírů ve smyslu § 264 ZOK.

Do seznamu akcionářů, který vede společnost, se zapisují pouze akcie na jméno. Akciová společnost, jež vydává zaknihované akcie, může, určují-li to její stanovy, nahradit seznam akcionářů evidencí zaknihovaných cenných papírů.

Jak jsme již uvedli, zápisu do seznamu akcionářů podléhají pouze akcie na jméno.

Do seznamu akcionářů se zapisuje:

• název druhu akcie, pokud jsou vydány akcie různých druhů,

• jmenovitá hodnota akcie,

• jméno, bydliště anebo sídlo akcionáře,

• číslo bankovního účtu,

• číselné označení listinné akcie.

Zápisu do seznamu akcionářů pak z jeho podstaty podléhají samozřejmě i jakékoliv změny zapisovaných údajů. Do seznamu akcionářů se zapisuje také oddělení či převod samostatně převoditelného práva.

Vzhledem k tomu, že se do seznamu akcionářů uvádí i jméno akcionáře, je seznam akcionářů ve své podstatě jmenným seznamem všech akcionářů, kteří se na akciové společnosti podílejí prostřednictvím akcie na jméno.

Společnost zapíše nového vlastníka do seznamu akcionářů bez zbytečného odkladu poté, co jí bude změna osoby akcionáře prokázána. Naopak v okamžiku, kdy určitá osoba přestane být akcionářem, společnost jej ze seznamu akcionářů bez zbytečného odkladu vymaže (§ 265 odst. 2 ZOK a § 267 odst. 2 ZOK).

Pokud sám akcionář způsobí, že není zapsán v seznamu akcionářů, případně, že zápis neodpovídá skutečnosti, nemůže se domáhat neplatnosti usnesení valné hromady proto, že mu společnost na základě této skutečnosti neumožnila účast na valné hromadě nebo výkon jeho hlasovacího práva. V případě, že zápis do seznamu akcionářů nebyl proveden v důsledku vlastního zavinění takovéto osoby, a to ať jednáním či opomenutím, nese tato osoba negativní důsledky. Aby se tedy vlastník akcie, který není zapsán v seznamu akcionářů, mohl domoci výkonu svých akcionářských práv, musí být splněna zákonná podmínka, že tento stav, tj. nezapsání do seznamu akcionářů, či rozpor zapsaných údajů se skutečným stavem, nezavinil sám akcionář. Toto ustanovení je jakýmsi donucujícím ustanovením akcionářů vůči společnosti, aby bezodkladně společnosti oznamovali změny vztahující se k akciím společnosti.

Každý akcionář má dle § 266 ZOK právo na vydání opisu seznamu všech akcionářů, kteří jsou vlastníky akcií na jméno, nebo jeho požadované části, a to na základě své žádosti.

Společnost je povinna bez zbytečného odkladu od obdržení žádosti vydat akcionáři opis seznamu či jeho části. Přísnější podmínky, co se poskytování informací ze seznamu akcionářů týče, se vztahují na údaje o bankovních účtech akcionářů a na žádosti třetích osob o poskytnutí informací ze seznamu akcionářů. Informace třetím osobám, případně informace o bankovním účtu akcionáře, mohou být poskytnuty buď se souhlasem dotyčného akcionáře, nebo dle podmínek zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Výpis ze seznamu akcionářů může být poskytnut například orgánům činným v trestním řízení, soudu pro účely soudního řízení, či například exekutorovi nebo správci daně.

Výčet akcionářských práv je velice široký, přičemž akcionářská práva lze členit z několika hledisek. Jedním ze základních hledisek dělení akcionářských práv je skutečnost, zda se jedná o majetková či nemajetková práva. Z pohledu akcionáře, jehož primárním zájmem v případě investice do určité akciové společnosti v podobě nákupu akcií, je zhodnocení vynaloženého vkladu, se jako významnější jeví práva majetkové povahy. Majetkovým právem akcionáře, které je opakem samotné vkladové povinnosti akcionáře, je zejména právo na podíl na zisku/dividendu. Nemajetková práva jsou pak taková práva, na základě nichž se akcionář podílí na řízení společnosti. Podílí se tak na směřování dané společnosti, čímž se snaží ovlivnit právě to, aby se mu zhodnotily do společnosti vnesené investice. Nejvýznamnější nemajetková práva jsou zejména právo účastnit se valné hromady, právo hlasovat, právo na vysvětlení, či právo uplatňovat návrhy a protinávrhy.

Akcionářská práva můžeme dále členit na obecná a zvláštní podle kritéria, zda náleží pouze držiteli některého druhu akcií, či všem akcionářům bez ohledu na druh akcie. V této souvislosti zmiňme, že ZOK definuje v § 365 ZOK tzv. kvalifikovaného akcionáře, kterému přiznává výsadní práva.

Kvalifikovaný akcionář je:

a) akcionář nebo akcionáři společnosti, jejíž základní kapitál je vyšší než 100 000 000 Kč, kteří mají akcie, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota dosahuje alespoň 3 % základního kapitálu,

b) akcionář nebo akcionáři společnosti, jejíž základní kapitál je 100 000 000 Kč nebo nižší, kteří mají akcie, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota dosahuje alespoň 5 % základního kapitálu,

c) akcionář nebo akcionáři společnosti, jejíž základní kapitál je 500 000 000 Kč nebo vyšší, kteří mají akcie, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota dosahuje alespoň 1 % základního kapitálu

Práva kvalifikovaného akcionáře:

• právo na svolání valné hromady - § 366 ZOK,

• právo na zařazení záležitosti na pořad valné hromady - § 369 ZOK,

• právo požádat dozorčí radu o přezkum výkonu působnosti představenstva - § 370 ZOK,

• právo podat tzv. akcionářskou žalobu - § 371 a násl. ZOK.

Kvalifikovaní akcionáři mají právo požádat představenstvo nebo správní radu o svolání valné hromady k projednání jimi navržených záležitostí. Žádost o svolání musí obsahovat návrh usnesení k navrhovaným záležitostem nebo odůvodnění navržených záležitostí. V případě, že valná hromada na žádost kvalifikovaného akcionáře není svolána v zákonem stanovených lhůtách, zmocní soud ke svolání valné hromady kvalifikované akcionáře, kteří o to požádají.

Kvalifikovaný akcionář má dále právo požádat představenstvo nebo správní radu o zařazení určité záležitosti na pořad valné hromady, pokud ke každé záležitosti navrhne usnesení nebo její zařazení na program odůvodní.

Kvalifikovaný akcionář má dále právo požádat dozorčí radu, aby v uvedených záležitostech přezkoumala výkon působnosti představenstva.

Kvalifikovaný akcionář je oprávněn dle § 371 a násl. ZOK podat tzv. akcionářskou žalobu, tj. domáhat se za společnost:

• náhrady újmy proti členu představenstva, dozorčí rady, nebo správní rady,

• po takovém členu voleného orgánu splnění jeho povinnosti vyplývající z dohody uzavřené dle § 53 odst. 3 ZOK (řešení vzniku újmy při porušení péče řádného hospodáře uzavřením smlouvy s povinnou osobou),

• splacení emisního kursu proti akcionáři, který je v prodlení s jeho splácením,

• proti vlivné osobě, způsobila-li společnosti újmu.

V takovémto soudním řízení, jakož i následném výkonu rozhodnutí, je oprávněn kvalifikovaný akcionář společnost zastupovat.

Pro vymezení akcionářských práv je podstatné nejprve se v krátkosti seznámit se samotným pojmem akcií tak, jak jej zná zákon o obchodních korporacích.

Akcie jsou jedním z druhů tzv. účastnických cenných papírů. Účastnickými cennými papíry jsou ve smyslu § 245 ZOK cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry vydané společností, se kterými je spojený podíl na základním kapitálu společnosti nebo hlasovacích právech v této společnosti a cenné papíry a zaknihované cenné papíry vydané společností, se kterými je spojeno právo takové cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry získat.

Akcie je „základním” cenným papírem nebo zaknihovaným cenným papírem vydávaným akciovou společností, jež definuje § 256 odst. 1 ZOK jako cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, se kterým jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se podle ZOK a stanov společnosti na jejím řízení, zisku a likvidačním zůstatku při zrušení společnosti s likvidací.

Do akcie jsou tak inkorporována práva a povinnosti akcionáře vůči dané akciové společnosti.

Zde je demonstrativní výčet nejdůležitějších práv akcionářů dle ZOK (některá práva se opakují s ohledem na to, že nejsou uvedena pouze v právní úpravě akciové společnosti, ale také v části první ZOK Obchodní korporace, Hlavě I. ZOK):

• § 34 ZOK právo na podíl na zisku a na jiných vlastních zdrojích,

• § 35 ZOK právo na zálohu na podíl na zisku,

• § 36 ZOK právo na vypořádací podíl,

• § 37 ZOK právo na podíl na likvidačním zůstatku,

• § 244 ZOK právo na rovné zacházení za stejných podmínek se všemi akcionáři,

• § 265 odst. 2 ZOK právo na zápis do seznamu akcionářů,

• § 266 odst. 1 ZOK právo na opis seznamu akcionářů, či požadované části seznamu akcionářů,

• § 348 ZOK právo na podíl na zisku a na jiných vlastních zdrojích,

• § 353 ZOK hlasovací právo,

• § 357 odst. 1 ZOK právo požadovat a obdržet vysvětlení,

• § 360 ZOK právo podat návrh soudu z důvodu odmítnutí či neposkytnutí informace na základě práva na vysvětlení,

• § 361 ZOK právo uplatňovat návrhy a protinávrhy k jednotlivým bodům zařazeným k projednávání valné hromady,

• § 365 až 374 ZOK práva kvalifikovaných akcionářů,

• § 395 ZOK právo požádat, aby účastnické cenné papíry akcionáře odkoupil hlavní akcionář postupem dle ustanovení ZOK o povinném veřejném návrhu smlouvy,

• § 398 ZOK právo podílet se na řízení společnosti na valné hromadě nebo mimo ni,

• § 399 ZOK právo účastnit se valné hromady osobně nebo v zastoupení (rozšířené v důsledku novely ZOK účinné od 1. 1. 2021),

• § 425 ZOK právo požádat představenstvo nebo správní radu o vydání kopie zápisu nebo jeho části po celou dobu trvání existence společnosti,

• § 438a ZOK, tzv. vysílací právo – právo akcionáře jmenovat nebo odvolat jednoho nebo více členů představenstva,

• § 448b ZOK, tzv. vysílací právo – právo akcionáře jmenovat nebo odvolat jednoho nebo více členů dozorčí rady,

• § 484 ZOK přednostní právo na upsání části nových akcií společnosti ke zvýšení základního kapitálu společnosti v poměru jmenovité hodnoty jeho akcií k základnímu kapitálu,

• § 549 ZOK právo na podíl na likvidačním zůstatku.

Základním principem, který se prolíná celou právní úpravou akciové společnosti dle ZOK, je zásada rovného zacházení se všemi akcionáři. Zákon o obchodních korporacích tuto zásadu upravuje v ustanovení § 244 ZOK. Tento princip rovného zacházení je zakotven v obecných ustanoveních o akciové společnosti, a proto se bude aplikovat na celé právo akciové společnosti. Tato zásada stanoví, že za stejných podmínek je nutné přistupovat k akcionářům stejným způsobem a nikoho nezvýhodňovat ani nediskriminovat.

Blíže k některým jednotlivým právům akcionářů

Ustanovení § 353 odst. 1 ZOK zakotvuje základní nemajetková práva akcionáře, kterými jsou právo účastnit se valné hromady a hlasovat na ní.

Tato dvě práva je nutno od sebe navzájem odlišovat, a to z toho důvodu, že zatímco právo účasti na valné hromadě má každý akcionář, tj. i ten, který v určitých případech není oprávněn na valné hromadě hlasovat, výkon hlasovacího práva je v některých případech omezen.

Akcionář není oprávněn vykonávat svá hlasovací práva dle § 426 ZOK, pokud:

a) je v prodlení se splněním vkladové povinnosti, a to v rozsahu prodlení,

b) rozhoduje valná hromada o jeho nepeněžitém vkladu,

c) rozhoduje valná hromada o tom, zda jemu nebo osobě, s níž jedná ve shodě, má být prominuto splnění vkladové povinnosti, anebo zda má být odvolán z funkce člena orgánu společnosti pro porušení povinností při výkonu funkce,

d) v jiných případech stanovených tímto zákonem nebo jiným právním předpisem, nebo

e) z jiného důležitého důvodu určeného ve stanovách.

Shora uvedené případy omezení hlasovacího práva akcionáře, kdy akcionář není oprávněn hlasovat na valné hromadě, upravuje § 426 ZOK. Omezení uvedená shora pod písm. b) až d) se nevztahují pouze na samotné dotčené akcionáře, ale i na akcionáře, kteří jednají ve shodě s akcionářem, který nemůže vykonávat své hlasovací právo. Omezení hlasovacího práva dle písm. b) až d) neplatí v případě, kdy všichni akcionáři jednají ve shodě.

Omezení výkonu hlasovacího práva dle písm. e) bylo zakotveno novelou ZOK s účinností od 1. 1. 2021, když je výslovně umožněno, aby si akciová společnost určila další případy, kdy nebude dovoleno akcionáři vykovávat hlasovací práva.

V souladu s ustanovením § 309 odst. 1 ZOK nemůže být hlasovací právo vykonáváno akciovou společností jako takovou, a to ve vztahu k vlastním akciím v majetku společnosti. Obdobně platí omezení výkonu hlasovacího práva v případě akcií nabytých ovládanou osobou ve smyslu ustanovení § 319 odst. 1 ZOK.

Hlasovací právo jako takové nemusí být spojeno se všemi akciemi, tj. v případě, že je s nimi spojen alespoň podíl na základním kapitálu společnosti, a to v souladu s ustanovením § 245 ZOK. Příkladem je vydávání tzv. prioritních akcií dle § 278 odst. 2 ZOK, dle kterého, není-li ve stanovách určeno jinak, jsou prioritní akcie vydávány bez hlasovacího práva.

V případě, že hlasování na valné hromadě podle druhu akcií vyžaduje zákon o obchodních korporacích dle § 276 odst. 3 ZOK, je i vlastník akcie, s niž není spojeno hlasovací právo, oprávněn na valné hromadě hlasovat.

Zákon o obchodních korporacích stanoví limit pro vydání počtu akcií, s nimiž není spojeno hlasovací právo. Takové akcie mohou být vydány pouze, pokud souhrn jejich jmenovitých hodnot nepřesáhne 90 % základního kapitálu společnosti.

Hlasovací právo, jak jsme zmínili již shora, je stěžejním nemajetkovým právem. Prostřednictvím tohoto práva se akcionáři přímo podílejí na řízení akciové společnosti.

Akcionář má také právo udělit plnou moc odlišným osobám ve vztahu k jednotlivým akciím, které vlastní, tj. může udělit plnou moc jedné osobě k tomu, aby jej zastupovala při výkonu práv spojených s jednou akcií (např. akcií A), kterou má ve vlastnictví, a jinou plnou moc jiné osobě k tomu, aby jej zastupovala při výkonu práv spojených s druhou akcií (akcií B), kterou má ve vlastnictví. K tomu dospěla i judikatura např. v usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 5297/2008, ze dne 25. 6. 2009.

S jednotlivými akciemi smí akcionář vykonávat hlasovací práva i odlišně. V ZOK je promítnuta úprava výkonu akcionářských práv pouze v ust. § 401 odst. 2 ZOK, podle kterého platí, že pokud akcionář jedná ohledně určitých akcií na účet jiné osoby, je oprávněn vykonat hlasovací práva náležející k těmto akciím odlišně. Touto výslovnou úpravou práva akcionáře hlasovat s akciemi, jimiž jedná na účet jiné osoby, odlišně od ostatních akcií v jeho vlastnictví, zákon pouze vychází vstříc požadavku čl. 10 odst. 5 věty druhé směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/36/ES, aniž by současně vylučoval možnost akcionáře hlasovat odlišně s akciemi v jeho vlastnictví obecně (a to v souladu se zásadou „co není zakázáno, je dovoleno”). K tomu shodně viz Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P.: Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, 1008 s.

Ve smyslu ustanovení § 398 ZOK se mohou akcionáři, kteří vykonávají své právo, podílet na řízení společnosti na valné hromadě nebo mimo ni. Rozhodování mimo valnou hromadu je tzv. rozhodování per rollam dle § 418 ZOK. U akciových společností je rozhodování per rollam možné pouze tehdy, pokud jej stanovy společnosti výslovně připouští!

V důsledku novely ZOK je s účinností od 1. 1. 2021 změněna právní úprava týkající se rozhodování per rollam, kdy je výslovně stanoveno, že návrh rozhodnutí per rollam musí mít formu veřejné listiny. V takovém případě se akcionářům rozesílá kopie veřejné listiny o návrhu rozhodnutí (notářský zápis).

V této souvislosti zmiňme i novelu zákona č. 358/1992 Sb., notářského řádu, účinnou od 1. 1. 2021, která reaguje i na zmíněnou novelu ZOK ve věci rozhodování valné hromady per rollam, kdy § 80gb NŘ, § 80gc NŘ a § 80gd NŘ upravující notářské zápisy v souvislosti s touto formou rozhodování, kdy na žádost oprávněné osoby sepíše notář notářský zápis o návrhu rozhodnutí, za předpokladu, že je rozhodování per rollam přípustné. Následně notářský řád počítá s dalším typem notářského zápisu, a to takovým, kdy na žádost oprávněné osoby sepíše notář notářský zápis již o samotném rozhodování per rollam.

Počítá se tedy s tzv. dvoufázovým postupem, kdy bude učiněn notářský zápis o návrhu rozhodnutí per rollam, jehož kopie bude odeslána akcionářům.

Následně se akcionáři k předloženému návrhu stanoveným postupem vyjádří.

A konečně, po předložení požadovaných listin notáři, tento sepíše notářský zápis osvědčující rozhodnutí přijaté per rollam.

Zákon o obchodních korporacích upravuje tzv. kumulativní hlasování, a to v ustanovení § 354 a násl. ZOK.

V textu stanov může být…