Přeplatek z ročního zúčtování daně

Dotaz

Jak naložit s přeplatkem na dani z ročního zúčtování daně (již v této částce není zahrnutý nedoplatek na daňovém bonusu)? Jedná se mi o to, zda s ním nakládat jako se mzdou, a tudíž ho zahrnout do čisté mzdy pro výpočet exekucí, nebo je postižitelný pouze přikázáním peněžité pohledávky?

Právní předpisy

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

• § 35c ZDP

• § 38ch odst. 5 ZDP

Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů

• § 277 OSŘ

• § 312 OSŘ

Zákon č. 120/2001 Sb.,  exekuční řád, ve znění pozdějších předpisů

• § 58 odst. 2 písm. b) EŘ

Odpověď

Poplatník daně z příjmů fyzických osob má  podle  ustanovení  § 35c ZDP nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti. Je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění vyšší než jeho daňová povinnost, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem.  S ohledem na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 3. 2013 č.j. 1 VSPH 241/2013 jej bylo možné postihnout jako jinou peněžitou pohledávku ve smyslu ustanovení § 312 a násl. OSŘ, ve spojení s ustanovením § 58 odst. 2 písm. b) zákona č. 120/2001 Sb.,   exekuční řád,  jen do 23. 4. 2020.

Vrchní soud v Praze ve svém rozhodnutí ze dne 18. 3. 2013  judikoval, že daňový bonus není dávkou určenou k výživě dítěte, ale pouze nástrojem daňové optimalizace a  je mimořádným příjmem v případě insolvence dlužníka.  Pokud  insolvenční  správce  určí zaměstnavateli, aby při  provádění insolvenční srážky srazil  dlužníkovi i daňový bonus,  je  plátce mzdy  povinen tak činit.  Není-li  tento požadavek   vznesen,  musí být  i v případě insolvenční srážky  daňový bonus  vyplacen zaměstnanci. 

Přeplatek z ročního zúčtování zálohy daně

Exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky a roční zúčtování za rok 2021

Do nabytí účinnosti  zákona č.191/2020 Sb., zákon o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu,  byl zaměstnavatel povinen dlužníkovi  zabavit daňový bonus bez ohledu na to, jednalo-li se o  daňový bonus  měsíční nebo roční, pokud byla soudním exekutorem   zaslána plátci mzdy  exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky dle  ustanovení § 312  OSŘ. V rámci ročního zúčtování za  rok 2019   byl zaměstnavatel povinen  na tuto exekuci zabavit i případný roční daňový bonus. 

V  době, kdy   zaměstnavatel zpracovává  roční zúčtování   za rok 2021,  se  v datových schránkách objevují exekuce  přikázáním peněžité pohledávky na přeplatek z ročního zúčtování za rok 2021 a nastává otázka, jak danou situaci řešit nyní.   

Krátce po  nabytí účinnosti  zákona  č 191/2020 Sb. se  v odborném tisku  objevily  názory, jak naložit  s případnou exekucí přikázáním jiné peněžité pohledávky na přeplatek  z ročního  zúčtování daně. Bez ohledu na to, co bylo zveřejněno,  je nutné  řešit danou situaci v souladu s právní úpravou a  odpovídající judikaturou. Pro správný postup lze hledat oporu v ustanovení § 277  OSŘ a též  i  v rozhodnutí   Vrchního soudu  v Praze  ze dne 18. 3. 2013, sp. značka 1 VSPH 241/2013. 

Dle  ustanovení   § 277 OSŘ se  srážky se provádějí z čisté mzdy, která se vypočte tak, že se od mzdy odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob srážená z příjmů ze závislé činnosti, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění.  Problém spočívá v tom, že není dostatečně na legislativní úrovni vyřešeno, zda v případě ročního zúčtování jde o mzdu povinného nebo jinou peněžitou pohledávku. U přeplatku na dani jde obsahově o prostředky, které by vstoupily do výpočtu, jestliže by nebylo vyšších záloh. Podle § 38ch odst. 5 ZDP platí, že se přeplatek vrací při zúčtování mzdy. Vrácený přeplatek se tak jeví jako mzda, tj. peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci.  Toto tvrzení  vyplývá i z výše uvedeného  judikátu, kde se uvádí, že  přeplatek na dani z ročního zúčtování záloh  je považován za jiný příjem povinného, a  je tedy nutné s přeplatkem z ročního zúčtování nakládat jako se mzdou. Přeplatek vzniklý ročním zúčtováním záloh vyplácený zaměstnavatelem se tudíž považuje za součást čisté mzdy, a proto   musí spadat   pod provedení exekuce  na   mzdu, nikoliv  pod  exekuci přikázáním jiné peněžité pohledávky. Té v minulosti  podléhal jen daňový bonus (roční i měsíční), který je však  od 24. 4. 2020 jakoukoliv exekucí nepostižitelný, a je proto   nezbytné ho odlišit  od přeplatku na dani z ročního zúčtování.

Přesto   se  mnozí soudní exekutoři nadále  mylně domnívají, že přeplatek z ročního zúčtování může být postihnut jako jiná peněžitá pohledávka.  K danému problému  se již dříve vyjádřila Komora soudních exekutorů  ČR s tím, že  nelze tentýž majetek postihnout dvěma způsoby současně, tedy exekucí na mzdu a exekucí  přikázáním jiné peněžité pohledávky.  Je však  otázkou, jak se má …