Společník v.o.s.
Ing. Martin Špád
Problematika veřejné obchodní společnosti je velmi komplikovaná, neboť mimo jiné společníky v.o.s. může být nejen fyzická osoba, ale též právnická osoba.
Proto není orientace v zákoně o daních z příjmů jednoduchá. K dispozici jsou zejména ustanovení § 7 odst. 1 písm. d) ZDP, § 7 odst. 4, § 8 odst. 1 písm. g), § 10 odst. 1 písm. f), g), i), tj. výlučně pro poplatníka daně z příjmů FO. Dále také § 22 odst. 3, § 24 odst. 2 písm. k) bod 2., § 25 odst. 1 písm. g) a samozřejmě uplatníme obecné principy, třeba pro daňové náklady aj.
Nahoru Postavení společníka
Základním rysem společníka v.o.s. je fakt, že ručí neomezeně za závazky společnosti. Veřejná obchodní společnost je proto společností osobní, jež nevytváří povinně základní kapitál.
Od toho se pak odvíjí odlišné daňové pojetí účasti společníka na společnosti.
V tomto textu budou popsány především daňové aspekty týkající se společníka v.o.s., které vyplývají z nabytí, trvání a zániku účasti ve společnosti. Obchodněprávní postavení společníka je rozebráno v článku Veřejná obchodní společnost.
Nahoru Podíl společníka na základu daně
Zdanění veřejné obchodní společnosti probíhá ve dvou etapách:
- společnost zjistí účetní výsledek hospodaření, standardním způsobem jej transformuje na základ daně a vyčíslí odčitatelné položky a slevy na dani; k nim uvede rovněž podíly jednotlivých společníků,
- společník převezme příslušnou část základu daně do svého osobního základu daně a uplatní na něj připadající podíl odčitatelných položek a slev na dani. Podíl na základu daně je tak daňovým vyjádřením jeho podílu na zisku (resp. ztrátě) společnosti.
Ke zdanění dochází bez ohledu na to, zda reálně došlo:
nebo
U společníka jsou totiž předmětem daně příjmy veřejné obchodní společnosti. To znamená, že společník je povinen příslušnou poměrnou část základu daně vždy zahrnout do přiznání; např. součástí osobního základu daně na přiznání společníka – fyzické osoby za příslušné zdaňovací období.
Nahoru Zdanění účasti na v.o.s.
Společník, který je fyzickou osobou, zahrnuje podíl na základu daně veřejné obchodní společnosti do svého dílčího základu daně z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7 ZDP).
Jelikož jde o podíl na základu daně po standardních úpravách, nelze již uplatnit žádné další výdaje (ani prokázané, ani paušální).
Podíl pana Milana na základu daně v.o.s. za rok 2015 činí 300 000 Kč. Jiné příjmy z podnikání pan Milan nemá. Rád by uplatnil paušální výdaj na dopravu za vozidlo, které pro tyto účely používal.
Takový postup není možný, a to proto, že podíl na zisku v.o.s. již nelze o žádné další výdaje snížit. Pan Milan se může nanejvýš se společností dohodnout na refundaci určitých výdajů či vyplácení cestovních náhrad.
Paní Karla vykázala za rok 2015 podíl na základu daně v.o.s. 358 000 Kč, dále dosáhla ztrátu ze samostatné činnosti (znalecká činnost) 8 000 Kč. V tomto případě je možné zisk a ztrátu kompenzovat a dílčí základ daně paní Karly podle § 7 ZDP bude činit 350 000 Kč.
Ve druhém případě nejde o „snížení” zisku z v.o.s. jako takového, ale zjištění dílčího daňového základu § 7 ZDP.
Připomínáme, že obecně platí: v rámci jednoho dílčího základu daně není možné kombinovat prokázané výdaje s paušálními výdaji. Podíl na v.o.s. je do určité míry výjimkou z tohoto pravidla, neboť de facto již představuje podíl na základu daně jiného subjektu.
Pan Jiří dosáhl v rámci § 7 ZDP příjmů z advokátní praxe 1 500 000 Kč, přičemž je pro něj výhodnější využít paušální výdaje 40 %, a dále podíl na zisku veřejné obchodní společnosti 200 000 Kč.
Příjmy z podílu na zisku v.o.s. této volbě nebrání; pan Jiří vykáže základ daně v rámci § 7 ZDP ve výši 1 100 000 Kč (900 000 + 200 000).
Společník, který je právnickou osobou, zahrne podíl na základu daně v.o.s. do svého účetnictví a základu daně z příjmů PO.
Nahoru Položky snižující základ daně
Položky, které snižují základ daně, neboli odčitatelné položky (např. dary) a slevy na dani (např. za handicapované zaměstnance) se rozdělují na společníky ve stejném poměru, v jakém se rozděluje zisk a ztráta podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.
Společnost ToMi, v.o.s., má dva společníky, pana Tomáše a pana Miloše; oba se podílejí na zisku i ztrátě rovným dílem. Společnost dosáhla ve zdaňovacím období 2015 ztrátu ve výši 500 000 Kč.
Pan Tomáš dále dosáhl ze svého podnikání zisk 200 000 Kč, Miloš si vydělal jako zaměstnanec 300 000 Kč a prodejem nemovitosti dosáhl dílčího základu daně podle § 10 ZDP ve výši 150 000 Kč.
Z příkladu vyplývá, že po zjištění úhrnného základu daně, kdy bylo možné uplatnit ztrátu vůči příjmům z dílčích základů daně podle §§ 7 až 10 ZDP, panu Tomášovi zbývá k uplatnění do příštích let část ztráty ve výši 50 000 Kč, panu Milošovi pak 100 000 Kč.
Kromě odčitatelných položek a slev na dani vykázaných společností společník přirozeně uplatní v daňovém přiznání i své vlastní položky (třeba dary poskytnuté z vlastních prostředků).
Společnost A-B-C, v.o.s., má tři společníky: pana Adama (25 %), paní Blanku (25 %) a společnost Cesta, s.r.o. (50 %). V roce 2015 dosáhla základ daně 500 000 Kč a poskytla dar veřejné výzkumné instituci ve výši 50 000 Kč. Jednotliví společníci vykázali tyto základy daně: pan Adam 400 000 Kč, paní Blanka 600 000 Kč a společnost Cesta 100 000 Kč. Pan Adam dále dvakrát daroval krev.
Uplatnění darů na daňových přiznáních jednotlivých společníků bude následující:
Z příkladu je zřejmé, že při výpočtu daně u jednotlivých společníků je určující vždy individuální daňová pozice každého společníka. Totéž platí i pro zohlednění odčitatelných položek.
