dnes je 16.4.2021

Input:

Srážková daň

18.1.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Srážková daň

Ing. Jan Ambrož, RNDr. Josef Novák, CSc.

Úvod

Má-li poplatník daně z příjmů, ať už fyzických nebo právnických osob, zdanitelné příjmy, zpravidla je jeho povinností podat daňové přiznání. Významné zjednodušení pro poplatníky i výběr daní přestavuje institut zvláštní sazby daně, dále ve výkladu používáme zavedený pojem srážková daň.

Právní úprava

Právní úprava

Základní ustanovení týkající se titulů, které podléhají srážkové dani a výši jednotlivých sazeb, nalezneme v ustanovení § 36 ZDP „Zvláštní sazba daně”; pro závislou činnost je klíčový § 6 odst. 4 ZDP. Mnoho procesních ustanovení obsahuje Daňový řád, jak je dále v textu uvedeno.

Rada
Ve výkladu se zaměříme na vysvětlení procesních pravidel způsobu zdanění srážkovou daní (A), dále se budeme věnovat jednotlivým druhům příjmů a sazbám daně u rezidentů (B) a nerezidentů (C).

Na závěr uvádíme v části D tip pro optimalizaci daně pro fyzické osoby, které vlastně mohou podle svého uvážení revokovat již provedené zdanění srážkovou daní.

Procesní pravidla

V této části si rozebereme procesní pravidla (A1), základ pro zdanění (A2) a zákonné lhůty (A3).

(A1) Princip a postupy

U vybraných příjmů se odvod daně z příjmů zajistí prostřednictvím plátce daně, který realizuje zdanění „jiného” poplatníka, jenž obdrží „čisté” příjmy.

Příklad
Firma Alfa, s.r.o., vyplácí podíly na zisku společníkům, jak právnické osobě, tak fyzické osobě. Provede zdanění formou srážkové daně s tím, že:

  • právnická osoba zaúčtuje příjem, který nebude již danit,

  • fyzická osoba nemá ani povinnost podat daňové přiznání.

Povinnosti plátce?

Jsou jasné a nezaměnitelné! Daň odvádí do státního rozpočtu plátce, a to mimo jiné podle § 233 DŘ. Plátce je totiž osobou, která pod vlastní majetkovou odpovědností odvádí správci daně daň vybranou nebo sraženou poplatníkům.

Povinnosti poplatníka?

Poplatník FO opravdu nemá povinnost podat daňové přiznání. Pokud by došlo k pochybení v jeho neprospěch, postupuje podle § 237 DŘ.

Příklad
Pan Nováček není spokojen s inkasovanou částkou podílů na zisku od společnosti Alfa, s.r.o. Požádal plátce v zákonné lhůtě o vysvětlení. Nebylo dostatečné, proto podal stížnost na plátce u správce daně.

Daňový řád stanoví několik základních procesních lhůt – v návaznosti na výše uvedený příklad doplňujeme, že:

  • Pan Nováček se měl plátce dotázat do 60 dnů ode dne, kdy se o výši sražené nebo vybrané daně dozvěděl, a uvést důvody.

  • Plátce má 30denní lhůtu pro písemné vysvětlení. A v této době by měl vše vysvětlit nebo opravit (včetně případné korekce původního vyúčtování).

  • Nebude-li pan Nováček spokojen, podá stížnost, a to do 30 dnů ode dne, kdy poplatník obdržel od plátce daně vysvětlení.

(A2) Základ srážkové daně

Obezřetně je třeba postupovat u různých typů příjmů. Například v případech ukončení „účasti” (vypořádací podíl, likvidační zůstatek) se základ daně pro zdanění snižuje o nabývací cenu obchodního podílu aj.

Rada
V běžných situacích je základnou pro zdanění samozřejmě brutto příjem. Svou roli, pro splnění povinností plátce, hraje také den, kdy je příjem poplatníka nárokovatelný nebo je mu připsán.

Příklad
Společnost Alfa vyplácí panu Novému na základě dohody o provedení práce. Z částky brutto 4 000 Kč je povinna odvést částku ve výši 15 %, tj. 600 Kč do státního rozpočtu, a to do konce měsíce následujícího. Pan Nový inkasuje netto příjem ve výši 3 400 Kč.

Pozor!
Kdyby došlo k pochybení, musí být odvedena správná výše daně.

Příklad
Společnost Alfa omylem vyplatila panu Novému celou částku 4 000 Kč, která je pro něj čistým příjmem. Kolik činí brutto příjem a „nová” výše sražené daně? Brutto příjem je 4 705 Kč, sražená daň je 705 Kč.

Superhrubá mzda

V případech, kdy se bude jednat o příjem ze závislé činnosti, nikoliv z dohody o provedení práce, a to podle novelizovaného ustanovení § 6 odst. 4 písm. b) ZDP, základem pro zdanění srážkovou daní je superhrubá mzda (viz výklad v části B – závislá činnost), jestliže takový příjem bude podléhat zákonnému pojistnému.

Zaokrouhlení

Základ daně a vypočtená daň se zaokrouhlují na celé koruny dolů. Výjimka platí pouze u dividendových příjmů, u nichž se základ daně zaokrouhluje na celé haléře dolů a sražená daň připadající na jednotlivý cenný papír se nezaokrouhluje vůbec. Základ z úroků v cizí měně z vkladového, běžného účtu se nezaokrouhluje, zaokrouhluje se sražená daň na celé koruny dolů.

Pozor!
K zaokrouhlení na celé koruny dolů dojde až u celkové částky daně sražené plátcem z veškerých dividendových příjmů plynoucích jednomu poplatníkovi z majetkové účasti v jedné akciové společnosti nebo z držby podílových listů jednoho podílového fondu. Platí to i pro příjmy plynoucí FO z úroků, výher a jiných výnosů z vkladů na vkladních knížkách, vkladových účtech.

(A3) Zákonné lhůty

Plátce musí dodržovat lhůty stanovené zákonem o daních z příjmů a daňovým řádem.

Den srážky

Je upraven zákonem o daních z příjmů včetně navazující povinnosti sraženou daň odvést. Uvedeme si jeden konkrétní příklad dokumentující, že pro odvod nemusí být ani podstatné, jestli poplatník (příjemce) obdržel netto částku.

Den odvodu

Obecné pravidlo stanoví, že sraženou daň odvádíme do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, kdy byl povinen provést srážku. Jedná se například o podíly na zisku a dividendy.

Hlášení

Povinností plátce je nejen odvést sraženou daň, ale též zajistit navazující administrativní úkony. Po skončení zdaňovacího období podává tiskopis „Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických nebo právnických osob”, a to do 3 měsíců po uplynutí kalendářního roku. Podává se zvlášť pro daň sraženou fyzickým a pro daň sraženou právnickým osobám.

Pozor!
Na základě žádosti poplatníka-nerezidenta vydává správce daně plátci „Potvrzení o sražení daně”.

Dividendy

U dividendových příjmů platí, že:

  • daň srážíme nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž valná hromada nebo členská schůze schválila účetní závěrku a rozhodla o rozdělení zisku nebo o úhradě ztráty.

Příklad
Valná hromada společnosti Alfa, s.r.o., rozhodne o výplatě podílů na zisku na základě schválené účetní závěrky za rok 2017, a to dne 20. května 2018. Svůj vliv na odvod srážkové daně má i nemá skutečnost, kdy dojde k samotné výplatě, jak potvrzuje následující tabulka:

Výplatní den  Výplata  Srážka  Odvod  
První  20. 5.  20. 5.  30. 6.  
Druhý  31. 7.  31. 7.  31. 8.  
Dosud nevyplaceno   31. 8.  30. 9.  

Je velmi důležité při schvalování podílu na zisku myslet na termíny pro odvod srážkové daně.

Sazby srážkové daně

Podle platného znění zákona o daních z příjmů aplikujeme různé sazby: 5 %, 15 %, 19 % a 35 % hodnoty, ale jak je uvedeno v úvodu, musíme upozornit na specifika u daňových nerezidentů, tj. poplatníků definovaných v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 ZDP.

Příjmy rezidentů

Také pro rezidenty, poplatníky uvedené v § 2 a § 17, je v zákoně o daních z příjmů vyjmenována celá škála příjmů podléhajících srážkové dani.

Sazba 15 %

Nejčastěji uplatňujeme 15% sazbu daně. Jedná se například o příjmy

  • dividendy, podíly na zisku aj.,

  • vypořádací podíly a likvidační zůstatky,

  • z podílových listů,

  • ze snížení základního kapitálu,

  • z výher,

  • z pojištění,

  • z transformace,

  • autorské honoráře,

  • závislá činnost.

Některým výše uvedeným příjmům rozebíráme podrobněji v dalším textu.

Podíl na zisku

Tento bod obsahuje celou škálu obdobných příjmů: podíl na zisku z účasti na obchodní společnosti nebo v podílovém fondu (podíl je představován cenným papírem), plnění ze zisku svěřenského fondu nebo rodinné fundace (což bylo doplněno v ZDP k 1. 7. 2017) aj.

Novela 1. 7. 2017

Tato novela zákona o daních z příjmů zrušila v § 36 odst. 1 písm. b) samostatné body 4. a 5. pro zisk převáděný řídící osobě a vyrovnání mimo stojícímu společníkovi pro nadbytečnost.

Zdroj výplaty podílu

Pokyn D-22 nalezneme důležité upozornění týkající se zpřesnění zdroje pro výplaty podílu na zisku z účasti na obchodní korporaci:

  • Jde pouze o příjem plynoucí ze zisku po zdanění nebo z fondu vytvořeného ze zisku po zdanění, který byl schválen podle výsledku hospodaření.

  • Není takovým příjmem výplata například z kapitálového fondu, který nebyl vytvořen ze zisku.

Příklad
Příklad (1)

Obchodní korporace PRODEJ schválila výplatu podílu na zisku s tím, že se jedná o částku 200 000 Kč z dříve vytvořeného zisku po zdanění zaúčtovaného na účet 428. Povinností je provést srážku daně podle výše uvedených pravidel.

Příklad
Příklad (2)

Jestliže obchodní korporace PRODEJ rozhodne o „výplatě” finančních prostředků alokovaných v kapitálových fondech, na účtu 413, nepodléhá tato operace srážkové dani – pod podmínkou, že tento zdroj nebyl vytvořen ze zisku.

Zisk jako vklad

Obezřetně se musí posuzovat situace, kdy dochází ke zvýšení vkladu komanditisty v komanditní společnosti nebo členského podílu vkladu člena družstva – jedná se o „výplatu” podílu na zisku.

Zvýšení základního kapitálu

Pokud je zisk použit na zvýšení základního kapitálu, o výplatu podílu na zisku se nejedná.

Příklad
Příklad (3)

Navážeme na předchozí příklady obchodní korporace PRODEJ. Schválen byl převod části dříve vytvořeného zisku (z účtu 428) na zvýšení základního kapitálu. Srážková daň se nebude aplikovat.

Rada
Kdyby byl zdrojem pro zvýšení základního kapitálu třeba statutární fond, vytvořený dříve ze zisku, také by nevznikla povinnost uplatnit srážkovou daň.

Pozor!
Při testování výše uvedených situací je nutné správně určit částku připadající na jednotlivé společníky nebo členy družstva – jde o poměrné hodnoty odpovídající použité částky té části zisku, která jim není vyplácena.

Snížení základního kapitálu

Podle § 36 odst. 2 písm. h) ZDP dochází k příjmu podléhajícímu srážkové daně při snížení základního kapitálu – ale nejvýše do částky, o kterou byl zvýšen vklad ze zdroje, kterým byl zisk obchodní společnosti nebo fond vytvořený ze zisku.

Pozor!
Zákon o daních z příjmů navíc stanoví pořadí, resp. nejdříve se posuzuje částka sníženého základního kapitálu ve výši vytvořené

Nahrávám...
Nahrávám...