7.3.2
Stravné podnikatele a společníka s. r. o. při bezplatném jídle
na pracovní cestě
JUDr.
Věra Bognárová
Jak jsou upraveny cestovní náhrady pro podnikatele? Konkrétně
se mi jedná o situaci, kdy společník s. r. o., popř. v. o. s., který není
zaměstnancem společnosti, vykoná tuzemskou nebo zahraniční pracovní cestu, na
které je mu poskytnuto bezplatně jídlo. Bude mu stravné kráceno, když výše
krácení nebyla předem stanovena? Jaký je rozdíl při krácení stravného u
zaměstnance a podnikatele?
-
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších
předpisů
-
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších
předpisů
-
§ 6 odst. 1 písm.
b)
-
§ 6 odst. 7 písm.
a)
-
§ 7 odst. 1 písm.
d)
-
§
24 odst. 2 písm. k)
Předně je třeba uvést, že podnikatel je obecně fyzická
osoba, která vykonává svou činnost na základě živnostenského nebo jiného
oprávnění a příjmy jsou zdaňovány podle § 7 ZDP. Takovou osobou je také např.
společník veřejné obchodní společnosti – viz § 7 odst. 1 písm. d) ZDP. Z hlediska cestovních náhrad tak pro fyzickou osobu–podnikatele (dále jen
"podnikatel“) platí zejména ustanovení § 24 odst. 2 písm. k) ZDP, z jehož
bodu 2 vyplývá, že si jako daňový výdaj (náklad) může uplatnit stravné
(zahraniční stravné) maximálně do výše, která za stejných podmínek přísluší
zaměstnanci uvedenému v § 109 odst. 3 ZP (dále
jen "ve státní a příspěvkové sféře“).
Společník společnosti s ručením omezeným však takovou
osobou není. Přestože činnost společníka s. r. o. nelze vykonávat na základě
pracovněprávního vztahu, jsou jeho příjmy zdaňovány podle § 6 ZDP [viz § 6 odst. 1 písm. b) ZDP] a z daňového hlediska je tak společník s. r. o. v postavení zaměstnance.
Vzhledem k tomu jsou mu i (z hlediska ZDP) poskytovány cestovní náhrady jako
každému jinému zaměstnanci příslušné s. r. o.. Stejně se postupuje u společníka
s. r. o., který za svou činnost pro společnost nepobírá žádné příjmy. Podle
bodu 32 k § 24 odst. 2 pokynu Generálního
finančního ředitelství D-6 k zákonu o daních z příjmů se za pracovní cesty
společníků s. r. o. považují cesty související s výkonem příslušné funkce.
Pracovními cestami však nejsou jejich cesty do sídla společnosti, a za takovéto
cesty jim tedy ani nelze poskytovat cestovní náhrady.
Pokud je zaměstnanci na pracovní cestě (tuzemské nebo zahraniční)
poskytnuto bezplatně jídlo charakteru snídaně, oběda nebo večeře, přísluší mu
podle § 163 odst. 2 (příp. § 170 odst. 5) ZP stravné
(zahraniční stravné) snížené, a to způsobem uvedeným v § 163 odst. 2 a u
zahraničního stravného v § 170 odst. 5 ZP. Není-li
způsob snížení stravného (zahraničního stravného) předem stanoven, snižuje se
stravné (zahraniční stravné) za každé bezplatně poskytnuté jídlo o maximální
míru uvedenou v ustanovení § 163 odst. 2 (§ 170 odst. 5) ZP.
V případě tuzemského stravného přísluší zaměstnanci v
podnikatelské sféře při bezplatně poskytnutém jídle stravné snížené, a
to za každé takto poskytnuté jídlo:
-
až o hodnotu 70 % stravného při pracovní cestě trvající 5 až
12 hod.,
-
až o hodnotu 35 % stravného při pracovní cestě trvající déle
než 12 hod. a max. 18 hod.,
-
až o hodnotu 25 % stravného při pracovní cestě trvající déle
než 18 hod.
Zaměstnavatel tedy musí nejpozději před vysláním zaměstnance na
pracovní cestu sjednat nebo určit snížení stravného v uvedeném rozsahu. Pokud
tak zaměstnavatel neučiní, přísluší zaměstnanci stravné snížené o uvedenou
příslušnou nejvyšší hodnotu.
Je-li zaměstnanci v podnikatelské sféře bezplatně poskytnuto jídlo na zahraniční pracovní cestě, přísluší mu za každé bezplatně poskytnuté
jídlo v zahraničí zahraniční stravné snížené:
-
až o 70 % zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné
ve výši 1/3 základní sazby,
-
až o 35 % zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné
ve výši 2/3 základní sazby,
-
až o 25 % zahraničního stravného jde-li o zahraniční…
