dnes je 28.3.2024

Input:

Stravování u poplatníků vedoucích daňovou evidenci

26.7.2023, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 31 minut

Stravování u poplatníků vedoucích daňovou evidenci

Ing. Ivan Macháček, RNDr. Ivan Brychta

Při posuzování problematiky stravování zaměstnanců řešíme zejména dvě otázky:

  • zda jde u zaměstnavatele o daňový výdaj a v jaké výši,

  • zda je příspěvek (nepeněžní, peněžitý) poskytnutý zaměstnavatelem osvobozen od daně z příjmů ze závislé činnosti anebo jde o zdanitelný příjem zaměstnance.

Právě těmto otázkám se v následujícím textu budeme věnovat. Pokud jde o zúčtování, zaměříme se (jak již z názvu tohoto textu plyne) na podnikatele vedoucí daňovou evidenci. Zmíníme i problematiku DPH či otázku souběhu stravného a příspěvku na stravování. V závěru se věnujeme i otázce režimu home office ve vztahu k příspěvku na stravování.

1. Úvod, právní úprava v zákoníku práce

Právní úprava

Právní úprava

V současné době je platných několik právních předpisů vztahujících se k financování stravování.

Problematikou stravování zaměstnanců podnikatele se zabývají následující předpisy:

  • zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP), který:

    • - v bodě 4 § 24 odst. 2 písm. j) ZDP upravuje daňový režim provozu vlastního stravovacího zařízení, poskytování nepeněžního plnění a peněžitého příspěvku na stravování zaměstnanců u zaměstnavatele,
    • - v § 6 odst. 9 písm. b) ZDP upravuje osvobození hodnoty stravování jako nepeněžní plnění a jako peněžitý příspěvek poskytované zaměstnanci zaměstnavatelem od daně z příjmů ze závislé činnosti,
  • pokyn GFŘ D-59 - znění pokynu k § 6 odst. 9 písm. b) ZDP a body 15 až 19 k § 24 odst. 2 ZDP prezentují názor GFŘ a MF k dané problematice (pokyn D-59 nahrazuje s účinností od 1. 1. 2023 pokyn GFŘ D-22),

  • zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (ZP), upravuje v § 236 ZP povinnosti zaměstnavatele k zaměstnancům při zajištění stravování zaměstnanců,

  • zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, který v § 2 odst. 1 písm. c) zákona č. 309/2006 Sb. nařizuje zaměstnavateli zajistit vhodné prostory pro stravování zaměstnanců co do velikosti, provedení a vybavení.

Stravování zaměstnance podle zákoníku práce

Podle ustanovení § 236 ZP je zaměstnavatel povinen umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování, přičemž tuto povinnost nemá vůči zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu. Zaměstnavatel tedy nemá povinnost zajistit stravování svých zaměstnanců, má jen povinnost umožnit zaměstnancům stravování. S tím souvisí i skutečnost, že poskytování stravenek zaměstnancům (nepeněžní příspěvek na stravování) nebo poskytování stravenkového paušálu (peněžitý příspěvek na stravování) je fakultativním plněním zaměstnavatele, které vyplývá z jeho vlastního rozhodnutí.

Poskytování stravování zaměstnancům lze dohodnout v kolektivní smlouvě nebo stanovit ve vnitřním předpisu zaměstnavatele. Zároveň mohou být dohodnuty nebo stanoveny další podmínky pro vznik práva na toto stravování a výše finančního příspěvku zaměstnavatele, jakož i bližší vymezení okruhu zaměstnanců, kterým se stravování poskytuje, organizace stravování, způsob jeho provádění a financování zaměstnavatelem, pokud tyto záležitosti nejsou upraveny pro určený okruh zaměstnavatelů zvláštním právním předpisem. V extrémní situaci může zaměstnavatel krýt veškeré výdaje spojené se zajištěním závodního stravování.

Podíl zaměstnavatele na úhradě stravování může jít zčásti na vrub daňově uznatelných výdajů, anebo může být poskytnut z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, sociálního fondu či jiného obdobného fondu, ze zisku po zdanění zaměstnavatele, resp. jako nedaňový výdaj zaměstnavatele.

Cenově zvýhodněné stravování může být poskytováno podle zákoníku práce rovněž dalším třem skupinám zaměstnanců za podmínky, že je to dohodnuto v kolektivní smlouvě nebo stanoveno ve vnitřním předpisu zaměstnavatele. Jedná se o následující skupiny zaměstnanců:

  • bývalí zaměstnanci zaměstnavatele, kteří u něj pracovali do odchodu do starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,

  • zaměstnanci po dobu čerpání jejich dovolené,

  • zaměstnanci po dobu jejich dočasné pracovní neschopnosti.

2. Stravování z pohledu zaměstnance

K nejčastějším formám stravování zaměstnanců patří poskytování stravenek zaměstnavatelem. Výše nominální hodnoty stravenky poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci není nijak omezena, vždy záleží na rozhodnutí zaměstnavatele. Rovněž tak není zákonem stanoveno, za jakou částku z nominální hodnoty stravenky bude tato stravenka poskytována zaměstnancům. Může dojít i k situaci, že stravenka je zaměstnancům poskytována zcela bezplatně. Poskytnutou stravenku může zaměstnanec použít nejen k zakoupení hlavního jídla (oběda) ve veřejném stravovacím zařízení, ale velmi často zaměstnanec libovolně dle svého uvážení stravenkou platí nákup v prodejnách potravin, supermarketech apod., tedy všude tam, kde se dá stravenkou platit za příslušný nákup. Rozhodování o způsobu uplatnění poskytnuté stravenky je tedy výlučně na zaměstnanci.

S účinností od 1. 1. 2021 zavedl zákon č. 609/2020 Sb. v rámci novely ZDP další formu podpory stravování zaměstnanců, a to peněžitý příspěvek na stravování, tzv. stravenkový paušál.

Osvobození od daně z příjmů

Podle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP je od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozena:

hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti, nebo v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů. Na osvobození od daně z příjmů u zaměstnance nemá vliv výše daňové uznatelnosti výdajů (nákladů) vynaložených zaměstnavatelem na stravování, a rovněž tak výše poskytnutého příspěvku zaměstnavatele, a to ani v tom případě, kdyby zaměstnavatel poskytl svým zaměstnancům stravování zdarma. V případě, že zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnancům stravenky, a to buď za úplatu, která je nižší než nominální hodnota stravenky, anebo je poskytuje bezplatně, pak na straně zaměstnanců je nepeněžní příspěvek zaměstnavatele na stravování osvobozen od daně z příjmů ze závislé činnosti v plné výši;

peněžitý příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování za jednu směnu podle zákoníku práce do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem (§ 109 odst. 3 ZP) při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. Limit stravného je upraven v § 176 odst. 1 písm. a) ZP a v každoročně vydávané vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad. Pro rok 2023 činí na základě vyhlášky MPSV č. 467/2022 Sb. horní limit stravného při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin 153 Kč, takže horní limit peněžitého příspěvku poskytnutého zaměstnanci na jeho stravování osvobozený od daně z příjmů činí 153 Kč x 0,70 = 107,10 Kč. Do výše uvedeného limitu je tento peněžitý příspěvek na stravování osvobozen od daně z příjmů a nepodléhá tak ani zdravotnímu a sociálnímu pojištění. Část poskytnutého peněžitého příspěvku nad výše uvedený limit příspěvku na stravování se u zaměstnance zdaní jako příjem ze závislé činnosti a rovněž podléhá odvodu pojistného na zdravotní a sociální pojištění.

Pokyn GFŘ č. D-59 obsahuje nové stanovisko k aplikaci § 6 odst. 9 písm. b) ZDP. Uvádí se zde:

"§ 6 odst. 9 písm. b) ZDP definuje jako příjem od daně osvobozený na straně zaměstnance, hodnotu stravování formou nepeněžního plnění bez stanoveného maximálního limitu. V případě peněžitého příspěvku se však jedná o příjem od daně osvobozený na straně zaměstnance do limitu 70% horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin za jednu směnu podle zákoníku práce.

Podmínky pro posouzení příspěvku na stravování (nepeněžního nebo peněžitého) jako daňově uznatelného výdaje (nákladu) na straně zaměstnavatele v dalších souvislostech jsou definovány v § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona.

  • V případě směny delší než 11 hodin, lze osvobodit od daně peněžitý příspěvek na stravování maximálně do limitu 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin za jednu směnu podle zákoníku práce.

  • U pracovníků vykonávajících práci na základě dohod o provedení práce nebo dohod o pracovní činnosti lze posuzovat peněžitý příspěvek na stravování jako příjem od daně osvobozený, pokud mají zaměstnavatelem stanovenou směnu v souladu se zákoníkem práce.

  • Pokud má zaměstnanec se zaměstnavatelem uzavřeny například dva pracovněprávní vztahy (pracovní smlouvu a dohodu o práci konané mimo pracovní poměr) a jsou k oběma poměrům stanovené směny, posuzuje se peněžitý příspěvek na stravování ke každé směně samostatně.

  • Při splnění podmínky stanovené směny, lze peněžitý příspěvek na stravování osvobodit od daně i jednatelům společností s ručením omezeným a uvolněným zastupitelům.

  • Z daňového pohledu má zaměstnavatel možnost volby zajištění stravování, ale každý zaměstnanec může v daňově zvýhodněném režimu čerpat současně za jednu směnu jen jednu z forem dohodnutou v kolektivní smlouvě nebo stanovenou vnitřním předpisem zaměstnavatele. Nic však nebrání situaci, aby se část zaměstnanců stravovala ve vlastním stravovacím zařízení zaměstnavatele, část dostávala stravenky a část peněžitý příspěvek na stravování. Zde bude záležet jen na dohodě zaměstnavatele se zaměstnanci v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu, jaká forma bude finálně dohodnuta. Některé nepodnikatelské subjekty například organizační složky státu a příspěvkové organizace mají možnosti variability omezeny speciálními zákony.

  • Podmínkou pro osvobození peněžitého příspěvku na stravování od daně není odpracování celé stanovené směny."

3. Stravování z pohledu zaměstnavatele

3.1 Příspěvky nepeněžní a peněžité

Na základě znění § 24 odst. 2 písm. j) ZDP bodu 4 se u zaměstnavatele za daňově uznatelné považují výdaje (náklady) vynaložené na:

provoz vlastního stravovacího zařízení, kromě hodnoty potravin,

příspěvky na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované jako nepeněžní plnění až do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu podle zákoníku práce, maximálně však do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, přičemž se u zaměstnavatele za zajištění stravování zaměstnanců prostřednictvím jiných subjektů považuje i poskytování stravenek, a

peněžitý příspěvek na stravování (daňově uznatelným výdajem je celá výše poskytnutého peněžitého příspěvku zaměstnavatelem zaměstnanci na jeho stravování).

V roce 2023 je u zaměstnavatele daňově uznatelným výdajem (nákladem) výše příspěvku na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované jako nepeněžní plnění zaměstnanci až do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu podle zákoníku práce, maximálně však do výše 70% z částky 153 Kč, tedy 107,10 Kč. Část poskytnutého nepeněžitého příspěvku nad výše uvedený limit příspěvku na stravování je u zaměstnavatele daňově neuznatelným výdajem (nákladem).

Příspěvek na stravování zaměstnanců (vztahuje se jak na nepeněžní, tak na peněžitý příspěvek) lze na straně zaměstnavatele uplatnit jako daňově uznatelný výdaj (náklad), pokud přítomnost zaměstnance v práci během této stanovené směny trvá aspoň 3 hodiny. Příspěvek na stravování lze uplatnit jako výdaj (náklad) na další jedno jídlo za zaměstnance, pokud délka jeho směny v úhrnu s povinnou přestávkou v práci, kterou je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci podle § 88 odst. 4 ZP, bude delší než 11 hodin. Příspěvek nelze uplatnit na stravování za zaměstnance, kterému v průběhu směny vznikl nárok na stravné podle zákoníku práce. Za stravování ve vlastním stravovacím zařízení se považuje i stravování zabezpečované ve vlastním stravovacím zařízení prostřednictvím jiných subjektů.

Daňové řešení příspěvku na stravování - souhrn

Shrňme závěrem daňové řešení nepeněžního a peněžitého příspěvku poskytnutého zaměstnavatelem zaměstnancům na jejich stravování:

  1. V případě, že zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům stravenky, je nepeněžní příspěvek na stravování u zaměstnance osvobozen v plné výši od daně z příjmů a nadále jsou výdaje na poskytnuté stravenky daňově uznatelné u zaměstnavatele do výše 55 % ceny jídla za jednu směnu, maximálně do 70 % horního limitu stravného při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin stanoveného pro zaměstnance odměňovaného platem.
  2. V případě, že zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům peněžitý příspěvek na stravování, je výše peněžitého příspěvku u zaměstnance osvobozena od daně do výše 70 % horního limitu stravného při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, ale u zaměstnavatele je daňovým výdajem hodnota poskytnutého peněžitého příspěvku bez omezení (obdoba mzdového nákladu).

Pokud se zaměstnanec nezúčastní pracovní směny anebo odpracuje pouze její část kratší tří hodin (z titulu dovolené, pracovní neschopnosti, poskytnutí neplaceného volna apod.), bude poskytnutý příspěvek zaměstnavatele na stravování u zaměstnavatele daňově neuznatelným výdajem (nákladem).

Na daňově uznatelný příspěvek není nárok ani v případě, že zaměstnanec konal pracovní cestu (není podstatné, zda tuzemskou nebo zahraniční) v průběhu směny a za tuto cestu mu přísluší stravné. Pokud by pracovní cesta nezasahovala do směny zaměstnance (např. by na ni odjel až po odpracování osmihodinové směny), případné poskytnutí stravného nebude mít na daňovost příspěvku na stravování vliv.

Příspěvek poskytnutý zaměstnavatelem na stravování důchodcům – bývalým zaměstnancům nebo zaměstnancům čerpajícím řádnou dovolenou nelze považovat za daňově uznatelný výdaj (náklad) na straně zaměstnavatele, protože není splněna podmínka odpracování směny v délce alespoň tří hodin.

Směnou se podle § 78 odst. 1 písm. c) ZP rozumí část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn odpracovat. Pracovní doba je definována v § 78 odst. 1 písm. a) ZP jako doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci, a doba, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele.

V bodu 15 pokynu GFŘ č. D-59 k § 24 odst. 2 ZDP se uvádí, že je-li při školeních zajištěno stravování (oběd nebo občerstvení), je jeho cena bez ohledu na formu uvedenou na pozvánce podle § 24 odst. 2 písm. j) ZDP bodu 3 výdajem zaměstnavatele, který vyslal zaměstnance na školení související s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo s pracovním zařazením zaměstnance.

V bodu 18 pokynu GFŘ č. D-59 k § 24 odst. 2 ZDP se uvádí, že ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona lze použít i v případě stravování zajišťovaného prostřednictvím elektronických karet při dodržení všech zákonem stanovených podmínek. Při zajištění stravování prostřednictvím stravenek nebo elektronických karet se cenou jídla rozumí hodnota stravenky včetně poplatku za zprostředkování jejího nákupu. Zároveň však pokyn zcela nově dodává (hned v následující větě) zcela opačné tvrzení, že cena jídla není stanovena hodnotou stravenky, ale je stanovena vnitřní směrnicí to je jistě správný názor, je ale otázkou, proč v pokynu zůstal i dřívější protichůdný názor navazující cenu jídla na hodnotu stravenky vč. poplatku za zprostředkování nákupu.

Příklad

Zaměstnavatel poskytuje v roce 2023 zaměstnanci na jeho stravování peněžitý příspěvek ve výši 120 Kč na jednu směnu současně s výplatou jeho měsíční mzdy. Přítomnost zaměstnance během stanovené směny trvá alespoň 3 hodiny.

Maximální částka peněžitého příspěvku, která je osvobozená od daně z příjmů ze závislé činnosti, činí 107,10 Kč. Ke zdanění u zaměstnance přichází částka 120 Kč – 107,10 Kč = 12,90 Kč. Částka 12,90 Kč x počet směn odpracovaných v příslušném měsíci bude zdaněna jako příjem ze závislé činnosti a současně podléhá odvodům na sociální a zdravotní pojištění. Plná výše peněžitého příspěvku poskytnutého zaměstnavatelem (120 Kč na jednu směnu) bude u zaměstnavatele jeho daňově uznatelným výdajem (nákladem). Daňovým výdajem zaměstnavatele bude v příslušném měsíci dále platba zákonného pojistného na sociální a zdravotní pojištění 33,80 % z částky 12,90 Kč x počet směn.

Příklad

Zaměstnavatel poskytuje v roce 2023 zaměstnanci na jeho stravování peněžitý příspěvek ve výši 80 Kč na jednu směnu současně s výplatou jeho měsíční mzdy. Přítomnost zaměstnance během stanovené směny trvá alespoň 3 hodiny.

Maximální částka peněžitého příspěvku, která je osvobozená od daně z příjmů ze závislé činnosti, činí 107,10 Kč. Vzhledem k tomu, že částka poskytnutého peněžitého příspěvku je nižší než maximální možná výše příspěvku, je poskytnutý peněžitý příspěvek na stravování u zaměstnance plně osvobozen od daně z příjmů ze závislé činnosti a nepodléhá odvodu sociálního a zdravotního pojistného.

Příklad

Zaměstnavatel poskytuje v roce 2023 svým zaměstnancům bezplatně stravenky s vyznačenou nominální hodnotou:

varianta A - 150 Kč

varianta B - 200 Kč

Předpokládejme, že hodnota jídla odpovídá v obou variantách hodnotě poskytnuté stravenky. Přítomnost zaměstnance během stanovené směny trvá alespoň 3 hodiny.

U zaměstnance se bude jednat v obou variantách o nepeněžní plnění, které je podle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP plně osvobozeno od daně z příjmů ze závislé činnosti.

Zaměstnavatel pro stanovení daňové uznatelnosti příspěvku na stravenku bude postupovat podle § 24 odst. 2 písm. j) ZDP bodu 4:

- ve variantě A může zaměstnavatel uplatnit do daňových nákladů 55 % z nominální hodnoty stravenky, tj. 82,50 Kč (55 % z částky 150 Kč), zbývající hodnota bezplatně poskytnuté stravenky 67,50 Kč bude daňově neuznatelná (může být však hrazena ze sociálního fondu zaměstnavatele tvořeného ze zisku, popř. je nedaňovým nákladem zaměstnavatele),

- ve variantě B nemůže zaměstnavatel uplatnit do daňových nákladů 55 % z nominální hodnoty stravenky, protože tato částka 110 Kč (55 % z částky 200 Kč) převyšuje stanovený horní limit 70 % stravného; zaměstnavatel může do daňových nákladů uplatnit pouze částku 107,10 Kč (limit 70 % z částky 153 Kč) a zbývající hodnota bezplatně poskytnuté stravenky 92,90 Kč bude daňově neuznatelná.

Příklad

Zaměstnanec má stanovenou 8hodinovou směnu. Z této směny je 4 hodiny u lékaře. Má v tento den nárok na stravenkový paušál a je tento paušál daňově uznatelný?

U zaměstnance je osvobozen peněžitý příspěvek (stravenkový paušál) poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování za jednu směnu do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. Při splnění výše uvedené limitující podmínky výše peněžitého příspěvku má zaměstnanec v den, kdy z 8hodinové směny je 4 hodiny u lékaře a 4 hodiny přítomen na pracovišti, nárok na peněžitý příspěvek na stravování, který je v roce 2023 až do výše 107,10 Kč osvobozený od daně z příjmů.

Podle ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) ZDP bodu 4 může zaměstnavatel příspěvek na stravování uplatnit jako daňový výdaj, pokud přítomnost zaměstnance v práci během stanovené směny trvá aspoň 3 hodiny. V našem případě je tato podmínka splněna.

Příklad

Porovnání bezplatného poskytnutí stravenky a peněžitého příspěvku zaměstnanci na stravování ve výši 170 Kč, přičemž přítomnost zaměstnance během stanovené směny trvá alespoň 3 hodiny (v podmínkách roku 2023).

Příspěvek zaměstnavatele na stravování   Zaměstnanec – osvobozeno od daně v Kč   Zaměstnanec -zdanitelný příjem v Kč   Zaměstnavatel - daňový výdaj v Kč  
Stravenka   170   0   55 % ze 170 = 93,50  
Stravenkový paušál   107,10   62,90   170  

Při poskytnutí stravenkového paušálu si zaměstnavatel dále uplatní jako daňový výdaj zákonné sociální a zdravotní pojištění 33,80 % z částky 62,90 Kč.

Příklad

Porovnání bezplatného poskytnutí stravenky a peněžitého příspěvku zaměstnanci na stravování ve výši 140 Kč v roce 2023 s různým počtem hodin přítomnosti zaměstnance během stanovené směny.

Příspěvek zaměstnavatele na stravování   Počet hodin přítomnosti na směně   Zaměstnanec – osvobozeno od daně v Kč   Zaměstnanec –zdanitelný příjem v Kč   Zaměstnavatel – daňový výdaj v Kč  
Stravenka   2   140   0   0  
Stravenkový paušál   2   107,10   32,90   0  
Stravenka   5   140   0   55% ze 140 = 77  
Stravenkový paušál   5   107,10   32,90   140  

Ze zdanitelného příjmu zaměstnance se odvádí pojistné na sociální a zdravotní pojištění a daňově uznatelným výdajem zaměstnavatele je zákonné sociální a zdravotní pojištění 33,80 % z výše zdanitelného příjmu zaměstnance.

Příklad

Zaměstnavatel zaměstnává několik zaměstnanců s pracovní směnou trvající 12 hodin. V roce 2023 poskytuje všem zaměstnancům stravenkový paušál ve výši 75 Kč na jednu směnu a zaměstnancům s pracovní směnou delší než 11 hodin stravenkový paušál dvojnásobný, tedy 150 Kč.

Pokud je v roce 2023 poskytován zaměstnancům s pracovní směnou trvající 12 hodin (pracovní doba rozvržena nerovnoměrně) peněžitý příspěvek zaměstnavatele na stravování (stravenkový paušál), jedná se o jednu směnu a ve smyslu znění § 6 odst. 9 písm. b) ZDP je od daně osvobozena částka peněžitého příspěvku ve výši 107,10 Kč, a to i v případě, že bude zaměstnanci poskytnuta dvojnásobná výše stravenkového paušálu než při pracovní směně trvající 8 hodin. Naproti tomu u zaměstnavatele lze dle § 24 odst. 2 písm. j) ZDP bodu 4 uplatnit do daňových výdajů příspěvek (nepeněžní i peněžitý) na další jídlo, pokud délka směny zaměstnance je delší než 11 hodin. Řešení pro náš případ je následující:

Příspěvek zaměstnavatele na stravování   Zaměstnanec – osvobozeno od daně v Kč   Zaměstnanec -zdanitelný příjem v Kč   Zaměstnavatel - daňový výdaj v Kč  
Stravenkový paušál   107,10   150 – 107,10 = 42,90   150  

Při poskytnutí stravenkového paušálu si zaměstnavatel dále uplatní jako daňový výdaj zákonné sociální a zdravotní pojištění 33,80% z částky 42,90 Kč.

Příklad

Zaměstnavatel poskytuje peněžitý příspěvek na stravování zaměstnanců, přičemž zaměstnává i zaměstnance na zkrácený pracovní úvazek. Je v tomto případě možné poskytnout daňový uznatelný peněžitý příspěvek zaměstnancům pracujícím na zkrácený pracovní úvazek?

Z § 24 odst. 2 písm. j) ZDP bodu 4 vyplývá, že aby byl peněžitý příspěvek na stravování pro zaměstnavatele daňově uznatelný, může být poskytován pouze zaměstnancům se směnou trvající 3 hodiny a více. V opačném případě je příspěvek na stravování u zaměstnavatele daňově neuznatelný.

3.2 Stravování zajišťované ve vlastním zařízení

Za stravování provozované ve vlastním zařízení se pro účely ZDP považuje:

  • závodní kuchyně s jídelnou, popř. kantýna provozovaná zaměstnavatelem,

  • příprava a výdej jídel ve vlastním zařízení zaměstnavatele zabezpečovaná prostřednictvím jiného subjektu formou služby v tomto zařízení (mimo pronájem).

Příklad

Daňovými výdaji jsou výdaje na provoz vlastního zařízení stravování spojené s provozem závodní kuchyně s jídelnou, popř. kantýny, např.:

  • spotřeba energie,

  • opravy a údržba zařízení,

  • daňové odpisy hmotného

Nahrávám...
Nahrávám...