dnes je 9.5.2021

Input:

Ukončení podnikání fyzické osoby - institucionální a daňové aspekty

9.4.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2021.8.1
Ukončení podnikání fyzické osoby – institucionální a daňové aspekty

Ing. Veronika Dvořáková, Ph.D.

VYŠLO V ČÍSLE 8/2021

Současné náročné období spojené s covid-19 může být pro některé podnikající fyzické osoby likvidační a vést je tak k rozhodnutí ukončit jejich ekonomickou činnost. Ukončení podnikání předchází celá řada administrativních úkonů souvisejících s ohlašovacími povinnostmi vůči daným institucím a archivací dokladů, a v neposlední řadě též vypořádání z hlediska daňových aspektů.

Institucionální aspekty – ohlašovací povinnosti ukončení podnikání

Ohlášení ukončení podnikání prostřednictvím živnostenského úřadu

Uskutečňoval-li podnikatel ekonomickou činnost na základě živnostenského oprávnění uděleného živnostenským úřadem, je jeho povinností ohlásit ukončení podnikání právě u této instituce. Na místně příslušném živnostenském úřadě, který mimo jiné slouží jako Centrální registrační místo (dále jen „CRM”), oznamuje ukončení podnikání ten subjekt, vykonává-li činnost na základě živnostenského oprávnění udělené živnostenským úřadem v souladu se zákonem č. 455/1991, živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „živnostenský zákon” nebo „ŽZ”).

Rozhodne-li se tedy podnikatel dobrovolně ukončit živnost, je její zrušení předmětem žádosti dle § 58 odst. 1 písm. c) ŽZ na jednotném registračním formuláři (dále jen „JRF”). Přičemž příslušný živnostenský úřad následně rozhodne o zrušení živnostenského oprávnění dle § 57 odst. 1 písm. f) ŽZ. Žádost o zrušení živnosti se provede prostřednictvím formuláře MPO ZL – vzor č. 15 (093019) nazvaném „Změnový list”, kde na řádku 07 podnikatel uvede, že žádá o zrušení živnostenského oprávnění. Podnikatel má také možnost uvést datum, ke kterému chce podnikání ukončit, ovšem toto datum nesmí být dřívější, než je datum doručení žádosti živnostenskému úřadu. Pokud podnikatel datum neuvede, živnostenské oprávnění se zrušuje ke dni nabytí právní moci rozhodnutí živnostenského úřadu.

Bavíme-li se o úplném ukončení podnikatelské činnosti fyzické osoby, je také třeba na řádku 01 „Změnového formuláře” specifikovat předmět činnosti, kterého se zánik oprávnění týká. Pokud tedy chceme ukončit veškerou činnost, měli bychom uvést všechny předměty podnikání, na které nám bylo živnostenské oprávnění uděleno.

Zároveň si subjekt zvolí, zda se jedná o ukončení samostatné výdělečné činnosti i pro účely sociálního a zdravotního pojištění. Pokud tuto možnost vybere, pak je živnostenský úřad povinen ukončení živnostenského oprávnění, resp. samostatné výdělečné činnosti, nahlásit příslušné správě sociálního zabezpečení i zdravotní pojišťovně, jak vyplývá z § 57 odst. 3 ŽZ. Tím je ohlášeno ukončení provozování jediné samostatné výdělečné činnosti subjektu. Pokud ovšem podnikatel provozuje ještě jinou živnost nebo i jinou samostatně výdělečnou činnost (mimo živnostenské podnikání), kterou neukončuje, tuto variantu nezvolí.

Je třeba dodat, že podnikatelský subjekt může využít služeb Centrálního registračního místa v tomto případě pouze za předpokladu, že již splnil svou oznamovací povinnost ve smyslu zákona č. 582/1991 Sb. vůči příslušné správě sociálního zabezpečení, nebo oznamovací povinnost ve smyslu zákona č. 48/1997 Sb. vůči příslušné zdravotní pojišťovně. Tzn., že podal přihlášku do registrací ke zmíněným úřadům, a to ať již prostřednictvím CRM, anebo individuálně. Pokud není vůči těmto orgánům splněna základní registrační povinnost vyplývající z výše uvedených právních předpisů, a to buď osobním podáním podnikatele na příslušném úřadě nebo prostřednictvím jednotného registračního formuláře při ohlášení živnosti či žádosti o koncesi, nelze v těchto případech využít služeb CRM.

Prostřednictvím živnostenského úřadu je možné ohlásit zánik živnosti, resp. ukončení samostatné činnosti, též příslušnému správci daně. Opět zde platí, že lze takto učinit, pokud byla učiněna prvotní registrace. Oznámení o změně registračních údajů pro správce daně lze ovšem podat pouze na tiskopise vydávaném Ministerstvem financí, který je přílohou žádosti o zrušení živnostenského oprávnění. Jedná se o formulář č. 25 5129 MFin 5129 – vzor č. 5 nazvaný jako „Žádost o zrušení registrace”, který je přílohou „Změnového formuláře” při ohlášení ukončení podnikání. Žádat o zrušení registrace u správce daně pouze prostřednictvím jednotného registračního formuláře není tedy možné. V „Žádosti o zrušení registrace” by měl poplatník pro správce daně uvést, k jaké dani chce registraci zrušit, tj. může zvolit k dani z příjmů fyzických osob, k dani z přidané hodnoty, k dani silniční, k dani z příjmů jako plátce daně z příjmů ze závislé činnosti či daně z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně, a to za předpokladu, že je k některým z těchto daní registrován.

Podnikatel by neměl zapomínat, že pokud provozoval živnost prostřednictvím odpovědného zástupce, kterým je fyzická osoba ustanovená podnikatelem, která odpovídá za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů a je k podnikateli ve smluvním vztahu, končí s datem zániku samostatné výdělečné činnosti i výkon funkce odpovědného zástupce. Ten by se měl tuto skutečnost určitě též dozvědět.

Při ukončení podnikání je potřeba se vypořádat i s provozovnou, pokud ji má podnikatel nahlášenou. Tzn., že při ukončení podnikání je nezbytné oznámit, že konkrétní podnikatelská činnost, která se zrušuje, byla vykonávána v provozovně, která může být tedy při absolutním ukončení živnosti taktéž zrušena. Při ukončení činnosti v provozovně je pak podnikatel povinen oznámit živnostenskému úřadu, na jaké adrese lze vypořádat případné závazky (uplatnění reklamace).

Na závěr dodejme, že rozhodnutím živnostenského úřadu o zrušení živnostenského oprávnění toto zaniká, přičemž tuto skutečnost úřad oznámí i statistickému úřadu.

Ohlášení ukončení podnikání prostřednictvím jiných institucí

Pokud subjekt nepodniká na základě živnosti a nejedná se ani o nezávislé povolání, je třeba ukončit samostatnou výdělečnou činnost u příslušného orgánu, který povolení k výkonu činnosti vydal. Může se jednat např. o výkon činnosti daňového poradce či advokáta. Jejich činnost se pak ukončuje u Komory daňových poradců České republiky a u České advokátní komory. V tomto případě si již musí podnikatel sám na příslušných formulářích u příslušného správce daně, statistického úřadu, veřejného, resp. obchodního rejstříku, pokud v něm byl zapsán, správy sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny, ukončení své ekonomické činnosti ohlásit. Ohlášení není možné učinit přes CRM u živnostenského úřadu.

Přičemž oznámení o změně registračních údajů pro správce daně se podává na stejném tiskopise, o kterém jsme se již zmínili v předchozím textu, tj. na tiskopise vydávaném Ministerstvem financí, jedná se o formulář č. 25 5129 MFin 5129 – vzor č. 5 nazvaný jako „Žádost o zrušení registrace”. V něm tedy podnikatel požádá o zrušení registrace k těm daním, ke kterým byl registrován. Žádost o zrušení registrace při ukončení činnosti je nutné podat do 15 dnů ode dne, kdy podnikatelská činnost zanikla. Registrovaný daňový subjekt je také povinen předložit správci daně příslušný dokument prokazující zrušení ekonomické činnosti, popřípadě další listinu, podle které dojde k rozhodnutí o zániku povolení nebo oprávnění, na jehož základě byl daňový subjekt registrován, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy mu tato listina byla doručena, nebo kdy ji potvrdil, jak je uvedeno v § 127 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád” nebo „DŘ”).

Podnikatel též písemně oznámí ukončení podnikání i příslušné správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně, u které je registrován, a to zpravidla do 8. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci ukončení činnosti. Ukončení činnosti provede vždy na příslušném formuláři zdravotní pojišťovny, vždy podle pokynů příslušné pojišťovny. Pro správu sociálního zabezpečení vyplní podnikatel formulář „Oznámení OSVČ o ukončení výkonu samostatné výdělečné činnosti”, a pokud je přihlášen i k nemocenskému pojištění, zaniká toto pojištění se skončením samostatné výdělečné činnosti automaticky.

Archivační povinnosti

Po ukončení podnikání je též nezbytné uchovávat po určitou dobu doklady související s podnikáním, a to za těchto podmínek:

  • Vedl-li podnikatel daňovou evidenci, anebo záznamy o příjmech a evidenci pohledávek, je povinen tyto evidence uschovávat za všechna zdaňovací období, pro která dosud neuplynula lhůta pro stanovení daně, minimálně tedy alespoň 3 roky.

  • Vedl-li podnikatel účetnictví, je nezbytné, aby se účetní závěrka a výroční zpráva archivovala 10 let, ostatní účetní záznamy minimálně 5 let.

  • V ostatních případech, má-li podnikatel zaměstnance, je nutné uchovat i mzdové listy a mzdové účetnictví, a to minimálně po dobu 30 let.

  • Byl-li subjekt plátcem daně, musí uchovávat všechny daňové doklady rozhodné pro stanovení daně z přidané hodnoty nejméně po dobu 10 let.

  • Doklady pro stanovení výše zdravotního pojištění se pak uchovávají alespoň 5 let.

  • Doklady pro stanovení sociálního pojištění archivuje subjekt alespoň 10 let.

Ukončení podnikání z pohledu daně z příjmů

Při ukončení činnosti v průběhu zdaňovacího období nesmíme zapomínat na skutečnost, že po skončení zdaňovacího období jsme povinni ještě podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, a samozřejmě také přehledy o příjmech a výdajích na příslušnou zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení. Pokud tedy podnikatel ukončí zcela svoji ekonomickou činnost např. 31. 3. 2021, je povinen za zdaňovací období 2021 podat daňové přiznání a přehledy na zdravotní a sociální pojištění, a to ve standardních lhůtách pro podání přiznání k dani z příjmů a pro podání přehledů.

V rámci daně z příjmů fyzických osob podnikatel zohlední veškeré zdanitelné příjmy a uznatelné výdaje a taktéž provede korekce základu daně vycházející z § 23 odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP”). Jednotlivé úpravy se odlišují v závislosti na tom, zda poplatník vedl daňovou evidenci či účetnictví, anebo uplatňoval pouze výdaje v paušální výši.

Úpravy základu daně, vedl-li poplatník účetnictví

Daňový subjekt, který vedl účetnictví podle zákona č. 563/1991. Sb. o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví” nebo „ZoÚ”), má povinnost upravit výsledek hospodaření, ze kterého zjišťuje základ daně, a to za zdaňovací období, ve kterém ukončil svoji ekonomickou činnost.

Výsledek hospodaření se upravuje podle § 23 odst. 8 písm. b) ZDP bod 1 následovně:

  • Výsledek hospodaření se zvýší o zůstatky:

    • rezerv a opravných položek vytvořených podle zákona o rezervách,

    • výnosů příštích období,

    • výdajů příštích období,

    • záloh, které by byly zúčtovány prostřednictvím účtů nákladů a výnosů, pokud o částkách z daného titulu nebylo zároveň účtováno prostřednictvím dohadných účtů.

  • Výsledek hospodaření se sníží o zůstatky:

    • příjmů příštích období,

    • nákladů příštích období.

Pokud podnikatel v době skončení podnikání eviduje majetek pořízený na finanční leasing, pravděpodobně následně nesplní podmínku § 24 odst. 4 ZDP, tj. po ukončení finančního leasingu již nestihne zahrnout majetek do obchodního majetku. Zde však zákon v § 23 odst. 8 písm. b) bodu 1 ZDP speciálně ukládá, že do základu daně bude zahrnuta jen poměrná část úplaty u finančního leasingu připadajícího ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období do ukončení podnikatelské činnosti. Tzn., že toto ustanovení je nadřazeno ustanovení § 24 odst. 4 ZDP, a poplatník žádné další úpravy základu daně neprovádí. Tím, že také nebude majetek zahrnut po ukončení finančního leasingu do obchodního majetku, nebude se na něj vztahovat v případě jeho následného prodeje prodloužený časový test pro osvobození dle § 4 ZDP.

Úpravy základu daně, vedl-li poplatník daňovou evidenci

Poplatník, který vedl daňovou evidenci podle § 7b ZDP, je povinen při ukončení podnikání upravit rozdíl mezi příjmy a výdaji, ze kterého zjišťuje základ daně, a to za zdaňovací období, ve kterém k ukončení podnikání došlo.

Úpravy v podstatě vychází z § 23 odst. 8 písm. b) bodu 2 ZDP a jsou následující:

  • Rozdíl mezi příjmy a výdaji se zvýší o hodnotu:

    • pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem, s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) ZDP a s výjimkou zaplacených záloh,

    • nespotřebovaných zásob [při následném prodeji zásob se do základu daně zahrne jen rozdíl, o který by prodejní cena převyšovala cenu nespotřebovaných zásob, pokud by nebyly osvobozeny od daně dle § 4 odst. 1 písm. c) ZDP],

    • zůstatků vytvořených rezerv podle zákona o rezervách.

  • Rozdíl mezi příjmy a výdaji se sníží o hodnotu:

    • dluhů, které by při úhradě byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů, s výjimkou přijatých záloh.

Přitom úplata u finančního leasingu se do základu daně zahrne pouze v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období do ukončení podnikání. Platí zde v podstatě stejné principy, které se uplatní u poplatníka, který vedl účetnictví.

Příklad

Pan Drobný je živnostníkem, který provozuje Barber Shop (holičství), není plátcem DPH a nemá žádné zaměstnance. Vede daňovou evidenci. Z důvodu nastalé pandemické situace a neustálým omezením jeho činnosti vládními usneseními se

Nahrávám...
Nahrávám...