Ukončení studia na vysoké škole a výkon výdělečné činnosti z pohledu zdravotního pojištění

2015.14.15.6

Ukončení studia na vysoké škole a výkon výdělečné činnosti z pohledu zdravotního pojištění

Ing.Antonín Daněk

Studium na vysoké škole představuje pro mnoho mladých lidí důležitou životní etapu a v této souvislosti vzniká ve zdravotním pojištění řada situací nejrůznější povahy, které musejí řešit jak samotní studenti, tak jejich zaměstnavatelé. V přímé návaznosti na zákon o státní sociální podpoře je z pohledu zdravotního pojištění důležitá doba studia na vysoké škole jako období soustavné přípravy na budoucí povolání, neboli nezaopatřenosti. Po toto období má student jako pojištěnec řešen svůj pojistný vztah.

Pokud student studuje v rámci akreditovaného studijního programu (bakalářský, magisterský nebo doktorský studijní program), je nerozhodné, zda studuje na  vysoké škole univerzitní nebo neuniverzitní nebo jestli studuje na vysoké škole veřejné, soukromé nebo státní. Není rozhodující ani forma studia, neboť zákon o  vysokých školách umožňuje studium na  vysokých školách ve  třech formách: prezenční (denní), distanční (dálkové) nebo kombinované. Zde hledejme odlišnost od studia na střední škole, kde je student nezaopatřeným dítětem pouze při denním studiu.

ZAHÁJENÍ STUDIA

Student je přijat na vysokou školu na základě výsledků přijímacího řízení. Platí zásada, že uchazeč se stává studentem dnem zápisu do  studia a  student, kterému bylo studium přerušeno, se stává studentem dnem opětovného zápisu do studia.

SOUSTAVNÁ PŘÍPRAVA NA BUDOUCÍ POVOLÁNÍ NA VYSOKÉ ŠKOLE

Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se podle zákona o  státní sociální podpoře považuje také:

• doba od skončení studia na střední škole do dne, kdy se dítě stalo studentem vysoké školy, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu,

• kalendářní měsíc, v  němž dítě ukončilo řádně studium na vysoké škole, a dále kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo řádně studium na vysoké škole, pokud dítě nevykonává po  celý tento měsíc výdělečnou činnost ani nemá po  celý kalendářní měsíc nárok na  podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci,

• doba od ukončení studia na vysoké škole do dne, kdy se dítě stalo studentem téže nebo jiné vysoké školy, pokud studium na  téže nebo jiné vysoké škole bezprostředně navazuje na  ukončení studia na vysoké škole, nejdéle však doba tří kalendářních měsíců následujících po  kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo studium na vysoké škole (například při ukončení bakalářského typu studia a pokračující magisterské formy).

Studium na vysokých školách nemá stanoveny přesné časové hranice doby výuky a prázdnin jako má školský zákon pro základní nebo střední školy. K ukončení studia na vysoké škole tak může dojít prakticky kdykoliv, když student splní předepsané studijní povinnosti stanovené statutem vysoké školy nebo fakulty. Pro účely zdravotního pojištění to znamená, že ten měsíc, kdy je studium dokončeno, a měsíc následující se považují ještě za  soustavnou přípravu na  budoucí povolání, ovšem za předpokladu, že student nevykonává po  celý další měsíc výdělečnou činnost ani nemá po celý tento kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

UKONČENÍ STUDIA NA VYSOKÉ ŠKOLE

Podle zákona o vysokých školách se studium na vysoké škole ukončuje například:

• řádně, tj. absolvováním studia v  příslušném studijním programu. Dnem ukončení studia je den, kdy byla vykonána státní zkouška předepsaná na závěr studia nebo její poslední část.

• zanecháním studia. Dnem zanechání studia v příslušném studijním programu je den, kdy bylo vysoké škole nebo fakultě, kde je student zapsán, doručeno jeho písemné oznámení o  zanechání studia.

• nesplněním požadavků vyplývajících ze studijního programu podle studijního nebo zkušebního řádu. Dnem ukončení studia je den stanovený studijním nebo zkušebním řádem.

• vyloučením ze studia. Dnem ukončení studia je den, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o  vyloučení ze studia.

V  této souvislosti je třeba také upozornit na skutečnost, že zákon o vysokých školách umožňuje studentovi přerušit studium ve studijním programu. Studium může být dokonce přerušeno i  opakovaně, ovšem za  podmínek stanovených studijním a  zkušebním řádem, které stanoví celkovou maximální dobu přerušení studia. Po  uplynutí doby, na  kterou bylo studium přerušeno, vzniká studentovi právo na  opětovný zápis do  studia. Po  dobu přerušení studia se však ve  smyslu zákona o  státní sociální podpoře nejedná o soustavnou přípravu na  budoucí povolání, a tudíž nelze po tuto dobu považovat dotyčnou osobu za nezaopatřené dítě.

Osoba je studentem do 26 let věku bez ohledu na skutečnost, že v případě prezenční formy studia u doktorského studijního programu lze uplatňovat daňové zvýhodnění až do 28 let.

Student, který řádně ukončí studium na vysoké škole (například složením státní zkoušky), je ve vazbě na ustanovení § 14 odst. 2 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZSSP"), nezaopatřeným dítětem, tedy ve zdravotním pojištění osobou, za kterou platí pojistné stát:

• v kalendářním měsíci, v němž řádně ukončil studium na vysoké škole,

• a dále v kalendářním měsíci, následujícím po kalendářním měsíci, v němž student řádně ukončil studium na vysoké škole za podmínky, že:

1. nevykonává po celý tento kalendářní měsíc výdělečnou činnost podle § 10 ZSSP, nebo

2. nemá po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

Příklad č. 1

ŘEŠENÍ POJISTNÉHO VZTAHU

Budeme-li i nadále vycházet z uvedeného příkladu ukončení studia na vysoké škole (tedy ukončení nezaopatřenosti k datu 31. 7.), existuje s účinností od měsíce srpna několik možností:

• absolvent vysoké školy nastoupí do zaměstnání: pojistné hradí zaměstnavatel – v měsíci srpnu postačí doba zaměstnání i po část tohoto měsíce,

• začne podnikat jako OSVČ (viz dále),

• práci nesežene, nezačne podnikat: přihlásí se na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání,

• pokud se ale na úřadu práce nepřihlásí a nebude mít nárok na zařazení do jiné ze "státních kategorií" zdravotního pojištění podle §…