dnes je 27.10.2021

Input:

Zboží v EU - dodání

12.9.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Zboží v EU – dodání

Ing. Jan Ambrož, Mgr. Radmila Kulková

Základní informace o pohybu zboží v rámci Evropského společenství jsou uvedeny v obecném článku Zboží v EU. Související problematika je též obsažena v textu Zboží v EU - pořízení.

Právní úprava

Právní úprava

V zákoně o dani z přidané hodnoty jsou k tomuto tématu nejdůležitější ustanovení: obecně určení místa plnění (§ 7), stanovení dne D pro osvobozená dodání (§ 22), pro vystavování daňových dokladů (§ 27 a násl.), obecně pro základ daně (§ 36 a násl.) a osvobození (§ 64).

Novela

V článku upozorňujeme na změny, které platí od 1. 4. 2019.

Výklad

V textu jsme se zaměřili na popis principu pro dodání zboží a podmínky pro osvobození (1.), povinnosti a práva poskytovatele tohoto plnění a poznámky k praxi (2.).

1. PRINCIP DODÁNÍ ZBOŽÍ

Dodání zboží do JČS je v podstatě zrcadlovou situací vůči pořízení zboží z JČS (jde o tutéž transakci jednou z pohledu dodavatele, jednou pořizovatele). Vysvětlíme si základní princip (1.1) a podmínky pro osvobození (1.2).

1.1 Princip

Z pohledu tuzemského plátce realizujícího dodání do JČS půjde tedy o prodej zboží osobě registrované v JČS s tím, že toto zboží bylo v bezprostřední souvislosti s prodejem odesláno nebo přepraveno z tuzemska do JČS pro kupující osobu registrovanou v jiném členském státě. Charakteristický pro toto tzv. intrakomunitární dodání zboží je pohyb zboží mezi dvěma odlišnými členskými státy EU.

Pokud dodáváme zboží do jiného členského státu EU, hovoříme o dodání zboží a na schématu je zřejmé, že zboží je odesláno z tuzemska:

Rada
Plátci daně, který dodává zboží osobě registrované v JČS a v souvislosti s tímto dodáním zboží zašle nebo přepraví do JČS, nevzniká, při splnění dále uvedených podmínek, daňová povinnost v tuzemsku.

Definice

Podle § 13 odst. 2 zákona o DPH je dodáním zboží do jiného členského státu takové dodání zboží, které je skutečně odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu.

Popis „dodání zboží”

Doplňme si, že § 13 zákona o DPH obsahuje výčet plnění, které jsou „dodáním zboží” včetně situací, které naopak nejsou dodáním zboží v odstavci devátém.

Novela

Zásadní je zejména doplnění, resp. zpřesnění definice dodání zboží v § 13 odst. 3 písm. c) pro finanční leasing. Tento typ přenechání zboží k užití se nově považuje za dodání zboží v případě, že ke dni uzavření smlouvy je ze smlouvy o přenechání zřejmé, že vlastnické právo k užívanému zboží za obvyklých okolností přejde na uživatele (změna je v návaznosti na judikát Evropského soudního dvora, nová definice může teoreticky zahrnout poněkud širší spektrum případů než podle dosavadního textu § 13 ZDPH).

Pozor!
Povinnost přiznat daň z takto (do JČS) uskutečněného plnění (dodání) se přenáší na pořizovatele zboží v JČS. U dodavatele hovoříme o osvobozeném plnění – dodání zboží do jiného členského státu EU.

Plátce daně dodává zboží za cenu v úrovni bez DPH, nemá tedy daň na výstupu, ale současně toto osvobozené plnění nezakládá povinnost krátit nárok na odpočet DPH, resp. jde o osvobozené plnění s nárokem na odpočet daně.

Pozor!
Aby však o takto – s nárokem na odpočet osvobozené plnění bylo možné za dodání do JČS považovat – musí být naplněny všechny podmínky vyplývající z ustanovení § 64 ZDPH, zejména půjde o podmínku skutečného přepravení zboží do JČS pro pořizovatele.

Příklad
Měsíční plátce DPH, společnost Export, „vyváží” (dodává) zboží do Rakouska plátci registrovanému k dani v Rakousku. Pro rakouského plátce je dodané zboží předmětem daně z pořízení. Nejde zde o klasický vývoz zboží, ale výše uvedené osvobozené dodání zboží do JČS. Je-li sjednána cena například 200 000 Kč, rakouský partner – pořizovatel zboží, osoba registrovaná k dani, musí přiznat daň. Uplatní sazbu daně platnou v Rakousku.

Místo plnění

S jeho určením bychom neměli mít u dodání zboží problémy, pokud postupujeme podle § 7 zákona o DPH, viz předchozí příklad.

Pozor!
Obezřetně je třeba postupovat v případech, kdy dochází k následným dodáním téhož zboží ještě před tím, než je skutečně přepraveno do JČS. U těchto transakcí je pak třeba správně určit, kterému z navazujících dodání je přičitatelná doprava do JČS, jen tato jedna transakce pak bude osvobozeným dodáním do JČS.

Příklad
Příklad (1)

Tuzemská firma A uzavřela kontrakt na dodávku šicích strojů se slovenskou společností B, která je registrovaná k DPH na Slovensku. Podle smlouvy si přepravu strojů na Slovensko zajištuje společnost B. Tato společnost ještě před tím, než stroje přepravila na Slovensko, prodala všechny tyto šicí stroje jiné slovenské společnosti C. Stroje potom byly přepraveny ze skladu firmy A přímo do skladu společnosti C na Slovensku.

Přepravu prováděla dopravní společnost najatá společností B. V daném případě lze dodání mezi firmou A a společností B posoudit u firmy A jako dodání do JČS.

Příklad
Příklad (2)

Kdyby však přepravu zajištovala firma C, byla by přeprava přičitatelná spíše druhému prodeji, to znamená, že první prodej mezi A a B by byl klasickým tuzemským dodáním.

Instalace a montáž

Na doplnění lze uvést, že specifická pravidla platí při uskutečnění dodání zboží s instalací (s montáží) nebo soustavami či sítěmi mimo tuzemsko – je-li místo plnění mimo tuzemsko. Místem plnění při dodání zboží s instalací nebo s montáží je místo, kdy je zboží instalováno nebo smontováno. Pokud tedy český plátce prodá rakouské společnosti např. výrobní linku a tuto dodá s montáží/instalací, linku instaluje u zákazníka v Rakousku, jde o dodání s místem plnění v Rakousku.

Rada
Takovéto dodání není předmětem daně v ČR (nejde ani o tzv. přemístění zboží, nemůže zde být tudíž ani osvobozeno), nicméně podle zákona o DPH existuje povinnost přiznat jeho uskutečnění – viz § 24a.

Povinná registrace

S naším tématem souvisí též případná povinná registrace za plátce podle § 6c odst. 3 zákona o DPH. Týká se patrně spíš výjimečných situací, které však mohou nastat. Povinná registrace se takto vztahuje k osobám, které mají sídlo mimo ČR, ale uskuteční z ČR dodání do JČS.

Platí, že osoba povinná k dani, která nemá sídlo v tuzemsku a není osvobozenou osobou, jestliže uskuteční dodání zboží do jiného členského státu, které je odesláno nebo přepraveno z tuzemska touto osobou, pořizovatelem nebo zmocněnou třetí osobou, a to osobě, pro kterou je pořízení zboží v jiném členském státě předmětem daně, je plátcem ode dne dodání tohoto zboží.

Zrušení registrace

V § 106b zákona o DPH jsou upraveny podmínky pro žádost o zrušení registrace, jednou z nich je skutečnost, že nebylo uskutečněno též „dodání zboží do jiného členského státu osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně”.

Zvláštní režim

Podle § 90 zákona o DPH, které upravuje zvláštní režimu pro obchodníky s použitým zbožím, uměleckými díly, sběratelskými předměty a starožitnostmi platí, že použije-li se tento zvláštní režim pro dodání zboží do jiného členského státu, nepoužije se ustanovení § 64 pro osvobození od daně.

Pozor!
Pokud je při dodání použit zmíněný zvláštní režim, nelze aplikovat ani pravidla pro zasílání zboží zakotvená v ustanovení § 8 ZDPH.

1.2 Podmínky pro osvobození

Aby nebylo při dodání zboží do JČS nutné odvádět daň z přidané hodnoty v České republice, resp. jednalo se skutečně o osvobozené plnění, jak je výše uvedeno, musíme splnit podmínky dané § 64 ZDPH:

1. Platí, že dodání zboží do jiného členského státu je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně, pokud je dodáno plátcem osobě registrované k dani v jiném členském státě.

Pozor!
Osvobození nelze uplatnit, jestliže by zboží bylo dodáno osobě, pro kterou pořízení zboží v jiném členském státě není předmětem daně (i kdyby to byl registrovaný plátce).

2. Zboží musí být odesláno nebo přepraveno z tuzemska do jiného členského státu, přičemž tuto dopravu musí zabezpečovat (sám nebo dodavatelsky) někdo z účastníků obchodu, tj. dodávající plátce nebo pořizovatel, a nebo třetí osoba na základě zmocnění od dodavatele či pořizovatele.

Rada
Není podmínkou, že zboží musí být „dodáno” (přepraveno) do státu pořizovatele (musí však být odesláno nebo přepraveno z tuzemska do jiného členského státu).

Dodání zboží podléhajícího spotřební dani

Dodání zboží, které je předmětem spotřební daně, do jiného členského státu plátcem osobě povinné k dani neregistrované k dani v JČS nebo právnické osobě, která není registrovaná k dani v jiném členském státě, může být též osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně, pokud povinnost platit spotřební daň vzniká pořizovateli v členském státě ukončením odeslání nebo přepravy zboží.

Pozor!
Samozřejmě i zde platí podmínka, že zboží musí být odesláno nebo přepraveno z tuzemska do JČS (viz výše bod 2.) a navíc se přeprava musí uskutečnit podle (přísnějších) podmínek vyplývajících ze zákona o spotřebních daních (zjednodušeně jde o přepravu „pod dohledem”).

Přemístění obchodního majetku

Osvobozeno od daně je též přemístění obchodního majetku plátce z tuzemska do jiného členského státu pro účely jeho podnikání podle § 13 odst. 6 ZDPH, jestliže prokáže, že zboží bylo přemístěno do jiného členského státu a bylo předmětem daně při pořízení zboží v tomto členském státě. Jde opět o logické pravidlo vycházející z principu revers charge u intrakomunitárních plnění (zdaněno u pořizovatele, osvobozeno u dodavatele).

Prokazování osvobození

Také při dodání zboží do JČS je povinností plátce prokázat splnění zákonných podmínek pro osvobození od daně.

Pozor!
Je třeba si uvědomit, že pohyb běžného zboží již není kontrolován celními orgány jako dříve a v podstatě tak neexistuje „úřední” doklad o pohybu zboží z tuzemska do JČS.

Proto je třeba při dodávání do JČS věnovat náležitou pečlivost získávání a uschování důkazů o uskutečnění přepravy či odeslání zboží z tuzemska do JČS (tj. o naplnění významné podmínky popsané výše v bodu 2).

Rada
Zákon zde upravuje, že dodání zboží do jiného členského státu lze prokázat písemným prohlášením pořizovatele nebo zmocněné třetí osoby, že zboží bylo přepraveno do jiného členského státu, nebo jinými důkazními prostředky.

Pozor!
Míru důkazní síly těchto prostředků (vč. zmíněného písemného prohlášení) je nutné hodnotit s ohledem na okolnosti konkrétního případu, spoléhat se výhradně na písemné prohlášení pořizovatele může být ošidné.

Příklad
V předchozím příkladu se uskutečnilo dodání zboží třeba v dubnu 2019. Odběratel byl se zakázkou spokojen, dodavatel inkasoval smluvní částku. Paní účetní ale zjistila, že se ztratilo písemné prohlášení pořizovatele. Byl však vystaven náhradní

Nahrávám...
Nahrávám...