dnes je 17.5.2022

Input:

§ 191 ZP Důležité osobní překážky v práci

20.1.2022, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.8.191
§ 191 ZP Důležité osobní překážky v práci

JUDr. Petr Bukovjan

Úplné znění

Ustanovení související

  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

    • § 22 až 29 – kolektivní smlouva

    • § 34b odst. 1 – právo zaměstnance na přidělování práce stanovené týdenní pracovní doby

    • § 38 – povinnosti vyplývající z pracovního poměru

    • § 47 – nástup do práce po odpadnutí překážky v práci

    • § 53 až 55 odst. 2 – zákaz výpovědi a okamžitého zrušení pracovního poměru

    • § 301 písm. b) – povinnost využívat pracovní dobu

    • § 305 – vnitřní předpis

    • § 347 odst. 4 – vymezení karantény

  • Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů

  • Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů

  • Nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci

Důležité osobní překážky v práci

Základní povinností zaměstnance vyplývající z pracovněprávního vztahu podle § 38 odst. 1 písm. b) ZP je konat osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat ostatní podmínky stanovené právními předpisy, pracovní smlouvou nebo stanovené vnitřním předpisem. V průběhu pracovněprávního vztahu se však vyskytují okolnosti, které zaměstnanci objektivně dočasně brání ve výkonu práce. Zákon proto stanoví, že zaměstnavatel je povinen po dobu trvání těchto „překážek v práci” omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci. Většina těchto překážek v práci má vazbu na další právní předpisy, především na předpisy o nemocenském pojištění nebo na předpisy o ochraně veřejného zdraví.

V § 191 jsou taxativně uvedeny důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnance, kterými jsou:

  • dočasná pracovní neschopnost (podle předpisů o nemocenském pojištění),

  • karanténa (podle předpisů o ochraně veřejného zdraví),

  • ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiné fyzické osoby podle § 39 ZNP,

  • péče o dítě mladší než 10 let z důvodů stanovených v § 39 ZNP nebo případů, kdy se fyzická osoba, která o dítě jinak pečuje, podrobila vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení, které nebylo možno zabezpečit mimo pracovní dobu zaměstnance, a proto nemůže o dítě pečovat,

  • mateřská nebo rodičovská dovolená (samostatně a podrobněji jsou upraveny v § 195 až 198 ZP).

Jde o tradiční typy překážek v práci, pro něž je charakteristické, že při nich zaměstnanec s výjimkou rodičovské dovolené, která se poskytuje na žádost zaměstnance, nežádá o pracovní volno, protože samotná jejich existence prokázaná zaměstnancem zaměstnavateli zakládá povinnost zaměstnavatele omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci. Dále pak je pro tyto překážky typické to, že s výjimkou dále uvedenou zaměstnanci při nich nenáleží náhrada mzdy nebo platu od zaměstnavatele, ale za podmínek stanovených zvláštními právními předpisy dávky nemocenského pojištění, popřípadě dávky státní sociální podpory.

Podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, v platném znění, mají zaměstnavatelé povinnost zabezpečit své zaměstnance v období prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náhradou příjmu, tj. náhradou mzdy, platu, odměny z dohody o pracovní činnosti ve výši 60 % průměrného redukovaného výdělku. Podmínky stanoví § 192 až 194 ZP a také zvláštní právní předpisy upravující odměňování některých skupin pojištěnců, a to:

  • § 124 odst. 5 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, v platném znění, pro příslušníky Policie ČR, Hasičského záchranného sboru ČR, Celní správy ČR, Vězeňské služby ČR, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace;

  • § 68 odst. 3 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, v platném znění, pro vojáky z povolání;

  • plat ve snížené výši podle § 111 zákona č. 218/2002 Sb., služební zákon, v platném znění, pro státní zaměstnance;

  • plat ve snížené výši podle § 34 odst. 4 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, v platném znění, pro poslance, senátory, členy vlády, soudce a některé další funkcionáře;

  • měsíční odměna ve snížené výši podle § 73 odst. 4 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění, podle § 48 odst. 3 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, v platném znění, a podle § 53 odst. 4 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, v platném znění, pro členy zastupitelstev územních samosprávných celků;

  • odměna podle § 47i zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, pro pěstouny;

  • podle zvláštních právních předpisů pro další fyzické osoby jmenované nebo volené do funkce neuvedené v zákoně č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, v platném znění.

Od 15. kalendářního dne jsou zaměstnanci při dočasné pracovní neschopnosti nebo při karanténě zajištěni nemocenským, které poskytuje a vyplácí příslušná správa sociálního zabezpečení, a to za kalendářní dny.

Dočasná pracovní neschopnost

Dočasná pracovní neschopnost zaměstnance představuje jeho dočasnou nezpůsobilost k výkonu dosavadní sjednané práce uznanou ošetřujícím lékařem z důvodu nemoci nebo úrazu, popřípadě i z dalších důvodů stanovených v § 57 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Dočasná pracovní neschopnost je uznána rovněž v případě komplexní lázeňské péče na základě veřejného zdravotního pojištění.

Dočasnou pracovní neschopností se tedy rozumí stav, který pro poruchu zdraví nebo jiné zákonné důvody neumožňuje pojištěnci vykonávat dosavadní pojištěnou činnost a jestliže trvá porucha zdraví déle než 180 kalendářních dnů, i jinou dosavadní pojištěnou činnost.

Karanténa

Karanténou je ochranné opatření nařízené orgánem ochrany veřejného zdraví podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.. Podle § 347 odst. 4 ZP se pro účely zákoníku práce karanténou rozumějí též izolace a mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku podle zákona č. 258/2000 Sb.; jde tedy o zákaz nebo omezení styku skupin fyzických osob podezřelých z nákazy s ostatními fyzickými osobami a o zákaz nebo nařízení další určité činnosti k likvidaci epidemie nebo nebezpečí jejího vzniku, brání-li tyto zákazy, omezení nebo nařízení zaměstnanci ve výkonu práce.

Ošetřování nebo péče o fyzickou osobu

Překážka v práci z důvodu ošetřování nebo péče o dítě do 10 let věku nebo ošetřování jiné fyzické osoby je úzce provázána s podmínkami, za nichž vzniká pojištěnci nárok na ošetřovné podle § 39 ZNP. To platí, pokud jde o vymezení okruhu osob, u nichž tato překážka v práci připadá v úvahu, a o důvody její existence. Neznamená však, že doba trvání překážky v práci z tohoto důvodu je také vázána na vznik nároku na výplatu příslušné dávky nemocenského pojištění nebo časově limitována délkou podpůrčí doby pro poskytování takové dávky. Potřeba péče nebo ošetřování tak může trvat i déle než doba, po kterou se poskytuje podpora při ošetřování fyzické osoby.

Podmínkou pro poskytování podpory při ošetřování fyzické osoby je obecně podmínka společné domácnosti. Z této podmínky existuje ale celá řada výjimek, jejichž výčet byl s účinností od 1. 1. 2022 výrazně rozšířen – podmínka společné domácnosti se tak nevyžaduje v případě ošetřování nebo péče o příbuzného v linii přímé (např. dítě, vnuk, rodič, prarodič) a sourozence zaměstnance (bratr, sestra) nebo ošetřování manžela (manželky) zaměstnance, registrovaného partnera (registrované partnerky) zaměstnance, rodičů manžela (manželky) nebo registrovaného partnera (registrované partnerky) zaměstnance.

Zvláštním případem překážky v práci z důvodu péče o dítě do 10 let věku je situace, kdy potřeba této péče vznikne, jestliže se fyzická osoba, která o dítě jinak pečuje, musela podrobit vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení, které nebylo možno zabezpečit mimo pracovní dobu zaměstnance, a z tohoto důvodu nemůže tato osoba o dítě přechodně pečovat.

Nahrávám...
Nahrávám...