§ 4 ZDNV Úplata

Komentář k § 4 ZDNV

V § 4 ZDNV je upraveno, co se rozumí úplatou pro účely sjednané ceny (§ 13 ZDNV). Co je peněžní prostředek upravuje § 2 odst. 1 písm. c) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů. Úplata může být poskytnuta v podobě bankovek a mincí, případně bezhotovostně, ale může spočívat i v nepeněžním plnění, a to například ve formě movité nebo nemovité věci, postoupené pohledávce, prominutí dluhu, převzetí dluhu apod. Obdobná praxe byla používána i podle zákona platného do 31. 12. 2013 Celkem běžnou formou úplaty poskytnuté zčásti vyplacením peněžní částky a zčásti dalším plněním jsou případy, kdy kromě úhrady v penězích zároveň nabyvatel přebírá za převodce úvěr vztahující se k nabývané nemovité věci. V takových případech je třeba vždy vycházet ze zůstatku úvěru ke dni právních účinků vkladu do katastru nemovitostí (případně k jinému datu rozhodnému pro nabytí vlastnictví nemovité věci) a zároveň se předpokládá, že nabyvatel zaujme ve vztahu k přebíranému úvěru se souhlasem věřitele postavení dlužníka.

Ve všech případech bude nutné provést ocenění nepeněžního plnění, aby bylo možné stanovit celkovou výši úplaty vyjádřenou v penězích.