č. 96/1993 Sb., Zákon o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb.
ZÁKON
ze dne 25. února 1993
o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST I
STAVEBNÍ SPOŘENÍ
§ 1
Vymezení pojmu stavební spoření
Stavební spoření je účelové spoření spočívající
a)
v přijímání vkladů1) od účastníků stavebního spoření,
b)
v poskytování úvěrů1) účastníkům stavebního spoření,
c)
v poskytování příspěvku fyzickým osobám2) (dále jen státní podpora”) účastníkům stavebního spoření.
Provozovatel stavebního spoření
§ 2
(1)
Provozovatelem stavebního spoření může být pouze banka, které bylo uděleno povolení podle zvláštního zákona,3) pokud předmětem její činnosti je pouze stavební spoření a další činnosti podle tohoto zákona (dále jen stavební spořitelna”). Povolení může být uděleno po souhlasu ministerstva financí (dále jen ministerstvo”) se zřízením stavební spořitelny.
(2)
Při své činnosti podléhá stavební spořitelna bankovnímu dohledu podle zvláštního zákona,4) pokud tento zákon nestanoví jinak.
(3)
Náležitosti žádosti o souhlas podle druhé věty odstavce 1 stanoví právním předpisem ministerstvo v dohodě s Českou národní bankou.
§ 3
Označení stavební spoření” lze používat pouze pro formu spoření upravenou tímto zákonem a slova stavební spořitelna” smí ve svém názvu používat pouze banka, která je provozovatelem stavebního spoření podle tohoto zákona.
§ 4
Účastník stavebního spoření
Účastníkem stavebního spoření (dále jen účastník”) může být jen fyzická osoba s trvalým pobytem na území České republiky, která uzavře se stavební spořitelnou písemnou smlouvu5) o stavebním spoření (dále jen smlouva”).
§ 5
Smlouva o stavebním spoření
(1)
Ve smlouvě se účastník zaváže spořit dohodnutou částku.
(2)
Všeobecné obchodní podmínky stavební spořitelny stanoví, že účastník má nárok na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření na financování bytových potřeb (dále jen úvěr”) za předpokladu zajištění jeho návratnosti.
(3)
Úvěr smí být stavební spořitelnou poskytnut s účastníkem použit pouze na financování bytových potřeb.
(4)
Délka čekací doby na poskytnutí úvěru je závislá na podmínkách konkrétní stavební spořitelny, nesmí však být kratší než 24 měsíců.
(5)
Smlouva o stavebním spoření musí obsahovat úrokovou sazbu z vkladů a úrokovou sazbu z úvěrů. Rozdíl mezi úrokovou sazbou z vkladu a úrokovou sazbou z úvěru může činit nejvýše 3 procentní body.
(6)
Stavební spořitelna může podmínit uzavření smlouvy povinností účastníka sjednat životní pojištění pro zabezpečení závazků vyplývajících ze smlouvy v případě invalidity nebo smrti účastníka. Povinnost uzavřít pojištění a s tím spojené podmínky se uvádějí ve smlouvě.
(7)
Stavební spořitelna provádí kontrolu použití poskytnutého úvěru. V případě použití…