Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1614

 Nahoru[Odkázání pohledávky samotnému dlužníku]

Počínání zůstavitele a jeho záměr

Existuje-li mezi zůstavitelem jako věřitelem a odkazovníkem jako dlužníkem právní vztah týkající se dluhu odkazovníka vůči zůstaviteli a zůstavitel si přeje, aby v případě jeho úmrtí byl dluh odkazovníku prominut, má možnost zřídit odkazovníku odkaz v podobě jeho pohledávky za odkazovníkem jako dlužníkem. Opět, jako je tomu v celé této části týkající se pohledávek jako předmětů odkazů, není rozhodné, zda je pohledávka splatná či nesplatná, promlčená, zda jde o plnění peněžité či nepeněžité.

Zjednodušeně vyloženo dojde k tomu, že zůstavitel si přeje, aby dluh byl plněn či splácen pouze za dobu jeho života, a na části dluhu, která by připadala na dobu po jeho úmrtí, netrvá. Dlužníkovi (odkazovníkovi) takto dluh odpustí – promine, a to k datu svého úmrtí.

Dluh musí být určen, popsán, specifikován tak, aby bylo možné určit, o který dluh se jedná a který dluh zůstavitel dlužníku odpouští. V případě, že by dluhů bylo více a zůstavitel by uvedl, že "odkazovníku odkazuje všechny vzájemné pohledávky", bude se jednat o ty dluhy, které k době zřízení odkazu budou existovat. Určí-li zůstavitel, že odkazovníku "odkazuje všechny vzájemné pohledávky, které ke dni jeho úmrtí mezi sebou budou mít", pak se bude jednat i o ty dluhy, které vznikly po zřízení odkazu. Určí-li zůstavitel, že "odkazovníku odkazuje dluh v původní výši XY, který vznikl na základě smlouvy o půjčce ze dne YZ", pak bude odkázána pouze tato pohledávka…