Maximální výše vyměřovacího základu

Příklad:

Zaměstnanec je zaměstnán u zaměstnavatele od roku 2010. Měsíční mzda činí 200 000 Kč. Strop bude dosažen v červenci 2016.

Úhrn vyměřovacích základů za leden až červen činí 1 200 000 Kč, do stropu zbývá 96 288 Kč. V červenci bude odvedeno pojistné jen z částky 96 288 Kč. Až do prosince 2016 nebude pojistné odváděno. Od ledna 2017 opět bude pojistné placeno z 200 000 Kč.

Příklad:

Zaměstnanec je zaměstnán u zaměstnavatele v pracovním poměru, mzda činí 100 000 Kč měsíčně. V měsících květnu až srpnu 2016 pracoval u téhož zaměstnavatele na základě dohody o pracovní činnosti, odměna činila celkem 250 000 Kč, byla zúčtována do září.

Za leden až říjen činí úhrn vyměřovacích základů 1 250 000 Kč (10 měsíců × 100 000 Kč + 250 000 Kč). Do maximálního vyměřovacího základu zbývá 46 288 Kč (1 296 288 – 1 250 000). Za listopad bude proto odvedeno pojistné z vyměřovacího základu 46 288 Kč.

Příklad:

Zaměstnanec byl zaměstnán u zaměstnavatele A do 31. 7. 2016, měsíční mzda činila 200 000 Kč.

V červenci dosáhl stropu, pojistné v červenci bylo placeno jen z částky 96 288 Kč.

Od 1. 8. 2016 je zaměstnán u zaměstnavatele B, mzda činí 100 000 Kč měsíčně.

Zaměstnavatel B odvádí pojistné z částky 100 000 Kč, u zaměstnavatele B nebude v roce 2016 dosaženo stropu.

Zaměstnanec uzavřel se zaměstnavatelem A dohodu o provedení práce na měsíc říjen 2016, odměna činila 80 000 Kč.

Zaměstnavatel A neodvede z této odměny pojistné, neboť u něho dosáhl zaměstnanec stropu již v červenci.